Recenze Panasonic Lumix S 70-300 mm f/4,5-5,6 Macro O.I.S.

Fotíte rádi zvířata a sporty? Na to je potřeba slušný teleobjektiv, ale na L-bajonet toho donedávna moc na výběr nebylo. Například jsou k dispozici tradiční 70-200 mm Panasonic skla, která jsou však cenově pro nemálo lidí nedosažitelná a pro spoustu fotografů svým ohniskovým rozsahem prostě nestačí. Další volba je 100-400 mm objektiv od Sigmy, který je už cenově příjemnější, zato se však nejedná o žádného drobka.

Je veliký a při dlouhých procházkách přírodou se pronese. No, a proto se nejspíš tuto mezeru v objektivech snaží Panasonic zaplnit novým 70-300 mm kouskem. A povedlo se jim to? Používám jej už přibližně týden a musím říct, že to není úplně špatné. 

Začněme vnějškem. Objektiv není malý, ale nejedná se o žádného obra. S ohledem na ohniskový rozsah má příjemné rozměry a zvládnutelnou hmotnost. Strávil jsem s ním celý den na Panasonicu S1 za použití pouze poutka na zápěstí. Že by však má pravačka na konci dne nějak trpěla, tvrdit nelze. Váží pěkných 790 gramů a stavba je adekvátní S řadě objektivů Panasonicu. Příjemné materiály těla, snadno ovladatelné a pogumované zoom a ostřící kroužky i plné utěsnění proti prachu a vlhkosti značí kvalitu.

Celkově design působí bytelně. Objektiv přibližuje externě, takže se přední část pohybuje. Lze ji však uzamknout na pozici 70 mm pro zabránění nechtěným pohybům. Spolu se zámkem zoomu jsou na objektivu ještě přepínače optické stabilizace, automatického zaostřování a limitu zaostřování od vzdálenosti 3 m do nekonečna.

Jak si však objektiv vede při fotografování? Ostří svižně, rychle a hlavně tiše. Jediná věc jej však drží zkrátka, ale ta není úplně vinou objektivu. Kontrastní ostření fotoaparátů Panasonic prostě není na takové úrovni, jako fázová detekce či hybridní systémy konkurentů. Sice krásně rozeznají tvar postavy, zvířete nebo obličeje, ale zaostřit na ně spolehlivě a bez skoků už je trochu jiný příběh.

Často se mi stalo, že jsem fotografii mohl rovnou smazat, protože prostě nebyla zaostřená. To je však vinou fotoaparátu a ne objektivu. Je pravda, že jsem fotil za obtížných podmínek, kdy byly například subjekty za pár větvemi či běhaly relativně rychle a já spoléhal na automatické rozpoznávání postav a zvěře. Pokud však fotoaparát subjekt našel a já namáčkl spoušť, tak objektiv nezklamal a okamžitě přeostřil. Při vlastním výběru ostřících bodů pak nebyl problém už žádný a celý set pracoval rychle a reagoval ve zlomku vteřiny.

No a co ta nejdůležitější vlastnost objektivu, optická kvalita? Za mne naprosto dostačující. Fotografie jsou ostré a plné detailů. Je třeba brát v potaz, že jsem jej používal na Panasonicu S1, který používá 24 megapixelový snímač. Při používání na S1R by samozřejmě detailů zachytil ještě dvakrát tolik. Nějaké přehnané chromatické aberace jsem si nevšiml a stejně tak vinětace.

Malé rozměry a nízká hmotnost objektivu s sebou však přináší jednu nevýhodu a tou je průměrná světelnost. Proměnlivá clona f/4,5-5,6 sice při této ohniskové vzdálenosti umí nabídnout přijatelné oddělení popředí od pozadí, omezuje ale fotografa při focení s nedostatkem světla. Samozřejmě za denního světla při fotografování divoké zvěře stejně clonu stáhneme na ještě nižší hodnotu jako například f/8, či f/16. Ne vždy si to však můžeme dovolit, a tak už musíme zvyšovat citlivost snímače, abychom zachytili, co je potřeba s dostatečně rychlou závěrkou.

 Celkově se však objektiv dle mého skromného názoru vydařil. Fotografie se s ním dají pořídit krásné, při dlouhých procházkách se nepronese, zaostří rychle a nějaký ten déšť také vydrží. Barevně si vede pěkně, detailů zachytí spoustu a možnost fotografování už ze vzdálenosti 76 cm při maximálním zoomu přináší pěkné možnosti makro fotografie se zvětšením 0,5:1. Parádní kousek pro fotografa přírody, zvěře, sportů či portrétů.