Jak fotit reportáž

Jan Zavadil / Dětičky

Volba stanoviště

Jako u ostatních fotografických disciplín je i u reportáže dobré vědět, do čeho jdete. Když se s místem konání akce seznámíte předem, můžete si udělat jasnou představu o tom, odkud pořídíte ty nejlepší záběry, ale také si už předem můžete vyfotit pár zkušebních snímků kvůli vhodnému nastavení expozice.

Je tedy vždy ku prospěchu věci přijít na místo konání akce klidně o pár hodin dřív a v klidu si vybrat místa, odkud bude dobré fotografovat.

Bob Gajdoš / Boj o první místo

Technika

I když technika není to nejdůležitější, je evidentní, že při focení reportáže využijeme především rychlost a pohotovost digitálních zrcadlovek nebo kompaktů s výměnnými objektivy, stejně jako možnost zvolit ten nejvhodnější objektiv.


Boris Moskovský / bez názvu

Právě vhodný objektiv dokáže nejlepším způsobem zprostředkovat dojem a atmosféru fotografované akce.  Hodně využijete především širokoúhlé objektivy, které jsou schopny zdůraznit hlavní objekt, ale také zachytit okolí. Na záběry z větší vzdálenosti pak samozřejmě využijete i teleobjektiv. Objektivy by měly mít co možná nejlepší světelnost, protože ne vždy je dost světla a zpravidla je důležité především použití relativně krátkého expozičního času kvůli zachycení pohybu.

Velmi často se může hodit i použití externího blesku, ale to rozhodně není podmínkou.



Jiří Píša / 110 let Harley Davidson

Expozice     

Clona a hloubka ostrosti

Clona a hloubka ostrosti spolu úzce souvisí, čím menší nastavíte clonové číslo, tím menší bude hloubka ostrosti a tím rozmazanější tedy bude pozadí. Tohoto efektu se u reportážní fotografie může využívat poměrně často, ale většinou využíváme spíše větší hloubky ostrosti širokoúhlých objektivů.

Míru rozostření pozadí totiž do největší míry ovlivní  ohnisková vzdálenost zvoleného objektivu. Nejvíce rozostřené pozadí poskytují teleobjektivy, zatímco u širokoúhlých objektivů je hloubka ostrosti přirozeně velká, takže pozadí je zobrazeno také ostře (především při nastavení vyššího clonového čísla).


Martin Lukeš / nahá(k)

Jak při špatném světle – ISO a jeho význam

Při focení reportáže zpravidla potřebujeme používat poměrně krátké expoziční časy kvůli ostrému zachycení pohybu. Toho ovšem můžeme využít především při dobrém světle. Jestliže je světla málo, musíme v první řadě nastavit menší clonové číslo, aby objektivem procházelo co možná nejvíce světla. Pokud to ale nestačí pro nastavení požadovaného času, nezbývá nic jiného, než zvýšit citlivost ISO. To nám sice umožní nastavit krátký čas, ale zároveň se díky zvýšené citlivosti ve snímcích objeví šum. U reportážních snímků to ale nebývá nijak velký problém, protože důraz je kladen především na zachycení toho pravého okamžiku a tedy použití krátkého expozičního času.


Martin Lukeš / Hells Angel

Expoziční režimy

Možností máme několik: priorita čas (režimy S, Tv), priorita clony (režimy A, Av) a plný manuál (M). Ideální je plně manuální nastavení expozice. To ovšem vyžaduje neměnné světelné podmínky a také trochu zkušeností. Pak máme nad snímky naprosto plnou kontrolu.

V případě, že fotíme v často se měnících světelných podmínkách, můžeme využít poloautomatických režimů priority clony a času. Velmi pohodlně můžeme využít režim priority clony, protože nám umožní kontrolovat hloubku ostrosti a při tom využívat krátkých časů. Logika je velmi jednoduchá: Abychom mohli použít kratší čas, musíme na to mít dost světla. Pokud chceme na snímač dostat maximum světla které máme k dispozici, musíme otevřít clonu, tedy nastavit menší clonové číslo. Pokud to v režimu priority clony uděláme, automatika fotoaparátu nám sama automaticky nastaví nejkratší čas, který je v daných světelných podmínkách použitelný. No a pokud je to stále málo, stačí už jen zvýšit citlivost ISO na takovou hodnotu, při které automatika přístroje nastaví tak krátký čas, jaký potřebujeme.

Josef Petrica/ Spartakiáda 1985

Zaostřování

Volba ostřícího bodu

I když všechny zrcadlovky (samozřejmě i ostatní přístroje) nabízejí tzv. automatickou volbu ostřícího bodu, v naprosté většině případů to není vhodný režim pro fotografování reportáže. Většinou potřebujeme zaostřit na konkrétní místo a to můžeme udělat pouze tehdy, když vybereme pouze jeden ostřící bod, kterým na objekt našeho zájmu zamíříme. Autofokus tak zaostří přesně na to místo, na které míříme.

Soňa Šimánková / Ledové ostří

Režimy ostření

Na výběr máme většinou ze dvou základních režimů zaostřování: ostření na statický objekt (ONE SHOT, AF-S, SAF) a ostření na pohybující se objekt  - průběžné zaostřování (Ai SERVO, AF-C, CAF).  Pokud se fotografovaný objekt pohybuje směrem k nám a nebo od nás, je vhodné nastavit průběžné zaostřování. Při namáčknuté spoušti je autofokus stále aktivní a průběžně zaostřuje na místo, kam míříme ostřícím bodem a to i tehdy, když je daný objekt v pohybu.

 

Matěj Matyáš / Sláva vítězům...

Sériové snímání

Kdy použít jednosnímkové snímání a kdy sériové, to záleží na tom, jak dokážeme odhadnout klíčový okamžik.  To není u reportáže většinou nijak těžké, ale pokud máme dost velkou kartu, klidně používejte i sériové snímání. Pak se vyplatí nafotit sérii fotek a z nich posléze vybrat tu nejlepší.


Martin Lukeš / noční směna