Je fotografie uměním? Blog

Je fotografie uměním?

Kryštof KorčVydáno: 21. 5. 2015 v 9:00 • Rubrika: Blog

Odpověď na otázku v nadpisu se může zdát velmi snadná, při psaní teoretičtějších článků jsem ale narazil na její obecnou neurčenost. Respektive na to, že mnohdy není vůbec brána v potaz. Proto jsem se rozhodl dát dohromady toto krátké zamyšlení nad tématem. Rozhodně jej prosím neberte jako odbornou studii, na to rozsah v žádném případě nestačí, spíše se jedná o pobídku k úvaze od člověka, který si takovou otázku klade na každé vernisáži.

Nejdříve je dobré definovat alespoň nějakou pojmovou základnu. S tím že co je to fotografie všichni víme, zbývá otázka: co je to umění? Zde nastává první zábavný moment. Jelikož se jedná o velmi komplexní otázku, která snad ani není univerzálně definovatelná, zkusím jí osvětlit pokusem. Pokud si nastolíme dva protiklady: umění a kýč, které se mohou překrývat a bylo o nich mnoho napsáno (například ultraintelektuál Umberto Eco o nich napsal hned několik knih, kterými celé téma skoro zlikvidoval, protože jeho texty se neodborné veřejnosti mohou zdát jako vyčerpávající definice), je jejich určení zpravidla velmi individuální. Vybral jsem proto, samozřejmě trochu tendenčně, čtyři obrazy, zkuste se na ně podívat a říct si, který byste zařadili do které kategorie.


Foto Annie Leibovitz


Foto Anne Geddes


Foto Gregory Crewdson


Foto David LaChapelle

Vybíral jsem z barevných portrétů věhlasných fotografů, schválně stylově podobných, abychom vedle sebe neměli černobílou dokumentární fotografii z přelomu století a vedle ní moderní výtvarný portrét nebo sportovní snímek.

Tak schválně, jak byste seřadili ony čtyři snímky “od nejumělečtějšího po nejkýčovější”? (Budu rád, když mi je uvedete do komentářů pod článkem.) Předpokládám, že jste jako nejkýčovější určili portrét dětí Anny Geddes, na opačném konci, pokud autory znáte, bude pravděpodobně fotografie Gregoryho Crewdsona.

Podstatné ale je, jak člověk k podobnému hodnotícímu rozhodnutí dochází. Je to na základě zobrazených motivů? Technické provedení je zde u všech perfektní, logickým vodítkem může být to, že na fotografii Anny Geddes je méně složitá kompozice a motiv, který je podbízivý primárně svou roztomilostí, což divák může vnímat jako protiklad k umění, které přeci má být vážné a propracované, zkrátna samé vznešené a vysoké hodnoty. Lepšímu hodnocení ostatních autorů může také napomáhat to, že z jejich fotografie je cítit více práce. Složitá aranže, zjevně nákladná produkce, velmi pečlivý výběr a umístění jednotlivých motivů, mnohdy v souladu s klasickými pravidly malby.

Dalším kritériem by mohlo být, nakolik je daný umělec známý, v tomto ohledu asi naopak zvítězí Anna Geddes, její fotografie nemluvňat jsou rozhodně reprodukovanější, než kterýkoli obraz Gregoryho Crewdsona. Dostáváme se tak do rozporu se starými hodnotami, kdy pokud měla umělcova dílna nejvíce pomocníků a jeho plátna byla nejžádanější, dal se považovat za největší výtvarnou osobnost své doby. Podle podobných kritérií jako tehdy, tedy zručnost, kvalita, složitost a soudržnost s výtvarnými kánony, posuzujeme mnohdy i fotografie, jenže nejprodávanější jsou umělci, kteří tato kritéria nesplňují, dokonce programově.

Abych vám ještě víc zavařil, predkládám dvě fotografie z jiného soudku, jedna od Martina Paara, světoznámého mistra bizardních všedních okamžiků, autorem druhého snímku je Miroslav Tichý, Kyjovský podivín, jehož fotografie jsou rovněž světově uznávané a prodávané za vysoké částky. Oba porušují všechna klasická pravidla.


