Jak fotit portrét

Jak fotit portrét

Martin Lukeš • 10. 02. 2013

Obsah

Z hlediska společenského a kulturního patří tento žánr snad vůbec k těm nejrozšířenějším. Portrét prezidenta na nás shlížel od malička ze stěny každé školní učebny. Hlavy státníků a kulturních postav nalezneme v penežence na mincích i bankovkách. Tváře hvězd zdobí titulní stránky časopisů a zároveň prodávají filmové a hudební nosiče, kosmetiku, oblečení, nebo jiné produkty. Portréty politiků s falešným úsměvem plní před volbami většinu bilboardů a osobní podobenka je dnes také součástí každého běžného dokladu totožnosti. Zachytit ale výraz, náladu nebo kouzlo portrétované osoby není vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát.


Martin Lukeš / Pin-up (2011)
Nikon D700 / Nikon 50mm f/1.4 / záblesková světla
čas: 1/160s - clona: F14 - ISO: 200

Portétní žánr se dá rozdělit na spoustu samostatných kapitol, z nichž každá by vydala na několik z knih. V tomto článku si tedy shrneme alespoň ty nejdůležitější pravidla, která bychom měli při fotografování portrétů dodržet.

Ze všeho nejdřív si vždycky předem musíme stanovit, koho vlastně fotografujeme, proč a za jakým účelem. Jiný postup použijeme při fotografování někoho doma, například během rodinné oslavy, jinak budeme postupovat při tvorbě oficiálního portrétu v ateliéru a zcela odlišně se fotografují portréty lidí na ulici, na koncertě, v divadle, nebo v jiném přirozeném prostředí.


Robert Cornelius / Autoportrét (USA), 1839, jedna z prvních portrétních fotografií na světě

Technika

Portrétní fotografie se dá vytvořit jak běžným rodinným kompaktním fotoaparátem, tak pokročilejší technikou, jakou je například zrcadlovka. Samozřejmě hodně záleží na tom, jakou výslednou kvalitu fotografie požadujeme. Kompaktní fotoaparáty nižší třídy a rodinné ultrazoomy jsou vhodné spíše pro rodinné portréty a momentky. O serióznější portrétní fotografii se v souvislosti s touto kategorií fotoaparátu bohužel hovořit nedá. Většina rodinných kompaktů neumožňuje manuální nastavení clony a pokud ano tak jen ve velmi omezeném rozsahu. Navíc vzhledem k malému snímači nelze pracovat s menší hloubkou ostrosti, tudíž jde jen velmi těžko rozostřit pozadí. A právě to je u portrétu dost zásadní. Malé snímače mají také poměrně špatný odstup od šumu při vyšších citlivostech. Tím pádem se pří fotografování v horších světelných podmínkách výrazně zhoršuje také obrazová kvalita.


Martin Lukeš / Lenka (2010)
Canon EOS 40D / Canon 50mm f/1.8 / záblesková světla
čas: 1/250s - clona: F2.8 - ISO: 100

Daleko vhodnější jsou tedy systémové kompakty s výměnným objektivem, standardní digitální zrcadlovky a nebo středoformatové kamery. Ty se zadní digitální stěnou se ale cenově pohybují v řádech stovek tisíc a využívají se tudíž převážně pro komerční, nebo reklamní fotografii. Díky velkému rozlišení dokáží tyto fotoaparáty zachytit sebemenší detaily, které jsou čitelné i při velkoformátovém tisku. Mnohem rozšířenější a cenově dostupnější jsou proto běžné digitální zrcadlovky, označované zkratkou DSLR. Ať už se tedy budeme bavit o zrcadlovkách, nebo systémových kompaktech, tak v podstatě až zas tak moc nezáleží na modelu, ani na značce jako takové. Mnohem důležitější u portrétu je použití správného objektivu. Všechny současné zrcadlovky mají proti kapesním kompaktům relativně velký snímač a manuální nastavení expozice, včetně preference času a clony. Tyto režimy jsou pro jakékoliv pokročilejší fotografování nesmírně důležité. Správným nastavením clony si fotograf koriguje míru rozostření, nebo proostření pozadí. Čas si může upravit tak, aby byl schopný udržet expozici z ruky, nebo aby se fotografovaný objekt na fotografii pohybem nerozmazal. To je důležité hlavně v případě, když fotografujeme dynamičtější záběr. Rozlišení přístroje udává jak velká a jak detailní bude výsledná fotografie v tisku.


