Nebojte se ateliérových světel

Základní rozdělení externích fotografických světel

Před nákupem nebo použitím jakéhokoliv externího světelného zdroje by měl být fotograf seznámen s jeho parametry, možnostmi a také s vhodností pro daný žánr nebo styl fotografie. Fotografická světla se dají rozdělit podle několika parametrů a každý si tak může vybrat podle toho, co mu bude vyhovovat nejlépe.

Vůbec nejzákladnější rozdělení umělých světelných zdrojů je podle typu světla. Existují v podstatě pouze dvě varianty, a těmi jsou světla trvalá, nebo-li stálá, a pak světla záblesková.


Set trvalých světel NanLite FS-150 set dvou světel

Trvalé světlo

Je vůbec nejzákladnějším světelným zdrojem, který v podstatě jenom svítí a dal by se přirovnat třeba ke stolní lampě. Fotografické lampy jsou od těch běžných trochu sofistikovanější. Nabízí například možnost plynule regulovat výkon. Ten je navíc většinou vyšší, než má běžné světlo. V neposlední řadě nabízejí fotografická trvalá světla možnost použít nejrůznější příslušenství pro modulaci světla. Mezi ně patří deštníky, klapky, reflektory nebo softboxy.


Scéna nasvícena trvalým světlem (foto: Martin Lukeš)

Výhodou trvalých světel je to, že má fotograf pod kontrolou jejich intenzitu a samozřejmě také případné stíny. Jednoduše řečeno – to, co vidíte, bude i na fotografii. Další výhodou je relativně nízká cena. Jsou tu ale také nevýhody. V určitých situacích výkon trvalých světel nemusí stačit, a tak je třeba udělat nějaký expoziční kompromis. Ať už prodloužit délku expozice, odclonit nebo zvednout citlivost. Mnohdy jsou tyto kompromisy kontraproduktivní a v některých případech je v podstatě použít nelze. Další nevýhodou je vyšší spotřeba energie a u běžných žárovkových světel také teplota, kterou vydávají. To je zásadní hlavně v malých místnostech. Pro představu zmrzlinový pohár žárovkou o výkonu 1000 W nenasvítíte, protože se vám během pár minut rozteče. Všeobecně tedy doporučuji trvalá světla na ty záběry, které se dají fotit ze stativu, protože pak se dá výkon světel dohnat delší expozicí bez toho, aniž by se musela zvedat citlivost ISO. Hodí se proto například na zátiší, drobnou produktovou fotografii, teoreticky i na focení jídla, která jsou ale odolná proti „teplotní zkáze". Stálá světla jsou také nezbytným doplňkem při natáčení videa nebo různých video blogů.

Profesionální systémový blesk Nikon blesk SB-5000

Blesky

Použití externích blesků je další stupeň dovednosti zkrotit umělé světlo na fotografii. Výhodou proti stálým světlům je jejich kompaktní rozměr, a z toho vycházející použití v terénu. Hodí se proto například na focení svateb, rodinných momentek, reportáží a všude tam, kde nejsou dobré světelné podmínky. Oproti trvalým světlům mají větší výkon a práce s nimi je celkově pohotovější. Na druhou stranu i blesky mají určitá omezení. V přímém směru vytváří celkem ploché světlo a mnohem lepší je světlo blesku odrazit o strop, o stěnu, nebo jinou plochu. Díky tomu je světlo mnohem přirozenější a plastičtější.


Scéna nasvícená jedním externím bleskem odrazem o strop (foto: Martin Lukeš)

Další nevýhodou externích blesků je velikost zdroje, ze kterého světlo vychází, tedy velikost hlavy blesku. Ty nejdražší profesionální blesky mají hlavu o velikosti 6,5 x 3,5 cm. Všeobecně platí, že čím menší použijeme světelný zdroj, tím tvrdší je světlo a tím ostřejší stíny vytváří. Světlo blesku je tedy všeobecně tvrdé, a pokud ho budete chtít změkčit, musí se světlo odrazit o větší plochu, jako je již zmiňovaný strop, stěna nebo odrazná deska. To je ale mnohdy produkčně složitější a někdy dokonce nemožné. Opět tedy přichází na řadu fotografické deštníky, softboxy a další příslušenství, které světlo blesku rozptýlí. To už se ale dostáváme oklikou zpět do studia, i když na druhou stranu, pomocí blesků a podobného příslušenství si můžete udělat improvizované studio v podstatě kdekoliv. Osobně se mi toto řešení osvědčilo při fotografování jídla přímo v restauracích u zákazníka. Díky dvěma systémovým bleskům, které pohodlně složím do brašny nebo fotobatohu, si mohu vytvořit miniateliér kdekoliv a kvalita výsledných fotografií je v podstatě shodná, jako kdyby byly pořízeny v klasickém studiu.


