Objednávejte bezpečně online! Vše vám přivezeme zdarma až domů!
Naše prodejny také fungují, ale pouze pro výdej internetových objednávek.

Jaký prostor vybrat: sRGB nebo Adobe RGB Fotoporadna

Jaký prostor vybrat: sRGB nebo Adobe RGB

Martin HájekAktualizováno: 21. 11. 2019 v 10:50 • Rubrika: Fotoporadna

Dnes se podíváme na další oblíbené dilema: jaký barevný prostor použít? Adobe RGB nebo sRGB? Bezpochyby kontroverzní téma, kde se názory diametrálně rozcházejí. Přitom odpověď je velice prostá, zeptáme-li se správně! Správná otázka totiž nezní “Proč sRGB nebo Adobe RGB?” ale: “Kdy sRGB a kdy Adobe RGB?"

Nedávno jsme v našem magazínu řešili příbuzné téma: JPG nebo RAW? Otázka barevných prostorů má k obrazovým formátům blízko. Minimálně v tom, že pokud fotografujeme do JPG, barevný prostor na fotoaparátu nastavit musíme. Zatímco v případě RAWu jej řešit netřeba - alespoň ne hned. Dříve či později nás to však nemine. Tak hurá na barevné prostory.

Některé z nás to možná překvapí, ale barvy fyzikálně vlastně neexistují. Barvy nejsou nic jiného než různá elektromagnetická záření různých vlnových délek (kmitočtů). Náš zrak navíc vnímá jen relativně malou část spektra. Konkrétně se zde bavíme o kmitočtu 400 až 700 nm. Krátké vlnové délky < 400 nm se nazývají ultrafialové záření (ultraviolet / UV). Dlouhé vlny > 700 nm leží za hranicí viditelného spektra a je to tzv. infračervené záření (InfraRed / IR – teplé světlo, které mj vyzařuje každý živý organismus). Vše, co je mezi UV a IR zářením, jsou okem pozorovatelné barvy / světlo různých vlnových délek. Abychom celou problematiku barevných prostorů pochopili, je nutné se na ní podívat trochu z poněkud širší perspektivy.   

 

Viditelné spektrum světla - vnímáme jako barvy (400-700nm), zdroj: wikipedia.cz  
 

Barevný prostor, barevný rozsah

Color space, color gamut. Každý barevný prostor má určitý rozsah barev, který je schopno zařízení “sejmout” / uložit (například digitální fotoaparát, skener) nebo reprodukovat / ukázat (tiskárna, monitor). Digitální fotoaparáty nebo monitory pracují na principu 3 primárních barev (Red + Green + Blue = RGB). Základem je černá plocha, na kterou je třeba dostat světlo - nasvítit ji. Vycházíme z trojúhelníku uvnitř barevného diagramu, kde vrcholy tvoří: červená, zelená, modrá a všechny další odstíny v trojúhelníku jsou jejich kombinací. Barvy mimo trojúhelník (gamut) již zařízení nedokáže zobrazit. Špičkový monitor (například EIZO ColorGraphic) se primárními barvami blíží právě hodnotám 650 nm (Red), 520 nm (Green) a 450 nm (Blue), aby pokryl co nejširší barevný prostor. Ještě je to srozumitelné? Tak pojďme dál.

 
V podstatě každý pokročilý digitální fotoaparát dnes již umožňuje nastavit barevný prostor: sRGB vs Adobe RGB

RGB vs CMYK

Pro úplnost se nyní podívejme také na “tiskový model” - pro správné pochopení celé analogie. Právě u tiskáren je totiž situace zcela odlišná. Zatímco RGB model pracuje na principu tzv. aditivního míchání barev - kdy výchozím stavem je černá, všechny tiskárny naopak využívají systém tzv. subtraktivního míchání barev – výchozím stavem je bílá (papír). V ten okamžik logicky RGB model nemůže fungovat, proto je nutné využít zcela opačnou cestu. A tou je CMYK, skládající se ze 4 základních barev: azurová (cyan-C), purpurová (magenta-M), žlutá (yellow-Y) a černá (black-K). To nás zajímá zejména z důvodu převodu mezi prostory: RGB → CMYK - ve fotografii nejčastěji metodou Perceptuální nebo Relativní kolorimetrickou, kdy vlastně musíme “vmáčknout” větší prostor do menšího. Toliko na vysvětlení a nyní zpět k RGB modelu.  

