Proč právě zrcadlovku...?

...je to podmíněné jednou věcí. Musíme vědět jak na to. Na prodejně jsem slyšel 1000x větu - „...poraďte mi prosím jakou zrcadlovku si koupit. Fotím rodinu, krajinky na dovolené, děti jak sportují a manželku baví fotografovat makro...". Na takovou otázku bohužel neexistuje odpověď. Je to stejné, jako kdyby se člověk v autosalonu ptal prodejce, jaké auto pro něj bude nejlepší, když jezdí o víkendu na Vysočinu na chalupu, v létě do Chorvatska na dovolenou, v týdnu zajede s manželkou do supermarketu na nákup a jednou za 14 dní si půjčí auto syn, když si chce vyjet s přítelkyní na výlet. Tyto požadavky samozřejmě splní každý běžný automobil. Stejně tak i zrcadlovka nám dává neomezené možnosti ve fotografických žánrech. Fotit můžeme v podstatě cokoliv a výsledek je více ovlivněný vhodným výběrem objektivu, než fotoaparátem jako takovým. Přesto se i v dnešní době najde spoustu lidí, kteří si myslí, že zrcadlovka sama osobě je zárukou kvalitní fotografie. Bohužel to tak není. Můžeme si koupit ty nejdražší housle na světě, ale to z nás přeci nedělá virtuóza.

Ano, zrcadlovka nám umožní vyfotografovat nádherný portrét, který vypíchneme rozostřeným pozadím, ale musíme si umět nastavit správné clonové číslo, kterým kontrolujeme hloubku ostrosti. Zrcadlovkou můžeme vyfotit letícího ptáka, běžícího psa nebo gymnastku ve skoku, samozřejmě za předpokladu, že nastavíme správný čas expozice. Zrcadlovkou můžeme fotografovat například i v kostele, v přítmí vinárny, nebo v divadle za špatných světelných podmínek, pokud si ale umíme nastavit správnou citlivost. Nic z toho za nás bohužel fotoaparát sám neudělá.

Je pravda, že většina dnešních fotoaparátů je vybavena základními scénickými programy nebo plnou automatikou. Vezměte si ale například režim sport. Jak myslíte, že přístroj pozná, kdy máme v hledáčku tenistu, kdy dostihového koně nebo například kdy šachistu. I ten nakonec patří do této kategorie, ale rychlost pohybu jednotlivých sportovců je evidentně značně rozdílná. Zrcadlovka to samozřejmě nepozná! Je to jen nástroj. Fotograf jako takový musí dát jasný „pokyn" fotoaparátu co fotíme. Čím přesněji ho zadá, tím lepší bude výsledná fotografie. Na druhou stranu bohužel platí o to víc i opak. Čím více budeme využívat automatické režimy, tím větší je pravděpodobnost, že fotoaparát vyhodnotí situaci špatně a fotka se nepovede. Ti nejzkušenější fotografové nepotřebují ani displej. V okamžiku když domáčknou spoušť už totiž dávno vědí, jak bude snímek vypadat. A to jen díky tomu, že si přístroj nastavili tak jak daná scéna vyžaduje.

I tohle je jedním z důvodů proč jsme se rozhodli dávat jako vánoční dárek fotografické kurzy ke každé zakoupené zrcadlovce zdarma. Vlastnit kvalitní techniku totiž nestačí k tomu, abychom dělali krásné snímky. Proto mě vždycky strašně těší, když lidé odcházejí z těchto kurzů a zprvu ještě s ostychem a obavou přepínají své zrcadlovky z režimu AUTO na ta „strašidelná" písmenka P, S, A, M. Nebojte se jich. V autoškole jsme taky nejdřív nevěděli, jak zvládneme zařadit rychlost, u toho točit volantem a nohama šlapat současně na spojku a na plyn. No a dnes už děláme všechno automaticky. Samozřejmě můžeme jezdit celý živit na „jedničku" uznejte ale sami, že to bychom se daleko nedostali. No a ve fotografii to platí dvojnásob :)