"Na svatebních fotografech je super, že rivalitu příliš neřeší", říká v rozhovoru profesionální fotograf svateb z Brna, Jan Vašulín Rozhovory

"Na svatebních fotografech je super, že rivalitu příliš neřeší", říká v rozhovoru profesionální fotograf svateb z Brna, Jan Vašulín

Martin LukešAktualizováno: 3. 4. 2018 v 10:07 • Rubrika: Rozhovory

Za pár dní končí další měsíční kolo velké celoroční fotosoutěže ROK S MEGAPIXELEM, které se točí kolem fotografování svateb. O tom, jaké to je státe se fotografem na plný úvazek a co všechno může potkat svatebního fotografa, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru. V něm jsem vyzpovídal bývalého kolegu z naší brněnské pobočky Megapixelu Honzu Vašulína.


Mohl by ses představit našim čtenářům, kolik Ti je let a odkud jsi?

Jsem Honza, třicetipětiletý fotograf z Brna. Někteří mě mohou znát z brněnské pobočky Megapixel, kde jsem dříve pracoval. V současné době jsem fotografem na plný úvazek.


Jak dlouho fotografuješ a jak ses dostal k focení?

Fotografie a obecně obrazy mě zajímaly již od dětství. Stejně tak volná tvorba. Kreslil jsem, modeloval z hlíny, věnoval se kovorytectví. Pro focení samotné mě, jak tak přemýšlím, nadchly první telefony s tehdy ještě primitivními foťáčky a toto nadšení mě neopustilo dodnes. Pak jsem přeskočil všechny kompakty a rovnou si pořídil první zrcadlovku z druhé ruky. To se stalo cca před 10 lety.


V současné době by se o Tobě dalo říci, že jsi svatební fotograf na plný úvazek. Jak dlouho se věnuješ tomuto žánru?

Živnostenský list jsem si pořídil na svátek práce, 1.5.2016. První svatbu jsem fotil tuším v roce 2010. Musím přiznat, že v začátcích mi hodně pomohlo to, že jsem měl štěstí na vdávající se sestřenice.


Známe se z doby, kdy jsme spolu rozjížděli brněnskou pobočku Megapixelu, kde si to dotáhl až na vedoucího prodejny. Jaký byl přechod z běžného zaměstnání na pozici fotograf/živnostník?

Pohybovat se kolem techniky v Megapixelu bylo skvělé. Dodalo mi to potřebný nadhled. Uvědomil jsem si, co potřebuji a co vlastně mohu od fotografické techniky očekávat. K samotnému focení mě ale vše táhlo mnohem víc a svého rozhodnutí začít pracovat na vlastní pěst vůbec nelituji.  Přechod mě přinutil přemýšlet jinak. Nemám žádnou pracovní dobu od-do, žádné konkrétní úkoly. Když chci pracovat, musím si práci najít nebo světu říci, co nabízím, aby si on našel mě. Jsem pánem svého času, ale také buduji svoji pověst. To znamená, že pokud slíbím, že fotky budou hotové, tak jednoduše musí být.



Jak vypadá běžný pracovní den svatebního fotografa?

Je to různorodé. Práce na marketingu, účetnictví, schůzky, focení, výběr fotek a jejich upravování. A co se týče samotných svateb, mám už svůj osvědčený postup. Poté, co mě (nejčastěji) budoucí nevěsta osloví, dohodneme si schůzku. Tam se poznáme a já zjistím základní představu snoubenců o tom, jak bude vypadat jejich svatební den a jaké fotky se jim líbí. Na oplátku získají můj pohled fotografa, kdy se rád podělím o konkrétní tipy a nápady. Druhá schůzka se pak koná asi týden před svatbou, kde už řešíme konkrétní harmonogram a detaily.

Ve svatební den musím mít vše nabité, zabalené a nažehlené. Svatbu obvykle fotím již od ranních příprav do cca 22-23h večerní a v tom čase se prakticky nezastavím. Když přijedu domů, základ je vše ihned zazálohovat. Tím pro mě svatební den končí. Začíná ovšem další etapa. Následující dny trávím u počítače výběrem a úpravami fotografií. A když je vše hotovo, setkávám se s novomanželi naposled a předávám jim výsledek jejich svatebního dne. 


Tíhl jsi od začátku ke svatebním reportážím nebo si se před tím věnoval i jiným žánrům?

Jako úplný začátečník jsem fotil krajinky, zvířátka v zoo a experimentoval s portréty. Zlom přišel ve chvíli, kdy jsem začal fotit metalové koncerty v klubech. Byla to úplně jiná úroveň focení. Vše se neustále měnilo a já se najednou musel začít chovat mnohem intuitivněji a pohotověji. Neměl jsem minuty na rozmyšlení, ale vše se odehrávalo teď a nikdy jindy. To mě pohltilo a já focení reportáží propadl.


