Nevíte, zda vybrat digitální zrcadlovku nebo bezzrcadlovku? Prozradíme vám rozdíly

Digitální bezzrcadlovky

Když nepočítám prototypy, tak se první digitální bezzrcadlovky objevily někdy kolem roku 2008. Východisko v nich hledaly především značky, které neměly v zrcadlovkách tak úspěšnou historii a nemohly stavět na základech analogových fotoaparátu. Hlavním důvodem proč vznikl koncept bezzrcadlovek, tehdy označovaných jako "systémový kompaktní fotoaparát", "CSC" nebo dokonce "E.V.I.L", bylo to, že mnoho fotografů požadovali něco menšího a lehčího než byla klasická zrcadlovka. Zároveň ale chtěli vysokou kvalitu obrazového výstupu, tedy minimálně stejnou jakou nabízí právě zrcadlovky.

Později se pro tuto kategorii zažil výraz bezzrcadlovky z anglického "mirror-less", přesto že muže znít trochu hanlivě. Vytváří totiž dojem, jako že fotoaparátům v této třídě něco chybí. Absence zrcátka ale nijak nesnižuje kvalitu fotografie a naopak může být v některých situacích značnou předností.


Digitální bezzrcadlovka s vysokým rozlišením a portrétní objektiv Sony Alpha A7R IV A + FE 50 mm f/1,2 GM

Princip bezzrcadlovky

Systém bezzrcadlovek částečně vychází z klasické DSLR. Jde o tělo a výměnný objektiv. Ve fotoaparátu ale chybí šachta na zrcátko i zrcátko samotné a světlo, které prochází objektivem pak dopadá rovnou na snímač. Tím pádem nemůže být bezzrcadlovka vybavena optickým hledáčkem a nelze se dívat v reálném čase skrz objektiv na fotografovanou scénu. U menších přístrojů hledáček nahrazuje zadní displej, na němž je aktivován permanentní živý náhle Live View. Většina bezzrcadlovek je ale vybavena také hledáčkem. Ten ale nemá optickou konstrukci jako u zrcadlovek ale o hledáček elektronický. Je to tedy v podstatě druhý displej, který je menší a je zasazen do hledáčkové šachty.

Nic z těchto konstrukčních změn ale nemá vliv na samotnou obrazovou kvalitu. Jde v podstatě jen o kosmetické prvky a princip clony, času expozice a citlivosti je zde stejný. O výslednou kvalitu se, stejně jako u DSLR, stará obrazový snímač, procesor a samozřejmě také použitý objektiv.

Systém bezzrcadlovel s sebou v počátcích přinesl především to, že se fotoaparáty výrazně zmenšily a samozřejmě se snížila i jejich hmotnost. Později přišlo mnoho dalších východ, které vycházely ze samotné konstrukce a v tu chvíli začal zrcadlovkám trochu docházet dech.

Portfolio objektivů pro bezzrcadlovky Sony

Hlavní výhody bezzrcadlovek

• reálný náhled expozice a barevného podání fotografie přímo v hledáčku ještě před vyfocením snímku
• možnost prohlížet v hledáčku celé menu a nastavovat fotoaparát
• možnost kontroly vyfotografovaného záběru přímo v hledáčku
• odpadá problém s použití objektivů třetích stran tzv. back-focus / front-focus
• více ostřících bodů, které pokrývají téměř celou plochu snímače
• pokročilý systém ostření s automatickou detekcí postav, očí lidí i zvířat a dopravních prostředků
• menší prostor mezi zadním optickým členem fotoaparátu a snímačem
• nový bajonet a nové objektivy, které mají mnohem lepší optické vlastnosti
• elektronická závěrka s kratšími časy expozice, tichým režimem snímání a neomezenou životností
• menší rozměry těla fotoaparátu a nižší hmotnost
• extrémně rychlé sekvenční snímání
• pokročilé množnosti nahrávání videa

Velmi malé rozměry digitální bezzrcadlovky Canon EOS M200

Digitální zrcadlovky (DSLR)

Pokud se nebudeme zabývat pravěkem digitální fotografie, jehož historie sahá až do roku 1975, tak digitální zrcadlovky odstartovaly svou éru zhruba o 20 let později. Systém digitálních jednookých zrcadlovek DSLR (Digital Single Lens Reflex) byl fotografickou veřejností přijat velmi rychle a bez větších pochybností. Digitální zrcadlovky totiž konstrukčně vycházejí z těch analogových, tedy kinofilmových, které mají dnes již více než 100letou historii. Digitální zrcadlovky to tedy ve svých počátcích měly poměrně snadné.

