Jak fotit v noci Fotoporadna

Jak fotit v noci

Martin HájekAktualizováno: 16. 12. 2016 v 17:14 • Rubrika: Fotoporadna

Noční snímky mají své osobité kouzlo a naprosto jedinečnou atmosféru. Současně však je nutné zvládnout techniku a nastavení, dále musíme překonat množství překážek a také často řešit různé potíže, pro noční fotografii typické. Ale to všechno rozhodně stojí za trochu té námahy. Pokud vás tedy téma nočního focení láká a rádi byste tuto fascinujícího disciplínu pokořili, pojďme se společně podívat na tento fenomén podrobněji.

Titulní fotografie: Tobiášův Vrch, Lukáš Veselý
Foto v boxu (náhled): Feel the light, Jackie Tran

 

Osobně mám focení v noci moc rád. Je pro mě skvělým relaxem a příjemným únikem od běžného komerčního focení. Zároveň je to téma značně nevyzpytatelné a hodně kreativní. Je třeba často improvizovat. Je to vlastně pokaždé taková malá výzva. A výzvy mě baví. Stinnou stránkou (dá-li se to tak nazvat) je fakt, že jde o disciplínu, vyžadující specifické nastavení a také přístup. Například se často potýkáme s problémy korektního nastavení expozice, problematiky ostření, složitou prací s hloubkou ostrosti a perspektivou, velkým dynamickým rozsahem, složitou kompozicí či problematikou extrémně dlouhých expozičních časů. Zejména posledně jmenovaný faktor představuje v mnoha ohledech zcela klíčovou veličinu.

 
Kutná Hora, L. Ričin

Co všechno zahrnuje noční fotografie

Aby to nebylo tak jednoduché (nebo spíše nudné) noční fotografii si můžeme rozdělit hned do několika podkategorií, z nichž každá je jiná, má svá vlastní specifika i postupy. Patří sem:

  • Krajina a město za soumraku: typické jsou zde dlouhé expoziční časy, relativně složité komponování scény, časté problémy s ostřením i barevným podáním. Na druhou stranu, většinou je na všechno čas a výsledkem jsou úchvatné scenérie (pakliže se nám to povede).  

  • Noční portrét: Fotografický blesk zde hraje důležitou roli, přiblýsknutím lze dosáhnout hodně zajímavých výsledků. Ovšem nastavení expozice je zcela zásadní, je nutné perfektně sladit expozici popředí (blesk) a expozici pozadí (stabilní, okolní světlo - většinou hodně slabé). Pěkně se nám prokreslí pozadí i popředí, vznikají fotografie s výrazným prostorovým efektem.

  • Noční obloha / hvězdy: Součástí noční fotografie je i stále populárnější astrofotografie neboli fotografování noční oblohy. Hvězdy, Měsíc (jeho svit lze využít například i k fotografování noční krajiny). Skvělé využití zde může najít časosběrné snímání. Typickými jsou zde ale také extrémně dlouhé expoziční časy - v řádech desítek minut, klidně i hodin.

  • Měsíc: Snímání extrémně vzdálených předmětů, pro které jsou nezbytné objektivy s dlouhými ohnisky (tzv. "tele"). Využít lze též telekonvertory (mezikus tělo → objektiv) násobící nám ohniskovou vzdálenost.

  • Abstraktní fotografie - v podstatě zde již (svým způsobem) zasahujeme do oblasti umělecké fotografie. Můžeme využít například pokročilé techniky Paint-lighting neboli malbu světlem, nazýváno často také „luminografie“. Kombinací noci - popřípadě úplné tmy - několika umělých světelných zdrojů a extémně dlouhých expozičních časů lze dosáhnout velice působivých snímků.

