Má smysl používat ochranné UV filtry?

Ochranný filtr ano či ne?

V době kdy první zkušenější fotografové přecházeli z kinofilmových zrcadlovek na digitální, byl pro většinu z nich ochranný UV filtr naprostou samozřejmostí. Tahle stará škola průkopníku digitální fotografie vymizela a nová generace už přistupuje k ochranným filtrům trochu laxněji. To je ale velká chyba a v některých případech, bez nadsázky, osudová.


Ochranný filtr značky Canon

Proč používat UV filtr

Při fotografování na kinofilm je používání UV filtru skutečně zásadní. Ultrafialové (UV) záření je lidským okem neviditelná část světla, která je do jisté míry škodlivá. Škodu může napáchat na lidské pokožce, ale i na světlocitlivých materiálech. Mezi ty bezesporu patří kinofilm, nebo jiné filmové materiály určené k záznamu obrazu. Proto hrály UV filtry v životě analogového fotografa velmi významnou roli.

S nástupem digitální fotografie se ale na UV filtry zapomíná a to je trochu škoda. Techničtější čtenáři určitě namítnou, že UV filtry v éře digitální fotografie až zas takový význam nemají. Do jisté míry mají pravdu. Současné pokročilé snímače a obrazové senzory mají vlastní integrovaný UV filtr a tudíž pro ně negativní ultrafialové záření, není žádnou velkou hrozbou. Na druhou stranu je dobré vědět, že UV filtry mají ještě jednu důležitou funkci a to je primární mechanická ochrana objektivu.

Existuje názor, pod který bych se podepsal, že objektiv je pro výslednou fotografii mnohem důležitější než samotný fotoaparát. Se špičkovou zrcadlovkou, nebo bezzrcadlovkou a špatným objektivem uděláte jen velmi těžko kvalitní snímek. Naopak s průměrným fotoaparátem a špičkovým objektivem bude šance na úspěch mnohem vyšší. Nemluvě o tom, že cena objektivu je srovnatelná a mnohdy i vyšší, než cena samotného fotoaparátu. Dobrý objektiv nás může provázet celý život a v podstatě neztrácí svou hodnotu, kdežto těla fotoaparátu jsou dnes spotřebním zbožím a běžný hobby fotograf jich vystřídá za svůj život poměrně hodně. A podle toho bychom se měli ke svým objektivům chovat.


Výroba kvalitních filtrů si v ničem nezadá s výrobou profesionálních objektivů

 

Ať už se pohybujeme v sebebezpečnějším prostředí, nikdy nevíme, jaké nebezpečí číhá na objektivy. Stačí jeden špatný krok, kdy zakopneme s fotoaparátem na krku, neopatrné škrábnutí větvičky keře na zahradě, nebo stromu v lese, kamínek vystřelený pneumatikou kolem projíždějícího automobilu a pro objektiv to může mít fatální následky. A to nemluvě o focení v extrémnějších podmínkách jako při lezení po horách, na poušti, v deštném pralese, nebo třeba jen na písčité pláži někde u moře. Ve všech těchto případech je nejvíce exponován přední optický člen objektivu, který většinou schytá všechny pády, škrábance, nebo spršky písku a vody. V tom lepší případě to odnesou „pouze“ antireflexní vrstvy nanesené na čočce. Ty chrání fotografii hlavně před různými prasátky, odlesky a “lens flary” při focení v protisvětle. Navíc trochu zvyšují kontrast fotografie. Poškozená nebo sedřená antireflexní vrstva ztrácí svou účinnost a to se může negativně podepsat na výsledných fotografiích.

Existují ale mnohem katastrofičtější scénáře, kdy objektiv dostane direkt přímo „na čumák“. Tyto případy jsou mnohdy doprovázeny praskáním skla a následně také skřípáním zubů. A pak je vždy lepší, když praská sklo filtru za pár stokorun, než optika objektivu za pár desítek až stovek tisíc.

