Recenze Sigma 14-24mm f/2,8 DG HSM Art pro Sony E

Sigma po oznámení aliance s Panasonicem a Leicou začala chrlit novinky v rychlé kadenci, kdy postupně zpracovává a updatuje své modely pro mirrorless systémy. Prozatím se vždy u novinek dočkáme varianty L mount a Sony E, ale postupné rozrůstání se dá očekávat. Na přelomu roku vydala model 14-24, který už cca půl roku testuji a tak jsem se rozhodl sepsat pár postřehů.

Zpracování a konstrukce

Sigma si zadala několik parametrů, které se u nových modelů snaží zapracovávat - sa maximální kvality konstrukce. To se ji vesměs daří. Nová 14-24 f/2,8 je tam menší, lehčí, je utěsněná proti vodě a prachu a obrazově se chová tak precizně, jako německé dělník. Objektiv váží 795 gramů a optická stavba se skládá z 18 členů ve 13 skupinách, z toho 3 asferické členy, 5 SLD členy a 1 FLD člen, které potlačují optické vady. Zkrátka moderní sklo jak se patří. Optická soustava je opatřena i Nano Porous Coatingem.

Zkratky DG a DN značí, že se jedná o objektiv pro FullFrame a Mirrorless přístroje. 
Na těle objektivu se dále nachází přepínač AF a FN tlačítko, které bezproblému komunikuje i s moderními Sony těly. Stačí jen nastavit požadovanou funkci a již vše běží, jak na drátkách.

 Na zadní straně objektivu se nenachází “jen” bajonet pro uchycení do těla, ale zároveň i držák pro filtry. Ty totiž, díky velkému a vypouklému přední členu nelze umístit dopředu, jako u konvenčních objektivů a je tak nutné hledat jinou variantu. Možností je umístění velkého držáku se 150mm systémem, ovšem tomu dala Sigma vale a vytvořila speciální zadní úchyt, do kterého tak umístíte filtr a funguje dle potřeby. Takové nabízí například Haida a ocení je nejeden krajinkář.

Optické vlastnosti a AF

Již zmíněná konstrukce přináší své ovoce. Objektiv je krásně ostrý a v rámci ohnisek nemá ani přílišné zkreslení. Linie celkově jsou rovné bez větších ohybů. 

Co mě příjemně překvapilo byl Autofokus. Zvyklý z dřívějších modelů, na Sony tělech ne vždy stíhal to, co nativní skla. U 14-24mm se tohoto bát nemusíte. Objektiv jsem nešetřil a nasadil ho rovnou na to nejrychlejší, co Sony nabízí, a to A9II. Tento přístroj jasně oddělí zrno od plev a rovnou víte, zda-li AF systém stíhá nebo ne. A stíhá. Stíhá tak, že jsem objektiv vytáhl nejen do krajiny, ale i na sport. Říct, že mě ani jednou nezklamal nemůžu, ale to se nestalo snad u žádného objektivu. 

Jak se s ním fotí?

Skvěle. Zabydlel se v sestavě skel, které pravidelně používám. Když jsem hledal širokáč na Sony, nebylo to úplně jednoduché. Najít objektiv s ideálně 2,8 a autofokusem širším, než 24mm v podstatěl bez nějakého redukování adaptérama nešlo. Sigma to vyřešila jako první a vyhovuje mi. Jasně, následovaly skla jako nativní 20mm f/1,8 či nedávno nová 12-14 f/2,8 GM. Ale v rámci poměru cena/výkon, funkčnosti a požadavků jsem v tomto skle našel skvělého parťáka na práci a zábavu.