Jak fotit sport

Jak fotit sport

Luděk Bouška • 14. 12. 2012

Obsah

Fotografování sportu a nebo obecně pohybu patří k velmi oblíbeným fotografickým disciplínám. Protože se jedná v podstatě o odvětví reportážní fotografie, měly by fotky obsahovat kromě samotných aktérů (tedy sportovců), také nějaký klíčový moment, který vystihne vrcholný okamžik. Tomu můžeme velmi pomoci už samotnou přípravou na fotografování. Vždy nám pomůže jednak znalost sportu který se chystáme fotografovat, ale také znalost místa, kde bude daná sportovní událost probíhat.

Volba stanoviště

Jak už bylo naznačeno v úvodu,  vybrat si dobré místo k fotografování bývá tím základním kamenem k úspěchu.  Když se s místem konání sportovní akce seznámíte předem, můžete si udělat jasnou představu o tom, odkud pořídíte ty nejlepší záběry, ale také si už předem můžete vyfotit pár zkušebních snímků kvůli vhodnému nastavení expozice.

Podhled nebo nadhled

Jestli budete fotit z nadhledu (tedy nějakého vyvýšeného místa), nebo dokonce z podhledu, to většinou uvidíte právě při obhlídce místa. Každopádně výsledný efekt se může značně lišit.

Při fotografování z nadhledu můžete eliminovat nežádoucí rušivé pozadí a za fotografovaným sportovcem se tak může objevit vlastně pouze „podklad“ (povrch, na kterém se daný sport odehrává). U takových snímků můžete využít například stínů, které jsou na zemi vrženy sportovcem a jeho náčiním. Na podobné fotky zpravidla využijete teleobjektiv.

U focení z podhledu naopak můžete pozadí zapojit do snímku, což bývá mnohdy velice působivé a dotváří celkovou atmosféru.  Ve snímku tak můžete zmenšit plochu země (nebo obecně povrchu) a vyniknou tak například výskoky a podobně. U podhledu můžete kromě teleobjektivu využít i širokoúhlé objektivy, pokud se ovšem dostanete dostatečně blízko k akci. Například při fotografováné snowboardingu a nebo skateboardingu se velice často používá kombinace podhledu a extrémně širokoúhlého objektivu.


Směr pohybu a jeho význam pro rychlost ostření a pohybovou neostrost

Směr pohybu je důležitý nejen kvůli tomu, jak vlastně bude daný snímek vypadat, ale má zásadní vliv i na to, jak těžkou práci bude mít fotoaparát při zaostřování.

Pokud se chystáte fotit objekt, který se bude pohybovat směrem k vám (méně často od vás), bude mít autofokus skutečně co dělat. V takové situaci se určitě vyplatí používat objektiv (většinou s dlouhým ohniskem) s velmi rychlým ostřením. Daný objekt totiž vůči nám neustále zmenšuje vzdálenost a autofokus tedy musí pracovat tím rychleji, čím blíže je objekt od nás.

Jestliže ovšem budeme fotit pohyb kolmý k ose objektivu, je to s autofokusem jednodušší. Naše vzdálenost od objektu se mění relativně málo, takže nebudou mít problémy ani objektivy s pomalejším zaostřováním.

Velkou výhodou je používat teleobjektiv, protože nám umožní fotografovat z větší vzdálenosti. Díky tomu je rychlost pohybu objektu relativně pomalejší a nároky na rychlost ostření tedy nejsou tak vysoké. Zároveň daný objekt snáze udržíme v hledáčku.

Expozice

Použití času při zachycení pohybu

Použití konkrétního expozičního času záleží především na dvou faktorech: na rychlosti pohybu fotografovaného objektu a na tom, jestli tento objekt chceme zachytit ostrý a nebo rozmazaný.

Jestliže chceme snímky ostré jako břitva a i ten nejrychlejší pohyb má být naprosto „strnulý“, musíme používat extrémně krátké expoziční časy. Ty by neměly být delší než cca 1/1000s (výjimečně i 1/500s – záleží jen na rychlosti daného objektu), ale použití časů 1/2000s a kratších, bývá velmi běžné.