Řídící jednotka systémových blesku PocketWizard FlexTT5

Ohromnou výhodou systémových blesků je to, že se dají řídit na dálku, a to ať už pomocí rádiových odpalovačů, nebo tak, že se blesky řídí navzájem nebo jsou dokonce řízeny interním bleskem fotoaparátu. V tu chvíli máte pod kontrolou všechny tři důležité prvky, které je potřeba brát v potaz při práci s externím světlem všeobecně. Těmi jsou:

• charakter světla (měkké světlo / tvrdé světlo)
• směr světla
• počet světelných zdrojů

Set profesionálních zábleskových světel  Fomei Digitalis 600/600

Záblesková studiová světla

Vysokou školou svícení je práce s profesionální studiovou technikou. Tou jsou záblesková světla. Jde v podstatě o jakousi kombinaci trvalého světla a velmi výkonného blesku. Záblesková hlava má tedy dva světelné zdroje. Tím prvním je pilotní žárovka nebo LED dioda. Pilotní světlo má tři základní využití. Pokud vypnete zábleskové světlo, lze ho použít jako klasické trvalé světlo. To je ale v principu krok zpět, když lze použít světlo zábleskové. Co je důležitější, že vytváří dostatek světla pro zaostření. V ateliéru je většinou šero a v takových podmínkách se velmi těžko zaostřuje. Proto je nutné pracovat s pilotním světlem. Důležité je si uvědomit to, že při běžné expozici vůbec nehraje roli, na jaký výkon je pilotní světlo nastaveno. Na fotografii totiž vůbec není vidět, protože samotný záblesk je mnohem silnější a pilotní světlo přesvítí. Není tedy nutné nastavovat pilotní světlo na plný výkon. Zbytečně se přehřívá. Z ekonomického hlediska má vysoký odběr a při focení portrétů zbytečně oslňuje portrétovanou osobu. V podstatě stačí takový výkon, aby přistroj spolehlivě zaostřil. Poslední funkcí pilotní žárovky je to, že zhruba naznačuje směr a případně hloubku stínu.


Profesionální výkonné zábleskové světlo Fomei Digital Pro X 1200

Druhou částí studiového zábleskového světla je záblesková výbojka. Podobnou najdeme v klasickém blesku. Jen ty ve studiových světlech mají podstatně větší výkon. Ten jde navíc plynule regulovat. Při práci ve studiu by se tedy mělo správně postupovat tak, že si nejdříve nastavíte požadovanou expozici a výkon záblesku si přizpůsobíme podle ní. Záblesková světla mají dostatečný výkon, aby se dalo pracovat s minimální citlivostí a případně vyšší clonou. Tím dosáhnete maximální možné obrazové kvality bez jakýchkoliv kompromisů. Záblesková světla se proto používají především při focení, kde jsou kladeny velmi vysoké nároky na obrazový výstup. Je to především reklamní a produktová fotografie, portréty, glamour, módní fotografie atd.

Aby došlo k samotnému záblesku, musí být světlo vybaveno přijímačem a do sáňek blesku se zasune radiový odpalovač. Ten dá stisknutím spouště signál světlu, a to reaguje přesně ve stejnou dobu, kdy probíhá expozice.


Set rádiového odpalovače a dvou přijímačů pro záblesková světla Fomei TR-X32 set odpalovače a přijímače bleksů TTL

Drobnou nevýhodou studiových záblesků je to, že barevnou teplotu i výslednou expozici nevidíte předem, a to ani v živém náhledu. Záblesk proběhne až během samotné expozice, a proto je nutné nastavit všechny potřebné parametry předem. K tomu může posloužit například flashmetr.

Při focení se zábleskovým světlem nelze použít žádný z automatických režimů a dokonce ani preferenci času (S / Tv), nebo preferenci clony (A / Av). Ve všech těchto režimech pracuje interní expozimetr fotoaparátu se stávajícím světlem a podle něj nastavuje expoziční hodnoty nebo některou z nich. Ze zábleskem ale nepočítá. Proto je nutné pracovat výhradně v manuálním režimu, kde si kompletní expozici nastavíte předem. Na druhou stranu to není zas tak složité jak se zdá.


Portrét nasvícený studiovým zábleskem (foto: Martin Lukeš)

Záblesková světla zažívají v poslední době poměrně velký boom a díky cenové dostupnosti není domácí ateliér výhradou pouze profesionálních fotografů. Výrobci navíc přicházejí stále s novými technologiemi a na trhu se objevují záblesky s celou řadou doplňkových funkcí nebo zajímavých parametrů. Novým fenoménem jsou záblesky fungující na externí bateriový zdroj s výdrží kolem 300 záblesků. Díky tomu lze světla použít i v exteriéru bez nutnosti zapojení do elektrické sítě. Dříve se to řešilo velmi drahými a velmi těžkými generátory, které si mohl dovolit jen málokdo.


