Technika na fotografování krajiny Fotoporadna

Technika na fotografování krajiny

Luděk BouškaAktualizováno: 24. 10. 2014 v 17:12 • Rubrika: Fotoporadna

Krajinu fotíme každý takovým fotoaparátem, jaký máme k dispozici. Je také obecně známo, že použitá technika nemá vliv na to, jestli je výsledná fotka dobrá a nebo ne. Pokud se ale soustředíme na technickou kvalitu a možnosti, jaké nám různé fotoaparáty nabízí, mohou být rozdíly poměrně značné. Ne každý fotoaparát je tedy na fotografování krajiny vhodný. A nejedná se samozřejmě jen o fotoaparát, velice důležité může být i nejrůznější příslušenství.

Jaký fotoaparát je nejlepší?

Hned na začátek jsem si položil otázku, na kterou je vlastně velice těžké odpovědět. Existuje totiž mnoho pohledů, ze kterých můžeme vhodnost použité techniky posuzovat.

Rozlišení snímače

Rozlišení snímače vám dává informaci o tom, jak velkou zvětšeninu budete moci vytisknout bez toho, aby docházelo k viditelné ztrátě detailů při zvětšování. Tedy čím větší rozlišení snímače, tím více detailů bude na fotografii zaznamenáno a tím větší zvětšeninu můžete vytisknout v dobré kvalitě. Druhou výhodou vysokého rozlišení je možnost dodatečných výřezů. Opět platí, že čím vyšší rozlišení, tím větší výřez můžete udělat, aniž by výrazně utrpěl na kvalitě.

Orientační velikosti výtisků podle rozlišení snímačů(výtisk v tiskovém rozlišení 300 dpi)

  •  2 Mpx – 10 x 15cm
  •  4 Mpx – 21 x 14cm
  •  6 Mpx – 25 x 17cm
  •  8 Mpx – 29 x 19cm
  • 10 Mpx – 33 x 22cm
  • 12 Mpx – 36 x 24cm
  • 16 Mpx – 41 x 27cm
  • 18 Mpx – 44 x 30cm
  • 24 Mpx – 51 x 34cm
  • 36 Mpx – 62 x 41cm (180dpi – 104 x 70cm)

Z výše uvedeného je tedy patrné, že pokud jde o rozlišení, naprostá většina dnes prodávaných fotoaparátů je na tom víc, než dobře. Pokud tedy patříte k těm nejnáročnějším, chystáte se tisknout skutečně velké zvětšeniny, nebo prostě jen chcete mít snímky plné i těch nejjemnějších detailů, měli byste se poohlédnout po nejvýkonnějších přístrojích, kterými jsou v současné době Nikon D810, nebo Sony A7R. Oba nabízejí rozlišení 36 Mpx.


Nikon D810 je v současnosti patrně nejvýkonnější fotoaparát, pokud jde o kvalitu obrazu  

Jak je vidět, i rozlišení 24 Mpx je asi pro většinu fotografů naprosto dostatečné. V kategorii fullframe snímačů ho nabízí třeba Nikon D750, D610, nebo Sony A7 a Sony A99. Canon EOS 5D Mark III a EOS 6D jsou na to s rozlišením jen nepatrně hůře, takže i ty vyhoví bez problémů těm nejvyšším nárokům.

Jestliže nechete fullframe zrcadlovku, ale přednost dáváte menšímu APS-C snímači, stále máte z čeho vybírat. Této kategorii momentálně kraluje Nikon D7100, podobně dobře je na tom nebo ještě daleko menší Sony A6000. Canon opět nezůstává pozadu, nabízí modely EOS 7D Mark II nebo EOS 70D s rozlišením 20 Mpx. Velice slibně vypadá také Samsung NX1 s 28 Mpx, ale momentálně ještě není v prodeji.


Canon EOS 5D Mark III s nasazeným přechodovým a polarizačním filtrem.

Hraje roli velikost snímače?

Tuto otázku si pokládají mnozí fotografové, kteří přemýšlí o lepším foťáku a nejsou si jisti, jestli mají přesedlat na tzv fullframe. Fullframe snímač má velikost stejnou, jako mělo kdysi jedno políčko kinofilmu, na což byli fotografové dlouhá léta zvyklí. Dnes jsou nejrozšířenější zrcadlovky se snímačem velikosti APS-C, který je oproti fullframe snímači menší.

