Medailon autora - Daido Moriyama Blog

Medailon autora - Daido Moriyama

Kryštof KorčVydáno: 25. 1. 2016 v 13:12 • Rubrika: Blog

V minulých medailonech jsem představoval konceptualisty, českého podivína a v jiných článcích mluvil převážně o dění v Evropě a Americe. Dnes bych vám rád ukázal fotografa pocházejícího z Japonska, země proslulé nejen skvělými fotoaparáty, ale také autory. Budu mluvit o Daido Miriyamovi, člověku který v současnoti patří mězi nejuznávanější fotografy a jeho tvorba je tak svébytná jak svou formou, tak také obsahem, že by byla škoda ji nezminit. Navíc je to jeden z těch výtvarníků, který svým dílem polarizuje celosvětové publikum, kdy jedni jej bezmezně obdivují a ten zbytek jej zavrhuje jako netechnického a často v souvislosti s ním slýchávám onu obludnou větu “to bych vyfotil taky”. Právě jeho radikální antifotografický přístup je u něj jako fotografa asi tím nejzajímavějším. Ale nebudu předbíhat, pojďme se podívat na to, z jakého podhoubí vyrůstá monument světové fotky.

Moriyama se narodil roku 1938 v prefektuře Osaka, dostalo se mu tradičního fotografického vzdělání, ale to co definuje celé jeho dílo začíná až roku 1962 příjezdem do Tokya, kde se stává členem fotografické skupiny VIVO. Tehdejší poválečné Japonsko a obzvlášť jeho hlavní město procházelo obrovskými změnami založenými na raketovém ekonomickém růstu a bezhlavého obdivu ke spojeným státům, spojeného s přejímáním mnoha kulturních aspeků západního světa.

Celá skupina byla silně levicová a konzervativní, udávající se změny vnímala s velikou nevolí a spolu s ní i Daido. Z jedné strany jej ovlivnily knihy Williama Kleina, streetové dokumenty New Yorku, Tokya, Moskvy a dalších velkoměst. Ze strany druhé nelibost k zahraniční estetice, která ve fotografii znamenala technickou dokonalost, perfektní kompozici a technickou popisnost.

Na rozdíl od Kleina, který byl kompozičně přesný a hravý, zachycující spíše humorné momenty a souvislosti, se Moriama a celá jeho skupina pohnula na druhou stranu, vytvářeje antifotografický styl are, bure, boke; v překladu zrnitý, rozmazaný, rozostřený. A stejně tak objekt jeho zájmu nebyl nijak milý, Moriyama se od počátku zabývá stinnou stránkou rychlého rozvoje, přestavby města a změn hodnotového systému.

Na jeho snímcích se tak objevují čtvrti Tokya nejvíce stižené neblahým vlivem těchto procesů. Už jeho první fotografické knihy měly velký úspěch, nejen pro svou společenskou kritičnost, ale také díky svěžímu a neotřelému přístupu k obrazu. V dalších deseti letech se jeho styl ještě více radikalizuje, až v roce 1972 vychází kniha Sbohem fotografie, kde už jsou jeho streetovky doslova abstraktní a je velmi těžké v nich vůbec rozeznat původní předlohu.

Po tomto roce se vrací například s erotickou strukturální studií Tights, kterou odbočí z pouliční fotky, celou svou kariéru ale zůstává věrný are, bure, boke stylu, který spoluvytvářel. Za svůj život posbírá mnoho ocenění a mimo jiné je mu uspořádána i nedávná retrospektiva v souvislosti s Kleinovým dílem v Londýnské Tate modern, což potvrzuje i jeho pozici jako výtvarníka, nejen fotografa.

Nejkouzelnější na jeho přístupu je to, že záměrně popírá dogmata po desetiletí pokládaná jako neměnná, například Bressonův rozhodující moment, na který Cartier Bresson důkladně čekal, aby vytvořil dokonalý snímek, Moriyama neguje a tvrdí, že fotografie vzniká hnutím mysli v momentu události a jeho záznam je jen cvaknutím závěrky, které pouze mlhavě přiblíží onu myšlenku nebo pocit.

Krásné je také jeho osvobození se od techniky. Od počátku své tvorby se nenechá omezovat fotoaparátem a snímky pořizuje tím nejjednodušším, co mu příjde pod ruku. V posledním rozhovoru, který jsem s ním viděl, vychvaluje jakýsi laciný kompaktní fotoaparát, protože má veliký zoom a je digitální, takže s ním může pořídit mnohem více snímků. Když to srovnám s výbavami jeho kolegů z celého světa, tohle je člověk, který to s tím nejjednodušším vybavením a unikátním přístupem dotáhl až na expozici zabírající celou Tate gallery.

A tak uštěpačně zptáky k té hlášce “tohle bych vyfotil taky”, neznám nikoho, kdo by to mohl zodpovědně prohlásit. Posuďte sami.



Zobrazeny komentáře (4 - 1)

  • 4

    Bartoš

    Tato rubrika má nejen pro mne velkou cenu. Věřím, že někteří z těch co tápou, kam se vrtnout se svým fotoaparátem, je inspirací. To co někdo může jen podvědomě cítit, po zhlédnutí medailonu některé z představených osobností, dostane mnohem konkrétnější obrysy. Nic nevzniká náhodně a každý tvůrce z něčeho vyjde, aby pak po určitém období začal šlapat vlastní cestu. Jako vždy velmi užitečný příspěvek od pana Kryštofa Korče.