A když se zeptám naopak, fotíš komerčně i jiné zakázky než jsou svatby?

Samozřejmě. Fotit jen svatby, ač mě to moc baví, by se mi přece jen mohlo časem trochu přejídat. Věnuji se také portrétům všeho druhu (business, rodinné, těhotenské, klasické ad.), focení produktů, interiérů, nejrůznějších akcí a samozřejmě nadále nezapomínám na pravidelné reportáže z koncertů a focení krajiny.


Jsou i nějaké nekomerční žánry, které fotíš jen tak pro radost?

Koncerty a věci kolem hudby. Ty dokonce nafotím rád s velkou slevou a výjimečně i zadarmo. Rád cestuji, a to by byl hřích si nevzít fotoaparát. A když pak potřebuji vypnout, jen tak relaxovat, tak si vezmu jeden fotoaparát, jedno ohnisko (nejčastěji 16mm fischeye, 28, nebo 35mm) a jdu se jen tak projít městem (nejčastěji v noci). Nechám se unášet hudbou ze sluchátek a fotím si to, na co mám zrovna náladu.


Jakou používáš techniku na focení i zpracování obrazu.

Je toho velká hromada. Když to shrnu, tak používám Nikon a Apple.

Když budu konkrétní tak to je:

ještě větší hromada brašen a batohů, 4x externí blesk s odpalovačem, 3x Fomei bateriový 600Ws záblesk s odpalovačem a další hromadu deštníků, soxtboxů, stripboxů, různých reflektorů a nějaké odrazky.


Svatební sety jsou ohromné množství dat. Jak je zálohuješ?

Jednoduše. Beru HDD jako věc, co se může porouchat. Takže mám vše zálohované na 2-3 místech (různých HDD) s tím, že fotky co jsem vybral, tak už nemažu. Nepoužité fotky jdou do koše docela rychle.


A jak si na tom ze zpracováním, fotíš vše do RAWu nebo když jde o nějakou jednoduší scénu volíš JPG?

Jednoznačně RAW. Každý kdo se trochu zajímá, tak ví. Mnohem cennější je kvalita než místo na HDD/kartě.


Co by si řekl že je na focení svatbách nejtěžší, komunikace s klientem, samotné focení, zpracování, organizace focení přímo na lokaci nebo něco jiného?

Jediné, co mě v tom procesu nebaví a co považuji za nutné zlo, je výběr fotek.


Kolik nafotíš svateb za rok?

Minulý rok to bylo 25 a toto množství považuji za ideální.


Odkud se o Tobě klienti nejčastěji dozvědí, je to web, sociální sítě, placená reklama nebo jednoduše doporučení?

Docela rovnoměrně bych to rozdělil na doporučení, Facebook, Instagram a svatební veletrhy. Něco málo zvládne Google a různé svatební portály.

Ale většina lidí mi píše z mého kontaktního formuáře z webu, z čehož mám radost. Mám nový web, tak jsem rád, že je využívaný tak, jak jsem zamýšlel.


Focení svateb je velká zodpovědnost, stal se Ti někdy nějaký průšvih, například že Tě zradila technika, chyba karty nebo prošvihnutí nějakého klíčového okamžiku?

Zálohuji vlastně i techniku. Takže na svatbu jdu se dvěma foťáky, nachystanými záložními objektivy a v každém foťáku dvě karty nastavené na zálohu. Jen jednou mi vypověděla službu karta a to naštěstí v ne klíčově důležitý okamžik. Takže rychlá výměna za jinou kartu (vše nafocené bylo i na druhé kartě) a fotil jsem dál.

A prošvihnutí okamžiku? Ale jo, polibek jsme už i pro pobavení všech opakovali. 


A co nějaké humorné nebo kuriózní situace zažil si na nějaké svatbě?

Na svatbách se pořád něco děje. 

K vybavení svatebního fotografa patří i slušné oblečení. A to mě jednou zradilo. Vešel jsem do kostela, abych se podíval co a jak a rovnou udělal pár fotek bez lidí. Fotím si, zkouším, jak to půjde s časy a citlivostí. Chci ještě jeden záběr trochu víc z podhledu…. Tak si dřepnu a v tom slyším a cítím praskající nitě. Opatrně se zvedám a kontroluji škody. Měl jsem ruplé kalhoty od rozkroku až k pásku, přes celý zadek. Rychle jsem zvážil možnosti. Zhodnotil jsem, že mám vše černé a dostatečně cudné, a že si toho třeba nikdo nevšimne. Nebylo zbytí. Svatba směřovala k oltáři, a tak jsem hrdinně vyrazil fotit. Neviděl jsem žádné pochechtávající se hosty, tak už jsem se radoval, že vlastně nikdo nic nezaznamenal. Až při focení tradic před kostelem ke mě decentně přistoupila jedna paní s dotazem: “Pane fotografe, víte, že máte rozbité kalhoty?” Já rudý až na… ,naštěstí až pod trenýrkami, jen souhlasně přikývl.