 
 
Jen Tak..., Robert Jahn

Vybavení a technika

Základem je samozřejmě fotoaparát s manuálními režimy a objektiv. Lze použít jak širokoúhlý - na celky, tak i tele objektiv - pro detaily. Důležité je příslušenství, kde základem je pochopitelně stativ a dálková spoušť. Když už jsme u stativu, nezapomeňme na vhodnou stativovou hlavu (kulové s možností libovolného natočení). Mnoho stativů má zespodu hák na zavěšení závaží, kde postačí i obyčejná plná plastová lahev nebo fotobrašna - výrazně zvýší stabilitu stativu. Díky dlouhým časům využijeme dynamiku pohybu světel k různým barevných hrátkám. Dosáhneme tak kompozičně i co se atmosféry týče velmi působivých snímků. Tu a tam jsem použil také fotografické filtry - především během modré hodinky. Předně šedý neutrální (ND) tu a tam i polarizační filtr - pro eliminaci odlesků, například od vodní hladiny. Ale to je spíše výjimka. Pro malbu světlem je dobré vybavit se sadou svítilen s různými barvami - například bílá a červená. Skvěle se mi osvědčila obyčená světla od mého horského kola. No a pak je zde samozřejmě jedna z nejdůležitějších věcí (byť mnohdy podceňovaných): oblečení, boty, pití, jídlo a kvalitní fotobatoh nebo brašna. Vždy přizpůsobte svůj outfit příslušným podmínkám, ročnímu období i délce focení. Základem je být v suchu, v teple a relativním pohodlí! Takže pohodlná obuv, teplé oblečení (je-li zima), dostatek tekutin, pohodlná přeprava techniky a případně i něco k zakousnutí.

 
Cestou k Temelínu, Petr Kubát

Nastavení a příprava

V případě expozice ideálně režim Manual (M). Lze sice fotografovat i na jiné módy (priorita času, clony - Av/A, Tv/S) ovšem v tom případě bude nevyhnutelná silná kompenzace expozice - do mínusových hodnot. Nezřídka kdy nemusí stačit ani kompenzace -2EV neboť noční snímky (tmavé snímky obecně) má automatika fotoaparátu tendenci silně přeexponovávat. Nicméně prioritou času/clony v kombinaci s bodovým měřením expozice (je velmi přesné) lze také dosáhnout slušných výsledků. Zde měří fotoaparát expozici pouze v malé oblasti (cca 2–5 %) okolo středu snímku. Některé fotoaparáty umožňují bodové měření dokonce i “svázat” s aktivním ostřícím bodem.

Clonu je dobré nastavovat na vyšší hodnoty, s ohledem na expoziční časy. A to jednak kvůli vyšší hloubce ostrosti, a též pro celkově lepší kresbu (většina objektivů dosahuje nejlepší kresby při clonách cca F8-11).

Ostření: AF (autofocus) by si měl s danou situací hravě poradit. Pouze je třeba aktivovat zónu ostření na jeden bod (ať už středový, levý či pravý) a na ten se zaměřit. Chcete-li měnit kompozici, stačí použít jednoduchou metodu „point-recompose-shot“ (tj.: zaostřit - namáčknout spoušť - držet a překomponovat – domáčknout/exponovat). Za sebe ale doporučuji jednoznačně manuální ostření a ostřit na tzv. hyperfokální vzdálenost. Je to přesné a máte ostření plně pod kontrolou. Navíc v noci stejně často ani pořádně nevidíte (v hledáčku, na displeji), kam vlastně ostříte.  

ISO a WB: V prvním případě platí stejné pravidlo jako při jakémkoli jiném focení – tj. snažíme se nastavovat co nejnižší hodnoty (jak kvůli kresbě, tak i nežádoucímu digitálnímu šumu). Navíc u noční fotografie je obrazový šum zvlášť velice dobře patrný. ISO zvyšujeme (a s mírou) pouze tehdy, hrozí-li rozhýbání snímku vlivem delších expozičních časů.