Rozdíl je kromě spousty dalších také v tom, že na menší snímače je potřeba používat objektivy s kratší ohniskovou vzdáleností, pokud chcete dosáhnout stejný úhel záběru, jako na fullframe přístroji. Tedy konkrétně: pokud například na fullframe přístroj nasadíte 50mm objektiv, poskytne vám přibližně přirozenou perspektivu. Tedy nepřibližuje a ani “neoddaluje” fotografovanou scénu. Pokud chcete stejného efektu (tedy přirozené perspektivy) dosáhnout s přístrojem vybaveným APS-C snímačem, musíte použít objektiv s ohniskovou vzdáleností cca 35 mm.


Sony A6000 je velice výkonný a při tom téměř kapesní fotoaparát.

No dobře, řeknete si, tak budu používat kratší objektivy. Máte svým způsobem pravdu, objektivů pro menší snímače je v nabídce ohromné množství a je tedy z čeho vybírat. Takové objektivy jsou dokonce o něco menší a lehčí, což je také výhoda. Ale jaká jsou úskalí používání kratších ohnisek? Je to přirozeně větší hloubka ostrosti - čím kratší ohnisková vzdálenost, tím větší hloubka ostrosti. No a to je pro focení krajiny dokonce výhoda, většinou jde o to, aby bylo na snímku všechno ostré (o tom, jak toho jak toho dosáhnout, psal kolega Martin Lukeš minule ve článku Fotografujeme krajiny - jak správně ostřit).

Pokud tedy chcete dosahovat maximální hloubky ostrosti, je pro vás na focení krajiny dokonce o trochu výhodnější přístroj s menším snímačem. Fullframe přístroje mají díky snažší možnosti dosáhnout naopak malé hloubky ostrosti, velkou výhodu třeba na focení portrétů. Samozřejmě to neznamená, že výkonné fullframe zrcadlovky nejsou na krajinu vhodné. Jen k nim pro dosažení maximální hloubky ostrosti musíte používat širokoúhlejší objektivy a zároveň používat vyšší clonová čísla.

Objektivy vhodné na fotografování krajiny

Na kurzech účastníkům vždycky říkám, že krajinu je možné fotit prakticky jakýmkoliv objektivem a myslím si, že se nemýlím. Pokud jde o úhel záběru, záleží jen na vás, jakým způsobem chcete krajinky zachytit. Osobně používám jak teleobjektiv (Tamron 70-200mm f/2,8 VC USD), tak základní ohniska (Tamron 24-70mm f/2,8 VC USD), ale i ultraširokoúhlý zoom (Nikon 18-35mm f/3,5-4,5D). Nevím tedy o žádném “předpisu”, nebo doporučení, která ohniska by bylo dobré na krajiny používat.


Výběr výkonných širokoúhlých objektivů je skutečně velice široký. Zleva nahoře: Sigma 35/1,4 ART; Nikon 24/1,4G; Zeiss 15/2,8; Samyang 14/2,8. Zleva dole: Nikon 14-24/2,8; Sigma 18-35/1,8; Nikon 18-35/3,5-4,5G; Nikon DX 17-55/2,8

Ale je také fakt, že na krajiny se často používají širokoúhlé objektivy právě kvůli širokému úhlu záběru a přirozeně velké hloubce ostrosti. Je to logické, většinou chcete zachytit z fotografované scény co možná nejvíc. Ale u širokoúhlých objektivů pozor na popředí, to je v záběru moc důležité. Měli byste se tedy snažit, aby v širokoúhlém záběru bylo také nějaké zajímavé popředí. Díky němu dostanete do záběru prostor. Když popředí chybí, působí fotky poměrně plochým dojmem a krajina vypadá až příliš vzdálená.

Právě na vzdálené krajiny se mi osvědčilo používat spíše delší ohniska, díky kterým si všechno pěkně “přitáhnu”. I zde je popředí samozřejmě důležité, ale řekl bych, že u širokoúhlých záběrů je daleko důležitější.