Foto Martin Paar


Foto Miroslav Tichý

Všichni zde zobrazení jsou světově uznávanými umělci, jak je potom možné, že některé z nich dokážeme bez uzardění prohlásit za tvůrce kýče a jiné za vynikající výtvarníky?

Pokud vynechám U. Eccovu definici, která vydá na celou knihu a přiznám se, že jelikož je akademický svět přiznaně sebekonzumující, je Eccova superakademická ultraintelktualita nekonzumovatelná, dá se velmi snadno použít definice Roberta Silveria z knihy Postmoderní fotografie, že totiž kýčem je pro každého diváka to, co nevyhovuje jeho vlastním kulturním standardům, tedy že je považuje za nižší než, standard svůj. Což je vynikající definice i pro opačný pojem, pro umění.

Na jednu stranu je pohled líbí/nelíbí poněkud dětisnkým, na stranu druhou je obhajitelný ve vlastní, tedy stejné znalostní sféře a může se pro ni stát měřítkem. Je jen škoda, na což se tímto článkem snažím nenápadně upozornit, hodnotit cokoli jako špatné nebo dobré. Pokud totiž není stanoven rámec takového hodnocení, což je velmi nesnadné a takřka nikdy samozřejmé, nemusí a ani nemůže takové hodnocení být korektní. Je potřeba brát vždy zřetel na to, že vaše hodnocení může být, pokud se dokonale neorientujete, naprosto neodborné a jako takové nemá váhu, ať v rámci estetické hodnoty, prodejnosti, nebo řemeslného zpracování díla.

Jak jsem předeslal, tak také činím, doufám že jsem neposkytl žádnou definitivní odpověď, ale přinesl zajímavý text k zamyšlení, budu rád, když se se mnou podělíte o své dojmy a názory. Toto téma samozřejmě v následujících textech plánuji dále rozšiřovat a budu rád, když mi prozradíte, jakým směrem se mám ubírat.



Zobrazeny komentáře (15 - 1)

  • 15

    Avatar

    Já jsem si podrobně přečetl jak článek tak reakce na něj. Dost mně překvapil názor s příspěvků kteří to považují za "nedůležité" a nebo nevědí.Možná že je to škoda do takové debaty vstupovat. Pokud mohu k tématu, jestliže fotografie by neměla být zařazována jednoznačně mezi obory umělecké,potom se musíme zamyslet nad tím kdo jsou lídé citovaní v dějinách fotografie. F.Drtikol,J.Sudek,J.Funke,E.Medková k té bych se později vrátil. Pokud by jsme se obrátili na svět tak H.C.Bresson,W.Bischof,R.Capa./vz.http://www.dejinyfotografie.cz/ Myslím že o těchto postavách světové fotografie nemá cenu diskutovat,Tedy je otázka "je fotografie umělecký obor"??? Vrátím se s dovolením k paní Emile Medkové /manželce Mikuláše Medka/několik let spolu tvořili společná díla,poté byla členkou několika surrealistických skupin malířů sochařů a výtvarníků tvořících v meziválečném období. Dále zde máme dílo mistra Josefa Sudka,nevím čím více argumentovat.Jsem přesvědčen že fotografie je rovnocenným partnerem jak malířství tak sochařství a v neposlední době filmu.Vždyt všechny tyto umělecké počiny zprvu sloužili jako záznam skutečnosti a lidské činnosti poté se mohli rozvinout do různých vypovídacích uměleckých forem. Můžeme definovat umění různými vzorci a poučkami nic to však neubírá na tom že fotografie je umělecký obor. Děkuji za shovívavost,nejsem ani literát ani umělecký kritik, ale všechna fakta která jsou veřejně dostupná jsou na mojí straně.

