Jaký prostor vybrat: sRGB nebo Adobe RGB

Nedávno jsme v našem magazínu řešili příbuzné téma: JPG nebo RAW? Otázka barevných prostorů má k obrazovým formátům blízko. Minimálně v tom, že pokud fotografujeme do JPG, barevný prostor na fotoaparátu nastavit musíme. Zatímco v případě RAWu jej řešit netřeba - alespoň ne hned. Dříve či později nás to však nemine. Tak hurá na barevné prostory.

Některé z nás to možná překvapí, ale barvy fyzikálně vlastně neexistují. Barvy nejsou nic jiného než různá elektromagnetická záření různých vlnových délek (kmitočtů). Náš zrak navíc vnímá jen relativně malou část spektra. Konkrétně se zde bavíme o kmitočtu 400 až 700 nm. Krátké vlnové délky < 400 nm se nazývají ultrafialové záření (ultraviolet / UV). Dlouhé vlny > 700 nm leží za hranicí viditelného spektra a je to tzv. infračervené záření (InfraRed / IR – teplé světlo, které mj vyzařuje každý živý organismus). Vše, co je mezi UV a IR zářením, jsou okem pozorovatelné barvy / světlo různých vlnových délek. Abychom celou problematiku barevných prostorů pochopili, je nutné se na ní podívat trochu z poněkud širší perspektivy.   

 

Viditelné spektrum světla - vnímáme jako barvy (400-700nm), zdroj: wikipedia.cz  

 

Barevný prostor, barevný rozsah

Color space, color gamut. Každý barevný prostor má určitý rozsah barev, který je schopno zařízení “sejmout” / uložit (například digitální fotoaparát, skener) nebo reprodukovat / ukázat (tiskárna, monitor). Digitální fotoaparáty nebo monitory pracují na principu 3 primárních barev (Red + Green + Blue = RGB). Základem je černá plocha, na kterou je třeba dostat světlo - nasvítit ji. Vycházíme z trojúhelníku uvnitř barevného diagramu, kde vrcholy tvoří: červená, zelená, modrá a všechny další odstíny v trojúhelníku jsou jejich kombinací. Barvy mimo trojúhelník (gamut) již zařízení nedokáže zobrazit. Špičkový monitor (například EIZO ColorGraphic) se primárními barvami blíží právě hodnotám 650 nm (Red), 520 nm (Green) a 450 nm (Blue), aby pokryl co nejširší barevný prostor. Ještě je to srozumitelné? Tak pojďme dál.

 
V podstatě každý pokročilý digitální fotoaparát dnes již umožňuje nastavit barevný prostor: sRGB vs Adobe RGB

RGB vs CMYK

Pro úplnost se nyní podívejme také na “tiskový model” - pro správné pochopení celé analogie. Právě u tiskáren je totiž situace zcela odlišná. Zatímco RGB model pracuje na principu tzv. aditivního míchání barev - kdy výchozím stavem je černá, všechny tiskárny naopak využívají systém tzv. subtraktivního míchání barev – výchozím stavem je bílá (papír). V ten okamžik logicky RGB model nemůže fungovat, proto je nutné využít zcela opačnou cestu. A tou je CMYK, skládající se ze 4 základních barev: azurová (cyan-C), purpurová (magenta-M), žlutá (yellow-Y) a černá (black-K). To nás zajímá zejména z důvodu převodu mezi prostory: RGB → CMYK - ve fotografii nejčastěji metodou Perceptuální nebo Relativní kolorimetrickou, kdy vlastně musíme “vmáčknout” větší prostor do menšího. Toliko na vysvětlení a nyní zpět k RGB modelu.  

 

 

Špičková inkoustová A3+ tiskárna Epson L1800 s novým 6ti barvovým systémem s vysokým rozlišením a profesionální kvalitou tisku

Barevné prostory RGB

Lidské oko je pořád nejdokonalejším barevně reprodukčním systémem na světě a především je adaptabilní (umí se přizpůsobit). Všechna zařízení se jen snaží co nejvíce přiblížit našemu zraku. RGB prostor je našemu vnímání barev - ze všech dostupných technologií - zatím nejblíže. Ostatně také z něj přímo vychází (lidské oko funguje na principu 3 základních “RGB” barev). Digitální fotoaparáty, skenery a LCD monitory tedy doslova “simulují” lidský zrak a zde se to začíná opět trochu komplikovat. Není totiž RGB jako RGB. Prostorů RGB existuje více: sRGB, Adobe RGB (1998), ProPhoto RGB. První z nich (sRGB) je celosvětově uznávaným standardem. Ten druhý - vylepšeným rozšířeným (Adobe RGB) prostorem. A poslední - ProPhoto RGB představuje zatím špičku v oblasti RGB zobrazení.