 

Epson L1800 

Špičková inkoustová A3+ tiskárna Epson L1800 s novým 6ti barvovým systémem s vysokým rozlišením a profesionální kvalitou tisku

Barevné prostory RGB

Lidské oko je pořád nejdokonalejším barevně reprodukčním systémem na světě a především je adaptabilní (umí se přizpůsobit). Všechna zařízení se jen snaží co nejvíce přiblížit našemu zraku. RGB prostor je našemu vnímání barev - ze všech dostupných technologií - zatím nejblíže. Ostatně také z něj přímo vychází (lidské oko funguje na principu 3 základních “RGB” barev). Digitální fotoaparáty, skenery a LCD monitory tedy doslova “simulují” lidský zrak a zde se to začíná opět trochu komplikovat. Není totiž RGB jako RGB. Prostorů RGB existuje více: sRGB, Adobe RGB (1998), ProPhoto RGB. První z nich (sRGB) je celosvětově uznávaným standardem. Ten druhý - vylepšeným rozšířeným (Adobe RGB) prostorem. A poslední - ProPhoto RGB představuje zatím špičku v oblasti RGB zobrazení.

 

Barevné prostory a jejich gamuty (rozsah barev, které jsou schopny reprodukovat). 
"Podkova" na obrázku úplně vespod reprezentuje centrální CIE lab prostor - popisující všechny existující barvy. 
"2200 matt paper" zastupuje tiskový prostor CMYK - který je menší i než sRGB model. 
zdroj: wikipedia.cz  
  

sRGB (IEC61966-2.1) a Adobe RGB (1998)

Všechny digitální zrcadlovky, bezzrcadlovky i některé pokročilé kompaktní fotoaparáty umožňují v menu nastavit, chceme-li fotografovat a ukládat snímky v prostoru sRGB nebo Adobe RGB. Obojí má své pro a proti a vždy je třeba pečlivě zvážit, co se bude dál s fotografiemi dít. Základní poučka je prostá: Máte-li celý proces – od pořízení snímků až po jejich vytištění – plně pod kontrolou, pak rozhodně Adobe RGB. Proč? Dostanete z fotografií maximum barevných informací, Adobe RGB je zkrátka větší. Má to ale háček. Musíte dobře vědět, co děláte. Potřebujete alespoň základní znalosti o problematice CMS (color managementu). A kdy je lepší sRGB? Platí opak co v předešlém případě. Pokud nebudete mít své snímky plně pod kontrolou - například když je odevzdáváte klientovi - pak jednoznačně sRGB. Proč? Netušíte, co se s fotkami dále bude dít, kde si je klient nechá tisknout, na čem je bude prohlížet atd.

Příklad: odevzdáte fotky klientovi v Adobe RGB. Klient si je následně půjde vytisknout do automatického foto kiosku. Taková zařízení ale zpravidla pracují pouze v sRGB prostoru. Předpokládají tak, že všechna data jsou v sRGB. Vaše fotografie ale jsou v Adobe RGB a na malér je zaděláno. Výsledkem budou jakoby “vyšisované” barvy a silný pokles kontrastu. A to jen proto, že nedošlo k převodu mezi barevnými převody, ale k jejich záměně. Nicméně ono i bohatě stačí, když si fotografie v Adobe RGB prostoru zobrazíte na levném monitoru, nebo je rovnou nahrajete na web. Výsledkem opět budou mdlé barvy a nízký barevný kontrast.   

 

Profesionální foto/grafický (wide-gamut) monitor EIZO CG247 s širokým barevným gamutem
 

ProPhoto RGB

Adobe RGB (1998) má širší gamut než sRGB a byl poprvé představen v aplikaci Adobe Photoshop 5.0.2. Šlo o reakci nově nastupujícícho trendu digitální fotografie. ProPhoto RGB prostor (známý také jako Romma RGB) vyvinul Kodak opět s primárním určením pro využití v digitální fotografii. ProPhoto RGB nabízí ještě větší škálu odstínů - oproti Adobe RGB - zejména v červených a zelených tónech. Dokáže reprodukovat více než 90% možných povrchových barev v CIE Lab prostoru. Na druhou stranu, množství detailních měření udává, že cca 13% z reprodukovatelných barev, jsou v podstatě barvy imaginární, neexistující (viz podkova a trojúhelníky na obrázku výše). Při práci v rozšířených barevných prostorech (ProPhoto RGB i Adobe RGB) se doporučuje pracovat s vyšší bitovou hloubkou: 11, 12, 14, 16-bit (8-bit, typické pro JPG, je zde nedostačující). Praktické to je zejména kvůli zabránění posterizaci. Jedná se o jev, kdy v jedné konkrétní - tonálně bohaté oblasti zkrátka dojde barva. Setkat se s tím můžeme například u fotografií oblohy či pleťovky. Nicméně ProPhoto RGB zatím nemá příliš možností uplatnění, neboť žádný současný monitor ani fotoaparát ještě nedokáže plně využít celou škálu ProPhoto RGB prostoru. Jedná se tedy zatím stále spíše o RGB prostor budoucnosti.   