Martin Lukeš / Dívka v modrém (2011)
Nikon D700 tělo / Nikon 85mm f/1.8 / odrazná deska
čas: 1/1250s - clona: F4 - ISO: 200

Objektivy

U portrétů, podobně jako například u produktové fotografie, nebo u makra je většinou dbáno právě na velmi vysokou obrazovou kvalitu a vykreslení detailů. Tyto nároky většinou splňují hlavně objektivy s pevným ohniskem a dobrou světelností. Na portrétní fotografii se tedy nejčastěji používají objektivy s ohniskem 40mm105mm a světelnost mezi f0.95 - f2.8 Mezi nejrozšířenější objektivy patří ty s ohniskovou vzdáleností 35mm/1.8, 50mm/1.8(1.4,1.2), 85mm/1.8 (1.4, 1.2), nebo 100mm/2.8, 105mm/2.8. Existuje ale samozřejmě i celá řada dalších. Pro uvedený žánr se ale dají použít i objektivy zoomové, tedy s proměnným ohniskem. Nejlépe pak ty s konstantní světelností f2.8, nebo f4.0, která neklesá s ohledem na změnu ohniska. K nejpopulárnějším patří 17-55mm/f2.8, 24-70mm/f2.8, 24-105mm/f4, nebo 70-200mm/f2.8. Díky velmi nízkému clonovému číslu u těchto objektivů může fotograf jednak tvořit i ve velmi špatných světelných podmínkách a navíc má možnost pracovat s minimální hloubkou ostrosti. To je velmi důležité zvláště pokud chceme rozostřit pozadí za fotografovanou osobou.


Digitální zrcadlovka CANON EOS 1Ds Mark III s vysokým rozlišením / objektiv Canon EF 85mm f/1,2 L II USM

Ohnisko

Právě při použití zoomových objektivů musíme dbát na jednu velmi důležitou věc a tou je použití správného ohniska. U portrétní fotografie platí jednou všeobecné pravidlo, a to že bychom neměli používat ohnisko kratší než 50mm (přepočteno na kinofilm). Tato hodnota zhruba odpovídá úhlu záběru a perspektivě lidského oka. Při fotografování na kratší ohnisko, tedy širším úhlem záběru dochází k tzv. sférickému zkreslení, což je v podstatě jakási deformace přirozených tvarů. Čím širší úhel záběrů má objektiv a čím blíže je k portrétované osobě, tím více je obličej deformovaný. V některých případech se ale mohou použít i širokoúhlejší objektivy. Jde většinou o dokumentární, nebo reportážní portréty kdy potřebujeme do záběru dostat i okolí hlavního motivu, nebo příběh/situaci. To může být někdy důležitější než přirozené proporce.


Martin Lukeš / Libor Podmol - mistr světa FMX (2011)
Nikon D700 / Sigma 70-200mm f/2.8
čas: 1/200s - clona: F2.8 - ISO: 200 - minus 2/3EV

Kromě správného ohniska je důležitý také záběr z kterého fotografujete. Jestli chcete, aby osoba na snímku vypadala vetší, vážnější nebo dominantnější, je dobré ji fotografovat z mírného podhledu. Jestli jí naopak vyfotografujete z nadhledu, vypadá na fotografii menší. Nejpřirozenější je, když osobu fotografujeme z úrovně jejich očí. To platí zvlášť u dětí a zvířátek.