Výrobci v podstatě vzali konstrukci klasické zrcadlovky, kinofilmové pole nahradili digitálním obrazovým snímačem, přidali procesor, který zpracovává zachycený obraz a volnou šachtu kinofilmu vyplnili baterií a slotem na paměťovou kartu. Samozřejmě s trochou nadsázky a v kostce řečeno. Klíčovým a revolučním prvkem, který přibyl, je displej na zadní stěně fotoaparátu, na němž si můžeme prohlédnout fotografii hned po jejím pořízení. Nemusíme tedy čekat na vyvolání filmu a následné zpracování fotografií, a to je na digitální fotografii to úchvatné. Troufám si říci, že právě toto zrychlení procesu dokončení vzniku fotografie zpopularizovalo digitální fotografii a doslova přes noc odstartovalo její boom. A tak začala nová éra tohoto úchvatného vynálezu.

Fotografové, kteří byli zvyklí na koncept analogové zrcadlovky, pak proto v podstatě neměli problémy s přechodem na ty digitální.


Digitální zrcadlovka Canon EOS 850D

Jak funguje zrcadlovka

Princip zrcadlovky je v podstatě velmi prostý. Jde o systém, který tvoří tělo a optická soustava objektivu. Ten je výměnný a skrze clonu jím projde světlo, které přenáší obraz. V těle fotoaparátu dopadne na zrcátko a od něj se pak odrazí na optický hranol, případně soustavu dalších zrcátek. Zde se obraz přenášeným světlem znovu otočí, abychom ho neviděli vzhůru nohama a odtud následně pokračuje dále do optického hledáčku. Díky tomu vidíme skrze objektiv scénu, kterou fotografujeme, a to v reálném čase.

Možná teď přemýšlíte nad tím, jak může fotoaparát zachytit obraz, když jím světlo doslova proletí. Ano, máte pravdu, v této fázi k následnému uchování obrazu skutečně dojít nemůže. Nejprve je potřeba stisknout spoušť a až v té chvíli dochází k celému expozičnímu procesu. Po stisknutí spouště se sklopí zrcátko do horizontální polohy a přestane odklánět světlo do hledáčku. Za zrcátkem je schována závěrka, která se vzápětí otevře a dovolí světlu dopadnout na snímač, dříve kinofilmové pole, nebo jiný světlocitlivý materiál. A to je přesně ten magický okamžik, kdy vzniká samotná fotografie. Ze snímače nyní již obrazová data putují přes vyrovnávací paměť do procesoru a následně se uloží na paměťovou kartu, případně jiné médium.

Digitální zrcadlovky se během své dvacetileté komerční éry dočkaly celé řady doplňkových funkcí a mnoha praktických vychytávek, které už dnes považujeme za samozřejmost. V počátcích šlo ale o převratné vymoženosti. Za zmínku stojí určitě možnost promítnout obraz v reálném čase na zadní displej (Live View), nebo nahrávání videa včetně zvukové stopy.

Rozdíl mezi snímači APS-C a full-frame

Samotný princip expozice se se proti éře analogu moc nezměnil. Tedy téměř. Pomocí nastavení clonového čísla si fotograf jednak může regulovat množství světla procházející objektivem, také může ale pracovat s tzv. hloubku ostrosti. Stejně jako na analogových fotoaparátech, tak i na těch digitálních lze nastavit dobu, po kterou bude otevřená závěrka, tedy konkrétní čas expozice.