CMYK vlastně tvoří "doplňkové" barvy k RGB prostoru. Všimněte si, že kombinace ("překrývání") CMY tiskových barev dá RGB barvy:
M+Y=R (purpurová a žlutá = červená); Y+C=G (žlutá a azurová = zelená); M+C=B (purpurová a azurová = modrá)   
  

Převody mezi prostory a ICC profily

ICC profil je datový soubor, přesně popisující každé zařízení z pohledu barevné reprodukce. Jedná se o převod všech (například RGB) hodnot na normalizované barvy do prostoru CIE Lab - etalon v oboru, centrální barevný prostor. V případě dvou rozdílných RGB prostorů dochází k barevnému přemapování, aby barvy na vstupu (DSLR) byly co nejblíže barvám na výstupu (monitor). K odchylkám dochází vždy, nicméně jsou zanedbatelné - resp. tak malé, že je nemáme šanci okem rozpoznat. Pokud tedy pracujeme s fotografiemi a chceme změnit prostor RGB (například: Adobe RGB → sRGB, viz fotografie určené pouze na web), musíme vždy použít funkci „převést do profilu“. A když profil chybí? Zásadní chyba, ke které často dochází, že uživatel (buď záměrně, ale většinou spíše omylem) odstraní z EXIFu fotografie příslušný vložený profil. Pak můžeme jen hádat, nicméně vždy je lepší nějaký profil než žádný. Takže jediným řešením je pak metoda pokus-omyl: sRGB nebo Adobe RGB?

 

Adobe Photoshop disponuje bezkonkurenčně nejpropracovanějším systémem správy barev (Color Management)
Mimo jiné pozná a upozorní vás (je-li daná funkce zapnutá) na: a) vložený profil, b) nesouhlas s pracovním profilem
ale také na: c) chybějící profil. Používejte vždy funkci "převést do profilu" nebo "přiřadit profil". NE "bez profilu" 

Shrnutí

Co je tedy lepší? Běžně slýchám klasický mýtus: „Fotím do Adobe RGB, protože má větší gamut!“ To je sice pravda, ale co dál? Když celý náš řetězec zařízení (monitor, tiskárna, foto editor, fotoaparát) podporuje Adobe RGB, je vše v pořádku. Nicméně stále existuje množství monitorů, tiskáren a programů, pracujících pouze v sRGB. A právě zde leží zakopaný pes. Pokud fotografii v Adobe RGB zobrazíte na sRGB monitoru, nedojde k přepočtu (převodu AdobeRGB → sRGB) a monitor fotografii rovnou zobrazí v sRGB - ani to vlastně jinak neumí. Tím dochází ke ztrátám v barevném zobrazení. Typickým příkladem je, když fotím zakázku typu rodinné fotografie. Finální výstup fotografií pak logicky nastavím na sRGB / JPG. Lze totiž jen těžko předpokládat, že maminky mají doma nakalibrovaný wide-gamut EIZO či NEC monitor.

Dále nemá smysl používat Adobe RGB v kombinaci s fotografiemi určenými pro web, sociální sítě. Výsledkem pak totiž budou mdlé barvy a celkový pokles barevného kontrastu – zejména v zelených a červených tónech, kde má AdobeRGB (oproti sRGB) značně navrch.

Naopak Adobe RGB z vesela použijme, máme-li celý proces fotografie pod kontrolou a současně máme povědomí o správě barev (například sami tiskneme fotografie na kvalitní foto tiskárně). Adobe RGB je relevantní též pro “poučené” klienty stejně tak v případě "B2B zakázek" (fotografování pro firmy). Pokud fotografuji business foto nebo reportáže pro některé své klienty (firmy), bez obav jdu do Adobe RGB, protože vím / jsme domluveni, že jejich grafik z toho vytěží maximum. 

Takže jak jsme si řekli hned na začátku, není to o tom jestli “do sRBG nebo Adobe RGB”, je to o způsobu využití fotografií a především o komunikaci - s klientem, grafikem, tiskařem. Vycházejme ze základního předpokladu, že sRGB je jistota. Zejména pokud už nebudeme dále fotografie upravovat - typicky okamžité publikování na webu. Naopak fotografie určené k dalšímu zpracování a tisku si zaslouží Adobe RGB a odpovídající formát (TIFF, DNG - základem je RAW). Jinými slovy Adobe RGB v nesprávných rukou nadělá víc škody než užitku. 

Buďte v obraze!

a my vás budeme informovat o fotografických novinkách a výhodných akcích.

Váš e-mail nezneužijeme.



