Pojďme fotografovat architekturu Fotoporadna

Pojďme fotografovat architekturu

Martin HájekAktualizováno: 18. 11. 2016 v 17:41 • Rubrika: Fotoporadna

Fotografování architektury je krásnou ale i velmi náročnou disciplínou. Zejména co se týče technické stránky. Je zde spousta náročných a proměnlivých faktorů, na které musíme reagovat. Stejně tak běžně narážíme na množství překážek a problémů, kterým je třeba čelit. V neposlední řadě je často nutná také určitá míra schopnosti improvizace. No a samozřejmě se neobejdeme bez specifického foto vybavení.

Před pár lety se mě pár známých a také účastníci letní fotoškoly ptali: “O čem je to fotografování architektury? A kam bys to tématicky zařadil?” Tehdy jsem o tom vlastně ani moc nepřemýšlel a bez zaváhání jsem vyhrkl: “Architektura je samostatná kategorie, regulérní fotografická disciplína...”. Přišlo mi to jako zcela relevantní odpověď. Když však o tom přemýšlím dnes, s odstupem, vlastně jsem tehdy dával sice korektní, ale současně nic neříkající odpověď - prostě takovou diplomaticko/politickou. Určitě to bylo do velké míry dáno také tím, že jsem se dříve architekturou vlastně ani moc nezabýval.  Dnes už to vidím úplně jinak. Objevil jsem kouzlo architektury a tuto královskou disciplínu technické fotografie vnímám asi nejvíc coby úžasnou kombinaci krajinářské a produktové fotografie. Tak tedy. jak na ní?

Mosty představují skvělé kompoziční cvičení - mám je moc rád (Palackého most, foto: Martin Hájek)

Potřebná technika

V první řadě je to samozřejmě fotoaparát - a to s možností manuálního ovládání expozice (ISO, clona, čas), ostření a vyvážení bílé barvy. Ideálně tedy digitální zrcadlovka nebo bezzrcadlovka. Ne, že by vyloženě nešlo fotografovat architekturu v automatických režimech, nicméně v okamžiku, kdy budete chtít k tématu přistoupit trochu více tvůrčím způsobem, narazíte na množství limitů, daných právě automatickými funkcemi.

Kromě fotoaparátu potřebujeme širokoúhlý objektiv (s ohnisky 10-35mm). Delší ohniska lze pochopitelně využít též, hlavně na detaily. Bytelný a kvalitní fotografický stativ je alfou-omegou a nebojím se říci, že bez něj to v podstatě vůbec nemá smysl. Potřebujete jej nejen v případě delších časů, ale také pro korektní komponování záběru. Kromě stativu využijete též dálkovou spoušť (ať už kabelovou nebo bezdrátovou). Osobně mám vždy ve fotobatohu také polarizační filtr k případné eliminaci odlesků - záleží na situaci.  Také šedé neutrální filtry přijdou při denním focení občas vhod. 

Interiéry jsou také velkou výzvou - nejen co do kompozice ale také práce s barvami (foto: Martin Hájek) 

Expozice a nastavení

Jak jsem zmínil již výše, manuální nastavení je velice důležité, nejen kvůli barevné věrnosti, nebo plné kontrole nad ostřením. Ale pochopitelně především z důvodu velké kreativní volnosti. Chcete si hrát s dlouhými expozičními časy, hloubkou ostrosti? Správně! Ovšem bez ručního ovládání expozice by se vám to povedlo jen stěží.

Expoziční časy nejsou díky použití stativu žádným problémem a jejich délku omezuje pouze představivost a nápady fotografa. Clonová čísla se většinou pohybují v rozmezí F8 až F16 a to především z důvodu co největšího proostření v pomyslném třetím (ve fotografii neexistujícím) prostoru. Současně není tajemstvím, že drtivá většina objektivů nejlépe kreslí právě zhruba v polovině svého clonového rozsahu. Výsledkem tedy bude co nejlepší prokreslení i ostrost.

ISO hodnota by naopak měla být co nejmenší (ISO 100), obrazový šum dokáže jinak technický povedený snímek dost pokazit. Ostření je nejlepší zónové-jednobodové s aktivním středovým bodem, který je případně možné měnit, což je občas na stativu nutnost. Režim ostření jednorázový (One shot, AF-S). Osobně ale často dávám přednost raději manuálnímu ostření (MF). V kombinaci s funkcí živého náhledu (live view) a možnosti zvětšení obrazu na displeji až 10x je i ruční ostření velice přesné.

