Magazín

Fotoporadna

Legenda zvaná padesátka aneb Velké srovnání 50mm objektivů (zaměřeno na Nikon) - 1.díl

Martin LukešAktualizováno: 9. 3. 2022 v 16:44 • Rubrika: Fotoporadna

Legenda zvaná padesátka aneb Velké srovnání 50mm objektivů (zaměřeno na Nikon) - 1.díl

Staré fotografické moudro říká, že pevnou padesátku by měl mít každý, kdo si pořídí fotoaparát s výměnnými objektivy. Přesto, že tato myšlenka vznikla v době analogových zrcadlovek, platí dodnes a to jak pro digitální zrcadlovky, tak i pro bezzrcadlovky. Dříve byla padesátka dokonce brána jako tzv. základní objektiv, protože pokud jste si koupili kinofilmovou zrcadlovku v setu s objektivem, byla to na 99 % právě pevná “padina”, jak se jí lidově říká.

Obsah

Pevných padesátek existuje mnoho provedení. Liší se hned v několika parametrech a tím nejzásadnějším je světelnost. Od té se samozřejmě odvíjí cena, velikost a také váha. Rozdíl může být i v dalších věcech jako použité materiály, nejkratší zaostřovací vzdálenost, samotná skladba optické soustavy, průměr filtru, počet lamel nebo maximální clonové číslo. V tomto testu bych rád porovnal objektivy s pevným ohniskem 50 mm od tří výrobců Nikon, Sigma a Zeiss, napříč světelností od f/2,0 až po f/1,2.


Foto: Martin Lukeš / Nikon 50 mm F1,4 AF NIKKOR D A / clona: f/5,6

Tomu, že by si měl pevnou padesátku pořídit každý, kdo to myslí s focením vážně, nahrává i cena. Samozřejmě že narazíte i na padesátku v hodnotě téměř 100 000 Kč, ale zrovna tak se dá koupit velmi slušný objektiv za necelých 3 500 Kč.

Jen pro zajímavost, padesátka od Canonu s minimálním clonovým číslem f/1.8 (Canon EF 50 mm f/1,8 STM) stojí cca 3 390 Kč. Padesátka se clonou od f/1.4 (Canon EF 50 mm f/1,4 USM) vyjde na 10 890 Kč a za padesátku se špičkovou světelností f/1,2 (Canon EF 50 mm f/1,2 L USM) zaplatíte 40 290 Kč. Někomu to může připadat neúměrné, je nutné brát v potaz, že s minimálním clonovým číslem roste užitná hodnota objektivu.


Foto: Martin LukešCanon EF 50mm f/1,8 II

Možná si i vy občas postesknete, proč vlastně ceny objektivů neklesají podobně, jako ceny fotoaparátů. Vysvětlení je prosté. Vývoj elektroniky, její miniaturizace, výrobní technologie, nové materiály a nanotechnologie, to vše jde dopředu mílovými kroky a díky tomu je elektronika stála levnější a tím pádem také dostupnější široké veřejnosti. S objektivy je to ale trochu jinak. Hlavním prvkem každého objektivu je optická soustava, kterou tvoří skleněné prvky. A když to řeknu s trochou nadsázky, tak postup výroby skla se za poslední 4 000 let nezměnil, stále je potřeba roztavit sklářský písek, vytvořit z něj skleněný blok. Ten se následně rozřeže a z něj se vybrousí čočka s těmi nejlepšími optickými vlastnostmi, které jsou u objektivů vyžadovány. A to zkrátka ošidit, ani moc zjednodušit nejde.


Foto: Martin Lukeš / Nikon 50 mm F1,4 AF NIKKOR D A / clona: f/1,6

Kvalitní objektivy jsou díky tomu vlastně důvodu velmi dobrou investicí. Ten, kdo si pořídí lepší objektiv ho může bez problémů používat po desetiletí a vlastně by se dalo říci, že opravdu dobrý objektiv vám bude sloužit do smrti. U fotoaparátů je to naopak, díky novým technologiím elektronika stárne a to nejen fyzicky, ale i morálně. Ostatně ruku na srdce, málokdo si asi umí představit, že by například používal 15 let starý telefon :)