Až potud zůstal princip expozice zachován. Jediným expozičním prvkem, který si prošel výraznější evolucí je citlivost, tedy ISO (dříve ASA, DIN atd.), zmizel totiž kinofilm, který byl normován a každý měl konkrétní citlivost na světlo v určité hodnotě. Jediná možnost, jak změnit citlivost na kinofilmovém fotoaparátu byla výměna samotného filmu, což bylo dosti nepraktické. Digitální senzor je ale umístěn napevno a citlivost na světlo se řídí zvýšením elektrického náboje na něm. Díky tomu lze citlivost změnit před každou fotografií, což osobně považují za vůbec největší výhodu, kterou s sebou přinesla digitální fotografie. Zvýšily se ale také samotné hodnoty citlivosti. Tam, kde jsme s filmem končili na hodnotách ISO 1600, případně ISO 3200, dnes běžně pracujeme s hodnotami až ISO 12 800, případně ISO 25 000 a více. Ty profesionálnější zrcadlovky mají hodnoty ISO i v řádech mnoha set tisíc a lze je rozšířit, nebo jak se dříve říkalo - napushovat, až na hodnoty několika miliónu. A to je oproti kinofilmové fotografii tedy sakra rozdíl.


Zrcátková šachta se zrcátkem v těle DSLR Nikon D5

Jaký je rozdíl mezi zrcadlovkou a bezzrcadlovkou

Vysoký výkon – malé rozměry

Chcete stejný výkon, jako mají zrcadlovky, ale v malém a lehkém těle? Pořiďte si bezzrcadlovku! Tak nějak podobně zněla kampaň mnoha výrobců bezzrcadlovek. A vlastně ani moc nelhali. Zrcadlovky byly v té době opravdu stále poměrně velké a těžké, a z toho první bezzrcadlovky těžily. Ne každý se chtěl tahat po horách se zrcadlovkou na krku, nebo mít celý den na výletě mnohakilogramový fotobatoh na zádech. Většina bezzrcadlovek měla v počátcích navíc také mnohem menší snímač, díky čemuž nebylo potřeba tak velkých objektivů. A to bylo v objemu i na váze opravdu znát.

Mezi tím se ale i zrcadlovky o trochu zmenšily, pokročilejší zrcadlovky se zase naopak o trochu zvětšily, takže malé i velké modely najdeme nyní v obou kategoriích.

Porovnání velikosti a váhy objektivu s ohniskem 400mm (eqv.35mm) pro bezzrcadlovku micro 4/3 a pro full-frame DSLR 

Elektronický hledáček

Rozdíl tedy musíme hledat jinde a jedním z odlišných prvků je již zmiňovaný hledáček. Pokud ho bezzrcadlovka nemá, může to být trochu problém, protože přes zadní displej se na ostrém slunci špatně fotí. V tomto ohledu jsou na tom lépe zrcadlovky a bezzrcadlovky s elektronickým hledáčkem. I ty ale měly ve svých prvopočátcích trnitou cestu. První elektronické hledáčky měly poměrně malé rozlišení a určitou prodlevu, takže jejich použití nebylo ani moc komfortní. Zvláště při focení pohybu, kdy je potřeba zmáčknout spoušť v ten pravý okamžik. S nástupem nových generací bezzrcadlovek se ale zlepšila jak odezva a zobrazovací frekvence hledáčků, tak i jejich rozlišení. U současných modelů tak máte dojem, že se nedíváte na malý displej ale do skutečného optického hledáčku. Elektronické hledáčky bezzrcadlovek mají často stejné a mnohdy i větší rozlišení než hlavní LCD.

Odolné hořčíkové tělo fotoaparátu Nikon Z7

Celé menu v hledáčku

Elektronický hledáček má kromě náhledu reálné expozice ještě jednu ohromnou výhodu, a tou je možnost přenesení kompletního zobrazení z hlavního displeje. Lze v něm tedy projíždět kompletní menu i prohlížet pořízené fotografie. Možná si řeknete, k čemu je to dobré, pár důvodů se ale jistě najde. Jednak to zvyšuje pohotovost, protože nemusíte odklánět oko od hledáčku, když chcete změnit něco v menu nebo zkontrolovat vyfotografovaný snímek. A další důvodem je již zmiňované ostré slunce, kdy toho na běžném zadním displeji opravdu moc vidět není.

