Technika vhodná k fotografování jídla Fotoporadna

Technika vhodná k fotografování jídla

Martin LukešAktualizováno: 17. 2. 2017 v 17:34 • Rubrika: Fotoporadna

Fotografování jídla, neboli food fotografie, je poměrně technická disciplína a jako taková je hodně závislá na použité technice a dalším příslušenství. Samozřejmě, že i jídlo se dá vyfotit nejlacinějším kapesním fotoaparátem, nebo dokonce mobilním telefonem. Na druhou stranu, tak jako v ostatních žánrech platí pravidlo, že čím lepší výstup očekáváte, tím více byste pro samotnou fotografii měli udělat. Kvalitní fotografie se tedy bez správné techniky neobejde.

V tomto článku se nebudeme bavit o tom, jak se jídlo fotí, ale čím, jaké příslušenství je pro tento obor vhodné a jaký výsledek a výhody vám jednotlivé pomůcky přinesou. Pokud by vás zajímal samotný postup JAK FOTIT JÍDLO, můžete si přečíst starší článek v našem Magazínu, který byl věnován právě tomuto tématu.

 

Technika pro focení jídla

Každý zkušený fotograf velmi dobře ví, že fotoaparát musí odpovídat požadovanému obrazovému výstupu. Pokud se chcete pochlubit kamarádům, co dobrého jste měli k večeři ať už doma, nebo v nějaké restauraci, patrně vám skutečně stačí kapesní kompakt, nebo mobilní telefon. Vzhledem k tomu, že v podobných podmínkách není pro focení optimální světlo, bude mít výsledná fotografie spíš dokumentární hodnotu. Kvalita rozhodně nebude odpovídat nějaké reprezentativní, nebo dokonce reklamní úrovni. Pro tyto účely musíte zvolit pokročilejší techniku a další nezbytné doplňky.


Fotografie pořízená ze stativu, kombinace denního a umělého světla / foto: Martin Lukeš

Fotoaparáty vhodné k focení jídla

Sám se fotografování jídla věnuji již několik let a troufám si říci, že co se týče fotoaparátu, tak pro tento žánr lze použít jakkoliv současnou digitální zrcadlovku, nebo systémový kompakt (bez-zrcadlovku). Výstupy z obou kategorií jsou velmi kvalitní a lze je použít i ke komerčním účelům. Jídlo lze vyfotit i pokročilejším kompaktem bez výměnného objektivu, ale většinou je to o nějakém kompromisu. Většina těchto přístrojů má podstatně menší snímač než zrcadlovky a tím pádem neumí zachytit takovou škálu detailů a nemůžete ani plně kontrolovat hloubku ostrosti. Ta je u menších snímačů všeobecně větší.

Nikon D810 + 24-70 mm f/2,8 AF-S G ED!
Digitální zrcadlovka Nikon D810

Dále už platí pravidla jako při jakémkoliv jiném žánru. Čím větší chcete výslednou fotografii tisknout, tím větší potřebujete rozlišení. A čím věrnější chcete mít obraz, tím vyšší třídu fotoaparátu musíte zvolit. Na profesionální reklamní fotografie mnohdy nestačí ani třída profi zrcadlovek full frame a fotografové musí sáhnout po středním formátu, nebo digitálních zadních stěnách. Na druhou stranu, vzhledem ke stále se zvyšujícímu rozlišení u zrcadlovek, většina profíků zůstává v této třídě fotoaparátů. Navíc fotoaparáty jako Nikon D810, Sony Alpha A7R II nebo Canon EOS 5Ds už nabízí dostatečně rozlišení pro tisk velkoformátových fotografií, nebo bilboardů.

Pro běžné fotografie pro tisk do velikosti A3 stačí standardní zrcadlovky APS-C, nebo full frame s rozlišením mezi 18 - 24Mpx.