Zobrazeny komentáře (34 - 1)

  • 34

    Lukeš

    Reaguje na (33) | Dobrý den, tisknout si fotografie doma určitě není jedinou možností. Existují i profesionální tisková studia, mezi které patříme i my, jenž dokáží sladit váš obrazový výstup, s výstupem tiskovým. Jen to chce osobní přístup a to je vždy o něco dražší. Kvalitních tiskáren je na trhu poměrně dost. Jde o to jak velké fotografie chcete tisknout a kolik do tiskárny hodláte investovat.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 08.06.2020 | Reagovat

  • 33

    Avatar

    Dobry den, pokud bych chtel sve fotky v aRGB, ktere upravuju a prohlizim na zkalibrovanem monitoru s aRGB gamutem, prevest do papirove podoby, chapu dobre, ze chci-li vyuzit potencial sirokeho gamutu (fotim hodne v lese- hodne zelene) do papirove podoby, jedinou plnohodnotnou cestou je tisknout si sam doma na kvalitni tiskarne? Jak se zorientovat mezi tiskarnami ohledne parametru sire gamutu (chapu, ze gamut tiskarny bude vzdy jiny-mensi nez aRGB zdrojove fotografie, ale aby alespon obsahl viditelne vice nez sRGB. Dekuji za odpoved.

    Milan Čech, 07.06.2020 | Reagovat

  • 32

    Lukeš

    Reaguje na (31) | Dobrý den, pokud chcete vidět barvy během zpracování fotografií co nejvěrněji, pak je lepší zapnout profil i v editoru. Na druhou stranu po nahrání na web, se ostatním mohou fotografie zobrazovat jinak, protože většina prohlížečů s těmito profili pracovat neumí.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 03.06.2020 | Reagovat

  • 31

    Avatar

    Reaguje na (28) | Dobrý den, děkuji za odpověď, ale asi jsem se zeptal špatně. Mám monitor Asus ProArt, který by měl umět tyto prostory zobrazit a věrně reprodukovat barvy. Otázka ale byla ohledně správného nastavení. Pomocí softwaru a kalibrační sondy si vytvořím ICC profil, který pojmenuju řekněme XXX. Ten je nahrán vždy po zapnutí PC. Mám tento profil XXX také zvolit jako výchozí prostor v programech Camera RAW a ve Photoshopu, nebo tam mám ponechat sRGB (fotografie dávám spíš na web, adobeRGB pro mě nemá smysl)?? Rozumím tomu tak, že profil XXX mi koriguje zobrazení. Když mám pak jako výchozí prostor v PS nastaven sRGB, vidím věrně barvy a informace bude uložena do sRGB. Je totiž možnost nastavit vygenerovaný profil XXX jako výchozí prostor pro Camera RAW a Photoshop. To mě mate.

    Pavel Kinšt, 01.06.2020 | Reagovat

  • 30

    Lukeš

    Reaguje na (29) | Dobrý den, v jednom odborném článku, který se věnuje této problematice se uvádí následujicí - Před vytvořením profilu nastavte ovládací prvek kontrastu blízko maximální hodnoty, jas a případné další hodnoty, podle pokynů software. Po měření je potřebné vyřadit z provozu ovládací prvky - označit, přelepit, umožňuje-li to monitor, tak vypnout. Pozdější zásah do kontrastu a jasu (příp. nastavení bílého bodu apod.) změní barvy a profil nebude fungovat korektně.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 27.05.2020 | Reagovat

  • 29

    Avatar

    Dobrý den, icc profil (zkalibrovaného) monitoru v sobě nese informace i o jasu a kontrastu? Běžně měním kontrast i brightness monitoru během dne (práce přes den/večer/v noci). Znamená to, že při změně jasu/kontrastu si rozhodím kalibraci? Pokud ano, jak postupovat? Zaznamenat si někam hodnoty jasu/kontrastu?

    Jan POcký, 25.05.2020 | Reagovat

  • 28

    Lukeš

    Reaguje na (27) | Dobrý den, to zda AdobeRGB uvidíte, nebo závisí na tom zda máte monitor, který tento barevný prostor dokáže zobrazit. Pro on-line publikaci je skutečně lepší sRGB se kterým si umí poradit většina prohlížečů.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 23.05.2020 | Reagovat

  • 27

    Avatar

    Dobrý den. Pakliže si vygeneruji ICC profil, je správná cesta jeho nastavení i v camera raw a photoshopu? n Nebo dává větší smysl nastavení nastavení vlastního prostoru ve Windows, ale ponechání adobeRGB, případně sRGB v programech? Mám to chápat tak, že profil mi koriguje celkové zobrazení, takže když ponecháme v PS třeba sRGB, vidím při úpravě správně barvy, výsledný soubor ale nese informaci sRGB, která je pak pro většinu prohlížečů přijatelnější, než vlastní barevný prostor? Děkuji za odpověď

    Pavel Kinšt, 22.05.2020 | Reagovat

  • 26

    Lukeš

    Reaguje na (25) | Dobrý den, barevná hloubka je termín používaný v počítačové grafice, který popisuje počet bitů použitých k popisu určité barvy pixelu v bitmapovém obrázku nebo rámečku videa. Toto pojetí je také známé jako počet bitů na pixel, zejména je-li uvedeno spolu s počtem použitých pixelů. Větší barevná hloubka zvětšuje škálu různých barev a přirozeně také paměťovou náročnost obrázku či videa.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 09.03.2020 | Reagovat

  • 25

    Avatar

    Reaguje na (24) | Děkuji za odpověď, ale z odpovědi mi není úplně jasné, jak se liší barevný prostor od barevné hloubky. Šlo by to vysvětlit více "po lopatě"? Děkuji.

