Fotoporadna
Martin Lukeš • Aktualizováno: 3. 3. 2025 v 15:59 • Rubrika: Fotoporadna
Po 20 letech jsem přešel ze zrcadlovky na bezzrcadlovku
Ačkoliv je to více než 20 let, vzpomínám si, jako by to bylo dnes, když se kamarád přišel pochlubit, že si koupil digitální zrcadlovku. Psal se rok 2003 a já v té době fotil na kapesní kompakt Canon PowerShot A60 s rozlišením 2 Mpx. Digitální zrcadlovka byla tehdy pro obyčejného smrtelníka něco naprosto nepředstavitelného. ISO 1600, výměnné objektivy, APS-C snímač a rozlišení neuvěřitelných 6 megapixelů. Okamžik, kdy jsem si ji půjčil do ruky, bez nadsázky změnil celý můj další život. A o pár měsíců později jsem se i já stal majitelem DSLR Canon EOS 300D se setovým objektivem 18–55 mm bez stabilizátoru v celkové ceně 39 990 Kč.
Má ještě smysl otálet s přechodem na bezzrcadlovku?
Během dalších 20 let jsem vystřídal několik dalších digitálních zrcadlovek různých značek. No a před pár týdny, na konci roku 2024, jsem se po mnoha měsících zvažování a porovnávání odhodlal k dále již nevyhnutelnému kroku. Přechodu na bezzrcadlovku. V následujících řádcích se s vámi podělím o to, proč jsem se tak rozhodl, jak tato změna proběhla a co mi přinesla.
Ti, kdo pravidelně čtou mé články v rubrice FOTOPORADNA našeho on-line Magazínu Megapixel, nebo mají v knihovně některou učebnici fotografování, kterou jsem napsal, vědí, že se v oboru digitální fotografie pohybuji déle než dvacet let. A patrně vás napadne, proč jsem s přechodem na bezzrcadlovku otálel tak dlouho.
Někdo bude možná trochu překvapen, ale první bezzrcadlovka se objevila již v roce 2004, i když šlo o fotoaparát, který se nedostal do širší distribuce. Šlo o dálkoměrný model Epson R-D1 s APS-C snímačem. Jeho cena byla cca 3 000 $, což odpovídalo cca 4,3 násobku průměrné mzdy v ČR. V přepočtu na dnešní dobu by tato cena odpovídala zhruba částce 200 000 Kč. Až o několik let později se na širší trh dostaly bezzrcadlovky, které byly technicky pokročilejší a cenově dostupnější. První takovou byl Panasonic Lumix G1 formátu Micro 4/3 z roku 2008 v ceně cca 800 $.
I přes technické možnosti a příznivější cenu mě bezzrcadlovky nechávaly poměrnou dlouho dobu chladným. Primárně se zaměřuji na fotografii, takže bych video funkce nevyužil, a když budu upřímný, tak mě navíc odrazovaly porodní bolesti, kterými nová kategorie fotoaparátů trpěla. K těm největším patřilo malé rozlišení hledáčku, jeho zpoždění a poměrně krátká výdrž baterie. V té době jsem pracoval s digitální full-frame zrcadlovkou Nikonem D700. V této modelové řadě jsem později přešel na Nikon D810 a nakonec jsem skočil u bezkonkurenčního Nikonu D850.
Tato třída zrcadlovek mě v podstatě nikdy v ničem nebrzdila. Nabízely dostatečnou rychlost, poměrně vysoké rozlišení, velmi dobrý odstup od šumu, věrné barvy, excelentní dynamický rozsah snímače a s příslušnými objektivy také špičkový obrazový výstup jak z hlediska ostrosti fotografií, tak i vykreslení detailů a přenosu mikro-kontrastu. K tomu extrémní výdrž baterie, skvělá ergonomie a velmi intuitivní a pohotové ovládání. Víc jsem od fotoaparátu nepotřeboval. Bez jakýchkoliv problémů jsem s těmito fotoaparáty mohl fotit všechny žánry, kterým se věnuji. Jak reportáže, krajiny, street fotografii, tak i rodinné momentky. Stejně tak mě neomezovali v komerční tvorbě, ať už šlo o produktovou fotografii interiéru, architektury nebo focení jídla.