Fotografie svícená externím bleskem / foto: Martin Lukeš

Objektivy pro food fotografii

V toto chvíli se možná radují všichni majitelé digitálních zrcadlovek a kompaktů s výměnným objektivem. Říkáte si možná: paráda tak to se mohu věnovat profesionálně focení jídla. Bohužel nemáte zdaleka vyhráno. Když pominu zkušenosti a znalosti potřebné v tomto oboru, samotná zrcadlovka nestačí. Neobejdete se bez kvalitního objektivu, který je pro tento žánr podmínku. Ten by měl splňovat několik základních parametrů.

  • Ohnisko u kterého nedochází ke zkreslení obrazu. U zrcadlovek s menším snímačem APS-C jsou to ohniska mezi 35 - 105mm a u pokročilejších přístrojů full frame pak ohniska mezi 50 - 105mm. U systémových kompaktů musíte vycházet z tzv. crop faktoru. Po přepočtu na kinofilm by měl mít objektiv ohnisko někde mezi cca 50mm až 105mm.
  • Excelentní kresbu. Protože focení jídla je mnohdy o detailech, musí být výsledná fotografie maximálně prokreslená. To splňují především objektivy s pevným ohniskem, případně dražší zoomové objektivy s konstantní světelností f/2.8, případně f/4.0


Malá hloubka ostrosti vytvořený světleným objektivem / foto: Martin Lukeš

  • Kratší zaostřovací vzdálenost. Jak již jsem několikrát zmínil food fotografie je hlavně o detailech. Pokud máte objektiv který ostří minimálně na 1,5 metrů, zabere kromě talíře také zbytek stolu a další okolí. To je samozřejmě nežádoucí a následně musíte dělat výřezy, čímž se připravujete o cenná data a rozlišení. Optimální je zaostřovací vzdálenost pod 50cm, samozřejmě v závislosti na ohnisku.
  • Maximální kontrola nad hloubkou ostrosti. V tomto žádnou je většinou velmi důležité, abyste vypíchli hlavní část scény a s pozadí si udělali rozostřenou, tedy méně čitelnou kulisu. K tomu je potřeba objektiv s nižším clonovým číslem ideálně pod f/3.5 Ideálně tedy f/2.8, f/2.0, f/1.8, f/1.4, f/1.2, případně f/0.95

Pokud si tedy shrneme všechny tyto základní požadavky vychází z toho nejlépe pevné objektivy s nižším clonovým číslem


Malá hloubka ostrosti vytvořený světleným objektivem / foto: Martin Lukeš

 

Objektivy Nikon



Nikon 60mm f/2,8 G ED AF-S Micro -
objektiv vhodný na focení jídla

Objektivy Canon


Canon EF-S 60mm f/2,8 Macro USM - objektiv vhodný na focení jídla

Objektivy Sigma


Sigma 50mm f/1,4 DG HSM Art - objektiv vhodný na focení jídla

Objektivy Tamron


Případně se dají použít zoomové objektivy s konstantní světelností typu 17 - 55mm f/2.8, nebo 24 - 70mm f/2.8.

Objektivy na focení jídla s proměnným ohniskem



Zoomový objektiv vhodný pro focení jídla -Nikon 24-70mm f/2,8 E ED VR

Samostatnou kapitolou jsou pak speciální objektivy tilt-shift, které navíc umožňují rovnat kácející se svislice, posouvat a naklánět rovinu zaostření. Tyto objektivy jsou ale poměrně drahé a práce s nimi vyžaduje určité zkušenosti. Navíc nedisponují automatickým ostřením. To zas ale není taková nevýhoda, protože jídlo, podobně jako makrofotografie, je lepší ostřit manuálně.

Nikon 45mm f/2,8D ED PC-E Micro

Tilt-shift objektiv vhodný pro focení jídla - Nikon 45mm f/2,8D ED PC-E Micro

Tilt-Shift objektivy


Fotografie jídla nasvícená světlem externího blesku odraženého o strop v kombinaci s denním světlem / foto: Martin Lukeš

Bez stativu to nejde

Na internetu jsme viděl mnoho instruktážních videí, ve kterých “zkušení” fotografové radí těm začínajícím, jak nejlépe fotografovat jídlo. Paradoxně hodně těchto tutoriálů spojuje základní, ale zároveň velmi klíčová chyba. A tou je, že dotyční fotí z ruky, nikoliv ze stativu!