    Petr K., 07.03.2020 | Reagovat

  • 24

    Lukeš

    Reaguje na (23) | Dobrý den, Barevný prostor je předem definovaná množina barev, kterou je schopno určité zařízení snímat, zobrazit nebo reprodukovat. Barevný prostor je ve většině případů založen na barevném modelu, ale na rozdíl od barevného modelu má barevný prostor standardizované odstíny základních barev.  S barevným prostorem se lze setkat u různých zařízení, ale nejčastěji u monitoru, digitálního fotoaparátu, skeneru a tiskárny.  Barevné prostory lze rozdělit podle dvou hledisek. První hledisko rozděluje barevné prostory podle toho, zda jsou na daném zařízení závislé či nezávislé. Druhé hledisko zohledňuje, z jakého barevného modelu vycházejí.  Rozsah barev v barevném prostoru se nazývá gamut.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 06.03.2020 | Reagovat

  • 23

    Avatar

    Dobrý den, snažím se pochopit rozdíl mezi gamutem a barevnou hloubkou a ať čtu jakoukoliv definici, nejsem schopen to pochopit. Zvládl by mi to někdo vysvětlit hodně laicky? Pokud barevný prostor obsahuje určitý počet barev a monitor je schopný zobrazit určité procento z toho (např 95 % z sRGB), jak je možné, že se 2 monitory s 8bity (16,7 mil. barev) mohou v gamutu lišit (např. 95 a 65 %)? Pokud oba zobrazují 16,7 mil. barev a počet celkových barev v barevném prostoru je pořád stejný, jak můžou mít rozdílné procento zobrazení určitého barevného prostoru? Moc díky za vysvětlení.

    Petr K., 05.03.2020 | Reagovat

  • 22

    Avatar

    Reaguje na (19) | fotka se vám zdá jiná protože se v acdsee nedíváte na obsah raw (což ani není možné protože raw není obrazový formát, jsou to nezpracovaná data ze snímače) ale na vložený JPG náhled, který tam uložil fotoaparát - to znamená na soubor již zpracovaný, odšuměný, doostřený, dosaturovaný atd. ve chvíli kdy otevřete raw v programu na "vyvolávání" raw vidíte obraz, který z těchto surových dat vytvoří program. Pokud si tento program nastavíte stejně, jako bylo nastavení fotoaparátu, dostanete také stejný obrázek (ten totiž z týchž raw dat fotoaparát vytvořil).

    Jaroslav Jay Hampl, 03.03.2020 | Reagovat

  • 21

    Lukeš

    Reaguje na (19) | Dobrý den, velice se omlouváme, ale uvedený program acdsee k zobrazení nikdo z nás nepoužívá, takže vám v tomto směru asi nejsme schopni poradit. Je možné, že program generuje pouze nějaký náhled pro rychlé načtení obrazu. Doporučil bych zkusit jiný prohlížeč.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 17.02.2020 | Reagovat

  • 20

    Lukeš

    Reaguje na (19) | Dobrý den, velice se omlouváme, ale uvedený program acdsee k zobrazení nikdo z nás nepoužívá, takže vám v tomto směru asi nejsme schopni poradit. Je možné, že program generuje pouze nějaký náhled pro rychlé načtení obrazu. Doporučil bych zkusit jiný prohlížeč.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 17.02.2020 | Reagovat

  • 19

    Avatar

    dobry den, mam otazku 1. pri prezerani raw suborov pouzivam acdsee (cez totalcommander).. proste enter a fotka sa mi ukaze. nezasumena, pekna - viz 2a. 2. ked si foto otvorim v adobe camera raw, farby su mierne ine, aj ostrost je akasi ina.. vsetko mam nastavene na srgb, aj monitor, aj fotoshop, aj camera raw.. no vpravo mi svieti profil: adobe barva.. a to celu fotku zmeni, sice trosku, ale aj tak, chcel by som 1:1.. da sa to nejak vypnut, nastavit, aby mi zobrazovalo skutocne to, co dal fotak? 2a. navyse v adobe raw, aj priamo vo fotosope uz vidim fotku strasne zasumenu, sum je vyraznejsi, preco? mam laptop asus, grafika geforce, windows 10.. dakujem:)

    viktor, 16.02.2020 | Reagovat

  • 18

    Lukeš

    Reaguje na (17) | Dobrý den, je nám líto, ale přiznám se, že netuším, kde by mohl být problém. Tohle je dotaz spíše na nějakého kodéra, nebo IT specialistu.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 03.02.2020 | Reagovat