Samozřejmě, že se během posledních pár let objevily bezzrcadlovky, které by mi všechny tyto možnosti splnily také. Jenže moje poslední zrcadlovka byla tak trochu hybrid, takže nabízela i spoustu funkcí a vychytávek, kterými jsou vybaveny právě především bezzrcadlovky. Velmi často jsem využíval reálný náhled expozice v živém náhledu, stejně tak i tichý režim elektronické závěrky. No a pro přesné zaostření při fotografování jídla jsem využíval asistenta manuálního ostření, funkci Focus peaking. Tyto a pár dalších funkcí bylo pro mě důvodem, proč jsem déle než 6 let využíval služeb excelentní zrcadlovky, kterou Nikon D850 i přes svůj věk je. Jednoduše řečeno, bezzrcadlovku jsem prostě tak nějak zatím nepotřeboval.
Na druhou stranu budu upřímný. Když jsem psal recenze na některý z fotoaparátů bezzrcátkového systému, tak jsem si to focení opravdu užíval. I s poměrně levnými modely se dá fotit za extrémně špatných světelných podmínek, a navíc zpoždění hledáčku je dnes již v podstatě nulové. Za jednu z největších předností pak považuji náhled expozice v hledáčku, kde vidím předem, jak bude fotografie vypadat nejen z hlediska barev, ale také je možné ještě před vyfocením kontrolovat přepaly i podexponovaná místa. Další věc, která mě na bezzrcadlovce lákala, je velikost a váha. Proti vyšší třídě zrcadlovek jsou přeci jenom o něco kompaktnější a lehčí.
Na druhou stranu nepatřím k lidem, kteří by nutně kupovali každou novinku, jen protože má vylepšený nějaký ten parametr nebo funkci. Navíc fotoaparát se pro mě stal v podstatě pracovním nástrojem a zastávám názor, že pokud slouží, není důvod házet ho do starého železa. Tak jsem stále váhal a přechod na bezzrcadlovku odkládal a odkládal a odkládal. Hlavním důvodem bylo i to, že mě stará bezzrcadlovka v ničem nebrzdila a vzhledem k pracovním požadavkům jsem zkrátka žádný novější model nepotřeboval.
Pokryjte prodejem zrcadlovky část ceny nové bezzrcadlovky
Přece jen ale ve mně začalo klíčit semínko pochybností. Na konci roku 2024 již bylo naprosto zřejmé, že zrcadlovkám odzvonilo. I těch pár značek, které ještě mají v portfoliu DSLR fotoaparáty, pomalu končí s podporou objektivů a vývoj nových modelů se v podstatě zastavil. Vypadá to tedy, že je rozhodnuto a osud digitálních zrcadlovek je tak nějak zpečetěn. Budoucnost zkrátka patří bezzrcadlovým systémům. No a co teď.
První myšlenka, která mě napadla, byla, že holt budu používat stávající zrcadlovku, dokud se obrazně řečeno nerozpadne. Myslím, že by mohla sloužit dalších několik let a až by dosloužila, tak bych přešel na bezzrcadlovku, protože by mi už stejně nic jiného nezbylo.
Napadlo mě dokonce pořídit si stejný model, úplně nový, dokud je ještě na trhu, a mít ho v záloze. Tím bych oddálil přechod na bezzrcadlovku o dalších několik let.
Pak jsem si ale řekl, že je to blbost a tahle myšlenka mi přišla přece jen trochu zpátečnická. A tak jsem se rozhodl k mnohem progresivnějšímu, ale zároveň ekonomicky výhodnějšímu řešení. Prodat kompletně svou výbavu, tedy Nikon D850 a všechny objektivy, které k němu mám, a pořídit si novou bezzrcadlovku čistě s objektivy, bez kterých se neobejdu. Prodej stávající techniky mi tak částečně pokryje nákup nové.
Došel jsem totiž k závěru, že čím déle bych to odkládal, tím více by klesla hodnota staré zrcadlovky i objektivů k ní. Jednoho dne by měl můj set v podstatě nulovou hodnotu a nákup nové techniky by byl, z finančního hlediska, mnohem bolestivější. A tak bylo rozhodnuto!
Dalším důležitým krokem bylo vybrat značku, respektive konkrétní model. Tím, že jsem se zbavoval všech objektivů, nebyl jsem vázán žádným bajonetem a mohl jsem si vybrat bezzrcadlovku kteréhokoliv výrobce.
Jaký model vybrat, abyste nešlápli vedle?
