Recenze Sigma 56mm f/1,4 DC DN Contenporary pro Sony E

Po smršti full-frame objektivů pro Sony je tu příjemná změna. Sigma překvapila a nezapomíná na APS-C a Micro 4/3, proto v nedávné době uvedla objektiv 56 mm f/1,4 DC DN Contenporery. Jak už napovídá ohnisko, jde o sklo, které počítá s použitím menších formátů a logickým přepočtem. V tomto případě je ohnisko spíše vstřícnější pro Sony, kde se pohybujeme po přepočtu na 85 mm (přesně na 84 mm) a u Micro 4/3 jde pak o 112 mm (s trochou tolerance se pohybujeme kolem zaběhlého ohniska 105 mm).

Trocha šasi a ergonomie

Skutečně jen trocha, protože na tomto skle není moc co zkoumat. Jde o sparťanské sklo (bez návaznosti a vazeb ke sportovnímu týmu, čti: ve smyslu strohý a praktický). Objektivu dominuje pouze jediný prstenec, který má za úkol manuální ostření, ostatní ovládání pak probíhá přímo z těla fotoaparátu. Mimochodem s těly, včetně těch full-framových, si rozumí padesátšestky skvěle, což se dá ukázkově demonstrovat při manuálním ostření. Tělo je vodě a prachu odolné a v balení obdržíme i clonu (na ní výrobce v materiálu nešetřil). Pokud s ní budeme počítat, můžeme říct, že byl použit kov i kvalitní plast. To, možná i vzhledem k světelnosti, hraje roli při hmotnosti. Co o objektivu víme určitě, že vzhledem k jeho rozměrům je překvapivě těžký. V důsledku to ale jen umocňuje pocit z kvality. Zajímavostí je informace o objektivu, na kterou jsme zvyklí při čelním pohledu (pokud si výjimečně stoupneme na druhou stranu objektivu a hrajeme si na modely), ta není bílá, jak je zvykem, ale černá, takže je vidět jen pod určitými úhly a zbytečně neruší. Celkově se dá říct, že Sigma i přes špičkovou světelnost dodržela kompaktní rozměry.

Vlastnosti a proč jej chceme

Vedle použití na Micro 4/3 a Sony E lze objektiv použít i na Sony FE (koneckonců jsem jej testoval na Sony A7III). Na první dobrou se vkrádá myšlenka, proč deklasovat full-frame. Ale upřímně - velikost, zpracování a hlavně výsledky a cena jsou natolik příjemné, že jsem si testování s chutí protáhl a marně hledal důvody, proč si sklo nepořídit.

U tohoto typu ohniska je velmi obtížné hledat chyby. U kresby mohu říct, že bylo něco jako měknutí (difrakce) patrné až kolem clony f/16. Jinak byl střed po celou dobu ultimátně ostrý. Pokud by chtěl někdo rozebírat obraz na pixlíky, zhodnotil by prostor mezi f/2,8 až f/11 jako bezpečný. V případě chromatické aberace si stojíme hodně obdobně, to znamená velmi dobře. Překvapivé je ovšem zkreslení, nejde o klasickou soudkovitost, ale o její konverzní verzi. V horizontálních liniích je neznatelná, ale ve svislých má obraz tendenci bortit se dovnitř. Opět to chce chvilku hledání, ale kdo hledá... (: Uvedené se dá jednoduše odstranit přímo v některých tělech fotoaparátů, případně velmi snadno ve většině programů.

Bokeh je souměrný a pravidelný. Není agresivní, spíš s hladkým přechodem, prostě je ideální pro portréty, což bude asi největší cílení objektivu.  

Při práci v protisvětle jsem musel poměrně dlouho hledat reflexe a odrazy. Nebylo to úplně usilovné hledání, ale v podmínkách přímého slunce a na sněhu by se upřímně měly duhové reflexe objevit na každém druhém záběru. Takže jsem v tomto ohledu někde nad průměrem.
K tomu můžeme připočíst ostření. AF je samozřejmě ovlivněn i ze strany fotoaparátu, objektiv ale v tomto ohledu nebude brzdit ani Olympus, ani Sony, takže po testování na obou tělech zní resume - rychlé a absolutně tiché ostření.
Pokud zmiňujeme tyto dvě značky, pro které je objektiv určen, mají mimo jiné společnou i určitou rezistenci vůči vodě a prachu. V tomto ohledu se Sigma připojila a nezklame, takže hurá do deště a na pláž.

Shrnutí závěrem

Máme tu po přepočtu na kinofilm 85mm ohnisko ve světelnosti f/1,4. Sklo, které svádí k portrétní fotografii, ale ve skutečnosti může být i velmi univerzální. Předpoklady k tomu má - počínaje zpracováním, odolností a rozměry (na cestách), přes rychlost ostření (sport) a výbornou kresbu (portrét), konče minimem optických vad (produktová fotka).

K tomu můžeme zohlednit poměr cena a výkon a není moc co řešit.