Ve fotografii se snažím navodit stejnou atmosféru jako ve filmu, říká v rozhovoru Martin Lee

Můžete se krátce představit našim čtenářům, kteří vás a vaši tvorbu ještě neznají? 

Jmenuji se Martin Lee a jsem z Bruntálu. Jsem filmovým nadšencem a film, seriály či pohádky využívám jako inspiraci při focení. Zaměřuji se na emocionální projevy, postavení scén a svícení. Snažím se pochopit, jakým způsobem navodili atmosféru ve filmu, a pak se stejně snažím navodit atmosféru ve fotografii. Je pro mě důležité, aby atmosféra na fotce diváka zaujala a sympatizoval s ní. 

Jak jste se dostal k focení? 

S focením jsem začal jako hobby, celé to nadšení začalo prvními fotomobily, cca před 10 lety. Od roku 2012 jsem vedl Shaolinské centrum v Bruntále a focení jsem vážně měl jen jako hobby. Jak tomu ale osud chtěl, přišel covid, opatření a tělocvičnu jsem nakonec musel zavřít. V tu chvíli jsem si řekl, co teď? Co dál? A rozhodl jsem se investovat poslední úspory do foto studia. To bylo v srpnu 2021. Postavil jsem kulisy, nakoupil základní vybavení. Začínal jsem se dvěma trvalými světly a Nikonem D7500. 

S jakou technikou jste začínal fotit? Jaký je váš nejoblíbenější set? Jakou techniku používáte v současnosti?

Jak jsem už zmínil u otázky výše, začal jsem fotomobily, konkrétně značky Huawei. Pak mi jednou kamarád půjčil Nikon D5200 s pevnou 50 mm f/1,4 a mně došlo, že mobily už mi prostě nestačí. Za úspory jsem si následně koupil Nikon D7500 v setu se zoom objektivem, který jsem snad nikdy nevyužil, používal jsem nejčastěji právě tu padesátku a občas 35 mm f/1,8. K foťáku jsem měl pouze dvě trvalá světla koupené z druhé ruky. 

Při uvažování nad přechodem na Full Frame jsem se nakonec rozhodl pro středoformát a koupil jsem si Fujifilm GFX 50S II a k němu objektivy Fujifilm GF 35-70mm f/4,5-5,6 WR, GF 45 mm f/2,8 R WR, GF 63 mm f/2,8 R WR a nejnovější objektiv GF 110 mm f/2 R LM WR, který je aktuálně můj nejoblíbenější, jako druhý nejčastěji používám těch 63 mm. Jako další foťák používám Fujifilm X-T4 s objektivem XF 16-80 mm f/4. Fujifilm mi přirostl k srdci a už bych neměnil. Dále se pomalu chystám koupit GFX 100S.

Světel už mám tolik, že je nemám pomalu kde skladovat. Spousty LED RGB panelů, Led RGB mini, fresnely, záblesková světla, vážně nespočet. Světla používám v drtivé většině značky Fomei. 
Co se týče studia, to mám opravdu velké s reálně postavenými kulisami tak, jako u filmu. 

Aktuálním tématem soutěže Rok s Megapixelem je Rodinný portrét. Povíte čtenářům o vašich začátcích při focení rodin? 

Rodiny byly cílová skupina, když jsem začal fotit ve studiu. Hlavně tématická focení jako vánoční. Hodně ke mně chodí na focení i těhotné ženy a následně s narozenými miminky. Já osobně nejsem fanoušek new born focení, kdy jsou děti zawrapované, připomíná mi to mumie čili mrtvolky, a to mi k dětem nejde. Raději fotím děti přirozeně v rukou rodičů, aby ve fotkách byla cítit láska. Ale to je věc názoru a každému se líbí něco jiného. Nejraději mám, když klienti chtějí fineart fotky a já se můžu vyřádit. Fineart mě baví opravdu hodně a je to můj šálek kávy. 

Co je podle vás nejtěžší na focení rodin? 

Na focení rodin je asi nejtěžší neochota mužů, kteří se nechtějí fotit (smích), a pak nespolupráce dětí. Dále je někdy potřeba lidem pomáhat odbourat stud. 

Spolupracují děti s vámi při focení? Prozradil byste čtenářům nějaký ze svých triků, jak dětského modela před objektivem udržet? 