Hodná paní mi nabídla, že bydlí kousek od hostiny, tak že až budu mít čas, tam mi to zašije. Když jsem viděl kalhoty, tak jsem pochopil, že si toho nešlo nevšimnout. Sice bylo vše v černé, ale kolem látky byl výrazný bílí lem. A krásné na tom bylo (krom pomoci, za kterou jsem opravdu vděčný), že až když jsem se vrátil z posledního nočního inscenovaného focení, tak ke mě přistoupilo pár hostů s panákem v ruce a začali se na toto téma smát. Na místě svatby jsem spal, takže jsem si tentokrát rád přiťukl.


Působíš převážně v okolí Brna a jižní Moravy nebo máš klienty po celé republice?

Převážně je to jižní Morava a Morava obecně.


Morava a v podstatě i celá ČR jsou poměrně malý rybníček. Jak vnímáš konkurenci? Máš nějaké kamarády z branže, pomáháte si když je moc zakázek nebo si spíš jede každý na sebe a je to tak trochu o rivalitě?

Na svatebních fotografech je super, že rivalitu příliš neřeší a většina to chápe podobně jako já. Snoubenci mají nějaký vkus, nároky a finanční možnosti a podle toho vybírají. Proto mám na webu i cenu, aby si každý mohl odpovědět, zda jsem ten pravý pro jejich svatbu.


Kdyby si Tě chtěl někdo objednat na svatbu, jak dlouho dopředu máš nabitý diář?

Na pěkná data jako je 18. 08. 2018 je i rok málo a přitom v loni jeden pozdně podzimní termín jsem mohl potvrdit i 3 týdny před svatbou. Je to hodně různé a vždy je ideální napsat. Pokud bych měl termín už plný, dokážu doporučit jiné fotografy, kteří v daný termín mají ještě volno.


A kolik si má potencionální klient připravit?


Pro rok 2018 je to 14 000 Kč za celý den.


Svatba je většinou událost plná radosti a veselí, zažil jsi i nějaké nepříjemné situace, případně odmítl si někdy nějakou zakázku z jiných důvodů než časových?

Mám štěstí na skvělé lidi, takže odmítat jsem nikdy nemusel.


Co by si poradil těm, kteří se chtějí vydat na dráhu profesionálního svatebního fotografa?

Z mého pohledu toho svatební fotograf musí splňovat opravdu hodně. Za jeden den si zahrajete na reportážního, portrétního, módního, produktového, ale i třeba dětského či makro fotografa, který nikdy neváhá, jak a co vyfotit. Prokážete, jaké máte základy etikety, fyzičky a řidičských dovedností. Ale to nejzásadněji je, že vám někdo věří. Věří v to, že jeden z jeho nejdůležitějších dnů vyfotíte, jak nejlépe umíte a že pro to uděláte absolutně všechno.


foto: archiv Jana Vašulína



Zobrazeny komentáře (2 - 1)

  • 2

    Lukeš

    Reaguje na (1) | Dobrý den, ano máte pravdu. Díky za upozornění na šotka.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 03.04.2018 | Reagovat

  • 1

    Avatar

    kam si to dotáhl až na vedoucího prodejny. Nemělo tam být- Kde jsi to dotáhl?

    Martin Hašek, 27.03.2018 | Reagovat

Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Doporučené produkty

Doporučené stránky

  • Jak fotit svatby

    Mnohými trochu odsuzovanou fotografickou disciplínou bývá fotografování svateb. Ovšem pravdou zůstává, že fotografování svateb patří k…

  • Svatební fotografie

    Svatební fotografie je velmi významnou a také velmi ceněnou disciplínou. Svatbu bez fotografa si lze představit asi jen těžko, podobně jako bez…

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 5 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Používáme cookies, abychom Vám mohli nabídnout nejlepší možné služby na našich webových stránkách. Kliknutím na tlačítko „Rozumím“ souhlasíte s využíváním cookies a využití osobních údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy na sociálních sítích a v reklamních sítích na dalších webech. Tyto souhlasy můžete kdykoliv změnit, vypnout nebo upravit v Nastavení soukromí, které otevřete kliknutím na odkaz níže.
Dozvědět se víc | Nastavení soukromí
Rozumím