    Michal Bartoš, 15.02.2016 | Reagovat

  • 3

    Korč

    Reaguje na (1) | Máte pravdu, zasloužil by si v článku více místa i pro celé série a byly by vhodnější. Vzhledem k tomu, že se jedná o medailon, snažím se vybrat něco shrnujícího a samozřejmě se orientuji i svou oblibou, neboť pohled na autora v medailonu se snažím dělat osobní, těch oficiálních již bylo napsáno mnoho. Je velká škoda že nestíhám výstavu která končí s lednem na Tokyjské Harajuku, Moriyama v ní nejen není tak abstraktní, ale dokonce v barevných obrazech.

    Velmi mě těší jakákoli reakce, jsem rád, že vás mé texty baví.

    Kryštof Korč - Megapixel, Zástupce vedoucího a specialista na foto a studio techniku, 27.01.2016 | Reagovat

  • 2

    Avatar

    U tohoto autora, více než u jiných, mám pocit že to co ve fotografii je krásné zde tvoří více divák než autor. Takový autor má pak obrovskou volnost. Díky za článek, velmi zajímavé.

    Ivo Širůček, 26.01.2016 | Reagovat

  • 1

    1

    Jo, pro to co fotí Daido není dnes technika důležitá. Pokud se někdo rozhodne zkusit jít podobnou cestou stačí mu rozhodně jakýkoli obyčejný kompakt nebo mobil. Ostření je teď u všech přístrojů dostatečně rychlé a čím mizernější fotky to bude dělat, tím více "antifotograficky" to bude vypadat. Fotoaparát s dokonalým obrazovým výstupem zde bude spíše naškodu. K článku, asi jediné co bych opravdu vytkl je absolutně nesourodý výběr fotek, u tohoto fotografa dávají fotky jako umění smysl pouze v nějaké souvislé sérii. Jeho styl se v průběhu doby hodně měnil! Dále ne vždy fotil s úmyslem tak technicky nedokonalého výstupu jako dnes, třeba se časem zase vrátí k o něco serióznějšímu stylu vyjádření, osobně bych za to byl raději. :-) http://www.luhringaugustine.com/artists/daido-moriyama/artworks/hysterics

    Švesi 1, 25.01.2016 | Reagovat

Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

  • Medailon Autora - Martin Parr Blog Medailon Autora - Martin Parr

    Kryštof KorčVydáno: 23. 9. 2016 v 14:23

    V minulých článcích jsem se dost věnoval fotografii Země vzcházejícího slunce, hlavně proto, že je u nás obecně méně známá. Kolega Bouška mě ale decentně navedl k tomu, abych se zase na čas vrátil také na náš kontinent.…

  • Přijďte v srpnu na některý z našich fotografických kurzů, workshopů, nebo víkendových fotodílen Produktové aktuality Přijďte v srpnu na některý z našich fotografických kurzů, workshopů, nebo víkendových fotodílen

    Aktualizováno: 2. 8. 2016 v 14:39

    I na srpnu jsme si pro vás připravili celou řadu zajímavých fotografických kurzu, workshopů, besed a víkendových fotodílen. Z naší nabídky si určitě vybere každý, tak se neváhejte registrovat. A pokud vám nevyhovuje čas…

  • Medailon autora - Ansel Adams Blog Medailon autora - Ansel Adams

    Kryštof KorčVydáno: 14. 3. 2016 v 14:01

    Když tento měsíc věnujeme v soutěži a galerii krajinné fotografii, proč si nepřipomenout toho nejznámějšího a nejcitovanějšího krajináře. Samozřejmě se pokusím představit vám i něco z méně obvyklé krajinářské tvorby v…

  • Jak důležitá je rychlost karty Krátce Jak důležitá je rychlost karty

    Luděk BouškaVydáno: 7. 3. 2016 v 15:37

    O tom, že je rychlost paměťové karty jeden z nejdůležitějších parametrů, nepochybuje asi nikdo. Samozřejmě, že pro focení krajiny to zase tak žhavé není, ale pro focení sportu může být rychlost zápisu naprosto kritická…

  • Jak funguje registrace obličeje u Sony Krátce Jak funguje registrace obličeje u Sony

    Luděk BouškaVydáno: 4. 3. 2016 v 15:45

    Výrobci se stále snaží zdokonalovat systémy automatického ostření a vypadá to, že nové foťáky Sony zaostřování zvládají velice dobře. Ne úplně novou funkcí je u Sony Registrace obličeje. Pokud tuto funkci použijete,…

Doporučené stránky

  • Rok s Megapixelem 2016

    Zapojte se s námi do již 3. ročníku fotografické soutěže o nejlepšího fotografa roku 2016. I letos jsme si pro vás připravili 12 soutěžních kol,…

  • Mrazivé okamžiky

    Tepová frekvence stoupá, dech se zrychluje a ledový vítr bičuje promrzlou tvář. Pokoření další výzvy je na dosah. Zima otevřela svou náruč všem,…

  • Dynamická krajina

    Krajina patří všeobecně k jednomu z nejpopulárnějších a žánrů. Většina fotografů ráda cestuje objevuje nová místa a nové přírodní krásy a s oblibou…

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Používáme cookies, abychom Vám mohli nabídnout nejlepší možné služby na našich webových stránkách. Dozvědět se víc.
Souhlasím