Proč je dobré používat rychlé karty

Hlavní důvod, proč je dobré mít rychlou kartu, je zřejmý: aby se data na kartu zapisovala co možná nejrychleji, tedy co nejkratší dobu. Stejně důležité ale je i to, za jakou dobu se data dostanou z karty do počítače. Zajímá nás tedy jednak rychlost zápisu, ale i rychlost čtení dat.

Značení rychlosti přenosu dat

Používá se jich několik, většinou podle typu karet. Vždy ale udávají, kolik MB dat je schopna karta zapsat za sekundu. Pokud je na kartě napsáno 30 MB/s, je to jasné. Na některých kartách se ale udává rychlost zápisu ve formě "133x" po vzoru optických médií jako je CDR v násobcích základní rychlosti, přičemž rychlost 1x = 0,15 MB/s. Tedy například pro označení 133X nám vyjde zhruba rychlost až 20 MB/s (133*0,15=19,95).

Karty SDHC mají označení tzv. rychlostní třídy Class x. To "x" je číslo udávající minimální garantovanou rychlost zápisu v MB/s. Například karta s označením Class 10 dokáže zapsat minimálně 10 MB/s. V praxi je ale většinou rychlost použitého paměťového čipu daleko vyšší, takže se běžně setkáme s kartami třídy Class 10, na nichž výrobce zároveň uvádí rychlost 30 MB/s.

Jak rychlou kartu tedy potřebujete

Záleží na tom, pro jaké účely ji budete používat a také v jakém zařízení. Výkon jednotlivých přístrojů se totiž díky rozdílnému rozlišení snímačů docela liší, takže různé foťáky produkují fotky s různě velkým datovým objemem.

• Natáčení videa - Full HD video je datově poměrně náročné, ale není to zase taková hrůza. Většinou zabere kolem cca 6 MB/s, ale výkonnější přístroje, jako například Canon EOS 5D Mark III dokáže vyprodukovat záznam o objemu 12 MB/s.
  Při použití pomalejší karty by mohlo dojít k zasekávání videozáznamu a nebo dokonce k jeho přerušení.
• Sériové focení - z hlediska objemu dat už celkem náročnější činnost. Zde už začíná dost záležet na rozlišení snímače a tedy na tom, jak datově velké snímky daný foťák produkuje. V naprosté většině případů zabere jedna fotka v JPEGu do cca 7 MB, u přístrojů s nižším rozlišením (kolem 12 Mpx) je to cca 5 MB. Ale 24 Mpx snímač už dělá fotky o objemu cca 12 MB a 36 Mpx snímač Nikonu D800 dělá běžně fotky velké 15-20 MB. Pokud fotíme v sérii rychlostí např. 5 sn/s, znamená to, že by karta měla zvládat přenášet data alespoň rychlostí 30 MB/s pokud máte "průměrnou zrcadlovku" s "průměrným datovým objemem" fotky těch zmíněných cca 7 MB. 
  Při použití pomalejší karty by mohlo dojít ke zpomalení rychlosti sériového snímání.
• Focení v RAW - nejvyšší nároky na rychlost karty. Snímky zaznamenané ve formátu RAW nejsou nijak komprimovány a poroti fotkám v JPEGu mají daleko větší datový objem. Jeden snímek v RAWu zabere klidně 20-30 MB, ale třeba u zmíněného Nikonu D800 může mít jeden RAW 50-75MB! Je tedy evidentní, že pro focení v RAW jsou rychlé karty velice důležité, pokud nechcete po vyfocení fotky i několik vteřin čekat, než vám foťák dovolí vyfotit další snímek.

Jaké karty vybrat

Skvělý poměr výkonu a ceny nabízejí například karty SanDisk. Jsou ceněné jednak pro dobrou cenu, rychlost zápisu, ale především pro svou naprostou spolehlivost. SanDisk patří celosvětově k největším výrobcům a distributorům nejen paměťových karet, ale i ostatních paměťových médií.

K nejprodávanějším kartám patří tyto typy:

• SanDisk SDHC Ultra 8GB 30MB/s Class 10

• SanDisk SDHC Ultra 16GB 30MB/s Class 10

• SanDisk SDHC Ultra 32GB 30MB/s Class 10

• SanDisk SDXC Ultra 64GB 30MB/s Class 10