    Zbyněk Zeman, 22.08.2015 | Reagovat

  • 14

    Avatar

    Taky doporučuji knihu prof. Šmoka " Začněte fotografovat",tam je postup -stavba ,skladba,tvorba dostatečně vysvětlen.

    Z. Pszczolka, 24.05.2015 | Reagovat

  • 13

    Avatar

    Umění je fotografii prodat :-) A jestli je to pro někoho málo, pak doporučuju vrátit se k prof. Šmokovi, protože ten to vyčtvercoval docela čtverácky :-) Jinak zbytečná diskuse.

    Ladislav Šolc, 22.05.2015 | Reagovat

  • 12

    1

    Reaguje na (11) | Každému se může líbí něco jiného, někomu se líbí třeba sádrový trpaslíci, žádná dogmata bych sem tedy netahal. No a demokratický princip je teoreticky dobrý, problém je že v praxi také nějak moc nefunguje. Když politici tvoří zákony proti zájmu většiny občanů, novináři dělají propagandu některé informace překrucují a jiné zamlčují, vše se dá ovlivnit mocí peněz a lidé s tím nemohou nic dělat, nedá se o nějaké demokracii příliš mluvit. No a ještě horší je potom pokoušet se tento zvrácený systém vnucovat méně vyspělým zemím, jak to potom dopadá je nyní názorně vidět na blízkém východě. :-)

    Švesi 1, 22.05.2015 | Reagovat

  • 11

    Avatar

    Reaguje na (10) | Dogma, že umělecká fotografie je ta nejlepší možná fotografie, je jako dogma, že vedení státu na základě demokratických principů je to nejlepší možné pro občany. HA! HA!

    Jan Kocián, 22.05.2015 | Reagovat

  • 10

    Avatar

    Reaguje na (1) | Jsem fotograf amatér, fotím spíš příležitostně. Jsem členem fotoklubu v Hronově a občas i něco vystavuji. Spousta fotografů fotografuje proto, že si chtějí zachytit cokoli, co je zaujme, v té chvíli bez důvodu a málokdy s předem připraveným úmyslem. 98 % fotografií vzniká takto. Teprve během třídění a post-procesingu vznikne něco, z čeho se dá udělat "výpověď". Myslím, že místo "umění" by se mělo použít slovo "výtvarník". Teprve výtvarník použuje foťák jako nástroj vlastní tvorby. Výtvarné dílo musí výt vytvořeno, nikoli okopírováno foťákem z reality. Pouze několik málo procent fotografů jsou výtvarníci. Já sám taky ne. ...teprv potom bych se ptal, jestli tvorba odpovídá nějakým kriteriím, podle kterých má dílo hodnotu (uměleckou ? - proč zrovna uměleckou ? ).

    Zdeněk Vít, 22.05.2015 | Reagovat

  • 9

    Avatar

    Fotografie je víc než jenom Umění. Fotografie je tu od toho, aby se realita nemusela kreslit, malovat, tesat, modelovat. K čemu je umění? K čemu je Jarda Jágr?

    Jan Kocián, 22.05.2015 | Reagovat

  • 8

    Korč

    Děkuji za tak kladné reakce, upřímně jsem váhal, jak podobný text uspěje a mám radost z tak kladného přijetí. Abych odpověděl na tázavé reakce, šlo mi hlavně o sepsání jednoduchého myšlenkového pokusu k otevření polemiky, v tak neurčitém tématu ani nemám definitivní odpověď. Taková by skutečně vydala na knihu. Ještě jednou díky za společné zamyšlení.