Vzhledem k tomu, že pravidelně testuji a píši recenze na modely všech značek napříč trhem, tak vím, že v podstatě nelze šlápnout vedle. Ať už si člověk vybere Sony, Canon, Nikon nebo některý současný fotoaparát jiného výrobce, dočká se moderních funkcí, precizního zpracování a špičkového obrazového výstupu. Rozdíly jsou samozřejmě v některých detailních parametrech a funkcích, ale to je stejné jako když si budete vybírat pračku, automobil nebo telefon. Buď se musíte prokousat technickou specifikací anebo celou věc zkonzultovat s někým kdo tomu rozumí ideálně přímo v kamenné prodejně. Případně se rozhodnout tak nějak pocitově.
Do hledáčku se mi dostalo několik variant. Jako první to byly bezzradlovky Sony Alpha modelové řady A7. Vycházejí velmi dobře v poměru cena / výkon, ale tam mi neseděla ergonomie. To je samozřejmě čistě subjektivní záležitost a každému zkrátka sedí do ruky trochu něco jiného. Výběr jsem tedy zúžil na bezzrcadlovky řady Canon EOS R a Nikon Z.
Obě značky patří k absolutní špičce a obě mám vyzkoušené. Ovládání i ergonomie mi vyhovovala u obou. Po nějaké střízlivé úvaze jsem se nakonec přiklonil k Nikonu. Měl jsme k tomu hned dva hlavní důvody. Tím prvním byla struktura menu, která je velmi podobná jako o u mé stávající osmsetpadesátky.
No a tím druhým poměrně významným argumentem byl externí systémový blesk. To je věc, kterou využívám několikrát týdně. Vlastním dva blesky vyšší třídy Nikon SB-910 a vzhledem k tomu, že jsou kompatibilní i s bezzrcadlovkami Nikon Z, bylo rozhodnuto. Blesky si nechám a ušetřím tak za nákup nových.
Shodou okolností v době těchto úvah Nikon uvedl na trh třetí generaci modelové řady Z6, což je přesně model, který mi vyhovoval jak cenou, tak i technickými parametry. Zkrátka všechno se to sešlo v pravou chvíli. Teď už jen zprocesovat prodej stávající techniky, něco si přihodit, a i já konečně rozšířím řady fotografů, kteří pracují s bezzrcatkovým fotoaparátem.
Ačkoliv následující řádky možná budou někomu připadat jako nějaký Pí áR článek, pak věřte, že se vše stalo přesně tak, jak popisuji.
Protiúčet nebo prodej přes inzerát?
Samozřejmě, že první, co mě napadlo, podat si nějaký inzerát ať už na sociálních sítích nebo webech, které zprostředkovávají prodej a nákup fototechniky. Celá utržená suma by byla moje a nikomu bych nemusel platit žádnou provizi za zprostředkování prodeje. O to méně bych tedy musel doplácet při nákupu nové výbavy.
To by ale znamenalo vše nafotit, sepsat a vyinzerovat každou položku na všech možných bazarových portálech. Pak by následovalo smlouvání a dokola bych musel odpovídat na dotazy ohledně stavu zboží a možnosti případné slevy. V neposledních řadě bych pak musel řešit doručení nebo případně osobní předání. Navíc mi bylo jasné, že je jen velmi malá pravděpodobnost, že se prodá celý set najednou, a tak bych si celý proces musel vynásobit deseti. Moje foto výbava totiž čítala tělo a 9 různých objektivů. Prodej staré techniky by byl proto značně zdlouhavý, časově náročný a především hodně „otravný“.
Nakonec jsem se rozhodl pro variantu číslo dvě. Celou fotovýbavu jsem naskládal do brašny a odnesl do bazaru kolegům na naší pražské pobočce v Holešovicích. Tam vše překontrolovali, vypucovali, odhadli cenu a udělali mi nabídku.
Vzhledem k tomu, že mají daleko větší přehled o tom, jak se pohybují aktuální ceny jednotlivých položek, jsem ani nesmlouval. Za dvě hodiny jsem se zastavil na prodejně, doplatil jsem cenový rozdíl a odnesl jsem si zbrusu novou bezzrcadlovku Nikon Z6 III a k tomu tři objektivy řady Z, bez kterých se vzhledem k zakázkám neobejdu.
