Tomáš Černý - další z tváří naší Galerie Rozhovory

Tomáš Černý - další z tváří naší Galerie

Martin LukešAktualizováno: 3. 7. 2013 v 12:00 • Rubrika: Rozhovory

Druhé pozvání poskytnout rozhovor pro náš Magazín tentokrát směřovalo do východních Čech. Jeho adresátem byl Tomáš Černý, který je aktivním členem Galerie od samého začátku a dokonce se podílel na jejím neveřejném testování. Kdo zná jeho tvorbu, ví že se zaměřuje hlavně na portrétní a fashion fotografii. V rozhovoru u dobré kávy z naší kavárny nám prozradil jak se k focení dostal a samozřejmě i spoustu dalších věcí.


Pro začátek se tě zeptám na pár základních otázek, odkud jsi, kolik Ti je a na co se ve fotografii zaměřuješ?


Je mi 32, jsem z Hradce Králové a co se týče fotky tak mě zajímá především portrét, móda a všechno co s těmito žánry souvisí. To je nakonec patrné i z mého porfolia ve vaší Galerii. Samozřejmě jsem zkoušel krajinu, makro i jiný věci, ale ta móda a portrét mě baví nejvíc.

Jakou používáš techniku?

Fotim na Canon. Mám zrcadlovku Canon EOS 20D a na portréty používám nejradši pevnou stovku makro, ten je opravdu skvělej. Pak mám základní objektiv Canon 17-85mm, ale radši mám přece jenom ty pevný skla.



Jak dlouho fotíš a jak ses k tomu vlastně dostal?

Dostal jsem se k tomu úplně náhodou. Je to asi 4 roky zpátky, možná pět, měl jsem narozeniny a přemejšlel jsem, že si udělám radost. Tak mě napadlo, že si koupim foťák. Koupil jsem si tenkrát zrcadlovku Canon EOS 450D a k tomu právě ten stovkovej objektiv. Shodou okolností to bylo dokonce u vás Megapixelu. Vlastně jsem ani neplánoval že budu dělat portréty a módu a chtěl jsem to spíš tak nějak na hraní. Začal sem fotit nejrůznější kytičky a krajiny a pak se kamarádka ptala jestli fotím i lidi. Tak jsem jí řekl že to můžem vyzkoušet. Zkusili jsme to, pak napsala další a další, samozřejmě facebook dneska dělá svoje, lidi viděj fotky a takhle se to vlastně celé rozjelo.

Když si začínal rovnou na zrcadlovce, jak ses učil expozici a ty úplně základní věci?

Jsem v podstatě samouk. Návod k foťáku, ten mám nabiflovanej skoro nazpamět a to považuju za základ. Každej řiká manuál, kdo by to četl, ale já jsem ho projel od začátku do konce několikrát. No a pak mi hodně pomohl internet. S čímkoliv jsem si nevěděl rady, nebo jsem chtěl něco zkusit, tak jsem si všechno našel tam.



Prozradíš čím se živíš, kde pracuejš?

Dělám v reklamní agentuře v Hradci, která funguje už 15 let. Jde o rodinnou firmu a s tou fotkou je to v podstatě hodně spojený.

Takže kromě fotky děláš i grafiku?

I grafiku, ale ne na nějaký profesionální úrovni. Spíš sazbu, zlom a takový ty základní věci. My se nevěnujeme ani tak grafice jako reklamní tiskařině. Děláme velkoformátový polepy, cedule a podobný zakázky.



Máš v rámci téhle práce i zakázky třeba na portréty, nebo fashion?

To moc ne. Ale mám zakázky jinýho charakteru, občas i takový úsměvný. Nedávno jsem byl třeba v Praze fotit pro jednu výtahářskou firmu, tak jsem fotil výtahy, co opravujou. Ale teď jsem jsem dělal jednu zakázku, která tomu byla hodně blízka. Fotil jsem spodní prádlo pro jeden e-shop. To byla docela zajímavá zkušenost. Myslím si, že k tomu se člověk musí tak nějak propracovat. Hodně dělaj známý, co si budem povídat a hodně dělaj reference a někdy i náhoda. Jsou i lidi, který choděj z ulice, co chtěj třeba fotky pro přítele, nebo pro manžela, ale že by to byly nějaký firemní reklamní zakázky, tak to ještě ne. To se fotí hodně právě tady v Praze.