Velmi často, troufám si říci, že v převážné většině se fotí v ne úplně ideálních světelných podmínkách. Pokud budete fotit z ruky, musíte udělat nějaký kompromis. Klíčové je dostat se na čas, který jste schopni udržet z ruky. To je u ohniska kolem 50mm někde kolem 1/160s. Někdo může namítnout že udrží podstatně delší čas, klidně kolem 1/50s. Ano to platí jednak u objektivů s kratším ohniskem a navíc jídlo je o vykreslenosti detailů a v takovém případě by měl být čas udržitelný z ruky cca trojnásobek převrácené hodnoty ohniskové vzdálenosti. Tedy 50mm = 1/150. A protože takový čas na fotoaparátech nastavit nelze, je nejbližší 1/160s.


Stativ s kličkou pro plynulý posun středové tyče Velbon Sherpa G5300D

Jen tak máte jistotu, že nebudou fotky v detailech rozmazené. Abyste se dostali na podobný čas v horším světle, musíte udělat nějaký kompromis. Někdo odcloní objektiv, takže ztratí požadovanou hloubku ostrosti a jiní zvedají citlivost ISO, čímž dojde k celkovému snížení obrazové kvality. V mnoha případech je potřeba udělat obojí a výsledkem je zašumělá fotografie s malou hloubkou ostrosti. A všechny tyto problémy řeší stativ. Když na něj umístíte fotoaparát, nemusíte řešit čas a můžete se s expozicí pohybovat i v řádech jednotek nebo desítek vteřin. Pracujete s nejmenší citlivostí, protože světlo si doháníte právě delším časem. Fotka je proto bez šumu. A navíc můžete libovolně zaclonit a tím dosáhnout požadované hloubky ostrosti. Jediné co se stane v případě vyššího zaclonění je opět delší čas, což vás ale se stativem netrápí.


Fotografie komponovaná z nadhledu, ze stativu / foto: Martin Lukeš

Někdo může namítnou, že při focení používá lampy, tedy trvalá světla, případně blesk, nebo dokonce studiové záblesky v ateliéru. Tím pádem má světla dostatek a stativ v podstatě nepotřebuje.


Stativ Manfrotto s možností vyosení středové tyče

Z hlediska expozice skutečně ne, ale je tu ještě druhý aspekt a tím je kompozice.  Velmi často se v praxi stává, že si fotograf udělá pro jistotu více záběrů. Buď s různou expozicí, nebo s různou hloubkou ostrosti. Není nad to mít pak doma u počítače z čeho vybírat. V případě že fotíte z ruky bude každá fotografie trochu jinak zakomponována a bude mít drobné posuny. Nikdy neuděláte dva stejné záběry. Jestliže ale máte fotoaparát na stativu, tak první co si vyřešíte, je kompozice, tu si zafixujete a dál už jí nemusíte řešit. Pak už si ladíte světlo, stíny, barvy, hloubku ostrosti atd, ale i když uděláte 10 různých snímků, kompozice je pořad stejná a to je velmi pohodlné.


Fotografie pořízená v přirozeném světle / foto: Martin Lukeš

Otázkou tedy rozhodně není zda stativ, ale jaký. Osobně jsem si na focení jídla oblíbil stativy s kličkou, které nabízí plynulý posun středové tyče nahoru a dolu. Ty nabízí například společnost Velbon. V současné době je velmi populární fotit jídlo z nadhledu. K tomu je zase dobrý stativ s možností vyosení středové tyče, jaké mají v nabídce značky Vanguard a Manfrotto. Při výběru stativu proto doporučuji udělat si hrubou představu, jak se stativem chcete pracovat, jakou má mít nosnost, maximální a minimální výšku a samozřejmě také hmotnost a pak se zastavit na kterékoliv naší prodejně, kde vám stativ předvedem a rádi vám poradíme s výběrem.


