Recenze Pentax 645Z + D FA 645 55mm f/2,8 SDM AW

Středoformátové fotoaparáty rozhodně nejsou určeny pro masovou fotografickou veřejnost, proto se s nimi v nabídce běžných fotoobchodů většinou nesetkáte. My je v nabídce máme a dokonce máme občas i nějaké na skladě. Alespoň na pár dní jsem měl možnost vyzkoušet nejnovější model značky Pentax. Jako jeden z mála středoformátů se pyšní novým CMOS snímačem s rozlišením 51 Mpx. Rovnou musím říci, že CMOS snímač, který kromě lepších výsledků při vysokých citlivostech, umožňuje také použití živého náhledu, přináší do této kategorie “něco”, co měly středoformáty ještě v době, kdy se fotilo na film.

To “něco” je pocit z práce s takovýmto přístrojem. Já na středním formátu (pochopitelně na tom filmovém) vyrostl. Fotil jsem dvouokou zrcadlovkou Yashica MAT 124G a také Rolleiflexem po dědovi. Občas jsem se mohl potěšit s Hasselbladem mého táty…  :) Všechny tyto přístroje byly vybaveny šachtovým hledáčkem, ve kterém byla vidět ohromná matnice. Koukalo se tedy směrem dolů i když objektiv mířil dopředu. Díky tomu bylo potřeba držet foťák poměrně níže, než jsme zvyklí z běžných zrcadlovek. Právě těch pár desítek centimetrů poskytuje úplně jinou perspektivu, než na jakou jsme zvyklí, fotíme-li ze stoje. Tím se otevírá úplně jiný pohled na svět, no kdo to zažil, jistě chápe a rozumí.

A přesně takový pocit jsem měl z Pentaxe 645Z, když jsem zapnul živý náhled a vyklopil jsem displej. Pocitově jsem se vrátil o mnoho let nazpět. Scénu jsem nepozoroval hledáčkem, který je mimochodem u 645Z opravdu vynikající, ale využíval jsem skutečně především vyklopeného displeje se zapnutým živým náhledem.

Je evidentní, že takové monstrum není určeno na “rychlé focení”, i když to dovede. Automatické ostření fungovalo svižně a přesně, sekvenční snímání rychlostí 3 sn/s také docela ujde a výkon při vysokých citlivostech je především za dostatečného osvětlení vynikající (prohlédněte si ukázkové fotky). Takže by to asi i šlo.

Jedinou překážkou je rozmístění AF bodů. Je jich celkem 27 a chytají se dokonce i po tmě - už od -3EV. Bohužel je ale použitý AF modul původně vyvinut pro Pentax K-3, tedy pro přístroj s APS-C snímačem, takže všech 27 bodů je nahuštěno uprostřed hledáčku. To by chtělo ještě vylepšit, pokud by měl být 645Z opravdu použitelný na akční focení.

Na “klidnou práci” je ale 645Z perfektní. Dejte ho na stativ, zapněte si živý náhled, dvouvteřinovou samospoušť a předsklopení zrcadla a nepotřebujete ani dálkovou spoušť. Přesně takhle jsem s ním fotil a v tomto ohledu nemám sebemenší námitky. Vlastně ano, chtělo by to silnější akumulátor, živý náhled přece jen docela dost žere.  :)

Fotil jsem jak do JPEGu, tak do RAWu, takže některé ukázkové fotky jsou oproti našim zvyklostem převedeny právě z RAWu, respektive z formátu DNG. A je to samozřejmě dost znát jak na barevném podání, tak na ostrosti - obojí výrazně. Kdo chce využít prvotřídní kvalitu, jakou 645Z umí poskytnout, bude pro něj používání DNG asi samozřejmostí. Porovnával jsem s Nikonem D810 a k mému překvapení jsou RAWy z 645Z dokonce méně datově objemné...

Překvapením bylo, když jsem snímky otevřel v Zoneru: byly všechny vzhůru nohama. To je ale chyba Zoneru, nikoliv Pentaxe.

O snímači jsem už psal, ale ještě se k němu musím vrátit. Pentax 645Z má CMOS snímač o rozměrech cca 44x33mm, to není o mnoho víc, než nabízejí fullframe zrcadlovky, které jsou ovšem daleko, ale daleko univerzálnější. Ze starých dob jsem byl zvyklý na formát cca 6x6 cm, takže mě na středoformát vlastně docela malý snímač trošku zklamal právě svými rozměry. Díky jim se zde používají objektivy s kratším ohniskem, což je sice výhodou třeba pro focení krajiny (na to je Pentax 645Z určen především - je utěsněný a velice odolný), ale kdo rádi pracujete s malou hloubkou ostrosti a takovou tou “krásnou prostorovostí fotek”, kterou dokážou nabídnout jen středo a velkoformátové přístroje díky práci s delšími ohnisky, bude vám možná k naprosté dokonalosti stále něco chybět.

Tedy mně to trošku chybělo… ale jen trošku.