Foto: Martin Lukeš / Nikon 50 mm F1,4 AF NIKKOR D A / clona: f/8

Možná to bude znít jako klišé, ale když to vezmu ze svého pohledu, tak padesátka je můj nejpoužívanější a vlastně i nejoblíbenější objektiv. Když jsem si před patnácti lety kupoval ke své nové digitální zrcadlovce první lepší “sklo”, vzpomínám si, s jakou pýchou a nadšením jsem si 50 mm f/1,8 přinesl domů. Byla to druhá verze canoňácké padesátky, které se občas hanlivě přezdívalo chrastítko. Měla totiž plastový bajonet a mechanické zpracování nepatřilo zrovna do kategorie hi-tech. Na druhou stranu, co by se dalo za 2 990 Kč čekat. Důležitý byl ale obrazový výstup a ten byl proti setovému objektivu 18-55 mm excelentní! Paradoxem je, že když byla v polovině roku 2016 ukončena distribuce tohoto objektivu, prodával se za stejnou částku jako jsem ho kupoval v roce 2004. Na trhu byl neuvěřitelných 26 let. Bohužel jsem nikde nedohledal počet vyrobených kusů, ale myslím, že to šlo do řádů milionů. Nově byl nahrazen vylepšenou verzí Canon EF 50 mm f/1,8 STM. U té výrobce nahradil plastový bajonet kovovým a vylepšil pohon automatického ostření technologií STM. Jde o motorek s krokovým posunem, který je rychlejší, tišší a plynulejší, takže se hodí i pro natáčení videa. Těch 300 Kč, o kterých se zvedla cena, určitě stojí za to.


Foto: Martin Lukeš / Nikon 50 mm F1,4 AF NIKKOR D A / clona: f/5,6

V současné době používám zrcadlovky značky Nikon, na bajonetech Nikonu D90, D700, D800, D810 a D850 jsem postupně vystřídal objektivy Nikon 50 mm F1,8 AF NIKKOR D,  Nikon 50 mm f/1.2 AI-s a Nikon 50 mm F1,4 AF NIKKOR D A. Všechny mám dodnes a poslední z nich slouží věrně, přestože jsem s ním nafotil několik set zakázek. Používám ho na fotografování reportáží, svateb, momentek, street fotografie, koncertů, divadla, portrétů, produktové fotografie a nejvíc s ním fotím jídlo, protože se tomuto oboru věnuji komerčně. S pomocí mezikroužků jsem s nim velmi často fotil také makro.

Proto když jsem přemýšlel nad tím, jaké objektivy v tomto článku porovnat, byla to celkem snadná volba. Ta padla na padesátky s nikoňáckým bajonetem F. A aby to bylo pestřejší postavil jsem proti sobě nejen originální objektivy Nikkor, ale také ty dalších renomovaných výrobců.

Foto: Martin Lukeš / Nikon 50 mm F1,4 AF NIKKOR D A / clona: f/3,5

Seznam testovaných objektivů


Foto: Martin Lukeš / Nikon 50 mm F1,4 AF NIKKOR D A / clona: f/8

Nikon 50 mm f/1.2 AI-s

Test této padesátky je spíše věcí nostalgie. Jde sice o objektiv se špičkovou světelností f/1,2, ale už bohužel zdaleka nesplňuje nároky současných digitálních zrcadlovek s vysokým rozlišením. Aby taky jo. Na trh byl uveden v roce 1978, tedy přesně před 40 lety!!
Tahle jedna-dvojka byla dlouhá léta legendou. Šlo totiž o jeden z nejsvětelnějších objektivů pro kinofilmové zrcadlovky Nikon s bajonetem F a tomu odpovídala i jeho hodnota. Ještě v roce 2010 se držela katalogová cena na 725 $.


Nikon FM2 + Nikon 50 mm f/1.2 AI-s

Ve stejném roce se mi podařilo koupit tento raritní objektiv na jedné zahraniční aukci zhruba za 7 000 Kč. Radost z nákupu byla o to větší, že šlo o kousek, který jakoby právě vyjel z výrobní linky. Mechanické zpracování je naprosto fantastické. Jak říká jeden kamarád, fotograf, v té době měly ještě objektivy duši. Když ho nasadím na svou historickou filmovou zrcadlovku Nikon FM2, tak k sobě tahle dvojice prostě nerozlučně patří.