Vanguard Abeo Pro 283CGH s možností vyosení středové tyče


Pusťte si video - rozhovor s Markem Kučerou (jak fotit jídlo)


Příklady stativů vhodných na focení jídla


Fotografie jídla nasvícená světlem externího blesku odraženého o strop / foto: Martin Lukeš

Jaké světlo je dobré na focení jídla?

Během své praxe jsem si vyzkoušel všechny druhy světla, při jakých se dá jídlo fotit. Základním je světlo od okna, které je velmi přirozené, plastické a celkově příjemné. Některé restaurace kde jsem fotil ale nemají zdroj přirozeného světla, případně večer od okna žádné světlo nejde. Pak sem musel využít umělé světlo lustrů, nebo lamp. Jsou ale i sklepní restaurace, které si potrpí na intimní atmosféru. Při svíčkách, nebo miniaturních  žárovičkách se ale produktová fotografie dělat nedá. Pak přišel na řadu blesk, který mi mnohdy zachránil reputaci. V případě větších produkcí se fotí v ateliéru na záblesková studiová světla.

Každý druh světla má své pro a proti a ne každé světlo jde použít vždy. Je tedy předem nutné vědět, v jaké prostředí budete fotografovat.


Fotografie nasvícená trvalým světlem / foto: Martin Lukeš

Přirozené světlo a odrazné desky

Pro mnohé fotografy je to nejpříjemnější způsobe svícení. Sám ho mám velmi rád a když to jde fotím u okna nejlépe ve směru světla. Ideální je když je pod mrakem, nebo když sluneční světlo nejde do okna přímo. Vyvarujete se tak ostrých stínů a přepalům na talíři, případně dalších světlých plochách na scéně. I tak může boční světlo u okna vytvořit v záběru nežádoucí stíny. Ty se dají jednoduše vykrýt odraznou desku. Snímek je díky ní nasvícený z více stran a světlo je krásně plastické, bez toho aniž narušíte přirozenou světelnou atmosféru.

Fotografie pořízená v přirozeném světle s pomocí odraznéí desky / foto: Martin Lukeš

Trvalá světla

Největší nevýhodou denního světla je, že jste omezeni časem, kdy budete fotografovat. Ten kdo chce být nezávislý na denním světle a rád by fotil kdykoliv, dřív nebo později dojde k závěru, že je lepší mít světlo pod kontrolou a scénu si nasvítit sám. Tou ekonomičtější variantou jsou trvalá světla. Dají se koupit za rozumné peníze, lze je kombinovat s nejrůznějším příslušenstvím a ty pokročilejší mají dokonce možnost plynule regulovat jejich výkon. Většinu ale nestačí jedno světlo, protože to by vytvářelo ostré stíny. Proto se často používají 2 až 4 stálá světla, která nasvítí scénu rovnoměrně.


Fotografie nasvícená trvalým světlem / foto: Martin Lukeš

Nevýhodou trvalých světel je, že většinou mají barevný posun. To se ale dá vyřešit správným nastavením funkce WHITE BALANCE, tedy vyvážení bílé barvy. Případě se dají barevné korekce udělat dodatečně v počítači. Druhou podstatnější nevýhodou je velký odběr elektrické energie a teplo, které lampy vydávají. To se samozřejmě může podepsat na jídle, které začne osychat, měnit tvar, barvu, nebo se dokonce začne roztékat, v případě mražených pochutin.

To částečně řeší nové technologie, kterými jsou led světla a led panely. Ty se nezahřívají a mají podstatně menší spotřebu.