Expoziční čas - jeho délkou definujeme pohyb jako takový. U nočních snímků navíc bude logicky vždycky čas relativně dlouhý. Jak moc, záleží na konkrétní situaci. Při kratších časech (zlomky sekundy) nedáme světlu ve scéně dostatečný prostor se "projevit". Naopak při delších časech zaznamenáme větší a působivější "hru světel". Univerzální čas zde neexistuje, nejlepší možností je experimentovat, pohybovat se můžeme v rozmezí od jednotek sekund (2 až 10 s) až po minutové expozice (malba světlem). Pozor na přepaly způsobené dlouhými časy a světelnými zdroji ve scéně. Lze fotografovat s otevřenou závěrkou po dobu třeba i několika desítek minut (režim Bulb).

Vyvážení bílé barvy je někdy irelevantní a na výsledném snímku nemusí hrát až tak zásadní roli. Ovšem nelze to brát jako pravidlo. Často nechávám WB na „Slunce“ (ač to zní jako paradox, vždyť je noc?!) nebo na automatice. U městským nočních scenérií funguje docela dobře režim “žárovka” - koresponduje s městským světelným šumem.

Použití stabilizátoru obrazu je diskutabilní, u řady objektivů může paradoxně vést k lehkému "rozostření" fotografie. Proč?! Jednoduše proto, že stabilizátor se snaží neustále plnit svou funkci a stabilizuje i když nemá. Proto je lepší stabilizátor vždy vypnout (je-li fotoaparát na stativu). 

 
 
Podvečerní Brno, Miroslav Boučník

Kompozice a výběr místa

Nenechte se svazovat konvencemi. Fantazii a kreativitě se meze nekladou. Důležité je v první řadě, co chcete na fotografii mít - scéna, detail, celek. Dále jestli budete zdůrazňovat pohyb (hra světel například) nebo chcete jít spíše cestou statického snímku. A v neposlední řadě, je strašně důležité i to, odkud budete snímat. Držte se základních kompozičních pravidel (zlatý řez, pravidlo třetin, směr pohybu atd.), řešte barvy, horizont, pracujte s hloubkou ostrosti a perspektivou. Ale na druhou stranu, nebojte se občas trochu zatlačit na pilu, provokovat a pravidla kompozice záměrně občas porušit. Sem tam přepal, podexpozice, přehnaná dynamika scény a nebo středová kompozice mohou působit velice zajímavě a inovativně. Chcete-li, aby vaše snímky byly více vypovídající, není na škodu zakomponovat do scény další prvky (budovy, auta, zvířata) a nebo rovnou lidi (siluety, postavy), popřípadě obojí. Fotografie jsou pak zajímavější, bohatší a pozorovatel u nich vydrží déle. Jen pozor na nežádoucí prvky a rušivé elementy v obraze (stožáry, lampy).

 
Pohádková noc, Jaromír Kudla

Závěrem

Fotografování v noci není jednoduchou disciplínou a je třeba respektovat určitá pravidla a specifika, které jsme si nastínili. Hlavní je příprava, správné nastavení a pak už jde jen o dobré načasování. Záleží i na samotné technice - kvalitě fotoaparátu, objektivu i příslušenství (stativu), což může do výsledné technické kvality snímku hodně promluvit (v pozitivním ale i negativním slova smyslu).

Několik rad, tipů a triků na konec. Používejte maximální rozlišení - nemá cenu šetřit místem. Tím spíš, budete-li dělat výřezy. Záznam do RAWu je skvělý jak pro dodatečné nastaveni WB, tak i kvůli větší kvalitě snímku (možnosti úprav barevnosti, ostrosti, komprese JPEGu atd.). Blesk většinou nadělá víc škody než užitku, jeho výkon je zcela nedostačující a v otevřeném prostoru (nebo při fotografování na větší vzdálenosti) se stejně nemá šanci prosadit. Navíc blesk nám zmrazí pohyb, což většinou nechceme. Jedinou výjimkou je portrét za soumraku nebo přisvícení popředí (detail) popř různé kreativní hrátky se světlem. Automatické měření expozice (Program) raději ne a když už, tak si dobře hlídat a často "sáhnout" do kompenzace expozice. Pozor na baterie - v mrazu skokově ztrácejí kapacitu, proto je mějte pokud možno v teple co nejdéle to jde (je-li k dispozici záložní akumulátor, jen dobře). Live View - živý náhled je vynikajícím pomocníkem - umožňuje nám lépe zaostřit i celkově pohodlněji fotografovat (mapovat scénu, nastavovat příslušné parametry atd.).