Těmi jsou Nikon Z 20 mm f/1,8 S, který využívám na fotografování architektury, interiérů, krajin a reportáží na kratší vzdálenost. Dále Nikon Z 50 mm f/1,8 S, který nemohu postrádat při fotografování jídla, produktové fotografie a portrétů / figurální fotografie. A v každé správné výbavě nesmí chybět jeden univerzální zoom na reportáže, momentky, street fotografie a cestování. Zde jsem vybral Nikon Z 24-120 mm f/4 S. Tento set mi pro začátek stačí.
Objektivy, které nevyužíváte často, se dají půjčit
Pravda v předešlé výbavě byly ještě zoomový širokáč 14-24 mm f/2,8 a teleobjektiv 70-200 mm f/2,8. Když jsem to ale vyhodnotil zpětně, tak ty jsem používal poměrně zřídka kdy. A pak taky nejde o nejlevnější optiku, a tak je pro začátek oželím. Navíc v případě, že bych je nějak akutně potřeboval, vždy mohu využít nabídku naší půjčovny.
V ní se dá zapůjčit Nikon Z 70-200 mm f/2,8 VR S, který párkrát do roka využiji na focení sportu, případně na nějakou reportáž. Stejně tak máme v půjčovně ultraširokáč Nikon Z 14-30 mm f/4 S, po kterém budu muset občas sáhnout při focení interiérů, tam kde standardní dvacítka nestačí.
K zrcadlovce jsem měl ještě pár dalších objektivů, které jsem za ty dvě desetiletí různě posbíral, ale ty jsem už prakticky vůbec nepoužíval.
Přechod na nový systém ale není pouze o tom vyměnit jeden fotoaparát a pár objektivů za nové. Člověk přeci jen musí změnit nějaké návyky, zažít si ovládání a uspořádání jednotlivých tlačítek a v neposlední řadě začít pracovat s funkcemi, které jsou u bezzrcadlovky ze své podstaty jinak.
Vzhledem k tomu, že už jsem měl možnost recenzovat a zkoušet několik bezzrcadlovek řady Z, a i protože struktura menu a ovládacích prvků na Z6 III je hodně podobná jako na D850, nebyl pro mě přechod nijak křečovitý. Zvykl jsme si jen na pár tlačítek, které jsou umístěny jinak, a na několik položek v menu s novými funkcemi.
První dojmy z přechodu na bezzrcadlovku
Aktuálně pracuji s novou bezrcadlovkou necelé tři měsíce. Za tu dobu jsem s ní nafotil něco kolem 20 zakázek nejrůznějšího charakteru a v různých světelných podmínkách. Jednalo se o focení eventu, divadla, realit a jídla. Pokud bych z této poměrně krátké praxe udělal nějaké rychlé shrnutí, tak přechodu ze zrcadlovky na bezzrcadlovku nijak nelituji.
Z hlediska nějakého objektivního hodnocení to vidím tak, že bezzrcadlovka nefotí lépe než zrcadlovka. Práce s ní je ale mnohem jednodušší a pohodlnější. S obrazovým výstupem z hlediska jemných detailů na tom možná byla dokonce o něco lépe zrcadlovka Nikon D850. To je ale dané rozlišením, se kterým jsem šel ze 45,7 Mpx na 24,5 Mpx. S tím jsem ale počítal. Většinu zakázek, které fotím, jsou stejně prezentována v on-line prostředí, takže jsem plné rozlišení využil jen málokdy. Navíc ušetřím místo nejen na kartě, ale i na disku.
Výstupní data totiž mají podstatně menší objem a pro mé účely těch 24 megapixelů bohatě stačí. Na obrazový výstup si tedy rozhodně stěžovat nemohu. Navíc pokud bych občas potřeboval větší rozlišení pro nějaký velkoformátový tisk, je Z6 III vybavena funkcí Pixel Shift. V tomto režimu lze díky posunu snímače vyfotit skládané snímky s rozlišením až 96 Megapixelů, což je parametr, kterým může tento model konkurovat i středoformátovým fotoaparátům.
Menší rozlišení má navíc i další výhody. Na stejné ploše snímače je méně pixelů a ty jsou tím pádem větší. V tomto konkrétním případě dokonce o 86 %. Díky tomu má senzor lepší odstup od šumu i při vyšších citlivostech a výrobce si tak mohl dovolit poskytnout rozsah ISO 100 - 64 000. A to je při focení za snížených světelných podmínek velmi zajímavý parametr.