Sám dobře vím, o čem mluvím. Při jednom foto výletě jsem si doma zapomněl stativovou destičku. Naskytlo se i focení potůčků a já chtěl zachytit tekoucí vodu na delší čas. To bez stativu bohužel nejde. Rozložil jsem tedy stativ a fotoaparát se na něj snažil postavit i bez stativové destičky. Po chvíli balancování a vyvažování těžiště se to povedlo. Chvíli jsme se radoval, ale jak se říká „všeho do času“. Po pár snímcích zrcadlovka sklouzla ze stativové hlavy a pádu se nedalo zabránit. Jistil jsem ji sice popruhem kolem krku, takže nespadla na zem, ale objektiv dostal ťukanec o kovový profil nohy stativu. Na objektivu se okamžitě objevila pavučina prasknutého skla, ale naštěstí je jednalo pouze o sklo filtru. Ten jsem v tomto případě rád oželel. Nebýt ochranného filtr odnesl to objektiv, jehož cena převyšovala mou měsíční výplatu.

Takže i když pomineme škodlivé UV záření, mají UV filtry svůj význam minimálně jako primární ochranný prvek objektivu, proti mechanickému poškození.


Filtr v hodnotě několika stokorun mnohdy zachrání objektiv v ceně mnoha tisíc

UV filtr, nebo ochranný?

Nabízí se otázka, zda neušetřit za UV filtr a nepořídit si pouze ochranný filtr, tzv. protektor, který není ničím jiným než čirým sklíčkem a v některých případech je trochu levnější. Ano tato myšlenka je v podstatě správná. Na druhou strabu cenový rozdíl mezi UV a ochrannými filtry renomovaných značek je v podstatě nulový. Navíc na UV ochranu se zaměřují výrobci, kteří ve světě filtrů něco znamenají a proto kvalitní ÚVéčko od seriozního výrobce, bude vždy lepší než nějaký „no-name“ ochranný filtr zaslaný za pár korun odněkud z Číny.


UV filtr značky Marumi

Negativní vlastnosti ochranných filtrů

Na našich prodejnách často slýchám dotaz, zda může mít UV filtr, nějaký negativní vliv na fotografii. Bylo by nefér, tvrdit že ne. Přeci jenom je to další člen, se kterým optický systém objektivu nepočítá. Méně kvalitní filtry mohou způsobit optické vady, které jsou patrné na snímcích. Mezi ty nejčastější patří odlesky a prasátka, pokud nemá filtr dostatečně účinné antireflexní vrstvy. Další poměrně častým problémem je tzv. vinětace. Levnější filtry jsou o něco silnější a i obroučka, ve kterých je sklo usazeno, je trochu vyšší. V takových případech dopadá světlo na snímač nerovnoměrně a rohy fotografie jsou zastíněny, tedy tmavší.

Další vadou méně kvalitních filtru je barevný posun snímků, nebo špatné vykreslení detailů a ztráta ostrosti. Příčinou je nedokonalý povrch skla, které může mít na sobě nějaké nerovnosti, nebo dokonce mapy.


Odlesk způsobený protisvětlem na méně kvalitním filtr

Lze použít více filtrů najednou?

Dalším častým dotazem je zda se dá kombinovat více filtrů najednou. Méně zkušení fotografové přemýšlí tak, že by ochranné úvéčko měli nasazené pořád a například při focení krajin by na něj občas nasadili filtr polarizační (PL-C), nebo šedý neutrální (ND).

U většiny filtru to možné je. Bežný filtr je osazen v zadní části vnějším závitem, pomocí kterého se připevňuje na objektiv a na přední části závit vnitřní stejného průměru. Na ten se pak uchycuje krytka objektivu, případně další příslušenství, nebo filtry.