Výhody a nevýhody elektronického hledáčku

Jak již bylo řečeno, přechod na elektronický hledáček byla v počátcích bezzrcadlovek pro mnohé fotografy nepřekonatelná bariéra. Hledáčky měly malé rozlišení, navíc když se díváte na takový displej hodně z blízka, je vidět rastr jednotlivých pixelů. To není nic příjemného. Tento problém je naštěstí u moderních zrcadlovek vyřešen. Současné hledáčky totiž disponují extrémně vysokým rozlišením, a tak nejenže není patrný žádný rastr, ale už téměř není poznat, že jde pouze o displej a ne reálný obraz optického hledáčku.

Náhled expozice

Elektronický hledáček s sebou na druhou stranu přinesl spoustu výhod. Tou hlavní je bezesporu náhled expozice v reálném čase. Protože jde u bezzrcadlovky z objektivu rovnou na snímač, je na displeji i v hledáčku vidět, jak bude snímek vypadat ještě před zmáčknutím spouště. To je opravdu skvělá věc hlavně pro začínající fotografy. Když vidí, že je obraz příliš světlý nebo tmavý, mohou upravit expozici ještě před tím, než zmáčknou spoušť. To samé platí o posunu barev. I vyvážení bílé je vidět v reálném čase ještě před vyfocením.

Menší baterie, nižší výdrž

Drobnou nevýhodou bezzrcadlovek byla (a vlastně stále je) menší výdrž baterie. Malé tělo většinou nemá kapacitu na velké/výkonné baterie.

Úhly záběru u jednotlivých formátů snímače při stejném ohnisku

Ostření

Problém byl i s automatickým ostřením. Bezzrcadlovky totiž využívají k ostření snímač, oproti zrcadlovkám, které měly v té době velmi pokročilé AF senzory, disponující nejen rychlým, ale také přesným zaostřením. Na focení pohybu se tedy první bezzrcadlovky moc nehodily. V současné době se karty obrátily a pokročilé ostřící senzory bezzrcadlovek zvládají ostřit velmi rychle a přesně a praxe ukazuje že dokonce předčí ostření zrcadlovek.

Mechanická závěrka vs elektronická

Jednou z předností většiny bezzrcadovek je, že mají kromě mechanické závěrky i elektronickou. Díky ní lze dosáhnout několikanásobně kratších časů expozice, než u standardní mechanické. Ta disponuje maximálně 1/4000 s, případně 1/8000 s. Některé elektronické závěrky ale umí pracovat s časy až 1/16 000 s nebo 1/32 000 s.

Elektronická závěrka navíc nevydává žádný zvuk. A protože bezzrcadlovky nemají ani mechanické zrcátko, jsou bezzrcadlovky v módu elektronické závěrky absolutně bezhlučné. To ocení fotografové koncertů vážné hudby, svateb a mnoho dalších těch, kteří při focení nechtějí rušit protivným cvakáním závěrky.

Další výhodou elektronické závěrky je i to, že fyzicky šetří tu mechanickou. Například fotografové Timelaps (časosběrných videí) nebo také animací pořídí na jednom projektu tisíce až desetitisíce záběrů. Závěrka tedy dostane pěkně zabrat. To ale elektronické závěrce nijak nevadí.

V tomto směru má tedy výhodu většina bezzrcadlovek. Je ale nutné říci, že elektronické závěrky už se začaly vyskytovat i u některých pokročilejších zrcadlovek

Mechanický stabilizátor snímače

Většina bezzrcadlovek se vydala cestou stabilizovaného snímače, tedy až na ty nejvýznamnější výrobce zrcadlovek, ti se drží optické stabilizace v objektivech. Výhodou stabilizovaného snímače je, že máte stabilizované všechny objektivy, které na fotoaparát nasadíte. Toto řešení je tedy ekonomičtější, protože stabilizované objektivy jsou logicky dražší. Existuje ale i výrobce tradičních zrcadlovek, který používá tento typ stabilizátoru.