    Kryštof Korč - Megapixel, Zástupce vedoucího a specialista na foto a studio techniku, 21.05.2015 | Reagovat

  • 7

    1

    V fotografii kterou bych mohl nazvat skutečným uměním podle mého musí být nějaké sdělení, myšlenka nebo musí vzbudit nějaké pocity, nebo třeba být nějakým způsobem originální. Krásnou fotografii s jednoduchým laciným motivem která nenutí k zamyšlení a nevzbuzuje žádné pocity je možné snadno považovat za kýč. Umění fotografie je podle mého především v dobré reportáži, ostatní lze ztvárnit třeba pomocí malby. Líbí se mi fotografie a velmi si vážím fotografů kteří při fotografování místa nebo okamžiku dokáží zachytit i nějakou atmosféru, kterou vnímají a předat ji dál. Jinak podle jednoduchého a laciného motivu který lze považovat za kýč bych fotografie seřadil 1. Anne Geddes, 2. Annie Leibovitz 3.- 4. Gregory Crewdson.a David LaChapelle 5. Martin Paar - je to dobré, originální myšlenka a ztvárnění, někteří lidé chtějí šikmou věž v myšlenkách narovnat a někdo by ji třeba zase rád viděl ležet na zemi :-) , líbí se mi to, kompozice i celkové ztvárnění . Fotografii Miroslava Tichého nevím kam bych zařadil a jak ohodnotil - je to zvláštní, je to voyerství, je to ztvárnění nějakého okamžiku a má to snad i nějakou atmosféru? Ten chap byl cvok a kousek ze svého šílenství zřejmě dokázal vtisknout i do fotografií

    Švesi 1, 21.05.2015 | Reagovat

  • 6

    Avatar

    Súhlasíme s polemikou ... pána Kryštofa ! Inak celé je to na veľmi dlhú debatu,pretože fotografia má viac žánrov a veľmi široký záber... ! Náš názor však je,že fotografia vychádza z tvorivej činnosti... a tým pádom je to svojim spôsobom aj umenie... ! Ďakujeme za dobré články a fandíme Megapixelu !

    fotenie je náš život aj poslanie ..., 21.05.2015 | Reagovat

  • 5

    Jurčík

    Reaguje na (2) | Jedno to samozřejmě je, ale některé lidi nad tím baví přemýšlet. Některé podobné přemýšlení dokonce živí. Každopádně neexistuje jednoznačná odpověď a váš zpsůob hodnocení je rozhodně správný. Stejně správná je ale i Kryštofova polemika.

    Ondřej Jurčík - Megapixel, vedoucí prodejny, 21.05.2015 | Reagovat

  • 4

    Avatar

    Jsem rád, že podobný typ článků vzniká, a je zajímavé že je publikovaný na serveru prodávajíci fototechniku. Fandím a doufám, že takových článků bude více.... Možná jde o snahu o uchopení "krásy" ... ? a nebo úmění prodat nový full frame aparát? :)

    L., 21.05.2015 | Reagovat

  • 3

    Židek

    Jestli je fotografie uměním ... nevím. Ale uměním je dostat fotografované osoby před objektiv ve správnou chvíli, správný čas a ve správné poloze s bezva výrazem ve tváři. Čím více osob je na jedné fotografií, tím je to větší umění a úsilí. Mnoho pěkných fotek vypadá jako kýč ale s odstupem času se nám zdají být pěkné. Umění je také být ve správnou chvíli na správném místě ... a je důležité, nezapomenout mít u sebe foťák.

    Pavel Židek, 21.05.2015 | Reagovat

  • 2

    Ingr

    Ahoj, a není to náhodou jedno? Ta diskuze nemá universální řešení... Já osobně fotky (a stejně malířství, sochařství i hudbu) rozeznávám jako to co se mi nelíbí, líbí a to z čeho jsem PAF. A jestli je to UMĚNÍ?...

    Drahoš Ingr, 21.05.2015 | Reagovat

  • 1

    Jurčík

    Na jednom semináři s Otakarem Chaloupkou jsme definovali umění jako 3K, komunikace, kompenzace, a katarze. V různých poměrech. Podle této definice fotografie rozhodně uměním je.

    Ondřej Jurčík - Megapixel, vedoucí prodejny, 21.05.2015 | Reagovat

Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Používáme cookies, abychom Vám mohli nabídnout nejlepší možné služby na našich webových stránkách. Dozvědět se víc.
Souhlasím