Příslušenství

Krajináři sebou kromě fotoaparátu a objektivů nosí ještě velkou spoustu dalšího harampádí, které pomáhá k lepším fotkám. Tím základním je stativ - psal jsem o nich minule ve článku Vybavení pro krajinářskou fotografii - stativ. Ke stativu samozřejmě neodmyslitelně patří také dálková spoušť, bez ní by byly vaše fotky neostré i ze stativu.

Velmi užitečným pomocníkem jsou také různé filtry. Často jsou používány polarizační filtry, které odstraňují odlesky a zvýrazňují barvy a také přechodové filtry. Ty vám pomohou s příliš velkým rozsahem jasů.

Polarizační filtry

Kouzlo polarizačního filtru spočívá v tom, že jeho použitím odfiltrujete lesk ze všeho, co se alespoň trochu leskne a není to z kovu. Tedy například z vodní hladiny (pokud je voda čistá, vidíte – fotíte skrz ní, skoro jako by tam nebyla), ze spadaného mokrého listí, z trávy, prostě ze všeho. Dokáže také ztmavit modrou oblohu, takže na ní vyniknou bílá oblaka. Zároveň upraví celkový kontrast a zvýrazní barvy.


Oba záběry byly foceny hned po sobě, jediný rozdíl je v pootočení polarizačního (PL) filtru. Na spodním snímku je vidět maximální efekt.

Filtr je v praxi našroubovaný na objektivu a je vždy konstruován jako otočný. Požadovaný směr kmitání (tedy síla efektu) se řídí natočením filtru. Tím dochází k zachytávání polarizovaného světla. Polarizované světlo vzniká především odrazem od lesklého nekovového povrchu (voda, sklo apod.) nebo průchodem materiálem, který světlo polarizuje (např. opar), rozptylem a lomem světla nebo absorbcí.

Efekt polarizačního filtru se nejvíce projevuje tehdy, pokud je objektiv namířen kolmo ke slunci. Pokud je polarizační filtr ve směru rovnoběžném se slunečním světlem, efekt se neprojevuje téměř vůbec. Stejně tak se efekt neprojevuje při fotografování s pomocí blesku. Pokud chceme pomocí polarizačního filtru odstranit odlesky např. ze skla, bývá účinek největší, fotografujeme-li směrem, který svírá s lesknoucím se povrchem úhel zhruba 35°. Při použití polarizačního filtru dochází také k úbytku světla o cca 1,5 až 2 EV. S nasazeným polarizačním filtrem se tedy znatelně prodlužuje expoziční čas a to je další důvod, proč je dobré používat stativ.


Existují dva základní typy polarizačních filtrů

  • Lineární - po průchodem lineárním filtrem je světlo polarizované – nehodí se pro digitální fotoaparáty. Používal se v minulosti u přístrojů s manuálním ostřením.
  • Cirkulární - cirkulární filtr má pomocnou fólii, která po průchodu polarizačním filtrem světlo opět rozkmitá do všech směrů. Je vhodný pro všechny současné fotoaparáty vybavené autofokusem a vnitřním měřením expozice.

 

Přechodové, neboli šedé ND graduální filtry

Přechodové filtry můžete použít k vyvážení expozice v rámci scény – obvykle mezi jasnou oblohou a výrazně tmavší půdou, trávou, silnicí atd. Tedy vlastně ke zlepšení dynamického rozsahu scény.

Při snímání následujících ukázek byly použity šedé graduální filtry neutrální denzity a na snímcích je zachována atmosféra bez stop použití těchto filtrů.


Joe Cornish: Dunstanburgh Castle, Northumberland, England. 
LEE 0.45 ND Grad Hard + LEE 0.6 ND Grad Hard

Za pomoci těchto filtrů se vám podaří, aby foťák zaznamenal světelné poměry ve scéně stejně a nebo velmi podobně, jako to vidí lidské oko – v širokém tónovém rozsahu, který by nebylo možné bez použití filtru zachytit.