Pokročila stabilizace obrazu bezzrcadlovek

Ostřící systémy a počet AF bodů

V počátcích byly bezzrcadlovky v ostření o něco pomalejší než tradiční DSLR. V čem ale dominovaly a stále dominují je počet ostřících bodů. Jelikož ostří přes snímač, mohou tak výrobci rozložit ostřící body v podstatě po celé jeho ploše a je jich tím pádem podstatně víc. Díky tomu zvládají lépe například takové funkce, jako je 3D tracking, detekce obličeje, nebo Eye AF. U bezzrcadlovek funguje také velmi dobře průběžné zaostřování (AF-C) při sekvenčním snímání, což ocení fotografové akčnějších momentek.

A když je řeč o sekvenčním snímání, určitě stojí za to zmínit, že v počtu snímků za sekundu překonají základní bezzrcadlovky i ty nejdražší reportážní profi zrcadlovky. U těch se musí po každém snímku sklopit zrcátko, a to samozřejmě zpomaluje sekvenci.


Eye AF - systém automatické detekce oka u bezzrcadlovek

Bezzrcadlovka miláčkem videomakerů

Na rozdíl od DSLR, kde je natáčení videa stále více méně doplňkovou funkcí, výrobci bezzrcadlovek doslova brnkají na strunu milovníkům pohyblivých obrázků. Většina pokročilejších bezzrcadlovek se proto dá využívat také jako velmi výkonná videokamera. To ocení hobby filmaři, a to nejen kvůli velikosti oproti profesionálním kamerám, ale samozřejmě také kvůli zlomkové ceně toho, co stojí kamery s velkým snímačem a výměnnými objektivy. A to nemluvě o pohotovosti, jakou získává kameraman s malou zrcadlovkou oproti filmařovi s několikakilogramovou kamerou. 


Pokročilé videofunkce bezzrcadlovek

Velikost snímače

První bezzrcadlovky měly oproti DSLR menší snímače, a to sebou mnohdy neslo i horší vlastnosti. Menší snímač většinou znamená také menší dynamický rozsah a horší odstup od šumu při vysokých citlivostech. Díky o něco horší výstupní kvalitě se bezzrcadlovky zpočátku zapsaly spíše jako rodinné fotoaparáty, které mají lepší kvalitu a vyšší výkon než kompakty, ale nemohou konkurovat DSLR. Ostřílený profík a nadšený hobbík dával proto přednost klasickému konceptu zrcadlovky s velkým snímačem.

Fotografů s vysokými nároky je ale čím dál tím víc, takže pokud chtěli výrobci bezzrcadlovek konkurovat, nezbylo jim nic jiného, než vytáhnout poslední trumf. A tím jsou velké full-frame snímače.

A tak se zrodila třída pokročilých a profesionálních bezzrcadlovek. Vetší snímač s sebou ale přinesl větší tělo. A když profi fotoaparát, tak nesmí chybět ani odolné materiály. To s sebou přineslo i spoustu kovových segmentů, a tak se vlastně smazala původní výhoda bezzrcadlovek, tedy jejich velikost a váha.


Senzor formátu full-frame (FX)

Pro koho je určena zrcadlovka a kdo ocení bezzrcadlovku

Nelze říci, že by byl jeden systém horší než ten druhý. Každý má své pro a proti, ostatně jak jste již pochopili z tohoto článku. Jak se dalo očekávat tak většina rodinných, hobby fotografů i profesionálů již dnes dává přednost bezzrcadlovce a to nejen v kategorii foto, ale i z oblasti videotvůrců.

Pokud tedy kromě focení také rádi natáčíte video, nebo chcete něco relativně kompaktního, pak rozhodně sáhněte po bezzrcadlovce. Na elektronický hledáček se dá určitě rychle zvyknout, navíc má mnoho výhod proti tomu optickému. Každopádně stále platí, že obě třídy fotoaparátů mí udělat kvalitní fotku a to jediné, co je může brzdit, je článek mezi hlavou fotografa a spouští ;)

Restartujte svou fototechniku s Canonem a výkupním bonusem 20 %

Upgradujte svou fototechniku s Canonem. Přejděte na bezzrcadlovku s výkupním bonusem 20 %.