Další problém je třeba v tom, že se mi například občas ozvou nějaký školy, že by chtěly nafotit maturitní tablo. Já jim udělám cenovou nabídku s nějakým balíček služeb, víš jak fotky upravuju a víš, že tu práci to dá, a pak mi najednou napíšou, že ne, že nějakej Pepa od vedle jim to nafotí za padesátikorunu. Tak to je věc, která ti podsekne nohy. Člověk si pak řiká proč. Bohužel některý lidi nedokážou rozeznat tu kvalitu  fotografie. Oni viděj, jestli se jim to líbí nebo nelíbí, ale to je jediný. A nebo ještě horší věc, koukaj na ty peníze.

Ale oproti  jinejm věcem má fotografie pořád hodnotu prakticky nevyčíslitelnou, protože co vlastně ti zůstane na celej život. Když si vezmeš, že si dneska něco koupíš, tak to za pár let vyhodíš, nebo už to nemusíš mít, ale na tu fotku se za těch 40 - 50 let koukneš znova a je to věc, která Ti zůstane napořád. V tomhletom je ta síla tý fotky obrovská.



Věnuješ se i vloný tvorbě, nebo ty věci co děláš jsou jenom zakázky?

Abych pravdu řekl tak ty věci co uvidíš na mém webu, jsou z 80-90% volná tvorba. Hodně často se stává, že ty holky, nebo ty dámy, který přijdou na to focení, nechtěj aby se ty fotky zveřejňovaly, protože jsou jen pro jejich muže nebo přítele. Většinou se teda dohodnu s modelkou, nebo se domluví projekt s více lidma, kadeřníci, stylista a pak z toho vznikaj tyhlety moje věci. Takže to není focení na zakázku ale spíš pro radost.

Kde a podle čeho si vybíráš modelky?

To je fakt různý. Nebudeme si ale nic nalhávat, je to hlavně o sympatiích. Ty jsou většinou rozhodující. A pak taky to, jak na mě ta holka působí. Ona krása není úplně všechno. Znám pár holek, vlastně jich je docela dost, a když bys jí potkal na ulici tak by sis řekl že je tuctová, zkrátka normální holka, Na fotce ale vypadá úplně skvěle, protože to umí prodat. Umí se zatvářit, umí se pohnout. A naopak jsem fotil holky, který potkáš na ulici a řekneš si, to je baba, ale na tý fotce nic. Je hezká, to sice jo, ale to je všechno. Tím to končí. To mě bavilo ze začátku fotit ty hezký holky, dneska už ale hledám něco víc. Když ty holky dokážou do tý fotky dát taky něco ze sebe.



Můžu Ti říct že přesně o tomhle jsem se bavil s Ádou Zikou, se kterým jsme dělali pár workshopů a on říkal to samý. Že kolikrát obyčejná holka s ulice vypadá na fotkách lépe než nějaká topomodelka a vlastně to bylo vidět i na modelkách, které na workshopy přivedl. Na první pohled úplně obyčejný holky, ale když si stouply před objektiv tak lidem padala čelist.

Co považuješ za nějaký svoje větší úspěchy co se týče focení?

Asi teďka nedávné zveřejnění fotek v časopisu Tvoje svatba, ale to bylo taky úplně náhodou, neplánovaný. Udělal jsme projekt s pár lidma, který mi v tom hrozně pomohli, kadeřníci, vizážistka, stylistka, tři modelky - fakt nás bylo dost. Nafotil jsem to a přišla nabídka, že by se to mohlo zveřejnit v časopise. Samozřejmě obrovský nadšení - první fotky v časopise i když jde jen o čtvrtletník, ale stejně je to zase krok dopředu.



Takže to nebyla skutečná svatba, ale aranžovaná?