Přesné kreativní ovládání

V krajinářské fotografii lze použít přechodové neutrálně šedé filtry s jemným i s tvrdým přechodem. Který z těchto filtrů použít záleží pouze na rozhodnutí fotografa a na motivu, který bude fotografován. Stejně důležitá pro rozhodnutí který filtr použít, zda tvrdý nebo jemný, je i použitá ohnisková vzdálenost objektivu. Pro záběry se širokoúhlými objektivy jsou obecně lepší filtry s jemným přechodem, pro základní a teleobjektivy doporučuji použít filtry s tvrdým přechodem.

  • Obecně platí, že přechodové neutrální filtry s tvrdým přechodem je dobré použít pro krajinářské fotografie obsahující horizont nebo jakýkoliv tvrdý přechod mezi oblohou a popředím motivu. Platí to i pro nestejnorodé horizonty jako jsou například horské obzory. Expozici lze mnohem snadněji ovládat za pomoci filtrů s tvrdým přechodem.
  • Přechodové neutrální filtry s jemným gradientem vykazují nejlepší výsledky u snímků v lese, za mlhy nebo v interiérech. Dobře použitelné jsou kdekoli, kde není žádný definitivní přechod mezi nebem a popředím nebo mezi velmi jasnými a tmavými částmi motivu. Jemný přechod na filtru dobře vyváží expozici obrázku.


Jeremy Walker, Durdle Door, England   LEE 0.6 ND Grad Hard,  LEE 81C Standard

Vlastnosti ND půlených graduálních filtrů nejlépe poznáte, pokud srovnáte to, jak vypadal snímek bez filtrů a s použitím filtrů. Nemusí vždy jít o použití pouze šedých ND filtrů. Lze je vhodně kombinovat i s filtry barevnými nebo s filtry, které korigujícími celkovou barevnost zobrazovaného motivu. Nejlépe je vše vidět na následujících ukázkách:

Přechodové filtry se vyrábí ve dvou základních konstrukcích:

  • Kruhové přechodové filtry – jsou osazeny v podobné otočné obroučce jako polarizační filtry a šroubují se také přímo na objektiv.
    Jejich výhodou je snadná použitelnost a skladnost, ale nevýhodou je nemožnost posouvat přechod nahoru a dolů. Jdou pouze natáčet.
  • Čtvercové nebo obdélníkové filtry  – systémy obdélníkových filtrů (například systém LEE) jsou daleko propracovanější, ale jsou náročnější na použití. Obsahují vždy nějaký držák, který se nasazuje na objektiv a až do držáku se umisťují jednotlivé filtry. Je to samozřejmě daleko variabilnější řešení, protože filtry můžete jak natáčet, tak vysouvat, takže máte plnou kontrolu nad umístěním přechodu v záběru. Filtry samozřejmě můžete kombinovat a používat jich několik na sobě.
    Výhodou je tedy daleko větší variabilita, nevýhodou vyšší cena a náročnější manipulace.

Nutno podotknout, že používání přechodových filtrů má jak své příznivce, tak zaryté odpůrce, kteří dávají přednost HDR fotografii (viz také kategorie v naší Galerii). Nechci se pouštět do soudů, který způsob je lepší a proč. Je dobré vědět o všech možnostech.

Každopádně o použití patrně nejkvalitnějšího systému filtrů LEE FILTERS si můžete přečíst sérii článků, které popisují jejich použití velmi dopodrobna.


Vyzkoušejte si interaktivní Ukázky účinku filtrů



Zobrazeny komentáře (3 - 1)

  • 3

    Matějka

    Stručná poznámka k obecnému trendu podobných fór. Většinou se glosátoři zaměřují na technickou dokonalost snímků a poněkud upozaďují původní smysl fotografování a fotografie. Skvělý snímek je o záběru a není primárně o technickém zpracování. Kompozice, nálada, zachycení jedinečného okamžiku, prostě fotografování je o emocích. Analogii je možno hledat v české krajinomalbě 19. století, například Adolf Kosárek je toho úžasným důkazem. Za velmi výstižnou a chvály hodnou poznámku pana Boušky v článku výše považuji: "Nutno podotknout, že používání přechodových filtrů má jak své příznivce, tak zaryté odpůrce, kteří dávají přednost HDR fotografii (viz také kategorie v naší Galerii). Nechci se pouštět do soudů, který způsob je lepší a proč. Je dobré vědět o všech možnostech." Ano, skutečně různost a rozmanitost pohledů na zdánlivě totéž je tím, o co bychom se měli snažit. Pane Bouško, děkuji Vám za Váš článek. Zdraví marmat