Pokud ale dáme dva filtry na sebe, zvyšuje se již zmiňované riziko zastínění rohů, tedy vinětace. Kombinace více filtrů tedy rozhodně nedoporučuji. I když je to otravné, vždy je lepší UV, nebo ochranný filtr nejprve sundat a pak nasadit další.


Vinětace způsobená silnou obrubou filtru, nebo použitím dvou filtrů na sobě

Rozdíly mezi filtry

Pokud se rozhodnete pro nákup ochranného filtru, budete zřejmě zaskočeni cenovým rozpětím, v jakém jsou nabízeny. Často slýchám dotaz, zda se do filtru vyplatí investovat větší částku. To je trochu slovo do pranice. Upřímně vždy záleží na vašich finančních možnostech a pak na tom jaký objektiv chcete chránit. Na jednu stranu asi nemá cena kupovat filtr v hodnotě 2 000 Kč na bazarový objektiv v podobné ceně. Ale z druhé strany bych pro objektiv za několik desítek tisíc, nekupoval filtr za 200 Kč.

Loga renomovaných výrobců filtrů B+W a Hoya
 

Největší rozdíl v ceně filtrů dělá to jak jsou velké, tedy jejich průměr. Zde platí přímá úměra. Čím větší má objektiv průměr, tím větší filtr potřebujeme a tím bude také dražší.

Další věcí, která má vliv na cenu filtr jsou použité materiály a technologie. Existují filtry standardní, bez jakékoliv přidané hodnoty. Pak jsou filtry dražší, které mají navíc antireflexní vrstvy proti odleskům, dále můžete narazit na filtry se zvýšenou mechanickou odolností, které jsou vhodné do náročnějších podmínek. Novinkou jsou pak filtry se speciálními nanovrstvami, které odpuzují vodu a zabraňují ulpění prachu a dalších nečistot. Velmi rozšířené jsou filtry SLIM. Ty mají pro změnu nízký profil a velmi tenkou obroučku, takže eliminují vinětaci. Mnohdy na ně ale nejde nasadit další filtr, protože jim chybí přední závit a tím pádem na nich bohužel nedrží ani běžná krytka objektivu. Serióznější výrobci k nim proto přibalují krytku vlastní.

Každý výrobce si tyto vychytávky označuje vlastními zkratkami a nezasvěcený jedinec se v nich vyzná jen těžko. Je proto vždy lepší poradit se před nákupem se specializovaným prodejcem.

Antistatická úprava filtrů HOYA

Jakou značku UV filtru vybrat

Na dotaz jakou značku zvolit většinou doporučuji značky Haida a Marumi, což je taková zlatá střední cesta, jak výkonem, tak cenou. Profesionální fotografové pak ocení přednosti vyšší třídy filtrů, do které patří B+W a Hoya. Ty jsou ale mnohonásobně dražší. Nejnižší třídu filtrů nedoporučuji, proto další značky ani nebudu jmenovat, abych snad někoho neurazil. To se samozřejmě netýká tardičních výrobců optiky, kteří mají filtry jako doplňkový sortiment. K těm patří například Zeiss, Canon, Nikon, Sony, Olympus, Panasonic, Fijifilm, Tamron a Fomei.

Při výběru filtru nezapomeňte na jedno důležité pravidlo. Průměr filtru musí být shodny s průměrem přední čočky objektivu. Ten naleznete na spodní části jeho krytky.

A na závěr jedno moudro. Fotografové se dělí na dvě skupiny. Ti první si již mechanickým poškozením objektivu prošli a ty ostatní to teprve čeká. V den kdy se to stane určitě stojí za to mít nasazený ochranný filtr.

Loga výrobců filtrů nabízející skvělý poměr mezi cenou a výkonem

 

Další články související s fotografickými filtry:

• Ukázka účinku filtrů na fotografii
• Jak vybrat ten správný filtr?
• Fotografické filtry - 1. díl
• Fotografické filtry - 1. díl
• Vysvětlivky zkratek fotografických filtrů
• Srovnávací test šedých filtrů