  • 17

    Avatar

    Dobrý den, mám dotaz k zobrazení barev webu (css) ve Firefoxu na monitoru s širokým gamutem. Mám případ, kdy fotka přechází plynule do barvy webu a na tomto přechodu u monitorů s širokým gamutem vznikne hrana – barevný rozdíl mezi fotkou a barvou css, i když čísla barev jsou stejná. Obrázek pro web vytvářím v PS v sRGB, exportuji pro web s přiloženým profilem. Zobrazuje se poté podle mne správně v sRGB ve všech prohlížečích, co mám nainstalované (Chrome, Safari, Firefox), je ale problém s barvami webu (css) ve Firefoxu. Chrome a Safari se zdá, že zobrazují barvy v sRGB a tedy odpovídají barvě obrázku a přechod je plynulý, Firefox ale stejnou barvu zobrazí zářivěji a tedy pak nesedí s číselně stejnou barvou sRGB v obrázku – toto je viditelné jen u monitorů s širokým gamutem, na standardních monitorech je přechod plynulý i ve Firefoxu. Pokud nepřipojím při exportu barevný profil, tak Firefox obě barvy (v css i v obrázku) zobrazí stejně a přechod je pak plynulý, ale barvy jsou celkově trochu jiné než v Chrome a Safari, které si myslím, že zobrazují sRGB barvy i bez připojeného profilu. Nevíte, kde by mohl být problém? Zobrazuje Firefox barvy css v jiném profilu než v sRGB? Je tato situace vůbec řešitelná s připojeným profilem v obrázku? Děkuji moc za pomoc a objasnění.

    Miki, 30.01.2020 | Reagovat

  • 16

    Lukeš

    Reaguje na (15) | Dobrý den,skutečně je to tak jak říkáte. Většina webových rozhraní neumí barvy zobrazit v jiném profilu, než sRGB. Pokud chcete mít na výstupem pro web kontrolu, je třeba pracovat ve stejném profilu v jaké jsou poté zobrazovány.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 03.10.2019 | Reagovat

  • 15

    Avatar

    Dobrý den, potřeboval bych poradit se správou barev. Pořídil jsem si od vás poprvé monitor se širokým gamutem a od té doby mám problém s věrnou reprodukcí barev na webu. Fotografie fotím do formátu raw, takže tam to ještě nehraje roli. Prostor monitoru jsem nastavil jako vlastní, nicméně také odpovídá adobeRGB. Jas, teplotu atd. jsem nastavil podle běžných hodnout. Monitor jsem zkalibroval sondou a vytvořil ICC profil (rozsahem odpovídá po kalibraci adobeRGB). Ve photoshopu jsem nastavil jako výstup pro fotografie sRGB, protože 90% fotografií dávám na web, facebook a podobně. Takže po zpracování v camera raw, dám převést barvy do pracovního prostoru. Čekal jsem, že po převodu do prostoru sRGB budou barvy na webu reprodukovány stejně, jak je vidím já. Nicméně barvy potom vypadají na běžných zobrazovacích zařízení úplně jinak – vypadají, jako když si na monitoru nastavím prostor sRGB. Co dělám špatně? Myslel jsem, že právě převodem do barevného prostoru sRGB ve photoshopu dosáhnu stejného zobrazení. Na co má tedy smysl používat monitor se širokým gamutem, když moje zobrazení je jiné, než zobrazení na 90% běžně užívaných zařízení? Nebo nějaká chyba v zobrazení? Mám tedy na monitoru nastavit pouze sRGB profil? Přece nebudu měnit nastavení monitoru a ICC profil pokaždé, když budu posílat fotografie na tisk...

    Pavel Kinšt, 03.10.2019 | Reagovat

  • 14

    Avatar

    Reaguje na (12) | Protože to neumíme!

    Jakub Moc, 29.11.2018 | Reagovat

  • 13

    Hanáčik

    Reaguje na (12) | Dobrý den, barvové prostory popisující trichromatické aditivní systémy (televize, monitor) jsou projektovány do 2D (XY) roviny jako trojúhelníky právě proto, že televize a monitory mají tři základní barvy (R, G, B). Barvové souřadnice těchto tzv. primárních barev jsou vrcholy oněch trojúhelníků. Proč mají pozice, jaké mají? U prostorů vycházejících z televizí a monitorů (sRGB, Adobe RGB (1998)) to je dáno praktickou realizovatelností základních světel (primárních barev). ProPhoto RGB je synteticky vytvořený a nemůže být plně reprodukován. Jeho existenci dodnes považuju za né úplně obhájenou. Je dobré si uvědomit, že z hlediska „pravděpodobnosti kontaktu lidí s barvami během života“, už i jen sRGB a Adobe RGB (1998) pokrývá 90, resp. 95 % barev – slušné, že? Pokud bychom chtěli monitorem pokrýt celou podkovu, potřebovali bychom velký počet primárních barev (aproximace podkovy mnohoúhelníkem), výrazně by narostla složitost a cena a přitom emoční příspěvek by neodpovídal. Pokud bychom barvové prostory nechali prostory (nedělali bychom jejich průměty do 2D roviny), viděli bychom zajímavé šišojdy. Více informací rádi zodpovíme na tomto kurzu :)