Foto: Martin Lukeš / Nikon 50 mm f/1.2 AI-s

S použitím na současné technice už je to bohužel trochu horší. Objektiv nedisponuje automatickým ostřením, takže je spíš na méně dynamické žánry nebo focení ze stativu. Obdivuji všechny fotografy, kteří v analogové éře používali manuální ostření na reportáže a akční scény. Jinak to ale v té době bohužel nešlo. Další nevýhodou objektivu je to, že nepřenáší do těla fotoaparátu, ani z něj, žádné informace, protože není vybaven elektronikou. Clona se proto musí nastavovat také ručně na mechanickém clonovém kroužku přímo na objektivu. Nikon naštěstí myslel na podobné historické lahůdky a u současných pokročilejších fotoaparátů lze naprogramovat ručně ohnisko a minimální clonu objektivů, jako tento, které fotoaparát normálně nemá jak identifikovat. Vše se pak uloží do paměti a z ní lze údaje kdykoliv vyvolat. Díky tomu, má přístroj, alespoň jakousi všeobecnou představu o tom, jaká optika se na něm nachází.


Nikon 50 mm f/1.2 AI-s

Co se týče optických vlastností i tam objektiv trochu zaostává za současnou konkurencí. Na otevřenou clonu je patrná výrazná vinětace, tedy zatmavení rohů fotografie, při kontrastních scénách se může objevit chromatická vada (aberace) a i kresba je na plnou díru poměrně měkká, hlavně v rozích. Když se ale objektiv zacloní, chová se podstatně lépe. Je to ale pochopitelné. V době jeho představení mohl výrobce jen těžko předpokládat, že ho o 40 let později bude někdo nasazovat na zrcadlovku bez filmu, s obrazovým snímačem, na kterém se nachází 45 000 000 světlocitlivých buněk.


Nikon FM2 + Nikon 50 mm f/1.2 AI-s

Na druhou stranu, když se výsledná fotografie trochu zmenší a doostří, pořád jde o ucházející výstup. Pokud to shrnu, tak dnes už tento objektiv patří spíše do muzea nebo do vitrínky podobného blázna, jako jsem já. Ale co, i kdybych ho používal už jen jako těžítko nebo krásnou dekoraci, tak investice do tohodle “miláčka” určitě nelituji. Je v něm kus historie a starého poctivého řemesla. A přesto, že fotografie z něj nepatří k nejdokonalejším, mají něco do sebe a mají své kouzlo. To ale ne každý umí najít a ocenit.


Foto: Zbyněk Uher / Nikon 50 mm F1,4 AF NIKKOR D A / clona: f2,2

Nikon 50 mm F1,4 AF NIKKOR D A

O necelých 20 let později, přesněji v roce 1995, byla představena další padesátka s také velmi dobrou světelností f/1,4. Šlo již o třetí generaci z řady pevných objektivů 50 mm, které již uměly ostřit automaticky. Tomu, že šlo ve své době o absolutní high-end nasvědčuje i fakt, že se tento objektiv prodává dodnes.

I v tomto případě jde o opticky i mechanicky velmi dobře zpracovaný objektiv. Proti zmiňované jedna-dvojce je o něco menší a lehčí. Příčinou je optická část, která má o něco horší světelnost a i samotný korpus má na sobě větší podíl plastů. Určitě ale nemusíte mít obavy, že by se vám tento objektiv rozsypal po pár týdnech focení. Osobně se za něj mohu zaručit. Koupil jsem ho zhruba před 8 lety v našem bazarovém oddělení cca za 4 500 Kč a používám ho dodnes. Rozhodně to není ten typ objektivu, který bych vytáhl ze skříně jednou za rok. Fotil jsem s ním halový sport, portréty v ateliéru i exteriéru, koncerty, reportáže, svatby a poslední dva roky jsem ho v podstatě nesundal. Na food fotografii se mi zdá naprosto ideální, takže na tento žánr skoro jiný objektiv nepoužívám.


Foto: Martin Lukeš / Nikon 50 mm F1,4 AF NIKKOR D A / clona: f/3,5

Pokud mám být objektivní, tak i zde je na otevřenou clonu o něco měkčí kresba a co se týče zaostřování, tak to není žádný rychlík. Novější géčková verze je na tom, v tomto směru, o řád lépe. Na druhou stranu většinou pracuji se clonu mezi f/2.2 - f/9 a tam je je kresba více než uspokojivá. Tím, že fotím často z minimální zaostřovací vzdálenosti 45 cm, je hloubka ostrosti stále dostatečně malá.To jsem měl možnost vyzkoušet jak na DX zrcadlovce Nikon D90, tak na FX modelech s full-frame snímačem Nikon D700 / Nikon D800 / Nikon D810 až po Nikon D850 s rozlišením 45 Mpx, který používám v současnosti. Když to vezmu z ekonomického hlediska, tak investice do tohoto objektivu byla mou nejlepší v poměru cena / výkon / životnost. Objektiv se mi mockrát zaplatil a velmi mě pobavilo, když jsem nedávno procházel naším bazarovým oddělením a ve vitrínce jsem tam zahlédl jeho bratříčka s cenovkou 4 500 Kč. Hodnota tohoto objektivu se za těch 8 let nesnížila ani o korunu, zatím co na staršcíh zrcadlovkách, kterých jsem se zbavoval, jsem dofromady prodělal desetitisíce. Teda možná i víc, ale počítat se mi to přesně raději ani nechce :)


