Kam vyrazit fotit i natáčet východ či západ slunce a co si vzít s sebou

Nemusí to být daleko

Krajináři v Česku mají štěstí. Naše malá země je plná nádherných panoramat hodných zachycení. Učili jsme se o tom už na základní škole. Celá Česká republika je viditelná z vesmíru, neboť je obklopená přírodními hranicemi ve formě hor a pohoří. V jakémkoliv rohu Česka tak nemáte daleko od překrásných výhledů. Morava se chlubí kopcovitými vinicemi okolo Blatnice a nezklamou ani Bílé Karpaty na hranicích se Slovenskem, Jižní Čechy svou Šumavou a sever si drží prvenství v nejvyšším pohoří naší republiky a sice Krkonošemi. Západní Čechy také nijak nezaostávají. Krajina Krušných hor je na pohled krásná a pro foťák ideální. Třeba takové údolí Krásno v centru Slavkovského lesa bezpochyby stojí za návštěvu.

České Švýcarsko

Severozápad zdobí nádherné České Švýcarsko. Toto okolí Děčína a Ústí nad Labem je unikátní svými kopci vyčnívajícími z takřka rovinaté krajiny. Dovolil bych si tuto oblast nazvat takovým malým českým Skotskem. Zamlžená rána zde často protínají paprsky slunce s občasnými tmavými místy ve formě stínů vržených skalnatými vrcholky. Ať už se vydáte směrem k Tisé, jako se v následující fotografii vydal Jakub Škyta, nebo k Děčínskému sněžníku, či k Pravčické bráně, jedno máte jisté. Překrásnou krajinu ideální k zachycení neminete.

^{Autor fotografie: Jakub Škyta}

České středohoří

Kousek fantastické Středozemě máme i u nás doma. České středohoří totiž během západu nebo východu Slunce vypadá jako vystřižené z filmové adaptace Tolkienova světa. Zlatou hodinu zde krásně zachytil například fotograf a člen naší galerie Marek Ondráček v následující fotografii.

^{Autor fotografie: Marek Ondráček}

Nejen přírodní krásy

Ano, kopce, hory a skály se fotí skoro samy. I my lidé však umíme tvořit zajímavé subjekty k fotografování. Česko je domovem pro necelých 500 hradů a zřícenin, které by byla neskutečná škoda nefotografovat. Ať už tradičně fotoaparátem na stativu, nebo například z ptačí perspektivy za použití dronu. Zříceniny jsou rozeseté po celé ploše naší země a v drtivé většině na vrcholcích kopců, či skal. V dobách středověku tyto pozice dávaly hradům přirozenou obranyschopnost a nedostupnost. V dnešní době dělají z hradů a zřícenin impozantní milníky na horizontu ideální k zakomponování do scény. Například Petr Germanič krásně zachytil zříceninu hradu Jestřebí na následujícím snímku.

^{Autor fotografie: Petr Germanič}

Malá Fatra

Naši příbuzní za východní hranicí Česka nemají od malebných krajin také vůbec daleko. Naopak bych si troufal tvrdit, že se Velká Fatra, Malá Fatra, či Tatry fotí prakticky samy. Pro mnohé z nás je to pár hodin autem a výhledy tato pohoří nabízejí často až dechberoucí. Stačí se podívat na pohádkovou krajinu na následující fotografii jejímž autorem je Jozef Sádecký.

^{Autor fotografie: Jozef Sádecký}

Jde to i ve městech

Západy a východy slunce vynikají naprosto parádně, když prosvítají ulicemi města, protínají architekturu a osvětlují například sklo a beton. Třeba Praha se fotí při zlaté hodince skoro sama. Při západu stačí zajít ke kyvadlu na Letné, na všemi oblíbený Vyšehrad, na dlažebními kostkami plné Staroměstské náměstí, nebo třeba na slavnou Náplavku. Při východu slunce je pak nádherný pohled na Karlův most směrem od Malé strany. Pokud se vám podaří zachytit i ranní mlhu, jako ji zachytil Konstantin Zhdanov na následující fotografii, tak máte vytištění hodný snímek zaručený.

^{Autor fotografie: Konstantin Zhdanov}

Kdy vyrazit?

