Tisk a příprava fotografií: velikost, formát, poměr stran Fotoporadna

Tisk a příprava fotografií: velikost, formát, poměr stran

Martin HájekVydáno: 27. 10. 2016 v 8:29 • Rubrika: Fotoporadna

V dalším pokračování (ne)pravidelného cyklu článků o zpracování fotografií a přípravě k tisku, se budeme věnovat velice důležitému tématu - formátům, velikostem a poměrům stran. Tentokrát ovšem nebudeme mluvit o hodnotách a parametrech virtuálních, nýbrž o rozměrech reálných, fyzických. Tak tedy jak velké snímky tisknout a na jaký formát?

Jedná se vlastně o jednu z těch úplně nejběžnějších věcí a také o jednu z nejjednodušších částí v rámci tisku a předtiskové přípravy. Paradoxně ale právě zde mnoho lidí tápe a často zcela zbytečně chybuje. Je to dáno jednak nepochopením základních principů a pojmů, tak ale i prostým faktem že rozměry, formáty ani poměry stran vlastně nejsou ve fotografické branži nijak pevně standardizovány. Přesněji, s nástupem digitálních technologií, prudkým vývojem a rychlým posouváním standardů se vlastně neustále mění. A jakoby toho nebylo málo, vše ještě více komplikují nové rozměry LCD, TV, kamer, panoramatické formáty atd. Jak se v tom vyznat? V jakých rozměrech tisknout a jaké jsou poměry stran? 

Rozlišení, pixely a senzory fotoaparátů

Konečnou velikost a výsledný formát je daný typem fotoaparátu, resp plochou  jeho senzoru. Velikost digitální fotografie (i videa) určuje v moderní době rozlišení (resolution). Nejde o nic jiného, než počet aktivních obrazových bodů (pixelů). Standardní jednotka je MPix = megapixel a následný formát fotografie závisí dále na rozměrech snímače – poměru stran (aspect ratio). Současné digitální přístroje sice disponují mnoha různými formáty / velikostmi svých senzorů - nicméně poměr stran je v principu jen dvojího typu:

 Standardní formát fotografie (z digitální zrcadlovky, poměr stran 3:2) - tomu odpovídají standardní formáty: 10×15, 20×30, 30×45, 40×60cm... atd.
(foto: Martin Hájek)
 

Právě tady dochází k prvním nedorozuměním - zejména co se tisku týče - neboť se hojně (chybně) kombinují oba typy poměrů stran! K tomu dochází buďto vinou lidského faktoru nebo díky problému během automatizace tisku. Například většina minilabů a fotosběren disponuje pevně danými rozměry papírů (nejčastěji 3:2), což “sedí” pro fotky ze zrcadlovek ale už nikoli pro fotografie třeba z fotomobilů.

Formáty papírů a ISO normy

Běžně vycházíme z normy ISO 216 (DIN 476) definující všechny standardní formáty tisku (papírů). To platí obecně pro polygrafiii, která normu respektuje. V oblasti fotografie je však přístup poskytovatelů tisku o něco volnější. Poměr stran senzorů digitálních zrcadlovek a bezzrcadlovek respektuje rozměr kinofilmového 36mm políčka, který požadavek poměru stran 3:2 splňuje. Daný formát odpovídá současně “Áčkovým” formátům papírů dle normy ISO 216 (výjimkou je USA, Kanada, Mexiko a některé jiho-americké země).

 
Standardní formáty dle normy ISO 216 (zdroj: wikipedie)

A zase ta kompozice

Standardní A formát (A1, A2, A3, A4) definuje plocha 1 m² s poměrem velikostí stran 1:√2 (cca 1:1,414). Základním formátem je tedy A0 s plochou 1 m² (dle definice) s rozměrem 1189×841mm. Menší formáty dostaneme postupným půlením delší strany, tedy přesně:

  • A0 = 1189×841mm

  • A1 = 841×594.5mm

  • A2 = 594.5×420.5mm

  • A3 = 420.5×297mm

  • A4 = 297×210mm

  • A5 = 210×148.5mm

  • A6 = 148.5×105mm

  • atd...

A jen tak mimochodem, uhádnete z čeho nám vlastně klasické tiskové formáty - potažmo ISO 216 - vychází? Ano! Ze starého dobrého Zlatého řezu (Golden ratio).