Foto: Martin Lukeš / Nikon 50 mm F1,4 AF NIKKOR D A / clona: f/2,0

Občas se mě někdo zeptá, proč používám pořád tuhle starou déčkovou verzi a proč nepřejdu na novější géčko. Ano, ta je skutečně rychlejší v ostření, ale tenhle objektiv se mnou zažil tolik, že ho mám prostě rád. Navíc ty zmiňované eFeM dvojky mám dvě a když si je vystavím do vítrínky, tak si každá zaslouží svou vlastní padesátku :)

Nová generace objektivů na staré analogové zrcadlovky sice nasadit jde, ale jednak nelze použít clonu, protože nemají mechanický clonový kroužek a pak ty plastové objektivy se na poctivé kovové tělo prostě nehodí :))


Foto: Martin Lukeš / Nikon 50 mm F1,4 AF NIKKOR D A / clona: f/2,2

Nikon 50 mm F1,8 AF NIKKOR D

Ne každý fotograf využije, nebo si může dovolit objektiv se světelností f/1.4. Proto většina výrobců nabízí ekonomičtější verzi pevných padesátek s tím, že jsou trochu menší, lehčí a mají o něco horší světelnost. Minimální clona f/1.8 je ale pořád velmi dobrá hodnota na to, aby mohl i nadšený amatér nebo hobby fotograf pracovat s malou hloubkou ostrosti, například u portrétů, produktové fotografie nebo aby mohl fotit v horších světelných podmínkách rodinné momentky či klasické reportáže.

Foto: Martina Valihrachová / Nikon 50 mm F1,8 AF NIKKOR D / clona: f/1,8

Déčková pevná padesátka v jedna-osmičce byla proto mnoho let nejdostupnějším objektivem se světelností pod f/2.0. Kdykoliv jsem tento objektiv prodával, v době kdy jsem ještě působil na prodejně, zákazníkům jsem vždycky říkal, že dostanou za málo peněz opravdu hodně, hodně muziky. Když jsem pak s někým z nich mluvil po delší době, tak jsem nejednou slyšel, že děkují za doporučení a že od té doby co si objektiv nasadili a vyzkoušeli, ho v podstatě nesundali. Mnozí oželeli krátké ohnisko i zoom a naprosto propadli kouzlu pevné padesátky, skvělé světlenosti, krásnému bokehu a brilantní kresbě. Samozřejmě že na některé žánry je toho ohnisko moc krátké, nebo naopak moc dlouhé, ale padesátka je prostě padesátka. Ne nadarmo se říká, že ohnisko 50 mm je v podstatě velmi blízké perspektivě lidského oka a proto nám fotky s tímto ohniskem přijdou přirozené.

Vyšší model se světelností f/1.4 má samozřejmě větší možnost pracovat s minimální hloubkou ostrosti a má také o něco příjemnějších bokeh, ale při zaclonění jedna-osmičky je rozdíl v kresbě a ostrosti takřka neznatelný. Navíc vzhledem k ceně překvapil i v porovnání s mnohem dražší konkurencí, co se kresby týče. V rychlosti ostření, ale za géčkovou verzi samozřejmě zaostává.


Foto: Monika Sandrová  / Nikon 50 mm F1,8 AF NIKKOR D / clona: f/1,8

Nikon 50 mm f/1,8 AF-S NIKKOR G

Analogové fotografii ale pomalu odzvonilo a výrobci na to samozřejmě zareagovali tím, že inovovali úspěšné mechanické objektivy a přizpůsobili je digitálním zrcadlovkám. Z objektivů tak zmizel mechanický kroužek pro nastavení clony, protože byl zbytečný. Clona se nyní nastavuje na samotném fotoaparátu. Naopak se přímo do objektivů začali integrovat velmi rychlé a přesné ultrazvukové ostřící motorky (SWM), které v kombinaci s novou generací ostřících systému ve fotoaparátu celkově vylepšily automatické zaostřování.


