Resolution - rozlišení

Reaguje na (9) |
Počet barev na snímku je poněkud subjektivní pojem. Pokud bychom se chtěli přidržet striktně fysikální podstaty, na snímku naleznete jen tři barvy: červenou, zelenou a modrou. Rovněž na tištěném obrázku naleznete pouze azurovou, purpurovou, žlutou a černou (a více-méně bílou barvu papíru). Tyto barvy tvoří dvě komplementární (doplňkové) sady RGB / CMYK (dle anglických názvů= Red Green Blue / Cyan Magenta Yellow blacK), které vycházejí z mediánu citlivosti světločivných buněk v oku. Zatímco příroda zná i spoustu barev mimo RGB, barevný vjem člověku dává pouze poměrné míchání odstínů základních barev.
Digitalisace barevného prostoru přináší větší či menší redukci která je však patrná pouze na povlovném přechodu mezi barevnými odstíny a projeví se "proužkováním" přechodu. V analogovém světě máme teoreticky neomezený svět barev, takže i na obraze zelené louky lze najít miliony odstínů. Digitalisace musí takové množství odstínů rozdělit do 256 (4096 či 65636) skupin pro každou složku RGB. Tím však není řečeno, že každý obrázek obsahuje celou paletu - tedy 256 x 256 x 256 = 16777216 barev. Na té zelené louce budou převládat odstíny zelené a ostatní barvy se objeví jen sporadicky.
O rozdělení počtu zdigitalisovaných barev na snímku se nejlépe dozvíte z barevného histogramu. Rozdělení počtu barev pro stejnou scénu se může výrazně lišit světelnými podmínkami. Může záležet jak na jasu (přímý sluneční svit, pod mrakem) tak i na barvě světla (večerní červánky, modrý blesk).
Při tisku používáme doplňkové barvy CMYK a opět se liší barevný prostor analogového tisku, který se dnes již prakticky nepoužívá, a digitálního, který v profesionálním tisku využívá tzv. shlukování bodů, tj. osvětová jednotka při rozlišení 2400 bodů na palec vytvoří čtverečky o straně 8 bodů a rázem rozlišení výsledného obrázku klesne na 300 bodů na palec, ovšem tyto agregované body mohou zobrazit až 256 odstínů jedné barvy. Tisk digitálních laserových tiskáren (ale i mnoha bublinkových inkoustovek) využívá tzv. stochastického rastru, který i při fysickém rozlišení 600 bodů na palec poskytne poměrně velmi dobrý poměr mezi ostrostí kresby a barevným podáním.
Pro pozorovatele je důležitá i předpokládaná vzdálenost od obrazové plochy. Časopis si prohlížíme ze vzdálenosti 20 až 30 centimetrů a fotka na obálku by při rozlišení alespoň 300 bodů na palec měla být 3000 x 4000 bodů. Stejný podklad však můžete použít pro pětimetrový plakát, na který se však nechoďte dívat moc zblízka, protože byste viděl jen puntíky.
Při použití tzv. ztrátové komprese digitálních snímků (JPEG) je vždy prováděna redukce barevného prostoru. Sice lokálně (po blocích 4 x 4 nebo 16 x 16 obrazových pixelů), ale čím větší kompresní poměr zvolíte, tím bývá redukce agresivnější. Při barevných úpravách v programech GIMP, Photoshop a pod., si můžete zvolit vlastní redukci barevného prostoru použitím tzv. posterizace (název souvisí s malováním plakátů jen několika barvami), a uvidíte, nakolik lze zredukovat počet barev, aniž byste pocítil subjektivní zhoršení. U některého snímku postačí paleta 256 barev, u jiného třeba jen 16, ale kvetoucí záhon nesnese redukci ani na 4096 barev.
Prosím, abyste si před vyslovením Vašich otázek dobře rozmyslel, na co se vlastně chcete zeptat. Chápu sice Váš zájem, ale pokud chcete perfektně vytisknout jednobarevnou zelenou plochu, postačí Vám zcela jedna barva. Na reklamních fotografiích kupříkladu aut nebo kabelek, nefotí každou barevnou variantu samostatně, ale nafotí auto či kabelku v barvě bílé nebo světle šedivé, na kterém se projeví světla a stíny, a ostatní varianty jen podloží vhodnou souvislou barvu. Složený obrázek působí velmi věrohodně.
Pro plnohodnotný subjektivní barevný dojem může zcela postačit i poměrně chudá barevná paleta, což si můžete ověřit v galerii impresionistů.

Reaguje na 8 | no,každy snímek pořízený dig.fotoaparatem se liší co do velikosti/paměti,kterou zabírají/-při stejném rozlišení mají snímky různou velikost,protože počet aplikovaných barev je u každeho snimku jiny/to si myslím já/...obecný předpis pro výpočet velikosti obrázku je rozlišení/celkový počet obr.bodů/x barevná hloubka/v bits/...často se do vzorce vsak dosadí některá celková paleta/např.24bits/,což by ovšem znamenalo,že obrázek využije paletu celou!Pochybuji,že někdo z nás viděl obr. s ca 16mil.aplikovanými barvami...Každopadně pokud budu vychazet z tohoto vzorce,tak počet aplikovaných barev by logicky byl velikost obrázku/rozlišení....co vy na to?

Dobrý den,jakým zpusobem lze spočítat počet barev aplikovaných v konkretním snímku?

Reaguje na 4 | No díky, a poslední dotaz : kvalitní LCD např. u Canon Eos má rozl. 920 000 pix při uhlopříčce 3". Není mi jasné jak to porovnat s rozlišením běžného PC monitoru, které je udáváno zcela jiným způsobem ? M.

Reaguje na 2 | Dobrý den, tedy při zobrazení celého snímku s vyšším rozlisení než má monitor jsou některé pixely vynechány nebo nějak stlačeny ? Nepřispívá tedy v tomto případě vyšší rozlišení snímku paradoxně ke zkreslenému zobrazení na monitoru ? Díky za trpělivost, M.

Dobrý den, jak je to s kvalitou zobrazení fotky z digitálu v rozlišení např. 3648 x 2736 na monitoru s rozlišením 1280 x 1024. Obrázek má vyšší rozlišení než monitor. Lze říci, že zobrazení na monitoru nebude v kvalitě odpovídající např. tisku ? Kde jsou ty "přebývající" pixely ? Jsou nezobrazené a je tedy obraz zkreslený ? Nebo pletu jabka s hruškama ? Díky, M.