Baterie je na tom také podstatně lépe než u první generace bezzrcadlovek. Sice neudělám na jedno nabití 1000 nebo dokonce 1200 fotografií, ale nějakých 500 zvládne bez problémů.
Rozlišení hledáčku je dostatečně vysoké a okem už jen stěží poznáte, že se díváte do maličkého displeje, a ne skrze objektiv. Zpoždění hledáčku je navíc v podstatě nulové, a tak není problém bezzrcadlovkou fotit jakékoliv dynamické záběry včetně těch nejrychlejších sportů nebo pohybujících se zvířat.
Spoustu drobných vychytávek bezzrcadlovky
Naopak je tu spoustu skvělých funkcí a vylepšení, díky kterým je práce s bezzrcadlovkou proti DSLR pohodlnější. Patrně tím největším bonusem je reálný náhled expozice v hledáčku i na displeji. Jednoduše řečeno u zrcadlovky kontrolujete fotografii až po tom, co ji vyfotíte. Bezzrcadlovky umí simulovat expoziční hodnoty předem, a tak už v hledáčku dopředu vidíte, jak budou vypadat světla, stíny i barvy fotografie ještě předtím, než zmáčknete spoušť. Máte tedy možnost upravit expoziční hodnoty i vyvážení bíle barvy ještě před vyfocením snímku.
Další ohromnou výhodou elektronického hledáčku je to, že si do něj lze promítnout v podstatě všechny informace jako na zadní displej, včetně ovládání celého menu a kontroly pořízené fotografie. Každý asi někdy zažil focení v exteriéru, kdy přes ostré světlo toho na displeji moc nevidíte. U bezzrcadlovky si můžete promítnout vše do zastíněného hledáčku, kde vidíte vše ostře a zřetelně i na tom nejostřejším světle. Stejně tak si v hledáčku můžete prohlížet a zvětšovat pořízené fotografie a provést tak prvotní kontrolu toho, že vše vypadá tak, jak má.
Významného posunu proti zrcadlovkám se dočkal ostřící systém. Jedna z věcí, která mě u zrcadlovek trápila, bylo to, že šlo ostřícím bodem pohybovat pouze kolem středu hledáčku a nešel posunout až ke kraji nebo do rohu. To u bezzrcadlovky neplatí a AF bod lze umístit téměř po celé ploše ať už na displeji, tak i v hledáčku.
To ale není jediné vylepšení automatického ostření oproti zrcadlovce. Pokročilejší bezzrcadlovky disponují také automatickou detekcí očí a obličeje a stejně tak umí detekovat a následně sledovat zvířata a dopravní prostředky.
Celý AF je navíc nejen podstatně rychlejší, ale také neskutečně citlivý a přesný. Konkrétně oproti D850 je dvojnásobně citlivější při ostření za špatných světelných podmínek. To jsem měl možnost vyzkoušet během focení jednoho dramatického divadelního představení.
Jeviště bylo mnohdy nasvíceno pouze bodově a některé pasáže činohry se navíc odehrávaly v přítmí. I v těchto velmi špatných světelných podmínkách dokázal fotoaparát velmi přesně detekovat a trackovat oči a obličeje účinkujících a během focení se mi v podstatě nestalo, že by zaostřil někam jinam, než jsem potřeboval. Během představení jsem pořídil něco kolem 600 fotografií a při jejich výběru jsem našel asi jen pět záběrů, kde zaostření trochu ustřelilo. Navíc to bylo v situacích, kdy byla na jevišti téměř tma. Z předchozí praxe vím, že se zrcadlovkou jsem měl v podobných situacích mnohem více odpadu, byť se jednalo o profesionální model vyšší třídy. Systém ostření je za mě naprosto dokonalý.
K dalším silným argumentům, jenž hovoří ve prospěch bezzrcadlovky, je mechanická stabilizace snímače. U předchozí zrcadlovky šly samozřejmě použít objektivy s optickou stabilizací, ale tu nemají zdaleka všechny. U Z6 III mohu využívat výhody stabilizace v kombinaci s jakýmkoliv objektivem. To se hodí hlavně pokud balancujete na hranici expozičních časů, které byste z ruky udrželi jen velmi těžko, a zvláště pak u objektivů s delším ohniskem.
Příjemná je také rychlost sekvenčního snímání, která je proti mé dosavadní zrcadlovce více než dvojnásobná. To ocením při focení momentek, sportu, zvířat a dalších dynamických reportáží.