Martin Lukeš / Lenka (2012)
Nikon D800Nikon 50mm f/1.4 / záblesková světla
čas: 1/60s - clona: F2.8 - ISO: 800 - minus 2,33 EV

Ostření

V souvislosti s očima platí u portrétu další pravidlo. To říká, že bychom měli vždycky ostřit na ně, navíc co možná nejpřesněji. V úvahu tedy nepřichází vícebodové ostření, nebo automatický výběr ostřícího bodu. Při takovém nastavení totiž nemáme kontrolu nad místem zaostření a tím pádem nemůžeme přesně pracovat ani s hloubkou ostrosti. Při nastavení nízkého clonového čísla se navíc může také stát, že nám autofokus chytne řasy a oči už budou mimo rovinu ostrosti, tedy rozostřené. To je samozřejmě chyba. Stejně tak i to když fotografujeme obličej z poloprofilu na velmi nízké clonové číslo a jedno oko je na fotografii ostré a druhé neostré. Standardně by měli být obě oči v rovině ostrosti. Když už se to nepovede, pak by mělo byt ostřejší vždy to bližší oko k objektivu. To je na snímku větší tudíž výraznější a ne to bychom tedy měli ostřit. Na druhou stranu je dobré si uvědomit, že všechna fotografická pravidla se dají porušit, pokud máme určitý tvůrčí záměr. Ten by měl na druhou stranu samozřejmě dávat nějaký smysl.


Martin Lukeš / Bílá maska (2011)
Nikon D700 tělo / Nikon 85mm f/1.8
čas: 1/320s - clona: F4 - ISO: 200 - plus 1EV

Světlo

Aby portrétní fotografie vynikla a měla správnou atmosféru, je strašně důležité zvolit správné světlo. Při tomto žánrů lze použít snad všechny světelné zdroje, které si dokážeme představit.

Světlo přirozené - je základním světelným zdrojem jak pro život na zemi tak pro fotografa. A jak řekl Robert Vano na jednom fotografickém workshopu - nejlíp svítí pánbůh. Na druhou stranu má přirozené světlo jednu velkou nevýhodu a to, že jej nemáme možnost regulovat. Moc silné světlo v obličeji může vytvořit ostré stíny a naopak slabé světlo dostatečně neprosvítí tmavá místa. Měli bychom si tedy najít takový úhel záběru, nebo takovou denní dobu, aby světlo dopadající na portrétovanou osobu bylo co nejvhodnější. Velmi příjemně je světlo nepřímé, tedy odražené, nebo rozptýlené. Daleko lépe se tedy fotografuje, když je slunce pod mrakem, nebo večer při západu, kdy je světlo mnohem měkčí než to polední ostré. Navíc má teplejší barvu. Pleť má pak na fotografii mnohem příjemnější a živější odstín. Fotografovat se dá ale i v silném protisvětle. To ale vyžaduje buď velmi přesné změření a nastavení expozice, nebo druhý světelný zdroj, který nám prosvítí stíny.


Martin Lukeš / Nomád (2012)
Nikon D700 tělo / Nikon 28-300mm f/3.5-5.6
čas: 1/500s - clona: F5,6 - ISO: 200 - plus 1/3 EV

Tím základním a nejjednodušším je odrazná deska, kterou si můžeme vyrobit, nebo ji koupit. K odrazu světla lze využít v podstatě jakoukoliv světlejší plochu. Může to byt bílý papírový karton, polystyren, nebo tvrdší deska, kterou polepíme staniolem. Zpracování zakoupených desek je samozřejmě mnohem kvalitnější a profesionálnější. Jednak jsou většinou skládací a navíc různě variabilní. Existuji varianty se zlatou, nebo stříbrnou odraznou plochou, anebo kombinované. Součástí odrazné desky je většinou také velmi jemná průsvitná látka nataženou na rámu, která slouží rozptýlení světla. Tedy jako difuzér.


