Posledních deset let ukázalo, že digitální bezzrcadlovky tzv. mirrorless si našly plnohodnotné místo na trhu a rozhodně nebyly slepou uličkou, jak někteří skeptici naznačovali. Naopak v poslední době vytlačují tradiční digitální zrcadlovky, které sice nabízejí klasický optický, průhledový hledáček, ale jsou podstatně větší a těžší. To samé platí i o objektivech a dalším příslušenství k nim.

Bezzrcadlovky mají navíc mnohdy rychlejší sériové snímání, disponují bezhlučnou elektronickou závěrkou a v mnoha ohledech jsou lepší na nahrávání videa. I tato kategorie fotoaparátů se dnes dělí na nižší, střední a profi třídu a to stejné platí i o objektivech k nim. K předním systémům bezzrcadlovek patří bajonet micro 4/3, kterým jsou osazeny fotoaparáty Olympus a Panasonic. Právě druhý jmenovaný míří svými produkty i do řad profesionálních fotografů a snaží se pokrýt jejich potřebu špičkových profesionálních objektivů, které nabízejí optický výkon a dokonalé zpracování bez jakýchkoliv kompromisů. Následující novinka z této rodiny “profi skel” potěší především milovníky teleobjektivů.

Panasonic Leica DG Elmarit 200mm F2.8 Power O.I.S

Řeč je o teleobjektivu s velmi dlouhou ohniskovou vzdáleností, perfektní světleností a velmi účinným stabilizátorem.

Někdo by mohl namítnout, že ohnisko 200mm, není nic zázračného co se týče focení na dálku. Je ale nutné brát v potaz přepočet ohniska, tzv. crop faktor, který je u systému micro 4/3 násoben 2x. Jednoduchým výpočtem lze dojít k tomu, že se jedná o objektiv jehož přepočet na kinofilm činí hodnotu 400mm. A to už je hodně zajímavý údaj.

Teleknovertor jako bonus

Možnosti tohoto objektivu ale na hranici 400mm zdaleka nekončí. Velmi zajímavým a zároveň praktickým doplňkem, který je součástí balení, je plnohodnotný telekonvertor Panasonic DMW-TC14 s násobkem 1,4x. Ten prodlužuje ohnisko na 280mm, tedy 560mm po přepočtu na kinofilm. Prodloužením ohniska dojde sice k úbytku světelnosti, ale pořád se bavíme o pevném ohnisku na 560mm při minimální cloně f/4, což je pořád velmi slušné. Maximální clona f/22 zůstává i při použití konvertoru sejná. Na focení v exteriéru a při průměrném světle je podobný parametr naprosto dostačující. Ceny podobných telekonvertorů se pohybují kolem 13 000 Kč, takže kromě toho že jde o velmi praktický dárek, má také značnou hodnotu finační.

Panasonic DMW-TC14

3x menší cena, poloviční rozměry a třetinová váha

První věc, která zřejmě zarazí především méně zkušené fotografy, je cena. Na druhou stranu je to logické, ne každý si může dovolit objektiv v hodnotě ojetého osobního automobilu. Je ale nutné podotknout, že jde ve všech směrech o profesionální objektiv a ten není určen pro každého. Navíc i cenu lze docela snadno obhájit. Ekvivalentní konkurenční objektivy s tímto ohniskem a světelností stojí řádově mezi 270 000 - 340 000 Kč. To je cena v průměru více jak 3,5x vyšší, o konvertoru v ceně nemluvě.

Další ohromnou výhodou proti konkurenci je velikost a váha. Ve prospěch nového objektivu Panasonic Leica hovoří jak rozměr 174 mm, proti konkurenčním 350 mm, tak hmotnost 1,25 kg versus 3,8 kg. No a vzhledem k tomu, že nová čtyřstovka je vyloženě objektiv do terénu, tak se o polovičku menší rozměry a 3x menší hmotnost rozhodně mohou hodit. Každý kdo chodí na delší treky, nebo leze po horách může potvrdit, že po pár hodinách chůze je v batohu znát každý gram navíc.

Porovnání velikosti a váhy s konkurenčními objektivy shodných parametrů

                       Ukázka obrazového výstupu (výřez v poměru 1:1)

Základní technické parametry

Design, zpracování a ovládací prvky

O prvních dvou věcech se nemá smysl nějak zvláště rozepisovat. Vzhledem k tomu, že je pod výrobou objektivu podepsán renomovaný a dnes již legendární výrobce Leica, je zřejmé, že jak elegantně strohý design, tak mechanické i optické zpracování objektivu splňují ty nejpřísnější kritéria. Ruku na srdce, Leica by určitě do světa něco špatného se svou značkou nepustila. Chod obou hlavních ovládacích prstenců, tedy pro zaostření a ovládání clony je naprosto plynulý, bez jakýchkoliv vůlí a vaklů. Při nastavení clony pomocí prstence jsou velmi dobře znát odskoky jednotlivých hodnot clonového čísla, takže se dá regulovat naprosto intuitivně, bez toho aniž by uživatel zvedl oči od displeje nebo hledáčku. Komu by nevyhovoval systém mechanického nastavení clony, může zvolit klasický systém, tedy ovládání z fotoaparátu.



