Hudbu si vybíráte podle vkusu, ale co sluchátka? Probíráte se desítkami typů, kategorií a specifikací v marné snaze najít ty, která sednou právě vám a vašim hudebním preferencím? Poradíme vám, od čeho se odrazit, co ignorovat a nad čím se naopak pořádně zamyslet.
Typ sluchátek
Obecně řečeno dělíme sluchátka na dvě kategorie: do uší a přes uši. Každý obchod si je pojmenovává trochu jinak, základem je však ona věčná otázka, jestli je chcete mít posazená na temeni, nebo zapíchnutá ve zvukovodu. Oba typy mají své výhody i nevýhody a záleží hlavně na vašem životním stylu a okolnostech, za kterých je budete používat.
Jsou určena převážně pro domácí použití, ačkoli není výjimkou spatřit je i v MHD nebo při procházce parkem. Časté jsou varianty pro hraní počítačových her nebo kancelářskou práci, každá s vlastními vychytávkami. Pro svou tendenci padat nejsou vhodné ke sportování nebo rychlejšímu pohybu, zato u nehybného sledování filmu nebo poslechu budete mít uši jako v bavlnce.
Některá se zasouvají do zvukovodu, jiná jen visí z ucha, tak či onak jde o variantu pro venkovní použití. Mají je běžci, lidé dojíždějící do práce i manažeři telefonující za chůze. Jsou první pomocí v případech, kdy nechcete poslechem obtěžovat své okolí. Smotáte je do kapsy nebo strčíte do kabelky a jste připraveni vyrazit takřka kamkoli. Tyto výhody jsou pak ale vyváženy zpravidla horší kvalitou zvuku.
Výhody:
Univerzální a vhodná pro každou příležitost
Jsou diskrétní a skladná, ideální na cesty
Díky spojení s mobilem kabelem se těžko ztrácí
Nevýhody:
Většinou horší zvuk než u sluchátek přes uši
Při špatně zvolené velikosti je nošení nepříjemné
Snadněji je někde zapomenete
Drát či bezdrát, to je oč tu běží
Odpověď na tuto otázku závisí na tom, zda jste ochotni vyměnit některé výhody drátových sluchátek za ty, kterými oplývají bezdrátová. Jak jsme psali výše, ztratit klasická sluchátka je velmi složité díky jejich kabelovému spojení s přístrojem vysílajícím hudbu. Bezdrátové „pecky“ do uší oproti tomu ztratíte při troše nepozornosti snadno. Prostě vám vypadnou z ucha, a i když si toho včas všimnete, můžou se zakutálet do kanálu nebo pod něčí botu, případně do tlamy sousedovic psa.
S kvalitou zvuku to taky není kdovíjak dokonalé, bezdrátová sluchátka stále nejsou (a pravděpodobně nikdy nebudou) schopna přenést stejnou kvalitu zvuku jako drátová. Na druhou stranu, pokud nehodláte poslouchat symfonie nebo jazzové trio v bezztrátovém formátu, možná si toho ani nevšimnete. Stále ale platí, že drát dokáže přenést nejen více informací, a tedy i věrněji reprodukuje zvuk, ale převodníky v telefonech jsou často daleko kvalitnější jako ty ve sluchátkách, zejména z důvodu spotřeby, a tedy výdrže na baterii.
Spousta lidí tvrdí, že se díky bezdrátu vymanila z moci zamotaných kabelů s omezeným dosahem. Co však většinu z nás vzápětí nepadne je, že na majitele takových sluchátek padne jiná klec ve formě výdrže baterie. Ano, bezdrátová sluchátka musíte nabíjet a pokud se například chystáte na delší cestu (třeba letadlem nebo autem na dovolenou), můžete taky skončit v polovině trasy bez zvuku. Některá sluchátka jako Apple Airpods to řeší záložním zdrojem energie přímo v pouzdře na sluchátka, pokud ale sáhnete po levnějším řešení, raději si přibalte powerbanku.
Impedance
Jedna z klíčových vlastností sluchátek, měřená v Ohmech (Ω). Určuje zejména maximální výkon, jaký je zdroj signálu schopný sluchátkům dodat. Jinak řečeno, jak hlasitě budou sluchátka hrát ze zařízení s omezeným výstupním napětím, zejména tedy bateriově napájených. Platí, že studiová sluchátka s vysokou impedancí (například 600 Ohm) nebudou ze smartphonu hrát příliš nahlas a bude nutné je doplnit o zesilovač, nebo kvalitní D/A převodník schopný do těchto impedancí dodat vysoké výkony. Naštěstí většina sluchátek, u kterých se předpokládá venkovní použití, mají impedance nízké a citlivost vysokou.