Zjednodušením ke srozumitelnosti

V případě fotografického tisku si rádi tyto zaběhnuté, běžné standardy moc rádi zaokrouhlujeme. Důvodů je sice více - od historických souvislostí až po různé moderní technologické výstřelky. Nicméně ty hlavní důvody, ryze praktické a logické, jsou dva:

  • kvůli lepší přehlednosti

  • faktu, že definované standardy přesně neodpovídají poměru 3:2

Jak je to možné? Snadno! U fotografie si vlastně již od začátku zjednodušujeme práci a vše zaokrouhlujeme. Tak třeba dnešní rozměry digitálních senzorů neodpovídají přesně velikosti políčka kinofilmu (36×24mm). Hodnoty clonových čísel: f/2, f/5.6, f/11, f/22... také nejsou přesné ale zaokrouhlené. A konečně ani u zlatého řezu resp pravidla třetin se nebavíme o matematicky exaktních třetinách ale jen o třetinách přibližných. Z těchto důvodů vlastně dost dobře ani nelze přesně definovat rozměr tisku fotografií. Proto se ve fotografii pracuje zase jen s přibližnými rozměry, které odpovídají příslušnému formátu, tedy:

DSLR, CSC, skenery, kinofilm (aspect ratio 3:2):

  • 10×15 cm

  • 20×30 cm (zhruba A4)

  • 30×45 cm (zhruba A3)

  • 40×60 cm (zhruba A2)

  • 60×90 cm (zhruba A1)

  • 80×120 cm (zhruba A0)

Kompaktní fotoaparáty, fotomobily

  • 12×16 cm

  • 21×28 cm (cca A4)

  • 30×40 cm (cca A3)

  • 45×60 cm (cca A2)

  • 60×80 cm (cca A1)

Konečné slovo má snímač (rozlišení udává finální velikost, poměr stran zase formát fotografie). 

Úpravy i alternativní formáty

Proto je nezbytné znát, a nebo si zjistit rozměr senzoru vašeho fotoaparátu a podle toho poté volit odpovídající formát. Formát 3:2 se jeví více “obdélníkovým” - vůči formátu 4:3. Pokud tedy tisknete například fotografie z mobilu (4:3) na klasické “albumové” formáty 10×15cm (odpovídající 3:2), výsledkem budou buďto bílé okraje po stranách a nebo - což je horší - ořezy spodní a horní části fotografie. Tím se dostáváme opět k předtiskové přípravě - v podobných situacích zcela nevyhnutelné. Naštěstí většina foto editorů (Adobe Photoshop, Adobe Lightroom, Zoner Photo Studio) dnes již přímo nabízí funkci “Aspect Ratio” (fixed i free) kde si můžete přímo navolit konečný poměr stran - dle požadovaného formátu tisku: 3:2, 4:3, 16:9, 1:1… a podle něho fotografii prostě oříznout.  

Pano vs square

Velice populární jsou v současnosti též alternativní formáty, typicky: Panorama nebo čtvercový formát. U panoramat se nejčastěji používá poměr 1:3 (20×60 cm, 40×120, 50×150cm ap.) nebo ještě 1:2 (40×80, 60×120, 100×200cm atd.). Formáty čtvercové zase logicky operují s poměrem stran 1:1. Za velkou popularizací těchto formátů stojí dnes zejména dostupné technologie, umožňující tisknout v podstatě na cokoli a v libovolném rozměru. Typicky hovoříme o velkoformátovém fototisku a fotoobrazech. Čtvercové formáty zase mohou poděkovat za své masívní rozšíření aplikacím typu Instagram (pamětníci jistě vzpomenou i dnes už v podstatě historický formát svitkového filmu s rozměrem obrazového pole cca 6x6 cm). V obou případech však nejprve nastupuje (nebo by rozhodně měl) zase PC a software na úpravu / ořez fotografií.


Fotografie libovolného rozměru a formátu už dnes vždy lze upravit: oříznout, zvětšit (interpolace) atd.
(foto: Martin Hájek)



Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Doporučené stránky

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 1 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Používáme cookies, abychom Vám mohli nabídnout nejlepší možné služby na našich webových stránkách. Dozvědět se víc.
Souhlasím