Blížíme se zimním měsícům, což uvítají pozdní spáči. Východ slunce není v příliš brzkých hodinách a tak nemusíte z domu vyrážet ve tři nebo čtyři ráno. V teplejších měsících je však s přivstáním nutné počítat. Zlatá hodina je zpravidla cca hodinu po východu či před západem Slunce. Modrá hodina je zase na opačné straně. V dnešní době je k dispozici celá škála aplikací přesně vyobrazujících nejen začátek a konec obou hodin, ale i přesnou polohu Slunce vůči zemi. Můžeme si tak snadno a rychle představit odkud přesně za horizontem naše domovská hvězda vykoukne a na jaké vrcholky zasvítí nejdříve.

Například takový Sun Seeker, nebo Sun Surveyor spolupracuje s interním akcelerometrem, gyroskopem a kompasem telefonu pro přesné navedení, kam zaměřit svůj objektiv. Pak už jen stačí doufat, že nejsme venku brzo ráno, nebo pozdě večer zbytečně například kvůli  dešti. Na následující fotografii jsem zachytil své čekání na západ slunce ve skotském Glencoe v roce 2018. Slunce mělo ten den nádherně prosvítat mezi vrcholky a osvítit druhou stranu údolí s velmi dramatickými stíny. Myslím, že je naprosto očividné, že se mi ten večer fotografie nepodařila.

Co s sebou?

Stativ

Zcela očividně se fotografováním západů a východů slunce dostáváme do teritoria krajinářské fotografie. A každý správný krajinář má minimálně kvalitní stativ. Ráno, nebo večer není světla zrovna přebytek, a tak pokud chceme fotit na nízké hodnoty ISO pro co nejlepší dynamický rozsah a čistý obraz, potřebujeme fotoaparát znehybnit. Nepracujeme však v pohodlí studia, či poblíž parkovišť. Často musíme pro ta nejlepší panoramata podstoupit alespoň nějaký výšlap. Stativ z uhlíkového vlákna nám tak cestu nejen ulehčí, v zimních měsících následnou práci s ním i usnadní. Karbon totiž nepřenáší teplo tak, jako levnější hliník, a tak není absolutně ledový na dotek. Například řada Bat od značky Benro vyniká nízkou hmotností, kvalitním zpracováním a nohami z uhlíkového vlákna.

Filtry

Spousta fotografických filtrů se v dnešní době dá nasimulovat během postprodukce. Ne každý je však příznivcem tohoto přístupu. Pro dlouhé expozice je nutné snímači ubrat dostupného světla neutrálním filtrem, pro silně kontrastní scény je potřeba ztmavit nebe při zachování jasného popředí použitím filtrů přechodových a v neposlední řadě by nikomu v brašně neměl chybět filtr polarizační. Toto je jeden z mála filtrů, jehož efekt se během úprav fotografie v počítači nedá nasimulovat.

Potřebujete vytvořit silnější kontrast na nebi při zachování jasných mraků? bude se hodit polarizák. Potřebujete odstranit odlesky z hladiny jezera, potoka, nebo třeba okna? Polarizák. Chcete zpestřit barvy travnaté a zalesněné krajiny pokryté ranní rosou? Polarizák. Filtry si buď můžete pořídit kruhové, které máte pak většinou vázané k určité velikosti objektivu, nebo systémové. Ty druhé totiž lze používat na celé škále objektivů s mnoha výhodami. Obzvláště pak s možností posunu přechodu takzvaného “grad” filtru. Nový systém M10-II od značky Haida je pro toto použití naprosto vynikající. Nabízí použití všech 100 mm filtrů na trhu, včetně široké nabídky přímo od výrobce. Dále usnadňuje samotné uchycení na objektivu díky jedinečnému systému. V neposlední řadě nám dovoluje používat plně otočný integrovaný polarizační filtr.

Proč si pořídit stan

Větší šanci na zachycení nádherných východů a západů slunce získáte tím, že půjdete přímo za zdrojem. Strávit víkend v přírodě vám zajistí, že nemusíte ve tmě v noci cestovat daleko, hledat parkování, šplhat do hor a doufat, že vše stihnete než vysvitnou první paprsky. Přespání v obklopení krásnými vrcholky nebo s jedinečným výhledem má přece jen něco do sebe. Pro mnohé z nás je to až terapeutické. Někteří z nás fotografii v onu chvíli berou až jako druhořadou činnost umožněnou pouhým faktem, že jsme v dané lokaci ve správný čas. Ať už preferujete stan, bivak, celtu, hamaku, nebo třeba přespat v obytném autě, být na místě je vždy jen a jen výhodou. Není tak třeba nikam spěchat a můžeme si celou cestu mnohem více vychutnat. V noci se tak můžeme pověnovat i trochu astrofotografii, ale o té si povíme jindy. Jen pozor na přemnožené divočáky.