 

Barevné prostory a jejich gamuty (rozsah barev, které jsou schopny reprodukovat). 

"Podkova" na obrázku úplně vespod reprezentuje centrální CIE lab prostor - popisující všechny existující barvy. 

"2200 matt paper" zastupuje tiskový prostor CMYK - který je menší i než sRGB model. 

zdroj: wikipedia.cz  

  

sRGB (IEC61966-2.1) a Adobe RGB (1998)

Všechny digitální zrcadlovky, bezzrcadlovky i některé pokročilé kompaktní fotoaparáty umožňují v menu nastavit, chceme-li fotografovat a ukládat snímky v prostoru sRGB nebo Adobe RGB. Obojí má své pro a proti a vždy je třeba pečlivě zvážit, co se bude dál s fotografiemi dít. Základní poučka je prostá: Máte-li celý proces – od pořízení snímků až po jejich vytištění – plně pod kontrolou, pak rozhodně Adobe RGB. Proč? Dostanete z fotografií maximum barevných informací, Adobe RGB je zkrátka větší. Má to ale háček. Musíte dobře vědět, co děláte. Potřebujete alespoň základní znalosti o problematice CMS (color managementu). A kdy je lepší sRGB? Platí opak co v předešlém případě. Pokud nebudete mít své snímky plně pod kontrolou - například když je odevzdáváte klientovi - pak jednoznačně sRGB. Proč? Netušíte, co se s fotkami dále bude dít, kde si je klient nechá tisknout, na čem je bude prohlížet atd.

Příklad: odevzdáte fotky klientovi v Adobe RGB. Klient si je následně půjde vytisknout do automatického foto kiosku. Taková zařízení ale zpravidla pracují pouze v sRGB prostoru. Předpokládají tak, že všechna data jsou v sRGB. Vaše fotografie ale jsou v Adobe RGB a na malér je zaděláno. Výsledkem budou jakoby “vyšisované” barvy a silný pokles kontrastu. A to jen proto, že nedošlo k převodu mezi barevnými převody, ale k jejich záměně. Nicméně ono i bohatě stačí, když si fotografie v Adobe RGB prostoru zobrazíte na levném monitoru, nebo je rovnou nahrajete na web. Výsledkem opět budou mdlé barvy a nízký barevný kontrast.   

 

Profesionální foto/grafický (wide-gamut) monitor EIZO CG247 s širokým barevným gamutem

 

ProPhoto RGB

Adobe RGB (1998) má širší gamut než sRGB a byl poprvé představen v aplikaci Adobe Photoshop 5.0.2. Šlo o reakci nově nastupujícícho trendu digitální fotografie. ProPhoto RGB prostor (známý také jako Romma RGB) vyvinul Kodak opět s primárním určením pro využití v digitální fotografii. ProPhoto RGB nabízí ještě větší škálu odstínů - oproti Adobe RGB - zejména v červených a zelených tónech. Dokáže reprodukovat více než 90% možných povrchových barev v CIE Lab prostoru. Na druhou stranu, množství detailních měření udává, že cca 13% z reprodukovatelných barev, jsou v podstatě barvy imaginární, neexistující (viz podkova a trojúhelníky na obrázku výše). Při práci v rozšířených barevných prostorech (ProPhoto RGB i Adobe RGB) se doporučuje pracovat s vyšší bitovou hloubkou: 11, 12, 14, 16-bit (8-bit, typické pro JPG, je zde nedostačující). Praktické to je zejména kvůli zabránění posterizaci. Jedná se o jev, kdy v jedné konkrétní - tonálně bohaté oblasti zkrátka dojde barva. Setkat se s tím můžeme například u fotografií oblohy či pleťovky. Nicméně ProPhoto RGB zatím nemá příliš možností uplatnění, neboť žádný současný monitor ani fotoaparát ještě nedokáže plně využít celou škálu ProPhoto RGB prostoru. Jedná se tedy zatím stále spíše o RGB prostor budoucnosti.   