Fotografie nasvícená trvalým světlem / foto: Martin Lukeš

Blesk a soustavy blesků

Další možností jak nasvítit scénu s jídlem je blesk, případně soustava blesku. Výhodou je, že fotograf není odkázaný na zdroj elektrické energie ani denního světla a může si vytvořit improvizované studio v podstatě kdekoliv. Osobně velmi často používám blesk při zakázkách v restauracích, kde je minimální, nebo žádný přísun denní světla. Pokud to jde, snažím se světlo odrážet o strop. Odražené světlo jde ze shora, takže působí přirozeně, je rozptýlené, nevytváří žádné ostré stíny a některým pokrmům dodá příjemný lesk a živost. Mnohdy není na fotografii ani poznat, že byla pořízena s bleskem.


Fotografie jídla nasvícená světlem externího blesku odraženého o strop / foto: Martin Lukeš

Problém může nastat když je strop moc vysoko, nebo když má nějakou výraznou barvu. Ta se pak může negativně podepsat na fotografii. V takových případech pálím blesk přímo na scénu, ale opět z vrchu. Blesk držím v ruce, nebo ho umístím na stojan a protože je mimo tělo fotoaparátu, musí být řízen příslušným rádiovým odpalovačem. Takto lze řídit i celou soustavu externích blesku. Světlo blesku lze rozptýlit také pomocí deštníku, přídavných softboxů a celé řady dalšího příslušenství.

Soustava markoblesků Nikon kit SB-R1C1

Zábleskové studiové světlo

Nejvyšší level svícení jsou studiová, tedy ateliérová světla. Stejně jako u trvalých světle je lepší používat 2-4 světla, která vysvítí scénu rovnoměrně podle potřeby. I zde je potřeba rádiový odpalovač, který synchronizuje záblesk s expozicí fotoaparátu. Jednou z mála nevýhod studiového svícení jídla je, že kuchyně a samozřejmě i kuchař musí být blízko ateliéru a jídlo se ladí až na místě. Málo který pokrm je po převozu focení schopný... :)

Práce se studiovými světly vyžaduje určitě zkušenosti a znalosti, ale určitě to není nic, co by průměrně zdatný fotograf nezvládl. Navíc pro toho, kdo nefotí ve studiu často, naštěstí existuje možnost pronájmu ateliéru. Jak se říká, jediná technika, která vám nezestárne, je ta, kterou si pronajmete.


Set studiových zábleskových světel Fomei Digitalis Pro 400/400/200

Možná si řeknete, že je v tomto článku mnoho humbuku pro nic. Stačí přece vytáhnout z kapsy mobil, cvaknout jídlo na talíři a za vteřinu je hotovo. Možná máte pravdu. Vždy ale záleží na tom jaké máte ambice. Ten kdo má ty nejvyšší dobře ví, že fotka bude jen tak dobrá, jak dobrá bude její příprava. A každý opravdu dobrý fotograf využije vždy maximum dostupných prostředků k tomu, aby jeho fotografie nebyla jen “dobrá”, ale excelentní.

 


Pokud by se chcete naučit vytvářet podobné fotografie navštivte náš nový workshop, zaměřený na téma
JAK FOTIT JÍDLO / 25. 2 .2017.



Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Doporučené stránky

  • Dobrou chuť!

    Pamětníci počátků naší Galerie si možná vzpomenou, že první soutěž, kterou jsme před více než 2,5 lety vyhlásili, byla na téma JÍDLO V HLEDÁČKU. Nový…

  • Tisíc barev, vůní a chutí světa

    Gastronomie je v poslední době doslova společenským fenoménem. A není divu. Kdo by neměl rád dobré jídlo. Pryč je doba kaťáku a kuřecích steaků se…

  • Rok s Megapixelem 2016

    Zapojte se s námi do již 3. ročníku fotografické soutěže o nejlepšího fotografa roku 2016. I letos jsme si pro vás připravili 12 soutěžních kol,…

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Používáme cookies, abychom Vám mohli nabídnout nejlepší možné služby na našich webových stránkách. Dozvědět se víc.
Souhlasím