Vyvážení bílé barvy je tak trochu oříšek a mnohdy je to o kompromisu, případně vyřešení dilemantu buď a nebo. Druhá varianta platí zejména pro interiéry, kde se nám často míchá umělé osvětlení (žárovky, zářivky) a denní světlo. To je běžně rozdíl 3000K a více, což se rozumně vyvážit vlastně ani nedá. Řešením je RAW formát a barevnost si dodatečně v klidu srovnat v postprocesu, na kvalitním zkalibrovaném monitoru.      

Nudné pozadí i neméně nudnou denní dobu možno lehce "nakopnout" třeba více dynamickou kompozicí
(Krumlovský zámek, foto: Martin Hájek)  

Kompozice

Skladba obrazu je zcela klíčová a tvoří zde minimálně polovinu úspěchu (spíše více). Právě architektura je na kompozici extrémně náročná a představuje onu pomyslnou “Vysokou školu kompozičních technik”. Jinými slovy, zvládnete-li kompozici v architektuře, zvládnete ji pak už kdekoli. V průběhu fotografování budov se potýkáme s množstvím různých překážek, jako je třeba “padající” horizont, pohybová neostrost, kácející svislice, potažmo perspektiva, “divné” barvy, atd.

Zásadní je také výběr toho správného místa a času. Kdy a odkud fotit? Otázka vskutku kardinální. Architektura má tu obrovskou výhodu - na rozdíl od většiny jiných foto disciplín - že ji lze fotografovat vlastně kdykoli. Pravděpodobně nejpůsobivější bude zlatá hodinka nebo modrá (magická) hodinka. Noční snímky mají také jedinečnou atmosféru ale i dobře komponované a exponované polední snímky mohou vypadat fantasticky. Pokud vás zajímá fotografování architektury do hloubky, velice pekně a trefně vystihl dané téma kolega Martin Lukeš v tomto článku. Podrobně se budeme tématu kompozice věnovat v příštím článku.

Využití dlouhých expozičních časů vs kouzlo noční fotografie. Současně nějaké ty hrátky s barvami v postprocesu (Národní Divadlo, foto: Martin Hájek)

Jak postupovat před a při focení

Dostáváme se k tomu nejdůležitějšímu, tedy jak postupovat v praxi? Už mnoho let se držím osvědčeného postupu 5P - a to vlastně nejen zde, ale napříč všemi fotografickými žánry (abych neplagiátoroval, není to můj vlastní recept, inspirovali mě k tomu kolegové Honza Březina a Roman Pihan). V čem spočívá? V pěti nosných bodech, jenž vedou k úspěchu: 

  1. Plán/Projekt: základem je vypracovat si plán, ujasnit si co chci vlastně fotit, jak a kdy. Jak dlouho bude focení trvat, co všechno bude třeba, časový harmonogram, ideálně i scénář, jak budu postupovat atd.
  2. Příprava - důsledná příprava je stejně důležitá, jako samotný foto-akt. Říká se že štěstí přeje připraveným a z fleku bych to podepsal. Dobře připraveného fotografa máloco zaskočí. Příprava eliminuje stres i nervy na pochodu. A nemluvíme zde jen o technice, ale také o zajištění dalších věcí, jako povědomí o počasí, světle, fluktuaci lidí na místě focení atd.  
  3. Pečlivost - čím precizněji pracujete (fotografujete), tím méně práce poté strávíte postprocesem. Perfektní expozice, kompozice je základ a měla by to být vlastně samozřejmost. Pečlivě ostříme, řešíme barvy, všechny linie, odlesky, ale také eliminujeme případné rušivé prvky v obraze (vč. nežádoucích lidí).
  4. Pokora - k technice, k ostatním lidem, k okolí, přírodě ale také k sobě samým. Bohužel zde mluvíme o něčem co je dnes již mnoha lidem cizí, právě proto bychom na pokoru a slušnost měli dávat zvláštní důraz.
  5. PC - úpravy jsou nezbytnou součástí fotografovy práce. I když máme vše vymazlené, alespoň drobným úpravám se nevyhneme. Tak například: ořezy, expozice (HDR), perspektiva, rotace/rovnání horizontu ap. 

 
Soubor Gotham City - subjektivní pohled na architekturu (foto: Martin Lukeš) 

Závěr  

Toliko základy pro úvod do světa architektury. Je to téma náročné, ale krásné a ohromně kreativní. Je třeba si perfektně osvojit práci s kompozicí, ohniskem/úhlem záběru, perspektivou i kontrastem. Určitě vás bude zajímat, že právě probíhá u nás v galerii soutěž na téma Architektura v černobílém, uzávěrka je 30. 11. 2016 a v zápětí startuje poslední měsíční kolo naší celoroční soutěže ROK S MEGAPIXELEM 2016, jehož tématem budou fotografie PO SETMĚNÍ. 