    Richard Hanáčik - Megapixel, Vedoucí prodejny, 27.06.2018 | Reagovat

  • 12

    Avatar

    Dobrý den, jen taková malá otázka. roč je vlastně ten rozsah barev jako trojúhelník? A proč vlastně nevytvoří gamut podle toho skutečného rozsahu barev? Tj. ta podkova v obrázku. Copak to nejde udělat, místo trojúhelníku, nějaký mnohoúhelník? Nebo proč alespoň ten nový gamut ProPhoto RGB neotočí tak aby vrchol nebyl mimo skutečné barvy a byl uvnitř té podkovy, a levý dolní roh trojúhelníku posunuli dovnitř? To je pro mne nepochopitelný.

    Skrbek, 25.06.2018 | Reagovat

  • 11

    Avatar

    Filozofie kalibrace dle mého přesvědčení je následující: Mít zkalibrovaný monitor tzv ICC profil sondou to je základ uspěchu, mít nastavený správný barevný prostor. Na notebooku mam dreamcolor kteráý zvládá cele adobe (několik barevných prostorů.. ale kčemu když fotku nepřevedete do správného barevného prostoru např sRGB. Pokud dám výstup v sRGB po zobrazení u zákazníka která má ustřelený monitor např do modra a je na to zvyklý tak mu to nebudu kazit jeho zvyky a možná budu pochválen.

    Petr Hudeček, 28.01.2018 | Reagovat

  • 10

    Avatar

    Chtěl bych dodat informaci, která nebyla v článku zmíněna: Gamut Bayerovy masky na senzorech fotoaparátů má slabou zelenou, takže ani nevyužije sytost sRGB. Firmware to řeší umělým přisycením, když rozpozná maximální zelenou. To znamená, že zvětšením barevného prostoru si opravdu jen zmenšíte bitovou hloubku (mapy/posterizace oblohy). Nezískáte žádnou informaci navíc. Když obrázek neobsahuje ICC profil, pak se má interpretoval jako sRGB. Toto bylo opraveno v prohlížečích až poměrně nedávno. U monitoru vždy nastavte profil od jeho výrobce po jeho instalaci do Windows. Tento profil pak bude použit na "Print Screen" plochy, ale nebude v metadatech, takže ve Photoshopu na obraz ze schránky použijte Assign Profile - název monitoru. Nastavit monitor na sRGB má tedy smysl pouze v případě, že chcete dělat mnoho screenshotů a nechce se vám všechno předělávat. Navíc nasnímané obrázky nemůžete hned smysluplně editovat, protože monitor nezobrazuje správně. Musí se zase přenastavit na svůj profil.

    Zdenek Jindra, 01.01.2017 | Reagovat

  • 9

    Avatar

    Reaguje na (8) | Měl jsem spíš na mysli posterizaci z důvodu ostrého a výrazného barevného přechodu mezi dvěma sousedícími pixely.

    Jan Kocián, 01.10.2016 | Reagovat

  • 8

    Avatar

    Reaguje na (7) | Jde o to, že když se fotí do JPEGu a mám nastavený Adobe RGB, "pastelky" jsou barevně dál od sebe než při nastavení sRGB, takže drobné barevné nuance nedokážu "namalovat" tak přesně... a může vznikat ona nežádoucí posterizace z důvodu malého tonálního rozsahu.

    Jan Kocián, 01.10.2016 | Reagovat

  • 7

    Avatar

    JPEG mi nabízí 256 odstínů červené, 256 odstínů zelené a 256 odstínů modré. Smícháním těchto odstínů mám k dispozici přes 16 miliónů barev. Kolik jednotlivých barev nabízí ty nejkvalitnější TIFFy? I přes 281 biliónů, to jest přes 281 000 miliard barev! .................. Takže si můžu dovolit i ten nejširší možný gamut včetně exotických a zbytečných barev. Pokud mám ale k dispozici "jenom" 16 miliónů barev (dejme tomu pastelek), budou mi stačit, za předpokladu, že žádná pastelka nebude mít zbytečně nepřirozenou a exotickou barvu, protože pak bych měl těch použitelných pastelek míň než 16 miliónů, a to už by nemuselo stačit, což je důvod, proč je třeba mít nastavený foťák v režimu sRGB, a ne Adobe RGB, když fotím do JPEGu. Pokud se fotí do RAWu (a pak vyvolává do TIFFu), na nastaveném barevném prostoru ve fotoaparátu NEZÁLEŽÍ.

