Tisk a příprava fotografií: velikost, formát, poměr stran Fotoporadna

Tisk a příprava fotografií: velikost, formát, poměr stran

Martin HájekVydáno: 27. 10. 2016 v 8:29 • Rubrika: Fotoporadna

V dalším pokračování (ne)pravidelného cyklu článků o zpracování fotografií a přípravě k tisku, se budeme věnovat velice důležitému tématu - formátům, velikostem a poměrům stran. Tentokrát ovšem nebudeme mluvit o hodnotách a parametrech virtuálních, nýbrž o rozměrech reálných, fyzických. Tak tedy jak velké snímky tisknout a na jaký formát?

Jedná se vlastně o jednu z těch úplně nejběžnějších věcí a také o jednu z nejjednodušších částí v rámci tisku a předtiskové přípravy. Paradoxně ale právě zde mnoho lidí tápe a často zcela zbytečně chybuje. Je to dáno jednak nepochopením základních principů a pojmů, tak ale i prostým faktem že rozměry, formáty ani poměry stran vlastně nejsou ve fotografické branži nijak pevně standardizovány. Přesněji, s nástupem digitálních technologií, prudkým vývojem a rychlým posouváním standardů se vlastně neustále mění. A jakoby toho nebylo málo, vše ještě více komplikují nové rozměry LCD, TV, kamer, panoramatické formáty atd. Jak se v tom vyznat? V jakých rozměrech tisknout a jaké jsou poměry stran? 

Rozlišení, pixely a senzory fotoaparátů

Konečnou velikost a výsledný formát je daný typem fotoaparátu, resp plochou  jeho senzoru. Velikost digitální fotografie (i videa) určuje v moderní době rozlišení (resolution). Nejde o nic jiného, než počet aktivních obrazových bodů (pixelů). Standardní jednotka je MPix = megapixel a následný formát fotografie závisí dále na rozměrech snímače – poměru stran (aspect ratio). Současné digitální přístroje sice disponují mnoha různými formáty / velikostmi svých senzorů - nicméně poměr stran je v principu jen dvojího typu:

 Standardní formát fotografie (z digitální zrcadlovky, poměr stran 3:2) - tomu odpovídají standardní formáty: 10×15, 20×30, 30×45, 40×60cm... atd.
(foto: Martin Hájek)
 

Právě tady dochází k prvním nedorozuměním - zejména co se tisku týče - neboť se hojně (chybně) kombinují oba typy poměrů stran! K tomu dochází buďto vinou lidského faktoru nebo díky problému během automatizace tisku. Například většina minilabů a fotosběren disponuje pevně danými rozměry papírů (nejčastěji 3:2), což “sedí” pro fotky ze zrcadlovek ale už nikoli pro fotografie třeba z fotomobilů.

Formáty papírů a ISO normy

Běžně vycházíme z normy ISO 216 (DIN 476) definující všechny standardní formáty tisku (papírů). To platí obecně pro polygrafiii, která normu respektuje. V oblasti fotografie je však přístup poskytovatelů tisku o něco volnější. Poměr stran senzorů digitálních zrcadlovek a bezzrcadlovek respektuje rozměr kinofilmového 36mm políčka, který požadavek poměru stran 3:2 splňuje. Daný formát odpovídá současně “Áčkovým” formátům papírů dle normy ISO 216 (výjimkou je USA, Kanada, Mexiko a některé jiho-americké země).

 
Standardní formáty dle normy ISO 216 (zdroj: wikipedie)

A zase ta kompozice

Standardní A formát (A1, A2, A3, A4) definuje plocha 1 m² s poměrem velikostí stran 1:√2 (cca 1:1,414). Základním formátem je tedy A0 s plochou 1 m² (dle definice) s rozměrem 1189×841mm. Menší formáty dostaneme postupným půlením delší strany, tedy přesně:

  • A0 = 1189×841mm

  • A1 = 841×594.5mm

  • A2 = 594.5×420.5mm

  • A3 = 420.5×297mm

  • A4 = 297×210mm

  • A5 = 210×148.5mm

  • A6 = 148.5×105mm

  • atd...

A jen tak mimochodem, uhádnete z čeho nám vlastně klasické tiskové formáty - potažmo ISO 216 - vychází? Ano! Ze starého dobrého Zlatého řezu (Golden ratio).