Tak pojďte do toho a nominujte své favority. Pro inspiraci přikládám rozhovor s vynikajícím profesionálním fotografem architektury: Alešem Jungmannem: Architektura jako fotografické poslání.

Frankfurt Am Main (foto: Pavel Kozdas) 


Zobrazeny komentáře (4 - 1)

  • 4

    Bouška

    Reaguje na (3) | Dobrý den, pokud budete fotit na negativní film, tak expozici ani nijak korigovat nemusíte. Expoziční pružnost filmového materiálu to zvládne a konečnou expozici pak snáze doladíte při zvětšování fotografií.

    Luděk Bouška - Megapixel, Šéfredaktor magazínu, Lektor fotografických kurzů, 23.12.2016 | Reagovat

  • 3

    Mikeska

    Reaguje na (2) | Mám kinofilm Nikon F55, expozimetr je přímo ve fotoaparátu. Digitální fotoaparát zatím nemám.

    Erik Mikeska, 22.12.2016 | Reagovat

  • 2

    Bouška

    Reaguje na (1) | Dobrý den, záleží na scéně, kterou fotíte, ale někdy dávám korekci -1EV až -2EV, podle situace. Nejlepší je použít digitální foťák jako expozimetr, tedy vyzkoušet to digitálně a pak stejné hodnoty nastavit na filmovém přístroji. A nebo samozřejmě použít expozimetr, ale předpokládám, že tím nedisponujete.

    Luděk Bouška - Megapixel, Šéfredaktor magazínu, Lektor fotografických kurzů, 22.12.2016 | Reagovat

  • 1

    Mikeska

    Dobrý den, mohl bych se zeptat na jednu věc ohledně expozice při focení na kinofilm za modré hodinky a v noci? Kolik zhruba ubrat EV, aby fotka vypadala jako ve skutečnosti? Nechci zkazit celý film, abych si to jednou vyzkoušel.

    Erik Mikeska, 22.12.2016 | Reagovat

Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

  • Fotografujeme architekturu: skladba obrazu aneb kompozice Fotoporadna Fotografujeme architekturu: skladba obrazu aneb kompozice

    Martin HájekAktualizováno: 29. 11. 2016 v 16:11

    Fotografování architektury je krásnou ale i velmi náročnou disciplínou. Zejména co se týče technické stránky. Je zde spousta náročných a proměnlivých faktorů, na které musíme reagovat. Stejně tak běžně narážíme na…

  • Tvoříme HDR fotografie: co jsou a jak na ně Fotoporadna Tvoříme HDR fotografie: co jsou a jak na ně

    Martin HájekAktualizováno: 22. 8. 2016 v 10:22

    Pravděpodobně úplně všichni už jsme o nich někdy slyšeli. Většina z nás je viděla, nebo alespoň jednou zkusila vytvořit - ať už pomocí programu v PC nebo přímo funkcí ve fotoaparátu. Přesto, nebo možná právě proto jen…

  • Netradiční fotografické techniky v krajině Fotoporadna Netradiční fotografické techniky v krajině

    Kryštof KorčVydáno: 15. 3. 2016 v 9:13

    V minulém článku jsem představil krajinářského klasika klasiků, ale ještě bych se rád tématu dotkl z druhé strany. Soutěžní březen se má týkat dynamické krajiny a protože krajina jako taková je velmi oblíbený žánr, je…

  • Vybavení pro focení v noci Fotoporadna Vybavení pro focení v noci

    Luděk BouškaAktualizováno: 25. 1. 2014 v 10:52

    Máte ještě zhruba týden na to, zapojit se do prvního kola Kouzlo noci, celoroční soutěže Rok s Megapixelem. O tom, jak se vlastně fotí v noci, o tom jsme psali minule. Dnes se na noční fotografování podíváme z trochu…

  • Panasonic Lumix DMC-GH5 - první dojmy Blog Panasonic Lumix DMC-GH5 - první dojmy

    Martin HájekVydáno: předevčírem v 17:20

    Začátkem roku představil Panasonic dlouho očekávaný model systémového kompaktu Lumix GH5. Jde o high-end bezzrcadlovku a zároveň novinku řady Lumix G se systémem Micro 4/3. Navíc GH5 je vůbec prvním CSC fotoaparátem na…

Doporučené stránky

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Souhlasím