Kromě těchto dvou základních ovládacích prvků je objektiv vybaven několika dalšími praktickými voliči. Standardem je přepínač mezi manuálním a ručním ostřením a aktivace a vypnutí optického stabilizátoru. Pak jsou tu ale další trochu záhadnější tlačítka. Tím prvním od shora je přepínač, který definuje zda chcete ostřit v plném rozsahu, nebo omezit zaostřovací vzdálenost mezi třemi metry a nekonečnem. Pod tímto přepínačem lze najít kulaté multifunkční tlačítko, jehož význam se mění v závislosti na polože přepínače pod ním. Ten má tři polohy Call / Memory / Fn. Když je nastaven ve střední poloze MEMORY, slouží tlačítko k uložení právě zaostřené vzdálenosti. V první poloze CALL a stisknutí kulatého tlačítka objektiv zaostří na uloženou vzdálenost. Poslední poloha přepínače Fn uzamkne zaostření, které se nemění ani opětovným namáčknutím spouště.

Posledním ovládacím prvkem je čistě mechanický šroub, který slouží k aretaci stativového prstence. Ten je samozřejmě v ceně.

Objektiv je vyroben z poctivých komponentů, tedy převážně sklo a kovové slitiny. Samozřejmostí je utěsnění a odolnost proti vlhku, prachu a mrazu. Vnitřní systém je pak utěsněn proti písku a dešti. Díky tomu lze objektiv používat i v ne zrovna příznivém počasí, nebo v náročnějších teréních podmínkách.

Samotnou konstrukci objektivu tvoří 15 optických členů ve 13 skupinách. Dva z toho jsou členy UED (Ultra Extra-Low Dispersion). Ty mají velmi nízký rozptyl světla, snižují chromatickou aberaci a zvyšují ostrost a kontrast fotografií. Povrch čoček je ošetřen technologií NANO SURFACE COATING, která eliminuje odlesky v protisvětle.

Stabilizátor POWER O.I.S.

Porovnání ostrosti u vypnutého a zapnutého stabilizátoru při fotografování z ruky na čas 1/10s
Ohnisko 200mm - čas: 1/10s - clona f/8 - ISO 200 (stabilizátor: off / on)

Stará známá poučka, která platila už v době kinofilmu říká, že fotograf v běžné fyzické kondici udrží při focení z ruky čas expozice, který odpovídá obrácené hodnotě ohniskové vzdálenosti. Takže například na 50/1mm udržíme běžně 1/50s. U teleobjektivů je to ale trochu problém, protože ne vždy nám světelné podmínky umožní použít čas jako 1/200s a kratší. Respektive u tohoto objektivu bychom neměli chodit s časem pod 1/400s!!! A to už je značný problém. Co tedy s tím? Odpověď je snadná. Nezapomeňte zapnout stabilizátor obrazu. Ten ostatně může být zapnutý v podstatě pořád, pokud zrovna nefotografujete ze stativu. Výrobci se v poslední době předhání v kolika osách je systém stabilizovaný, jaká je účinnost stabilizátoru v EV atd. Na tohle mám jediný názor a to že ukázaná platí!

U nestabilizovaných objektivů s ohniskem kolem 400mm bych se bál jít pod čas 1/320s a pokud bych chtěl mít jistotu, tak bych volil spíše 1/500s, ideálně 1/800s. Zkusil jsem malý experiment a nastavil čas expozice na NESMYSLNOU HODNOTU 1/10s. Při ohnisku 200mm x 2 byla fotografie samozřejmě totálně rozmazaná. Takový čas nejsem schopný udržet z ruky i přesto, že jsem se mnoho let věnoval sportovní střelbě z pistole. Pak jsem aktivoval stabilizátor a stejnou scénu vyfotil na stejné hodnoty. Nevěřil jsem vlastním očím! Fotografie byla ¨v podstatě ostrá, přesto že jsem fotil na stejně dlouho expozici. Ostatně to nakonec posuďte sami. Co z toho vyplývá? Jednoduchým výpočtem lze říci že praktická účinnost stabilizátoru tohoto objektivu je cca 6 EV, což je skutečně úctyhodné.


Porovnání ostrosti u vypnutého a zapnutého stabilizátoru při fotografování z ruky na čas 1/10s
Ohnisko 200mm - čas: 1/10s - clona f/14 - ISO 200 (stabilizátor: off / on)

Komu je objektiv určen

Věřím tomu, že pro někoho může být objektiv bez zoomu, zvláště u takto dlouhé ohniskové vzdálenosti značně nepohodlný. Na jednu stranu to asi i chápu. Na druhou stranu ale každý zkušenější fotograf dobře ví, že málokterý objektiv s proměnným ohniskem se může opticky vyrovnat pevným sklům. A u teleobjektivů to platí dvojnásob. Brilantní přenos kontrastu, věrné barevné podání a ostrost až do rohů fotografie, to je to co profík od objektivu v této třídě čeká. Objektiv Panasonic Leica Elmarit 200mm tyto předpoklady splňuje ve všech směrech.

Díky světelnosti a velkému přiblížení objektiv míří na reportéry, sportovní fotografy, milovníky focení koncertů, zvířat ve volné přírodě a v podstatě se hodí při focení čehokoliv všeho na větší vzdálenost včetně scén, kde jsou snížené světelné podmínky. Vezmeme-li v potaz světelnost + účinnost stabilizátoru + rozsah citlivosti u současných fotoaparátů, pak lze bez nadsázky říci, že tento objektiv nezaskočí žádná situace.