Martin Lukeš / Družička (2011)
Nikon D700 tělo / Nikon 50mm f/1.4

Dalším běžným fotografickým zdrojem světla je blesk. Jeho největší předností je fakt, že si vytvoříte světlo i tam, kde standardně není. Blesk jako takový, a zvláště ten interní, má ale celou řadu negativních vlastností. K těm nejzásadnějším patří především přenesení stínů z fotografovaného objektu na pozadí, narušení přirozené světelné atmosféry, barevný posun, efekt červených očí, úbytek světla se vzdáleností, větší odběr energie, omezená možnost sériového snímání a v neposlední řadě poměrně malý výkon. V některých případech se ale blesk na portréty hodit může. Nejvhodnější je ale blesk externí. Ten má jednak silnější výkon a hlavně ve většině případech také otočnou a výklopnou hlavu reflektoru. Se světlem se tedy dá mnohem lépe pracovat a hlavně se dá použít svícení odrazem ať už o strop nebo o stěnu. Jsou ale i situace kdy je blesk zbytečně silný, nebo kdy chce fotograf pracovat se stínováním, které u blesku předem nevidíme. V takové situaci se dá velmi dobře použit světlo stálé.


Martin Lukeš / Jan Šibík - zpravodajský fotograf (2013)
Nikon D7100 / Nikon 105mm f/2.8
čas: 1/160s - clona: F3.5 - ISO: 900

Na trhu je celá řada ateliérových světel, která se liší kvalitou, výkonem i dodávaným příslušenstvím. Pro domácí účely lze pořídit set trvalých světel s příslušenstvím řádově ve jednotkách tisíc korun. Tyto sady jsou vhodné především pro začínající fotografy, protože se na nich naučí číst světlo a pracovat s ním. Zkušenější fotografové ke své práci používají pokročilejší vybavení, mezi které patří především zábleskové jednotky. Jde o jedno nebo vice světel ovládaných většinou dálkově bezdrátovým odpalovačem. Fotograf si může plynule regulovat intenzitu jednotlivých záblesků a vytvořit si tak přesně takové světlo jaké potřebuje. Pro usměrnění nebo rozptýlení světla se používá na tyto sady celá řada doplňků. K těm nejrozšířenějším patří softboxy různých tvaru a velikostí, parabolické reflektory, odrazné deštníky, nebo směrové komínky, voštinami atd.


Ateliérová sestava Fomei

Komunikace

Každý portrétní fotograf by měl umět kromě zvládnutí techniky ještě jednu důležitou věc a tou je komunikace s fotografovaným člověkem. Ani sebelepší fotograf a ani ta nejdražší výbava nezaručují dobrý výsledek, pokud se neumíte domluvit s portrétovanou osobou, nebo když nedej bože zvolíte nevhodný způsob komunikace. Jestli nepracujete s profesionálním modelem, měli byste si uvědomit, že je pro většinu lidí tato role velmi obtížná a v podstatě nepřirozená. Nejen že se mohou cítit nepřirozeně, ale velkou měrou je může přemoci tréma, nebo nervozita. To je samozřejmě velký problém, protože se všechny tyto věci přenesou do svých výrazu, gest, póz, mimiky a následně i do konečné fotografie. Primárním cílem fotografa je tedy nejen fotografování samotné, ale měl by do jisté míry ovládat základy psychologie. Především pak ty z oblasti komunikace. Ať už fotografujeme člověka, kterého známé, nebo někoho, koho vidíme poprvé, není od věci dodržet pár základních pravidel.