Bateriový generátor EcoFlow DELTA 2 Max

Z dalších zajímavých funkcí, kterými nově disponují záblesková světla, je režim TTL, kdy fotoaparát předává veškeré informace záblesková jednotce, a ta podle toho nastavuje výkon automaticky. Tento systém známe již dlouhá léta ze systémových blesků. Z nich je převzata i další funkce, kterou je tzv. vysokorychlostní synchronizace (HSS). V tomto režimu lze použít kratší expozici, než je standardní synchro čas, a tak je možné exponovat až v řádech tisícin vteřiny. To ocení především fotografové sportu, tance a pohybové fotografie všeobecně.

Nejmodernější světla mají dokonce takovou vychytávku, že po zapojení na místní Wi-Fi síť a po spárování s aplikací tabletu nebo mobilního telefonu jdou ovládat na dálku. Odpadá tak neustále pobíhání po ateliéru od jednoho světla k druhému.


Řízení studiových světel na dálku pomocí aplikace

Nastavení expozice při práci se studiovými blesky.
 

Expoziční čas – standardně jsme zvyklí, že délka expozice ovlivňuje to, kolik světla snímač posbírá. Delším čase děláme fotografii světlejší a krátkým časem tmavší. To ale v tomto případě tak úplně neplatí. Množství světla je dáno délkou hoření výbojky, a proto je potřeba nastavit tzv. synchronizační čas. Při běžném focení se u většiny fotoaparátů doporučuje nastavit hodnotu 1/125 s nebo 1/160 s. I kdybyste ale nastavili 1/100 s nebo 1/200 s, tak na všech fotografiích s těmito různými expozičními časy bude stejné množství světla.



Jediný problém může nastat, pokud překročíte synchro čas a nastavíte kratší expozici. Pak by záblesk proběhl mimo expozici samotnou a na části fotografie by byl vidět tmavý pruh, což je stín lamely závěrky. Čím kratší čas nastavíte, tím větší plochu stín pokryje. Synchro časy se u různých fotoaparátů mohou lišit, ale většinou jsou do hodnoty 1/250 s. Někdy je to ale méně, a proto časem 1/160 s nic nezkazíte.


Kompaktní bateriové zábleskové světlo s funkcemi TTL a HSS Fomei Digitalis Pro TX400 TTL

ISO –  při použití současných moderních záblesků není nutné zvyšovat citlivost, protože mají dostatečný výkon. Citlivost tedy nastavíme na minimum. I to se liší podle typu fotoaparátů. Standardně je to hodnota ISO 100, ale některé mají nejméně ISO 200 a jiné ISO 64. Při minimální citlivosti negeneruje fotoaparát žádný šum a výsledkem jsou naprosto čisté fotografie.

Clona – jedinou možností, jak řídit hladinu světla při použití záblesků, je nastavení clony. Vyšší clonové světlo ubere a fotku ztmaví a menší clonové číslo světlo přidá a fotografii projasní. Pokud ale pracujete ve studiu sami, je lepší si nastavit clonu podle potřebné hloubky ostrosti a světlo upravit výkonem záblesku. Pak je i hodnota clony fixní.


Softbox pro studiová světla Profoto Clic Softbox 2' Octa

Zdroj světla

Další rozdělení světla je podle použité technologie. Stálá světlá dříve fungovala na bázi zářivkových trubic nebo výkonných žárovek. V současné době jsou tyto varianty nahrazovány stále populárnější technologií LED diod. Ty mají minimální odběr, dlouhou životnost a v současné době už i poměrně vysoký výkon. Dnes už dokonce existují fotografické světelné panely a makro-světla, které umožňují nastavit nejen výkon a upravit barevnou teplotu, ale také umí krátkodobě zvýšit výkon a tím simulovat záblesk.


Led světlo NanLite FS-200

Kurzy a workshopy

V naší nabídce naleznete celou řadu kurzů, které jsou zaměřeny právě na použití externího světla, takže pokud by vás daná problematika zajímala, neváhejte si vybrat z nabídky naší fotoškoly.

• Fotografování a retuše portrétů

• Ateliérový portrét

• Fotografování aktu

Na naší pražské prodejně naleznete také plně vybavený ateliér se čtyřmi zábleskovými studiovými světly, který si lze pronajmout, a to jak samostatně, tak s asistentem, který vám pomůže s nastavením a obsluhou světel.


Portrét nasvícený studiovým zábleskem (foto: Martin Lukeš)