K výběru správné impedance se můžete řídit následující tabulkou:
Do 32 Ω: Vhodná pro většinu přenosných zařízení jako smartphone, iPad nebo tablet.
33–300 Ω: Některá přenosná zařízení jim stačit budou, jiná budou potřebovat zesilovač.
Nad 300 Ω: Bez zesilovače nebo stolního převodníku si pravděpodobně ani neškrtnete.
Citlivost
Souvisí s impedancí a spočívá v jediném: Čím vyšší, tím méně budete muset zvyšovat ručně hlasitost, abyste dostali hlasitější zvuk. Že je to snadné? Ne tak docela. Problém je v tom, že každý výrobce označuje citlivost trochu jinak a je proto těžké určit, jestli budou daná sluchátka dost hlasitá. Pokud chcete poslouchat hudbu v hlučném městském provozu, může nízká citlivost sluchátek snadno způsobit, že nic neuslyšíte. Proto je lepší řídit se nejen citlivostí, ale i impedancí popsanou výše.
Frekvenční rozsah
Jedna z méně užitečných technických specifikací, s jakými se u sluchátek můžete setkat. Určuje mezní hranice, jak vysoké a nízko položené zvuky dokáží sluchátka reprodukovat. Měří se v Hertzích (Hz). Výrobci se často honosí neskutečnými rozsahy typu 10–42 000 Hz, ve skutečnosti jde ale jen o marketingové vějičky.
Jednoduše proto, že ani nepoškozené lidské ucho mladého člověka nedovede vnímat zvuky nižší než 20 Hz a vyšší než 20 000 Hz. Cokoli mimo tento rozsah už nebude vnímáno jako zvuk, ale nanejvýš jako vibrace. Ovšem pokud chcete dopřát vytříbený sluchový zážitek z opery třeba svému psovi (kteří vnímají zvuky až do výše 45 000 Hz), bránit vám nebudeme.Proč?
Blokování a izolace zvuku
Ptáte se, jak poslouchat hudbu bez nutnosti zvyšovat hlasitost a vypalovat si hlukem díru do zvukovodů?
Na výběr máte víceméně ze dvou způsobů:
blokace hluku
zvukové izolace
Sluchátka blokující hluk fungují tak, že proti zvukovým vlnám zvenčí vysílají vlny v opačné fázi, čímž příchozí zvuk eliminují. Mohou tak utlumit třeba hučení aut z nedaleké silnice nebo koncert od sousedů ve dvě ráno. Nutno však dodat, že fungují nejlépe na nízko položené zvuky, takže dětský pláč nebo hlučný hovor nedaleko stojících lidí budete muset řešit postaru, tedy domluvou nebo prchnutím do tišších končin.
Nevýhodou těchto sluchátek je pohon na baterii, tedy stejné omezení jako u bezdrátových sluchátek. Levnější a méně kvalitní kusy navíc mohou místo blokování hluk spíše přidat. Pokud totiž vytváří nedokonalé protivlny k příchozímu zvuku, uslyšíte je jako nepříjemné syčení.
Zvuková izolace oproti tomu funguje na jednodušším principu vytváření neproniknutelné bariéry mezi vašima ušima a okolním světem. Sluchátka se vám zkrátka zaklapnou na hlavě (u těch přes uši) nebo vám ucpou zvukovod (u těch do uší), čímž dovnitř propustí mnohem méně venkovních zvuků. Tady už záleží vyloženě na kvalitě a štěstí při výběru. Některá mohou těsnit dokonale, jiná téměř vůbec. Vybírejte podle velikosti uší a vaší hlavy, ideálně si je vyzkoušejte, pokud je to možné.
Nevýhodou izolačních sluchátek na uši je díky naprostému utěsnění špatné větrání, a tedy vyšší úroveň zahřívání a pocení hlavy. U sluchátek do uší pak můžete mít po pár hodinách pocit, že vám někdo do hlavy zarazil dva kolíky, které vám snad tlačí až někam na mozek.
Parametrů pro výběr sluchátek je samozřejmě více, tyto by vám ale měly dát alespoň obecnou představu, po čem sáhnout a čeho se vyvarovat. Vždy je lepší zvolit kvalitnější sluchátka s dobrým zvukem a funkční izolací než se snažit okolní hluky překřičet zvyšováním hlasitosti. Sluch máme jen jeden a zničit si ho nekvalitním zvukem by byla nenapravitelná škoda.