Martin Lukeš / Fox (2011)
Nikon D700 tělo / Nikon 50mm f/1.4 / odrazná deska
čas: 1/2000s - clona: F2.2 - ISO: 200 - plus 1/3 EV

V žádném případě nemůžete dávat fotografované osobě najevo, že my jako fotografové jsme "někdo" a ona je "jen pouhý model". Na druhou stranu pokud stojí před objektivem osoba váženější, nebo známější než je fotograf, nesmí vás to znervóznit na tolik, abyste to na sobě dali znát. Fotograf zkrátka nesmí dát najevo ani svou nadřazenost, ani podřazenost. Optimální je zlata střední cesta, kdy se fotograf chová k modelu, jako k sobě rovnému. Méně zkušenému modelu to zvedne sebevědomí a ostřílenější lidé pochopí, že se z nich fotografovi nerozklepou kolena a budou ho respektovat. Pánem situaci by měl být v každém případě ten, kdo mačká spoušť.


Martin Lukeš / Jirka (2011)
Nikon D700 tělo / Lensbaby
čas: 1/125s - clona: F1.2 - ISO: 200

Nikdy není od věcí zajistit si o osobě, kterou fotografujeme něco dopředu. Mostem přes pomyslnou bariéru mezi fotografem a fotografovaným může byt leckdy jen drobná pozornost. Vhodná konverzace, žert pro odlehčení napětí, příjemná hudba v ateliéru, nebo láhev oblíbeného píti jako dárek, což platí hlavně u pánů. Na druhou stranu většina modelek určitě neodmítne květinu, skleničku vína, nebo čokoládovou pozornost. Podobnými nepatrnými drobnostmi dáte najevo, že vám na spolupráci s daným člověkem opravdu záleží a že ji berete vážně. Čokoláda, víno, nebo sklenička něčeho ostřejšího, samozřejmě v rozumné míře má ještě jeden důležitý dopad.


Martin Lukeš / Linda (2011)
Sony Alpha 7R / Sony FE 55mm f/1.8 / záblesková světla
čas: 1/125s - clona: F9 - ISO: 100 - plus 1/3 EV

Odbourává nervozitu a působí do jisté míry jako stimulátor. Je ale zřejmé, a v tomto případě dvojnásob, že se nic nemá přehánět. Určitě je dobré, když před samotným focením vylíčí fotograf portrétované osobě svou představu. Ta se pak může lépe vžít do své role a tím pádem se jí snáz spolupracuje. Ať už je v průběhu fotografování výsledek jakýkoliv a i v případě, že se něco nepovede, neměl by se fotograf na model obořovat, nebo mu nějak spílat. Tím víc začne být model nervózní a dostanete se tak do kruhu, ze kterého není úniku. Naopak pochvala může zvednout sebevědomí a navíc bourá bariéru trémy.

Pokud by si někdo chtěl vyzkoušet fotografování v moderním, profesionálně vybaveném ateliéru v Praze, může využít pronájmu toho našeho. Ten je v prvním patře naší velkoformátové prodejny v pražských Holešovicích.


Martin Lukeš / šerosvit (2011)
Nikon D800Nikon 50mm f/1.4 / záblesková světla
čas: 1/125s - clona: F9 - ISO: 100 - plus 1/3 EV

Nahoru

Galerie

  • Vánoční
  • Skywalker
  • Anet
  • Amálka
  • Knoflíková válka aneb kdybych to věděl....
  • Maruška....
  • Nazish (Irán)
  • Podzimní Jiřinka
  • Prosím.....

Další žánry

  • Jak fotit dokument Jak fotit dokument

    Martin LukešAktualizováno: 7. 2. 2013 v 14:13

    Překlad latinské slovo “documentum” znamená “předmět doličný”. Dokumentární fotografie je tedy žánr, který by měl zobrazovat realitu a zároveň na něco poukazovat. Samozřejmě i dokumentární fotografie může být ovlivněna určitou subjektivitou, nebo naopak objektivitou autora. Hlavní charakteristikou dokumentární fotografie je pravdivé zachycení reality takové, jaká je bez jakéhokoliv zkrášlení včetně bídy, utrpení, sociálních problému společnosti a dalších podobných témat. Dokumentární fotografie by také měla nést určitý morální postoj a zároveň by měla být jakýmsi poselstvím pro společnost a širokou veřejnost.