Co je u nové bezzrcadlovky opravdu hodně praktické, že lze téměř libovolně přeprogramovat funkce jednotlivých tlačítek a ovládacích prvků, tak jak to vyhovuje konkrétnímu uživateli. Stejně tak si mohu nastavit, jaké funkce a v jakém pořadí se zobrazí v rychlém fotografickém menu, které lze rychle vyvolat stisknutím tlačítka (i).
V tomto směru je nová bezzrcadlovka opravdu velmi variabilní a každý si ji může přeprogramovat a nastavit dle vlastních, individuálních potřeb. Možnosti jsou v tomto směru nepřeberné.
Z této nabídky jsem odstranil nastavení, které moc často neměním, a naopak jsem tam přidal režimy, se kterými pracuji pravidelně, jako například tichá závěrka, HDR nebo již zmiňovaný režim Pixel Shift. Stejně tak jsem si například naprogramoval na tlačítko AF-ON tzv. ostření na palec, které mi v režimu AF-S nejen zaostří, ale také zamkne zaostřovací vzdálenost. V režimu AF-C pro změnu stejné tlačítko aktivuje detekci a sledování obličeje, očí a zvířat a podržením tohoto tlačítka AF systém sleduje tyto konkrétní zaostřené oblasti.
Líbí se mi, že se výrobce při vylepšení této třetí generace modelu Z6 opravdu zamyslel a dotáhl k dokonalosti například i takové drobnosti, jako že když nasadíte systémový blesk, automaticky se vypne kontrolní náhled expozice. Odpadá tak pracné přenastavování při každém focení s bleskem, se kterým simulaci expozice použít nelze. Fotoaparát totiž předem nevidí zábleskové světlo, které se odpálí až s domáčknutím spouště.
Podobných vychytávek má ale tento model opravdu hodně. Pokud neradi čtěte návod a chcete si udělat hezké odpoledne ve dvou jen vy a váš nový Nikon Z6 III, pustě si volně dostupné video, které natočilo české zastoupení značky Nikon. Jsou v něm velmi, ale opravdu velmi podrobně popsány všechny funkce a možnosti této skvělé bezzrcadlovky.
No a když k tomu přičtu, že je má nová bezzrcadlovka ještě o čtvrt kila lehčí než dosavadní DSLR, pak asi nemusím opakovat, že se tento upgrade opravdu vyplatil.
Když to tak vezmu zpětně, tak ze všeho nejtěžší na přechodu bylo asi udělat ten první krok. Po necelém čtvrt roce už si na svou milovanou Dé 850ku vlastně ani nevzpomenu. Takže pokud jste v podobné situaci, jako jsem byl já před pár týdny, tak mohu doporučit jediné. Neváhejte!
Komentáře k článku
Dobrý den, návratnost se samozřejmě spočítat dá. Je to ale čistě individuální a odvíjí se od toho, jak je fotograf šikovný a kolik si vydělá měsíčně. Když se budeme bavit o výbavě za 140 000 Kč a vzal bych nějaký průměr, že jako fotograf si vyděláte 60 000 Kč měsíčně s tím, že 10% si budete pomyslně odkládat na amortizaci výbavy, což je 6000 tak máte techniku zaplacenou zhruba za 2 roky. Fungovat vám ale může klidně 6 let, takže 4 roky už vám jen vydělává. Jde ale samozřejmě o nějaký obecný a zjednodušený model.
Prodejce Megapixel.cz, Martin Lukeš, 3. 3. 2025 |Reagovat
B
"Být přesnější vždy zjednoduší debatu " -
- zajímavé postřehy autora článku
- zajímavé poznatky s bez zrcadlovkou
- co postrádám: posouzení doby návratnosti vložené investice . Jde o návratnou investici? V jakém časovém období?
Rp. - sobota 1. března 2025 - 19:33 hodin
Břetislav, 1. 3. 2025 |Reagovat
Prodejce Megapixel.cz, Martin, 28. 2. 2025 |Reagovat
LK
Tak konkrétně :-) Superzoomový objektivem myslím například těch 18-300 mm. Problém je, jak uvádíte "pro některé bezzrcadlovky". To je mi jako majiteli určité techniky k ničemu. Potřebuji je pro svou značku. Tj. v mém případě bych je potřeboval pro Nikon Z50II.
