Megaakce na Monínci Blog

Megaakce na Monínci

Aktualizováno: 13. 11. 2012 v 10:31 • Rubrika: Blog

Podzim se začíná ukazovat v celé své kráse a barevnosti, letní sezóna je za námi a ta vánoční začne už za pár týdnů. Chtělo by se říci, že se u nás momentálně nic zvláštního neděje, ale to je jen zdání. Právě trochu volnější období je pro nás tím časem, kdy se můžeme sejít všichni najednou na firemním setkání, pro které se už před časem vžilo označení MEGAAKCE.

Na letošní podzimní Megaakci jsme se těšili zase o trochu víc, než minule. Byla totiž dvoudenní a to pro nás znamenalo, že se nebudeme muset ohlížet na to, jak dlouho se vlastně budeme bavit a nebude nic proti ničemu, když u toho i trochu popijeme. Ale všechno pěkně postupně...

Když přišla do našich mailových schránek pozvánka na Megaakci s programem, který začínal v sobotu 20.10. už o půl desáté dopoledne, bylo jasné, že si budeme muset přivstat. Místo konání bylo totiž v zimním centru Monínec přibližně 70 km od Prahy. Protože ale sobotní vstávání není nic extra příjemného, domluvili jsme se s několika kolegy, že vyrazíme pro jistotu už v pátek večer. To se později ukázalo jako vynikající nápad, protože jsme se jednak vyhnuli tomu brzkému vstávání, ale také jsme měli jeden společný večer navíc. Dokonce jsme od našeho šéfa dostali i malou, ale o to příjemnější odměnu. Za to, že jsme pro dobrou náladu ve firmě ochotni vyrazit o den dříve, čekal na nás v místní restauraci otevřený účet (samozřejmě s určitým limitem), který jsme po společné rozvaze proměnili v několik lahví výborného vína.

Protože si rádi hrajeme, večer jsme strávili se skvělou deskovou hrou České filmy. Hraje se to jednoduše a je u toho legrace, takže páteční večer proběhl velice příjemně. Někteří z nás prokázali skutečně skvělé znalosti a velmi soutěživého ducha. To hlavní ale přišlo ráno.

Po snídani a po přivítání kolegů ze všech poboček jsme se sesedli v konferenčním sále a plni očekávání jsme vyslechli krátký a poutavý referát našeho pana šéfa. Očekávání se vyplnila. Opět jsme shlédli několik grafů popisujících naši situaci v porovnání s minulým obdobím, probrali jsme plány do nejbližší i vzdálenější budoucnosti. O poutavosti tohoto referátu svědčí i to, že jsme během něj museli vzbudit jen jednoho kolegu...

Po obědě začal hlavní program. Tentokrát se odehrával venku a připravila ho pro nás již osvědčená agentura, ovšem ve spolupráci s společností Nikon. Rozdělili jsme se na několik družstev tak, abychom byli co nejvíc promícháni a poznali se s kolegy, které vídáme jen výjimečně. Celým programem nás provázel golf. Ale ne ten klasický, který jsme zkoušeli na jaře. Místo odpalování míčků jsme házeli létací talíře... Na Monínci na tom už mají postavené hřiště, takže jsme snadno věděli, na kolik hodů bychom měli talíř umístit na cíl.

Samozřejmě jsme nezůstali jen u "golfu". Vždy po několika jamkách na nás čekala nějaká soutěž, kde jsme mohli projevit týmového ducha a také vyzkoušet foťáky Nikon. Po klasickém kroketu to byla stezka odvahy poslepu. To byla docela zábava. Měli jsme za úkol přidržovat se nataženého provázku, držet se jeden druhého a takhle najednou projít vytyčenou trasu. Ta ovšem vedal mezi stromy, přes kořeny a kameny a v závěru se vyskytl dokonce i příkop. Vzhledem k tomu, že tohle všechno jsme absolvovali poslepu se zavázanýma očima, bylo to skutečně velmi zábavné nejen pro závodníky, ale především pro diváky.

Další část programu měla dvě varianty. Buď jsme mohli jezdit slalom na terénních koloběžkách dolů po travnaté sjezdovce a nebo jsme to mohli sledovat z vířivky s velkými okny a v případě krásného počasí (což se nás netýkalo) i skvělým výhledem. Právě kvůli mlhavému počasí, naprosto mokré trávě, zdravému rozumu a dobrému vztahu ke svému vlastnímu zdraví jsem raději zvolil variantu vířivka... Když jsem za chvíli viděl některé hrdinné koloběžkáře pokryté téměř souvislou vrstvou hnědo zelené hmoty, bylo mi jasné, že jsem udělal fakt dobře. Takhle jsem si už dlouho neodpočinul.

Po odpoledním programu a večeři následoval velice příjemný večer, který jsme strávili všichni pohromadě. Soutěžili jsme, hráli hry diskutovali, popíjeli dobré víno (pivo tentokrát ne, to dobré skutečně nebylo), fotili jsme nové kolegy, no prostě dobře jsme se bavili. A to byl ten hlavní důvod, proč jsme se takhle všichni sešli. Akce tedy splnila svůj účel, takže náš kolektiv je opět o něco stmelenější.



Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Souhlasím