Sirnáči, Jan Šmíd

 


Zobrazeny komentáře (6 - 1)

  • 6

    Avatar

    Reaguje na (5) | Děkuji za reakci. Moc se těším ;-)

    J. R., 20.12.2016 | Reagovat

  • 5

    Avatar

    Reaguje na (2) | Dobrý den, ano, článek je samozřejmě obecný (tak jsme to zamýšleli), je určen skutečně začínajícím fotografům - proto také ten velice obecný název. Snažíme se publikovat i články pro pokročilejší fotografy, ve kterých rozebíráme i složitější postupy. Pevně věřím, že se dostaneme i na tak zajímavá témata, jako je focení hvězdné oblohy. Právě tohle téma vydá na velice pěkný článek...

    Luděk Bouška - Megapixel, 19.12.2016 | Reagovat

  • 4

    Mikeska

    Reaguje na (2) | Paralaktická montáž sleduje pohyb hvězd, dokonce se najdou lidi, co si ji dokáží sami vyrobit. Jinak pokud myslíte focení hvězd bez montáže, tak se myslím fotí zvlášť obloha na vysoké ISO několikrát - fotky se zprůměrují a nafotí se ještě pomocné snímky (offset, dark frame, doma pak flat field) a krajina na vyšší ISO (zbruba do 800- hodí se udělat to samé. Jinak krajinu je možné fotit na delší čas, hvězdy aby se nepohly (záleží hodně na čipu a ohnisku objektivu).

    Erik Mikeska, 17.12.2016 | Reagovat

  • 3

    Richterová

    Reaguje na (2) | Jak se fotí ty nádherné pohádkové oblohy by mě taky zajímalo!

    Bára Richterová, 17.12.2016 | Reagovat

  • 2

    Avatar

    Musím říct, že mě článek vlastně zklamal. Nic jsem se nedozvěděl. Noční fotky mám moc rád a taky jsem to zkoušel. Troufám si říct, že většina čtenářů tuší, že je v noci potřeba stativ, že je špatně vidět, že pohybující se světlo během delší expozice udělá barevnou čáru a že vyšší ISO šumí. Přijde mi, že článek je opravdu velmi obecný, omlouvám se za to slovo ale až lehce povrchní a nejde ani náznakem trošku do hloubky. Myslím, že jednotlivé body z odstavce "Co všechno zahrnuje noční fotografie", by si zasloužily rozvinout o pár detailů o konkrétních nastaveních a vlastně bych o to chtěl i požádat o toto rozšíření článku. Krajinu a město za soumraku, noční portrét i tu abstrakci si dokážu představit. Nutnost dlouhého skla na velmi vzdálené objekty jako Měsíc je taky jasná. Co mi ale zcela jasné není, byť už jsem něco četl, jsou ty skvělé hvězdné oblohy. Chtěl bych poprosit o článek, jak se dělá tohle. Jak funguje paralaktická montáž, jestli to jde bez ní, jak a z kolika snímků se to skládá a jestli se tto dá vůbec nějak zkoušet se základní výbavou. Mockrát děkuji.

    J. R., 17.12.2016 | Reagovat

  • 1

    Avatar

    Reaguje na (1) | Martin Hájek • Vydáno: dnes v 17:25 • Rubrika: Fotoporadna Zajímavý prostor, článek, zajímavé a široké téma. Autorovi patří poděkování.

    Břetislav Rozpondek, 15.12.2016 | Reagovat

Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Používáme cookies, abychom Vám mohli nabídnout nejlepší možné služby na našich webových stránkách. Dozvědět se víc.
Souhlasím