Designové zpracování navazuje na verzi PEN F z roku 1963. Bez nadsázky se dá říct, že se jedná o jeden z vrcholů olympusu. Do dnes byly fotoaparáty PEN směřovány především na ženy. PEN F je nastavený na absolutně opačnou stranu. Jistě osloví stávající uživatele OM-D E-M5 a OM-D E-M1 a pak skupinu lidí, kteří vědí co chtějí a nebojí se to ukázat. Celková stavba těla je skvostná, na první pohled je vidět, že olympusu šlo opravdu především o čisté linie. Oproti předešlým verzím PEN a OMD na šasi těla nenajdeme jediný šroubek. Jednoduše řečeno je "Efko" kombinace mezi OM-D E-M5 II a OM-D E-M1 s designem PEN. Z E-M5 II je převzatý systém kontinuálního ostření, který nabízí funkčnost i při videu. V nastavení videa lze samozřejmě nastavit i počet FPS pro určité kvality nahrávání. Na vrchním voliči už nenajdeme možnost scénických režimů, ART režimu a podobně. Je to především proto, že F není koncipován primárně pro začátečníky, avšak svým ovládáním je velice přijemné pro každého uživatele ať už s focením začíná, nebo je zkušený matador na poli fotografů. Scénické režimy nejsou nenávratně pryč, jen jsou přesunuty do menu. Art režimy jsou nyní umístěny na nový třetí roller vpředu těla. Ten má za úkol zrychlit volbu mezi normální fotografií, monochromatickou a dalšími režimi, ve kterých je možné téměř jakkoliv upravit celkovou expozici snímku, od saturace, přes umělou vinětaci, využtí barevných filtrů až po nastavení tonální křivky pro regulaci světel a stínů. Ulehčí nám to tak práci při postprocesu, protože už ve fotoaparátu máme možnost upravit snímek do takové verze, v jaké ho chceme mít. Pro přepínání mezi silou vinětace, barevnými filtry a saturací byla vyvinuta páčka umístěná k rolleru pro přepínání expozičních režimů. Sílu vinětace, saturaci, desaturaci a podobně pak můžeme ovládat rollery na čas a clonu. Vše je tak hned při ruce.

PEN F umí vše co umí řady OMD plus pár drobnosí navíc, viz výše zmíněné možnosti úpravy. Rozdíl ale nastává ve snímači. Ten už nemá nám znýmých 16MPX, nýbrž nově 20MPX. Více pixelů na stejné ploše snímače. Došlo tak ke zmenšení pixelů, čímž nastává otázka zda nebude více šumět. Zaměřme se na malý okamžik na stabilizaci. Ta je opět pětiosá. Pro správnou regulaci třesu využívá Olympus elektromagnetický stabilizátor, snímač tak není pevně uchycený, ale plave v elektromagnetickém poli. Ideální kombinací je například Olympus M.ZUIKO ED 300 mm f/4,0 IS Pro, zde nastává možnost duální stabilizace. Po přepočtu máme vlastně ohnisko 600mm a díky zmíněné stabilizaci jsem i s tímto ohniskem neměl problém udžet desetinu vteřiny a fotka byla ostrá...

Efko převzalo i funkci multishot. JPEG snímky z něj lze vytáhnout o velikosti 50 MPX, RAW o velikosti 80MPX. Jedinou podmínkou multishot funkce je, že se fotoaparát ani fotografovaný předmět nesmí hnout. Jako první PEN má OLED hledáček s rozlišením 2.3MPX, je to naprosto ten samý hledáček, který využívá E-M 10 II. Tento hledáček má možnost přepnutí do režimu simulovaného optického hledáčku. Samozřejmostí je i vestavěná WIFI, přes kterou lze fotoaparát ovládat. V příslušenství se objeví například přídavný grip, který má spodní část upravenou na Arca swiss mount. Bude tak snadné ho upevnit na sativové hlavy s touto možností i bez přidávání arca swiss plate.

Podtřženo a sečteno, PEN F bude dělat Olympusu jistě čest. Jak vzhledem, tak i výkonem. Za tu dobu, co jsem měl možnost Efko zkoušet, jsem nalezl pouze jeden nedostatek. Tím je nemožnost fotit monochromatické snímky v plně automatickém režimu. Předpokládám, že kdo si koupí tento fotoaparát plnou automatiku nevyužije, ale nikdy si nemůžeme být jisti.