Redukce nefungují - v Megapixelu v Holešovicích jsme to zkoušeli s mými objektivy:
Sigma 150 mm f/2,8 APO EX DG Macro HSM
Sigma 150-500mm f/5,0-6,3 APO DG OS HSM
Tokina AT-X 11-16 mm f/2,8 116 Pro DX II
Zkoušeno bylo na Nikon bezzrcadlovce (mám pocit, že původní Z50) s redukcí FTZ II. Bohužel, nefunguje ostření :-( Jediné, na čem fungovalo, tak na Nikon 18-300 mm f/3,5-6,3 AF-S DX G ED VR - jenže to je zrovna objektiv, který mi zlobí a místo kterého bych potřeboval jiný superzoom (které ale nejsou)...
Lukáš Kalista, 28. 2. 2025 |Reagovat
Dobrý den, nevím přesně čemu říkáte superzoomové objektivy. Pokud máte na mysli optiku s velkým rozsahem ohniskové vzdálenosti např. 18-300 mm, tak ty pro některé bezzrcadlovky existují. Jestli je řeč o objektivech s velmi dlouhou ohniskovou vzdáleností jako 500 mm a více, tak ty pro bezzrcadlovky také existují. Konkrétně se dají koupit objektivy s ohniskem do 500 mm, 600 mm, 800 mm ale i 1200 mm.
Dále nerozumím přesně tomu, proč by nefungovaly objektivy přes redukci. K tomu redukce slouží, aby se daly použít starší objektivy ze zrcadlovek a nemuselo se vše vyhazovat. Pokud tedy nejde o nějaké velmi specifické, nebo neznačkové objektivy. Tyto informace mají všichni kolegové z prodejny. Pokud máte nějaké speciální požadavky, napište mi prosím mail (lukes@megapixel.cz) a vyřešíme to spolu.
Prodejce Megapixel.cz, Martin Lukeš, 28. 2. 2025 |Reagovat
LK
Rád bych přešel na bezzrcadlovku. Ale: 1) pro bezzrcadlovku nejsou superzoomové objektivy 2) co s objektivy, co mám pro zrcadlovku? Přes redukci nefungují. Vše vyhodit? Teorie je moc pěkná, ale v praxi nefunguje :-( Mimochodem - zrovna před týdnem jsem v Megapixelu byl a poradit mi nedokázali...
Lukáš Kalista, 27. 2. 2025 |Reagovat
jš
furt zasviněnej čip. Jak to děláte, že se vám nezašpiní?
jan šťovíček, 27. 2. 2025 |Reagovat
Přechod z malého snímače na full-frame a ještě z DSLR na bezzrcadlovku, tak to věřím, že to byl ohromný skok.
Prodejce Megapixel.cz, Martin Lukeš, 26. 2. 2025 |Reagovat
D850 už možnost posunu ostření měla. Jak jsem psal, je to takový hybrid. Za mě asi nejlepší zrcadlovka všech dob :))
Prodejce Megapixel.cz, Martin Lukeš, 26. 2. 2025 |Reagovat
RG
Pěkný článek. Něco podobného jsme řešili také. Zrcadlovku jsme měli na hobby focení, kde dostačovala nad hlavu. To se změnilo, když žena začala foťák využívat v nové práci. Pamatuju si když přišla, že by chtěla nový foťák. Ideálně Sony A7III nebo něco podobného. To jsem se jen orosil při představě výměny a cen objektivů, hlavně často využívané 70-200/2.8. Nakonec to skončilo kompromisem, pořídili jsme R8 s EF-EOS R redukcí. Byť to asi úplně 100% řešení není, tak ten přechod z Canon 70D byl opravdu jako teleport do jiné dimenze. Předtím jsem z bezzrcadla nikdy nefotil více než 3 fotky. Rozdíl zrcadlo / bezzrcadlo + APS-C / FullFrame je fakt jiný svět. Jediné co je pro mě opravdu mínus, je výdrž baterie. Ten přechod byl náročný, hlavně co se týče zjišťování fungování objektivů na redukci, ale stálo to za to. Starý 70D zůstal doma, budeme ho využívat dále, objektivy fungují na obou, což je taky výhoda. Rovněž bych doporučil všem kdo váhají, ať do toho jdou.
Richard Genšerovský, 26. 2. 2025 |Reagovat
Všechny dotazy (18)