S Canonem na Fed Cupu

V sobotu dopoledne jsme se setkali u O2 arény, dostal jsem akreditaci a bylo mi jasné, že kromě zábavy mě čeká také spousta práce. Po schodech jsme seběhli do Press centra, které se nachází na úrovni hrací plochy, dvě patra pod zemí. Tam už to směle bzučelo a žilo, všichni se připravovali na akci. V tomto místě najdete pravidelně i CPS centrum Canonu. Starají se tam o přípravu fotoaparátů, čištění snímačů a v případě problému jsou schopni zapůjčit fotografům techniku. Toho několik kolegů v průběhu využilo, když jim jejich léty zkoušená technika dala výpověď.

V rychlosti jsme se seznámili s tím, co nás čeká - dva zápasy finále Fed Cupu mezi Českem a USA. Proběhli jsme foto pointy, nafasovali techniku a pak už pelášili na informační meeting pro fotografy. Tam jsme se dozvěděli, co můžeme a co ne, kam smíme a nesmíme. Striktní pravidla. Pak následovalo jen rychlé kafe a přesun k hrací ploše. Za závěsem již čekala aréna, plná 14 tisíc lidí natěšených na zápas. Těsně po začátku zahájení přišel pokyn a nás, asi 20 fotografů, se vměstnalo na malý prostor těsně u zadní stěny kurtu. Po zahájení jsme se přesunuli na pozice a začal první zápas. Následoval fotící maraton.

foto: Jakub Caha

Dva zápasy, celkem téměř 5 hodin focení a plné karty fotek. S fotografováním sportu na vrcholové úrovni mám několik let zkušeností, ovšem až doteď jsem neměl možnost fotit tenis. A není to nic snadného. Pevně daná místa, odkud můžete fotit, dávají těžce zabrat kreativitě. Často ani nevíte, jaké je skóre zápasu. Zahledíte se do hledáčku a čekáte na ten správný okamžik, situaci, podání či forhend. Ve chvílích mezi hrou se soustředíte na zachycení atmosféry, komunikaci hráčů s trenéry či fanoušky. V tomto případě patří velký dík Pavlu Lebedovi, jednomu z nejzkušenějších fotografů na okruhu, který mi dal před i v průběhu několik cenných rad a tipů.

foto: Jakub Caha

Po prvním, bezmála tříhodinovém zápase následovala rychlá pauza v press centru, většina fotografů odesílala data do redakcí. Ve vedlejší místnosti seděla skupina novinářů, kteří podávali průběžné info na online servery a celý zápas sledovali na dvou televizích. Rychlé občerstvení, tisková konference a už běžel zápas číslo dva. Ten byl o něco rychlejší a zachytit ty správné fotky tedy bylo ještě o něco těžší. V průběhu focení jsem měl možnost vyzkoušet si i takové věci, jako pevnou 600 mm. Měl jsem co dělat, abych se s ní vůbec vešel do haly. Nejvíce času jsem ale nakonec věnoval objektivu 200-400, který i díky zabudovanému 1,4x konvertoru dával obrovské možnosti, tak i rybímu oku 8-15. To bylo celkem výzvou a ty já mám rád. Možnost otestovat jsem měl na chvíli i novou, třetí verzi veleoblíbeného objektivu 70-200 a velmi pozitivně mě překvapil.

foto: Jakub Caha

Po skončení druhého zápasu a druhé výhře českých reprezentantek následovala ta horší část, a to vracení techniky. Nejraději bych si minimálně půlku věcí totiž odnesl sebou. Fotografování na profesionální úrovni není sranda, často je to více dřina, než zábava. Na konci dne si ale ulevíte a přemítáte tu hromadu zážitků z celého dne, projíždíte stovky fotek. Velké díky patří českému zastoupení Canonu, jmenovitě pak Pavlovi Šerému, který za velmi krátkou dobu stihnul vše připravit a zařídit a bezpochyby pak také organizátorům, kteří vše připravili na jedničku.