    Jan Kocián, 01.10.2016 | Reagovat

  • 6

    Avatar

    Reaguje na (5) | Zdravím Vás a také děkuji. Myslím si, že kalibrace smysl má vždy ale samozřejmě je "kalibrace" a "KALIBRACE". U fotografií z výletu či rodinné oslavy, bych to také zas tak nehrotil. Naopak u komerčního focení (produkt/reklama) je řádná kalibrace na místě. To samé při tisku (jak sama zmiňujete). Další věcí je samotný monitor: levné panely/notebooky (které defakto pořádně zkalibrovat ani nejdou) vs monitory Eizo CG nebo Retina LCD (které téměř kalibraci ani nepotřebují - lehce přeháním :-)) Nicméně Vaše poslední věta by se dala tesat do kamene, to podepisuji! Pěkný víkend ;-)

    Martin Hájek - Megapixel, Komunitní specialista, 30.09.2016 | Reagovat

  • 5

    Avatar

    Reaguje na (4) | Děkuji za Vaši odpověď, už jsem měla podezření, že nejste autorem tohoto pěkného článku a děkuji za něj. Ona důkladná kalibrace nemá moc význam pokud si fotky netisknete. Bohužel ,,největším nepřítel fotografa je monitor Vašeho klienta". Dík

    Kateřina Bízová, 30.09.2016 | Reagovat

  • 4

    Avatar

    Reaguje na (3) | Dobrý den paní Bízová, myslíte to, že "základem je kalibrace monitoru..."? Ano za tím si stojím. Ale když se teď na to koukám, možná jsem jen špatně pochopil otázku (viz. níže Jakub Strnad). Tak tedy opravuji: 1) nejlepší možností je vlastní kalibrace monitoru a vygenerovaný ICC profil poté použít... 2) nemáte-li možnost kalibrace, alespoň nastavit "rozumné" výchozí parametry monitoru, tj: barevná teplota 6500 K, jas max. 50%, gamma 2.2. Jak nastavit další parametry, vč. výstupu v aplikaci (APS) viz např zde: https://www.megapixel.cz/profesionalni-color-management-pro-vase-fotografie    

    Martin Hájek - Megapixel, Komunitní specialista, 30.09.2016 | Reagovat

  • 3

    Avatar

    Reaguje na (2) | Dobrý den pane Hájek, opravdu si stojíte na tom co jste napsal na reakci?

    Kateřina Bízová, 29.09.2016 | Reagovat

  • 2

    Avatar

    Reaguje na (1) | Dobrý den, základním předpokladem je, mít monitor správně zkalibrovaný - jen tehdy skutečně vidíte co upravujete (tj. reálné barvy a změny).  Co si nastavíte natvrdo na samotném monitoru je většinou irelevantní, když monitor "netuší" co do něj "posílá" za data grafická karta, jaké je okolní osvětlení, bílý bod atd. Předdefinované režimy monitoru mohou +/- fungovat ale vlastní kalibrace + vytvoření vlastního ICC profilu je jistota ;-) S pozdravem, MH 

    Martin Hájek - Megapixel, Komunitní specialista, 29.09.2016 | Reagovat

  • 1

    Strnad

    Dobrý den, chtěl bych se zeptat jak do toho zapadá barevný profil monitoru... když chci správně zobrazovat a upravovat sRGB fotografie, mám mít ve windows nastaven profil od výrobce monitoru nebo sRGB? Díky

    Jakub Strnad, 27.09.2016 | Reagovat

Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Doporučené produkty

Doporučené stránky

  • Komunita Tisk

    Přestože skutečné fotografie nahradil digitální obraz složený z jednotlivých pixelů, stále existuje skupina „věrných“, kteří upřednostňují fyzickou…

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Košík

Způsoby doručení

  • Denní doručení PPL 129 Kč
  • Kurýr od 249 Kč
  • Osobní odběr v Zásilkovně 99 Kč
  • Osobní odběr (Praha, Brno, Ostrava) Zdarma

Doprava zdarma od 5 000 Kč

Kontakt

Nahrát

Používáme cookies, abychom Vám mohli nabídnout nejlepší možné služby na našich webových stránkách. Kliknutím na tlačítko „Rozumím“ souhlasíte s využíváním cookies a využití osobních údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy na sociálních sítích a v reklamních sítích na dalších webech. Tyto souhlasy můžete kdykoliv změnit, vypnout nebo upravit v Nastavení soukromí, které otevřete kliknutím na odkaz níže.
Dozvědět se víc | Nastavení soukromí
Rozumím