Recenze Nikon D600

Nikon D600 je zrcadlovka, která se těžko zařazuje do nějaké kategorie. Výrobce ji řadí mezi fotoaparáty pro nadšené amatérské fotografy, ale parametry, provedení a kvalita obrazového výstupu odpovídají spíše profesionálnímu přístroji. Tak jako tak, jedná se o zcela nový stroj, který nemá žádného předchůdce a nenavazuje tedy na žádnou modelovou řadu. I když i tohle je vlastně trochu sporné, protože tělo, ovládací prvky a také funkce, tohle všechno je hodně podobné jednomu z nejoblíbenějších přístrojů současnosti, Nikonu D7000.

Obrazová kvalita

Srdcem D600 je zcela nový senzor CMOS o rozlišení 24,3 Mpx a velikosti FX. Je tedy stejně velký jako kinofilmové políčko a to je zároveň jeden z největších rozdílů proti zmíněnému D7000. Ten se pyšní snímačem DX s rozlišením 16 Mpx. Snímač formátu FX sebou samozřejmě nese spoustu výhod, jako je například lepší práce s hloubkou ostrosti, ale také menší hustotu obrazových bodů, což má zásadní vliv na kvalitu obrazu. O samotné zpracování obrazových dat se stará procesor EXPEED 3 s 14bitovou A/D konverzí a 16bitovým zpracováním.

Kvalitu obrazu nejlépe posoudíte na ukázkových snímcích, ale pokud mám hodnotit slovně, myslím, že se D600 rozhodně nemá za co stydět. Nedělal jsem žádné přímé porovnání, ale musím říci, že obrazový výstup mi velice připomíná model D800, na který jsem zvyklý. A to jak v dobrém, tak v tom špatném. Tedy: dynamický rozsah a barvy jsou vynikající a při nastavení Picture Control si můžeme JPEG vyladit přesně podle svého gusta. Pokud jde o kvalitu fotek při nastavení vysokých citlivostí, tak tady musím přiznat, že v tomhle ohledu jsou na tom konkurenti přece jen trochu lépe. (myšleno Canon EOS 5D Mark III a Canon EOS 6D). Nicméně v porovnání se zmíněným D800 vidím rozdíly skutečně minimální. Právě D800 používám už několik měsíců a nedělá mi žádný problém fotit třeba reportáže z koncertů na ISO 3200 i vyšší. Je sice fakt, že při zvětšení do měřítka 1:1 šum uvidíme, ale je potřeba si uvědomit, jak velký výřez fotografie zkoumáme. V reálném životě a na vytištěné fotografii se šumem skutečně nemusíme nijak zabývat.

Konstrukce a zpracování

Jak jsem už psal v úvodu, zpracování je prakticky totožné s D7000 a skoro bych řekl, že na první pohled od sebe oba modely téměř nepoznáme. Ale k pár změnám přece jen došlo. D600 má lépe tvarovaný "grip", takže se o něco lépe drží a ovládá. Tělo je vyrobeno z magnéziové slitiny (přesněji řečeno horní a dolní kryt) a je utěsněno proti vnikání prachu a vlhkosti. D600 se vyznačuje stejnou úrovní utěsnění proti klimatickým vlivům jako profesionální model Nikon D800.

Velice příjemný je velký hledáček, který zobrazuje 100% obrazového pole. Uvidíte v něm všechny důležité údaje potřebné při focení. Uvidíme v něm také celkem 39 zaostřovacích bodů, z nichž prostředních 9 je křížových. Subjektivně mi přišlo, že jsou nahuštěny příliš v prostředku, ale při praktickém focení to vůbec nevadilo. Automatické zaostřování nabízí stejnou citlivost jako u vlajkové lodi přístrojů Nikon - digitální zrcadlovky D4 - a umožňuje tak zaostřovat již od −1 EV a využívat přitom optiku se světelností f/8.

Oproti výkonnějšímu D800 má podle mého názoru výhodu v tom, že má senzory na bezdrátové dálkové ovládání, ale také možnost připojení Wifi modulu WU-1b. Díky němu je možno sdílet fotky na tablet nebo chytrý telefon, ale jeho prostřednictvím můžeme přístroj také dálkově ovládat.

Ovládání

Ovládací prvky i logika nastavování jednotlivých funkcí je také shodná s D7000, došlo jen k minimálním změnám. Nový je přepínač režimu živého náhledu, nyní nabízí dva režimy: fotografování a natáčení videa. Spoušť videa se přesunula na horní stranu přístroje hned vedle hlavní spouště.

Funkční výbava

Výbava nejrůznějšími funkcemi je bohatá. Skoro se mi chce říci, že vzhledem k tomu, pro koho by měl být D600 určen, až zbytečně moc. Zkušenější fotograf, který si pravděpodobně D600 koupí, se podle mého názoru obejde bez scénických režimů, nebo plné automatiky. Chápu ale, že se mohou hodit v případě, že se rozhodne fotografovat i jiný člen rodiny.

Funkce D-Movie s více formáty obrazu zaznamenává Full HD (1080p) videosekvence založené na formátech FX a DX s frekvencí 30p, 25p a 24p. Maximální doba záznamu je obvyklých cca 30 minut. Výhodou oproti konkurentům je nekomprimovaný výstup přes HDMI na externí zařízení, což ocení především nejnáročnější filmaři. Když už jsme u videa, musím zmínit funkci Časosběrné snímání. To ukládá jednotlivé snímky (pořízené v uživatelsky nastavitelných intervalech) jako soubory videosekvencí a umožňuje zrychlené přehrávání pomalu probíhajících dějů frekvencí 24× až 36 000× rychlejší v porovnání s normálním přehráváním.

HDR, tedy fotografování snímků s vysokým dynamickým rozsahem jsem ocenil už u D5100 a u D800 ho využívám velice často, pokud je v záběru příliš kontrastní scéna. Přístroj při každém stisknutí tlačítka spouště pořídí dva snímky, z nichž vytvoří jediný snímek s extrémně velkým dynamickým rozsahem, nízkou úrovní šumu a bohatou barevnou gradací. Funguje to skvěle, ale pro dosažení nejlepší kvality doporučuji použít stativ. Pokud tuto funkci kombinujete ještě s Active D-lighting (automaticky zachovává detaily ve stínech a světlech), výsledky jsou fantastické.