Oni to v podstatě nebyly ani tak fotky svatby, ale spodního prádla. Takovej pohled na svatební noc, nebo spíš její přípravu. Byl k tomu napsanej i hrozně hezkej mini článek o tom, že dneska to ty nevěsty dost opomíjej. Dnes je klasická svatba obřad, oběd, ohromná párty a pak domů spát. Dřív se ta svatební noc ale brala trošku vážněji a bylo to přeci jenom něco jinýho. A ta stylistka na tomhle právě hrozně mákla, i na tom oblečení, takže je na fotkách velká rozmanitost různýho prádla aby se to hodilo i na víc typů holek a bylo to vlastně takhle nevšedně zaměřený. My jsme nechtěli klasický fotky ve svatebních šatech, ale chtěli jsme si vymyslet něco jinýho.

A fotíš i klasický svatby?

Fotim, ale úplně se do toho necpu. Není to moje doména. Tak nějak si v tom nejsem 100% jistej a člověk na to musí mít trošku nervy. Musíš se absolutně soustředit na všechno, fotit do stíhat spoustu jinech věcí a jsou to nervy. Na druhou stranu je to hrozně dobře placená věc, když si umíš říct o ty peníze. Letos sem fotil tři svatby, loni pět, ale jak říkám, úplně se do toho nervu. Že bych se propagoval jako svatební fotograf, tak to ne. Když ale někdo přijde a osloví mě, že by chtěl ode mě svatbu nafotit, tak mu ukážu svatební portfolio, který ani na webu nemám, a když na to kejvne, že se mu to líbí, tak proč ne. Já jsem ale navíc hroznej trémista takže když je třeba hodina před obřadem, tak mám možná větší trému, než ty svatebčani.



Máš nějaký fotografický sny, nebo metu který bys chtěl dosáhnout?

Metu asi úplně ne, spíš si najít nějakou cestu, třeba se mi líběj ty časopisy, což bych si chtěl splňovat. Třena nějaký další publikování. A snem dá se říct, ale né cílem, tak je titulka. To je samozřejmě pro fotografa taková nejvyšší meta, když přijde do tý trafiky a teď tam vidí na tý titulce svojí fotku. A kór pro mě jako pro amatéra, kterej se to nikdy neučil a nemám na to školu, tak by to bylo něco obrovskýho.

Máš nějaký fotografický vzory, ať už naše nebo zahraniční?

Mám za vzor určitě spoustu fotografů, jak z ciziny tak od nás. Hodně se mi líbí třeba Matúš Tóth, ten je naprosto nepřekonatelnej v týhle branži. Co se potrétů týče tak to je Tomáš Znojemský, jeho práce se světlem je skvělá. No a zahraničí tak třeba Melissa Rodwell. Jinak jich je strašně moc. V počítači mám záložky plný fotografů a kolikrát ani nevim jak se jmenujou, ani odkud jsou, jen znám jejich tvorbu a vím že maj krásný fotky. Nedávno jsem třeba narazil na nějakej ruskej web, něco jako vaše galerie a hrozně mě udivilo, jak v rusku fotěj úplně jinym stylem. A taky maj hrozně krásný fotky. Nebo třeba kamarádka modelka ta byla loni v Asii a taky úplně jinej styl fotek, nádherný a zase úplně něco jinýho. Takže tohle mě baví pozorovat. Co světadíl, to jinej styl a takhle různě čerpám inspiraci. Mám uloženejch pár webů, který jsou zaměřený na módní fotografii a kde se prezentujou nejlepší reklamy a foto kampaně a to si rád prohlížím.



Vím že se věnuješ postprocesu tak co mi řekneš na tohle téma, co požíváš za programy a jak ses k tomu dostal?

Používám Photoshop. A dostal jsem se k tomu, že to tak nějak průběžně přišlo samo. Když člověk začíná fotit tak do toho je potřeba vždycky trochu nějak šáhnout a něco si upravit. Začátky byly úsměvný v Gimpu a dalších free editorech. Postupem času jsem si zjistil, že mi to nestačí a že potřebuju jít dál. Tak přišel Photoshop. To je asi první, na co se dostaneš, když zadáš ve vyhledávači program na úpravu fotek. Případně Zoner. Abych pravdu řekl, tak když jsem viděl pár tutoriálů na Photoshop, říkal jsem si, že se s tím nikdy nemůžu naučit. Takovejch hejblátek a čudlíků, že to prostě nedám. V rámci firmy se koupil Photoshop. To jsem samozřejmě uvítal a byl jsem nadšenej. Do tý doby jsme ho nepoužívali, protože mi jedem hlavně na vektorech, takže Corel. No a pak přišla ta horší stránka a to bylo to učení, prošel jsem jedním rychlokurzem, kde mi ukázali ty základy a funkčnost. A ty ostatní věci jsem se už učil sám. Jak řikám tutorialy, internet a bezpočet hodin a bezesnejch nocí různýho zkoušení a tápaní. Prostě pokus omyl. Je to ale opravdu hrozně dlouhá cesta.