Foto: Oliver Beneš / Nikon 50mm f/1,8 AF-S NIKKOR G / clona: f/2,8

Mimo samotné konstrukce se výrobci snaží vylepšit optické vlastnosti objektivů, které jsou náročnější s ohledem na vysoké rozlišení současných fotoaparátů

 

Vstupní objektiv do kategorie světelnÉ optiky, proti svému staršímu bratříčkovi trochu podražil, ale částka která lehce překračuje hranici  6000 Kč je pořád přijatelná a pro někoho, kdo má focení jen jako koníčka se tato investice rozhodně vyplatí.


Foto: David Říčan / Nikon 50mm f/1,8 AF-S NIKKOR G / clona: f/9

 

Nikon 50 mm f/1,4 AF-S NIKKOR G

Stejné modernizace se dočkala i světelnější verze objektivu ve cloně f/1,4. Ten je sice skoro o polovičku dražší, ale podobně jako u déčkové verze nabízí lepší bokeh. Pro ty, kteří jsou věrni značce a do brašny jim nesmí jiná optika než Nikkor, je to v podstatě nejvyšší meta, pokud chtějí pevnou padesátku. Lepší světelnost na tomto ohnisku pro bajonet Nikon F výrobce totiž nenabízí.


Foto: Káťa Zajíčková / Nikon 50mm f/1,4 AF-S NIKKOR G / clona: f/1,8

 

Nikon Z 50 mm f/1,8 S

Poslední porovnávaná padina od Nikonu tak trochu vybočuje z řady. Jde sice o nikoňáckou padesátku, ale ne toliko určenou pro bajonet F. Ano, modří již vědí. Tento, před pár dny představený, objektiv je určen pro nový systém pokročilých bezzrcadlovek série Z. Kolega na něj dělal před pár dny recenzi, ale nějaké širší praktické zkušenosti s ním zatím nikdo nemá. Když jsem porovnával objektiv Nikon Z 24-70mm f/4 S série se standardní zrcadlovkovou 24-70 mm, vyšel nový objektiv lépe, co se ostrosti a vykreslení detailů týče. Jste zvědaví, jak si stála novinka proti ostatním padesátkám, které psaly historii za posledních padesát let. Věřte, že jsem také byl.


Foto: Martin Lukeš / Nikon Z 50mm f/1,8 S / clona: f/7,1

Nikon se při představení nového systému série z chlubil, že půjde o technologický převrat a to nejen v rovině fotoaparátů, ale i z hlediska optiky. Po tom co jsem porovnával zkušební fotografie nezbývá než to potvrdit. Objektiv nabízí absolutně dokonalou kresbu po celé ploše snímače a to i při nejmenší hodnotě clonového čísla. Fotografie mají navíc o třídu až dvě lepší mikrokontrast a fotografie tak působí velmi plastickým dojmem. Naposledy jsem takové podání fotografie viděl, na promo fotografiích středoformatových digitálních stěn Phase One. Optický výstup je opravdu naprosto excelentní.

Nový systém zatím budí trochu nedůvěru a mnozí váhají zda nabízí něco víc, než osvědčené DSLR Nikon. Podle mého je ale jen otázkou času, kdy vyjde pár podobných porovnání a kdy tento systém prověří v praxi nějaký renomovaný fotograf. Pak mnozí skeptici zřejmě sklopí hlavu a pochopí, že jde skutečně o revoluční systém.



Ukázka kresby na otevřenou clonu f/1,8 objektivů Nikon 50mm f/1,8 verze: D / G / Z

 

V druhém, závěrečném díle si něco povíme o padesátkách další prestižních výrobců Sigma a Zeiss a ukážeme vám jak dopadly jednotlivé objektivy na porovnávacím obrazci při různých clonách.


Legenda zvaná padesátka aneb Velké srovnání 50mm objektivů - 2.díl

 

Sdílet na


Komentáře k článku

Martin Hašek

Dobrý den. Gratuluji k D850. Mě bude muset ještě pár (asi 4-5) let stačit D810 právě kvůli tomu abych neprodělal desetitisíce. :-)
Na recenzi Zaisse 50/2 Makro se moc těším, protože to bude nejspíš můj první Zaiss kterého si koupím v září až se bude Zaiss zbavovat předváděcích modelů. Martin

1

Martin Hašek, 25. 12. 2018 |Reagovat

Chráněno pomocí reCAPTCHA Tyto stránky jsou chráněny pomocí reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajůsmluvní podmínky společnosti Google.