Pokud je naším záměrem daný pohyb naopak rozmazat, musíme zvolit delší čas. Opět záleží na rychlosti objektu, ale například pro tzv. panning (sledování pohybujícího se objektu) dosáhnete dobrých výsledků s časy cca 1/60s, pokud bude daným objektivem běžec nebo cyklista. Tento způsob úmyslného pohybového rozmazání pozadí je ale potřeba hodně trénovat, není to nic snadného. Vždy je potřeba vyzkoušet vhodnost zvoleného času přímo na místě, abyste viděli, jestli se vám daří požadovaný efekt.

 

 


Clona a hloubka ostrosti

Clona a hloubka ostrosti spolu úzce souvisí, čím menší nastavíte clonové číslo, tím menší bude hloubka ostrosti a tím rozmazanější tedy bude pozadí. Tohoto efektu se u sportovní fotografie využívá velice často, protože na rozostřeném pozadí fotografovaný objekt pěkně vynikne.

Míru rozostření pozadí ovšem  do největší míry ovlivní  ohnisková vzdálenost zvoleného objektivu. Nejvíce rozostřené pozadí poskytují teleobjektivy, zatímco u širokoúhlých objektivů je hloubka ostrosti přirozeně velká.

Jak při špatném světle – ISO a jeho význam

Při focení sportu zpravidla potřebujeme používat krátké expoziční časy kvůli ostrému zachycení pohybu. Toho ovšem můžeme využít především při dobrém světle. Jestliže je světla málo, musíme v první řadě nastavit co možná nejmenší clonové číslo, aby objektivem procházelo co možná nejvíce světla. Pokud to ale nestačí pro nastavení požadovaného času, nezbývá nic jiného, než zvýšit citlivost ISO. To nám sice umožní nastavit krátký čas, ale zároveň se díky zvýšené citlivosti ve snímcích objeví šum. U reportážních snímků to ale nebývá nijak velký problém, protože důraz je kladen především na zachycení toho pravého okamžiku a tedy použití krátkého expozičního času.


Expoziční režimy

Možností máme několik: priorita čas (režimy S, Tv), priorita clony (režimy A, Av) a plný manuál (M). Ostatní plně automatické režimy pro focení sportu vůbec nedoporučuji (včetně scénického režimu SPORT), protože nemáte možnost nastavení času a clony.

Ideální je plně manuální nastavení expozice. To ovšem vyžaduje neměnné světelné podmínky a také trochu zkušeností. Pak máme nad snímky naprosto plnou kontrolu.

V případě, že fotíme v často se měnících světelných podmínkách, můžeme využít poloautomatických režimů priority clony a času. I když se zdá vhodnější režim priority času (jde nám většinou především o nastavení krátkého času),  velmi pohodlně můžeme využít režim priority clony. Logika je velmi jednoduchá: Abychom mohli použít co nejkratší čas, musíme na to mít dost světla. Pokud chceme na snímač dostat maximum světla které máme k dispozici, musíme otevřít clonu, tedy nastavit co nejmenší clonové číslo. Pokud to v režimu priority clony uděláme, automatika fotoaparátu nám sama automaticky nastaví nejkratší čas, který je v daných světelných podmínkách použitelný. No a pokud je to stále málo, stačí už jen zvýšit citlivost ISO na takovou hodnotu, při které automatika přístroje nastaví tak krátký čas, jaký potřebujeme.

 

Zaostřování

Volba ostřícího bodu

I když všechny zrcadlovky (samozřejmě i ostatní přístroje) nabízejí tzv. automatickou volbu ostřícího bodu, v naprosté většině případů to není vhodný režim pro fotografování sportu. Většinou potřebujeme zaostřit na konkrétního sportovce a to můžeme udělat pouze tehdy, když vybereme pouze jeden ostřící bod, kterým na objekt našeho zájmu zamíříme. Autofokus tak zaostří přesně na to místo, na které míříme.


Režimy ostření

Na výběr máme většinou ze dvou základních režimů zaostřování: ostření na statický objekt (ONE SHOT, AF-S, SAF) a ostření na pohybující se objekt  - průběžné zaostřování (Ai SERVO, AF-C, CAF).  Pokud se fotografovaný objekt pohybuje směrem k nám a nebo od nás, je vhodné nastavit průběžné zaostřování. Při namáčknuté spoušti je autofokus stále aktivní a průběžně zaostřuje na místo, kam míříme ostřícím bodem a to i tehdy, když je daný objekt v pohybu.