  • Jak fotit děti Jak fotit děti

    Luděk BouškaAktualizováno: 7. 2. 2013 v 12:40

    Fotografování dětí a rodinných událostí je důvěrně známé snad každému fotografovi. Právě přes tento zdánlivě banální fotografický směr se mnoho fotografů začalo o fotografování zajímat daleko víc do hloubky a začalo objevovat krásy a taje nejrůznějších typů a žánrů fotografie. Ale i rodinné snímky mohou vypadat dobře, vždyť fotografování dětí se s velkým úspěchem věnují mnozí profesionálové.

  • Jak fotit reklamu Jak fotit reklamu

    Martin LukešAktualizováno: 10. 2. 2013 v 22:54

    Za několik posledních desítek let se stala reklamní fotografie doslova fenoménem. Troufám si dokonce říci, že je to v současné době asi nejrozšířenější a zároveň nejlépe placený fotografický žánr vůbec. Reklamní fotografie na nás shlíží ze stránek novin a časopisů, z bilboardů a reklamních poutačů, vyskakuje na nás z všudypřítomného internetu a obklopuje nás v každodenním životě doslova na každém kroku. Princip reklamní fotografie spočívá v tom propagovat nějaký výrobek, službu nebo značku, oslovit potencionálního zákazníka, zarýt se mu do podvědomí a v neposlední řadě samozřejmě zvýšit prodej daného produktu a tím i zisk výrobce, nebo poskytovatele služeb. Za reklamní kampaně vydávají společnosti ročně miliony, možná dokonce miliardy korun a reklamní fotografie je jejich neodmyslitelnou součástí.

Zobrazeny komentáře (9 - 1)

  • 9

    Lukeš

    Reaguje na (8) | Ano soudkovitost je skutečně vlastností objektivu, ale touto vlastností trpí především objektivy s krátkým ohniskem. Myslím ale, že už se přeme o hlouposti. Tento článek má pomoci začátečníkům k tomu udělat lepší portrét a uričtě se shodneme na tom, že fotografovat portrét s ohnisky pod 50mm prostě nedopadne dobře a to je myslím rozumnou pointou pro někoho kdo se chce v tomto žánru zlepšit.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 02.06.2016 | Reagovat

  • 8

    Avatar

    Reaguje na (7) | Jenže soudkovitost je vadou, či spíše vlastností optické soustavy a s perspektivou nemá nic společného!

    Stanislav Souček, 01.06.2016 | Reagovat

  • 7

    Lukeš

    Reaguje na (6) | Myslím, že nemáte docela pravdu. Neberete v potaz soudkovitost, která se projevuje především u širokoúhlých objektivů a s delším ohniskem se ztrácí.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 13.05.2016 | Reagovat

  • 6

    Avatar

    Dovolte, abych opravil jeden zažitý mýtus, který zmiňujete i v tomto textu! Perspektivu a tedy možnost zkreslení motivu neovlivňuje ohnisková vzdálenost, ale odstup od motivu! Objektivy s delší ohniskovou vzdáleností umožňují větší odstup, aniž by vznikaly prázdné a neužitečné plochy, vznikající právě při použití objektivů kratších ohniskových vzdáleností! A fotograf, který použije objektiv s krátkou ohniskovou vzdáleností buď dodrží požadovaný odstup, při kterém nedojde k deformaci, pak mu vyjde motiv příliš malý s ohledem na formát filmu či snímače, anebo zkrátí odstup od fotografovaného objektu(aby kompozičně vyplnil celé políčko) a pak dojde nutně k deformaci! Můžeme si to ověřit na pokusu. Vyfotografujte nějakou scénu při ohnisku, řekněme 30mm a potom, bez změny stanoviště, tedy ze stejného místa, vyfotografujme totéž, ovšem s ohniskem třeba 100mm, nebo i delším. Uděláme-li následně výřez na "širokoúhlém" snímku tak, aby se rovnal snímku pořízeném s dlouhou ohniskovou vzdáleností, dostaneme dva zcela identické(co se perspektivy týká) obrázky!