    Marek Matějka, 27.04.2015 | Reagovat

  • 2

    Bouška

    Reaguje na (1) | Dobrý den, pane Zemku. Vzhledem k tomu, že jsem ukázku účinku polarizačního filtru fotil sám, nepřipouštím v tomto ohledu žádnou diskusi... Obě fotky jsou bez úprav.

    Luděk Bouška - Megapixel, Šéfredaktor magazínu, Lektor fotografických kurzů, 12.12.2014 | Reagovat

  • 1

    Avatar

    ten polarizák je lež Světlo jde ze strany, tudíž by měl být vidět pozvolně nastupujíci efekt ............. Tak jak to tam je, by muselo být světlo /slunce/ v zádech

    zemekf, 10.12.2014 | Reagovat

Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

  • Srovnávací test šedých ND filtrů Blog Srovnávací test šedých ND filtrů

    Luděk BouškaAktualizováno: 16. 8. 2016 v 9:10

    Šedé filtry se často používají v situacích, kdy potřebujete dosáhnout dlouhých expozičních časů, i když to příliš velké množství světla nedovoluje. Tedy především při krajinářské fotografii, když je vaším záměrem…

  • Fotografujeme děti v exteriéru (2. část) Fotoporadna Fotografujeme děti v exteriéru (2. část)

    Martin HájekAktualizováno: 12. 8. 2016 v 14:41

    V úvodní části mini seriálu o focení dětí jsme se zaměřili na prostředí interiérů, což je současně vhodná startovací pozice pro danou disciplínu. Proč? Tak předně to tam většinou znáte (stejně nejčastěji fotografujete…

  • Jak využít drony pro kreativní krajinářskou fotografii Krátce Jak využít drony pro kreativní krajinářskou fotografii

    Luděk BouškaVydáno: 9. 8. 2016 v 13:22

    Reuben Wu je umělec s hlubokým zájmem o nové technologie, které mohou podporovat nové formy výtvarného vyjádření. Použil výkonné světlo připevněné na dálkově ovládaný dron a pomocí špičkového středoformátového přístroje…

  • Jan Stria - rozhovor s vítězem soutěže DYNAMICKÁ KRAJINA Rozhovory Jan Stria - rozhovor s vítězem soutěže DYNAMICKÁ KRAJINA

    Martin LukešVydáno: 6. 6. 2016 v 9:06

    Před pár dny jsem na sobotním workshopu Megapixelu potkal nenápadného a skromného chlapíka, kterým byl Jan Stria, vítěz měsíčního kola na téma DYNAMICKÁ KRAJINA, naší celoroční fotografické soutěže. Jeho krajinné motivy…

  • Březnové soutěžní téma – DYNAMICKÁ KRAJINA Blog Březnové soutěžní téma – DYNAMICKÁ KRAJINA

    Martin LukešVydáno: 4. 3. 2016 v 10:24

    Přelom zimy a jara je ideální období pro dramatičtější krajinářskou tvorbu. Slunce nevychází tak brzo a nezapadá tak pozdě, občas se přežene nějaká ta bouřka a oblohu stále ještě zdobí hustá oblačnost. I to byl důvod,…

Doporučené stránky

  • Jak fotit krajinu

    Tento fotografický a v podstatě i výtvarný žánr, patřil vždy k těm nejpopulárnějším jak mezi profesionálními fotografy, tak i mezi těmi amatérskými.…

  • I cesta může být cíl

    Máme tu závěrečné kolo naší celoroční fotografické soutěže a rozhodli jsme se, že poslední téma necháme trochu volnější. Fotografování, a to rodinné…

  • Světlo v krajině

    Fotografie krajinek jsou v letním období zřejmě tím nejčastějším a nejoblíbenějším tématem většiny fotografických nadšenců. Nejen že jsou k focení…

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Souhlasím