 

Sériové snímání

Kdy použít jednosnímkové snímání a kdy sériové, to záleží na tom, jak dokážeme odhadnout klíčový okamžik. Jestliže daný sport známe a jsme dobře sžiti se svým přístrojem, můžeme fotografovat tzv. jednosnímkově. U mnoha sportů tak dokážeme zachytit ty důležité momenty daleko úspěšněji, než kdybychom pořídili sérii snímků a z nich pak vybírali ten nejlepší záběr. Když náš fotoaparát dokáže fotit rychlostí cca 3 sn/s, mnohdy nám ten pravý moment prostě uteče, což je škoda.

Sériového snímání ovšem využijeme u situací, kde nedokážeme ten klíčový moment vůbec odhadnout. Pak se vyplatí nafotit sérii fotek a z nich posléze vybrat ten nejlepší záběr.

Nahoru

Galerie

  • Porsche Wojcik
  • Ragby
  • Doskok
  • Trojka, nikoliv ale švédská
  • Jede vláček, motoráček
  • Letící Fáčko
  • Je to snadné
  • ***
  • 3,0 / 1 / 10

Další žánry

  • Jak fotit koncerty Jak fotit koncerty

    Luděk BouškaAktualizováno: 10. 2. 2013 v 16:36

    Fotografování koncertů se většinou vyznačuje tím, že se odehrává v obtížných světelných podmínkách. Na pódiu bývá mnoho různobarevných světelných efektů, zatímco mimo hlavní scénu bývá tma. Můžeme využívat právě velmi efektního nasvícení, které bývá i dostatečně intenzivní, takže okolní potemnělá atmosféra - pro fotografování jinak poměrně obtížná – nás nemusí nijak trápit.

  • Jak fotit architekturu Jak fotit architekturu

    Martin LukešAktualizováno: 10. 2. 2013 v 18:12

    Potřeba vylepšovat, zkrášlovat, navrhovat a stavět budovy, navíc tak aby byly nejen funkční a účelové, ale také zároveň aby naplňovala potřeby estetické, se táhne s lidstvem od prvopočátku prvních civilizací. Někteří živočichové jsou možná stejně zdatnými architekty jako lidé, na druhou stranu asi neexistuje na zemi jiný tvor, u kterého by se umění architektury vyvíjelo a měnilo tak jako u člověka. Mravenci svá mraveniště, nebo ptáci hnízda staví stejně dnes jako před tisíci lety. S lidskou architekturou je to trochu složitější. Ta se mění nejenom s vývojem člověka a s vyspělostí použité techniky, ale je závislá také na společenské, kulturní, geografické a dokonce i politické situaci. A tomu je podřízen i fotografický záznam tohoto krásného žánru.

  • Jak fotit krajinu Jak fotit krajinu

    Martin LukešAktualizováno: 10. 2. 2013 v 22:27

    Tento fotografický a v podstatě i výtvarný žánr, patřil vždy k těm nejpopulárnějším jak mezi profesionálními fotografy, tak i mezi těmi amatérskými. Krajinky jsou také poměrně vhodným tématem pro začátečníky. Při fotografování krajiny se můžete naučit vnímat světlo, rozložit scénu, správně komponovat a pracovat s vhodnou hloubkou ostrosti. Vzhledem k tomu, že krajinky patří ke klasickým statickým žánrům, potřebujeme na ně hlavně hodně času a především trpělivosti.

Zobrazeny komentáře (3 - 1)

  • 3

    Avatar

    Článek je moc příjemně napsaný, obsahuje všechno důležité - zbytek je podle mě už jen o praxi a o ničem jiném... Díky za něj

    Veronika, 04.09.2014 | Reagovat

  • 2

    Avatar

    Článek mi příjde velmi jednoduchý a těch příkladů by se dalo sepsat opravdu hodně. Nicméně bych chtěl podotknout, že slovo sport je relativní pojem a dost širokej, takže člověk, který se tomuto focení chce věnovat více by jsi měl určitě rozmyslet který ten posrt ho bude bavit nejvíce a přímo se na něj zaměřit.

    David, 28.01.2014 | Reagovat

  • 1

    Adamec

    Sport je jedna z nejkrásnějších, ale i nejnáročnějších disciplín. Něco málo k panningu jsem sepsal do blogu - http://tomasadamec.com/blog-2013-panning

    Tomáš Adamec, 13.09.2013 | Reagovat

Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Doporučené články

Fotoaparáty vhodné pro žánr sport

Literatura vhodná pro žánr sport

Kurzy a workshopy

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Souhlasím