Stejně si ale myslím, že nejvíc je to hlavně o kompozici a o barvách. Ty ostatní věci jako retuše, to dělá každej stejně.

Koukal jsem na internetu, že si i Ty zveřejňoval nějaké tutoriály a postupy. Věnuješ se tomu nějak víc?

Né, to byl spíš takovej marketingovej tah. Něco jsem viděl na netu, tak jsem si to chtěl zkusit. Pár videí jsem udělal, ale jsou zrychlený. Nevyprávím tam do toho, protože se přeci jen necejtím na to, abych učil lidi dál. Ten ohlas byl vcelku dobrej, pár lidí mi psalo jestli bych nechtěl udělat nějakej opravdovej tutorial, ale moc se mi do toho nechce. Za prvý na to nejsou prostředky, musí na to bejt technika, čas a navíc jsou tady lidi, který to už i u nás dělaj na špičkový úrovni.



Fotíš do RAWu?

Fotim zásadně do RAWu. Už delší dobu začínám pozorovat, že nějaká finální úprava kolikrát u toho RAWu není potřeba. Ten RAW dokáže sám o sobě hrozně moc a myslím si, že je to taková nutnost. Když už to ten foťák umí, tak proč to nevyužít a ubírat si zbytečně kvalitu.

Dáš mi nějakou zpětnou vazbu k naší galerii, ve který si v podstatě od začátku?

Myslim si že to byl skvělej nápad a to jak z hlediska vaší propagace, tak z pohledu zákazníka. Když už si někdo koupí foťák, tak tu výslednou fotku chce někomu ukázat, aby slyšel názor někoho jinýho, nejenom tý rodiny. Myslím že hlavně pro začátečníka je strašně důležitá konstruktivní kritika. A to je věc, která bohužel na většině serverech moc nefunguje a myslím, že to právě lidem hrozně chybí. Na vaší galerii už se to pomalu rozjíždí  a chtělo by to asi nějak víc podpořit lidi, aby víc komentovali, ale nevim jestli to vůbec nějak jde. Líbi se mi i to nastavení, že musíš fotky nahrávat v určitý kvalitě a rozumnym rozlišení, což si myslim, že je taky hrozně důležitý.



Tvoje fotky jsou ve svém žánru na hodně vysoký úrovni, což je nakonec vidět i na ohlasech a komentářích v Galerii. Co bys poradil lidem, který by se chtěli vydat tímto směrem?

To je těžký no - fotit, fotit, a fotit. Čemu jsem se vždycky snažil věnovat nejvíc, je práce se světlem. To je v podstatě to nejdůležitější a vlastně nejen u portrétů. Člověk pod různym světlem vypadá jinak a to je to, o co u portrétů a v modě jde. Samozřejmě nejednoduší je začínat fotit venku, protože to denní světlo a to sluníčko nějak funguje. Používám hodně často odrazné desky a občas samozřejmě i systémový světla, ale ty odrazky mám při denním světle nejradši. Pokud někdo chce fotit portréty tak ta odrazka je opravdu nutností a bez ní se dál nehne. A pak se samozřejmě naučit retušovat. Dnes je spoustu možností jak se to naučit ale všechno je to hlavně o tom zkoušení.



Takže já Ti Tome moc díky, že si přijal pozvání zastavit se v naší nové prodejně v Praze, díky i za rozhovor a popřeju Ti hodně hezkých záběru, spoustu zajímavých modelek a samozřejmě to nejlepší světlo.


















Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Používáme cookies, abychom Vám mohli nabídnout nejlepší možné služby na našich webových stránkách. Dozvědět se víc.
Souhlasím