Zjednodušením ke srozumitelnosti

V případě fotografického tisku si rádi tyto zaběhnuté, běžné standardy moc rádi zaokrouhlujeme. Důvodů je sice více - od historických souvislostí až po různé moderní technologické výstřelky. Nicméně ty hlavní důvody, ryze praktické a logické, jsou dva:

  • kvůli lepší přehlednosti

  • faktu, že definované standardy přesně neodpovídají poměru 3:2

Jak je to možné? Snadno! U fotografie si vlastně již od začátku zjednodušujeme práci a vše zaokrouhlujeme. Tak třeba dnešní rozměry digitálních senzorů neodpovídají přesně velikosti políčka kinofilmu (36×24mm). Hodnoty clonových čísel: f/2, f/5.6, f/11, f/22... také nejsou přesné ale zaokrouhlené. A konečně ani u zlatého řezu resp pravidla třetin se nebavíme o matematicky exaktních třetinách ale jen o třetinách přibližných. Z těchto důvodů vlastně dost dobře ani nelze přesně definovat rozměr tisku fotografií. Proto se ve fotografii pracuje zase jen s přibližnými rozměry, které odpovídají příslušnému formátu, tedy:

DSLR, CSC, skenery, kinofilm (aspect ratio 3:2):

  • 10×15 cm

  • 20×30 cm (zhruba A4)

  • 30×45 cm (zhruba A3)

  • 40×60 cm (zhruba A2)

  • 60×90 cm (zhruba A1)

  • 80×120 cm (zhruba A0)

Kompaktní fotoaparáty, fotomobily

  • 12×16 cm

  • 21×28 cm (cca A4)

  • 30×40 cm (cca A3)

  • 45×60 cm (cca A2)

  • 60×80 cm (cca A1)

Konečné slovo má snímač (rozlišení udává finální velikost, poměr stran zase formát fotografie). 

Úpravy i alternativní formáty

Proto je nezbytné znát, a nebo si zjistit rozměr senzoru vašeho fotoaparátu a podle toho poté volit odpovídající formát. Formát 3:2 se jeví více “obdélníkovým” - vůči formátu 4:3. Pokud tedy tisknete například fotografie z mobilu (4:3) na klasické “albumové” formáty 10×15cm (odpovídající 3:2), výsledkem budou buďto bílé okraje po stranách a nebo - což je horší - ořezy spodní a horní části fotografie. Tím se dostáváme opět k předtiskové přípravě - v podobných situacích zcela nevyhnutelné. Naštěstí většina foto editorů (Adobe Photoshop, Adobe Lightroom, Zoner Photo Studio) dnes již přímo nabízí funkci “Aspect Ratio” (fixed i free) kde si můžete přímo navolit konečný poměr stran - dle požadovaného formátu tisku: 3:2, 4:3, 16:9, 1:1… a podle něho fotografii prostě oříznout.  

Pano vs square

Velice populární jsou v současnosti též alternativní formáty, typicky: Panorama nebo čtvercový formát. U panoramat se nejčastěji používá poměr 1:3 (20×60 cm, 40×120, 50×150cm ap.) nebo ještě 1:2 (40×80, 60×120, 100×200cm atd.). Formáty čtvercové zase logicky operují s poměrem stran 1:1. Za velkou popularizací těchto formátů stojí dnes zejména dostupné technologie, umožňující tisknout v podstatě na cokoli a v libovolném rozměru. Typicky hovoříme o velkoformátovém fototisku a fotoobrazech. Čtvercové formáty zase mohou poděkovat za své masívní rozšíření aplikacím typu Instagram (pamětníci jistě vzpomenou i dnes už v podstatě historický formát svitkového filmu s rozměrem obrazového pole cca 6x6 cm). V obou případech však nejprve nastupuje (nebo by rozhodně měl) zase PC a software na úpravu / ořez fotografií.


Fotografie libovolného rozměru a formátu už dnes vždy lze upravit: oříznout, zvětšit (interpolace) atd.
(foto: Martin Hájek)



Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Doporučené stránky

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Používáme cookies, abychom Vám mohli nabídnout nejlepší možné služby na našich webových stránkách. Dozvědět se víc.
Souhlasím