    Stanislav Souček, 24.01.2016 | Reagovat

  • 5

    Lukeš

    Reaguje na (3) | Dobrý den, v případě že fotíte portrét na prioritu clony a dojde k přepalu, pak je možné, že jde na snímač hodně světla. Určitě bych si ale v podobné sutuaci zkontroloval zbytek expozičních hodnot. Pokud je čas nejkratší možná a ISO nejmenší, skutečně se nedá minimální clona použít. Jednou z mála možností je tzv. ND filtr (šedý neutrální), který fyzicky ubírá přebytek světla. Jestli ale čas není nejkratší nejmenší clona by měla jít použít a přepaly jsou dány spíše nerovnoměrným nasvícením scény.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 09.11.2015 | Reagovat

  • 4

    Lukeš

    Reaguje na (3) | To co popisujete je poměrně složitá problematika. Přepaléné pozdí může vzniknout hned z několika důvodů. Prvním je že, že otevřete clonu a světla je tolik, že ani nejkratším časem přístroj nedokáže srovnat expozici tak aby přepal nevznikl. V takovém případě jsou některé přístroje vybaveny možností snížit ISO na 50. To ale někdy nestačí a je pořeba použít tzv. ND filtr, který ztmavuje fotografii a tak eliminuje přepaly. Horší je varianty, kdy přepaly vznikají z důvodu nerovnoměrného nasvícení scény. Tedy když je pozadí nasvícené víc, než obličej. S tím většinou nejde dělat nic. Jediná možnost je poskládat snímek z více expozic s různým posunem EV, ale to je poměrně složité a musí se to umět aby to nevypadalo nepřirozeně.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 12.05.2015 | Reagovat

  • 3

    Přikryl

    Dobrý den, když fotím portréty tak se snažím mít co nejvíce rozostřené pozadí (malou hloubku ostrosti), proto se snažím dát co nejnižší clonové číslo (focení v prioritě clony), ale při dobrých světelných podmínkách jsou na fotkách v pozadí značné přepaly ať dělám co dělám. Zkoušel jsem i manuální režim a při stejném clonovém čísle, jsem měnil čas závěrky, ale ani to nepomohlo. Je důležité říct, že jsem fotil venku za denního světla. Z toho mi vyplývá že hodnotu clony nemůžu mít za dobrých světelných podmínek na nejnižší úrovni, ale o něco výš. otázka tedy je: Jak zjistím, jakou mohu zvolit nejnižší hodnotu clony? Předem děkuji za odpověď/radu.

    Karel Přikryl, 16.04.2015 | Reagovat

  • 2

    Lukeš

    Reaguje na (1) | Dobrý den, tento snímek není fotografován při denním světle, ale v ateliéru. Jak byl nastaven fotoaparát je uvedeno pod fotografií.  Snímek je podexponovaný, aby se hodně utápěl ve tmě a světlo bylo bodové, myslím, že klasický reflektor. Podobného efektu můžete dosádhnout lampičkou s cylindrem  se silnou žárovkou.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 23.04.2014 | Reagovat

  • 1

    Padevít

    Dobrý den, chtěl bych se zeptat jakým způsobem bych měl nasvítit, popřípadě nastavit fotoaparát abych dosáhl podobného výsledku jako v jedné z vašich fotografií. http://cdn.megapixel.cz/images/w1024h1024/4/33264.jpg Snažil jsem se použít denní světlo u okna, ale nikdy to nebylo ono...

    Jakub Padevít, 16.04.2014 | Reagovat

Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Doporučené články

Fotoaparáty vhodné pro žánr portrét

Kurzy a workshopy

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Souhlasím