CMYK vlastně tvoří "doplňkové" barvy k RGB prostoru. Všimněte si, že kombinace ("překrývání") CMY tiskových barev dá RGB barvy:
M+Y=R (purpurová a žlutá = červená); Y+C=G (žlutá a azurová = zelená); M+C=B (purpurová a azurová = modrá)   

  

Převody mezi prostory a ICC profily

ICC profil je datový soubor, přesně popisující každé zařízení z pohledu barevné reprodukce. Jedná se o převod všech (například RGB) hodnot na normalizované barvy do prostoru CIE Lab - etalon v oboru, centrální barevný prostor. V případě dvou rozdílných RGB prostorů dochází k barevnému přemapování, aby barvy na vstupu (DSLR) byly co nejblíže barvám na výstupu (monitor). K odchylkám dochází vždy, nicméně jsou zanedbatelné - resp. tak malé, že je nemáme šanci okem rozpoznat. Pokud tedy pracujeme s fotografiemi a chceme změnit prostor RGB (například: Adobe RGB → sRGB, viz fotografie určené pouze na web), musíme vždy použít funkci „převést do profilu“. A když profil chybí? Zásadní chyba, ke které často dochází, že uživatel (buď záměrně, ale většinou spíše omylem) odstraní z EXIFu fotografie příslušný vložený profil. Pak můžeme jen hádat, nicméně vždy je lepší nějaký profil než žádný. Takže jediným řešením je pak metoda pokus-omyl: sRGB nebo Adobe RGB?

 

Adobe Photoshop disponuje bezkonkurenčně nejpropracovanějším systémem správy barev (Color Management)

Mimo jiné pozná a upozorní vás (je-li daná funkce zapnutá) na: a) vložený profil, b) nesouhlas s pracovním profilem

ale také na: c) chybějící profil. Používejte vždy funkci "převést do profilu" nebo "přiřadit profil". NE "bez profilu" 

Shrnutí

Co je tedy lepší? Běžně slýchám klasický mýtus: „Fotím do Adobe RGB, protože má větší gamut!“ To je sice pravda, ale co dál? Když celý náš řetězec zařízení (monitor, tiskárna, foto editor, fotoaparát) podporuje Adobe RGB, je vše v pořádku. Nicméně stále existuje množství monitorů, tiskáren a programů, pracujících pouze v sRGB. A právě zde leží zakopaný pes. Pokud fotografii v Adobe RGB zobrazíte na sRGB monitoru, nedojde k přepočtu (převodu AdobeRGB → sRGB) a monitor fotografii rovnou zobrazí v sRGB - ani to vlastně jinak neumí. Tím dochází ke ztrátám v barevném zobrazení. Typickým příkladem je, když fotím zakázku typu rodinné fotografie. Finální výstup fotografií pak logicky nastavím na sRGB / JPG. Lze totiž jen těžko předpokládat, že maminky mají doma nakalibrovaný wide-gamut EIZO či NEC monitor.

Dále nemá smysl používat Adobe RGB v kombinaci s fotografiemi určenými pro web, sociální sítě. Výsledkem pak totiž budou mdlé barvy a celkový pokles barevného kontrastu – zejména v zelených a červených tónech, kde má AdobeRGB (oproti sRGB) značně navrch.

Naopak Adobe RGB z vesela použijme, máme-li celý proces fotografie pod kontrolou a současně máme povědomí o správě barev (například sami tiskneme fotografie na kvalitní foto tiskárně). Adobe RGB je relevantní též pro “poučené” klienty stejně tak v případě "B2B zakázek" (fotografování pro firmy). Pokud fotografuji business foto nebo reportáže pro některé své klienty (firmy), bez obav jdu do Adobe RGB, protože vím / jsme domluveni, že jejich grafik z toho vytěží maximum. 

Takže jak jsme si řekli hned na začátku, není to o tom jestli “do sRBG nebo Adobe RGB”, je to o způsobu využití fotografií a především o komunikaci - s klientem, grafikem, tiskařem. Vycházejme ze základního předpokladu, že sRGB je jistota. Zejména pokud už nebudeme dále fotografie upravovat - typicky okamžité publikování na webu. Naopak fotografie určené k dalšímu zpracování a tisku si zaslouží Adobe RGB a odpovídající formát (TIFF, DNG - základem je RAW). Jinými slovy Adobe RGB v nesprávných rukou nadělá víc škody než užitku.