U dětí je to složité, jsou různé povahy a stáří. Nejhorší jsou asi děti mezi 1-2 roky, které už velice dobře běhají, ale nechápou, co se po nich chce. Takové dítě udržet na místě bývá někdy obtížné, tady už rozhoduje povaha. Třeba svou 4letou dceru fotím od miminka a i tak, přestože je zvyklá, je to s ní těžké a vždy mi říká: „Ale jen jednu fotku, ano?“ (smích). Jinak děti si rády hrají, jejich pozornost se dá udržet tak, že je focením provedete jako nějakou hrou. Některé děti jsou zase zlatíčka od přírody a zcela dobrovolně spolupracují. Co fotograf ale u focení s dětmi musí mít a bez čeho se neobejde, je trpělivost, pokud ji nemáte, děti vůbec nefoťte. 

Ve vašich fotografiích využíváte prostředí ateliéru, ale i to venkovní. Které preferujete a proč? 

Preferuji ateliér, především proto, že tam mám světlo zcela pod kontrolou a nejsem limitován tím, jak je zrovna venku. Hlavně venku je to nejkrásnější při východu a západu slunce, což je pro některé rodiny nereálné. V létě vychází slunce příliš brzy a nikdo se s dětmi fotit nepůjde v takovou dobu a při západu už bývají děti unavené a protivné. Takže ateliér má pro mne spoustu výhod. 

Věnujete se různým fotografickým žánrům, který patří k vaším nejoblíbenějším?

Jak už jsem zmínil, nejoblíbenějším je Fineart, dále rád fotím Beauty a Fashion. Ale Fineart je srdcová záležitost a můžu tak fotit jak jednotlivce, tak i rodiny, páry, novomanžele atd. 

Kromě portrétů fotíte také tzv. fine art. Kde nejčastěji hledáte inspiraci? Máte nějaké oblíbené téma? 

Tady se opět dostáváme k začátku rozhovoru, inspirací jsou mi filmy, seriály, pohádky, plakáty k filmům, cokoliv, co mne zaujme. Jakmile vidím něco, co upoutá mou pozornost, hned na to téma vymyslím fotku. Pak s nápadem focení projektu „Žena jako muž“ přišla má kamarádka. Řekl jsem si proč ne, zní to zajímavě. Celý projekt spočívá v tom, že fotím ženy převlečené za slavné muže. Už jsem nafotil Charlieho Chaplina, Johna Lennona a Mozarta. Dále hledám inspirace i v historických postavách, zrovna nedávno jsem fotil Marii Antoinettu, což jsem si vážně užil. Na projektech nejčastěji spolupracuji s mou dobrou kamarádkou, vizážistkou, Gabriellou Kupkovou, která často přijde s nějakým nápadem.

Co považujete za své největší fotografické úspěchy?

Největším úspěchem je pro mě spokojený klient. Na tom záleží nejvíce. Já se neustále učím nové věci, chci být lepší a lepší, a každý posun je pro mne úspěch. Samozřejmě jsem rád i za každé ocenění a umístění ve fotografické soutěži.

Máte nějaký fotografický sen, který si chcete splnit? 

Být nejlepší na světě (smích). Mým snem je být stále lepším fotografem a mít spousty spokojených klientů.

Jak důležitá je pro vás postprodukce a jak dlouho strávíte úpravou fotografií?

Pro mne je postprodukce hodně důležitá. Hlavně co se týče Fineart fotografií, taky beauty, fashion a lifestyle produktovek. Jsou fotky, kdy trávím i dva dny nad jednou fotkou, ale běžné časy třeba u Fineart je něco kolem 3–6 hodin na fotku. 

Kde všude můžeme vaše fotografie vidět, kromě Galerie Megapixel?

Mé fotky můžete dále vidět v galeriích 1x.com a na oneeyeland.com. Mám je také na svém webu www.leefoto.eu.

Máte na závěr nějaké doporučení pro začínající fotografy, kteří by se chtěli věnovat focení rodin? 

Pokud chce někdo fotit rodiny, velice mu doporučuji mít ateliér, bez něj se neobejde. Měl jsem na focení rodinu, co chtěla fotky venku a 5x nebo 6x jsme to museli odložit, protože prostě počasí bylo škaredé. To se Vám s ateliérem nestane. A pokud neustále nechcete odkládat zakázky, musíte mít ateliér. Pak je důležité mít dobré osvětlení, bez světel, ať už trvalých nebo zábleskových to nejde. Dále vhodné objektivy, podle velikosti ateliéru od nějakých 45 mm do 80 mm v přepočtu na 35 mm film, s dobrou světelností. A to poslední, co budete potřebovat, je trpělivost.