Tvoříme HDR fotografie: co jsou a jak na ně Fotoporadna

Tvoříme HDR fotografie: co jsou a jak na ně

Martin HájekAktualizováno: 22. 8. 2016 v 10:22 • Rubrika: Fotoporadna

Pravděpodobně úplně všichni už jsme o nich někdy slyšeli. Většina z nás je viděla, nebo alespoň jednou zkusila vytvořit - ať už pomocí programu v PC nebo přímo funkcí ve fotoaparátu. Přesto, nebo možná právě proto jen málokdo skutečně chápe smysl této obdivované i zatracované a pro mnohé stále tak trochu tajuplné techniky. Řeč je o HDR fotografii.

Poprvé jsem se setkal s HDR fotografií na jedné foto vernisáži. Bylo to tuším někdy v roce 2004 nebo 2005 a vystavovalo tam více autorů - vesměs nadšených amatérů. Byl to takový “mišmaš” ale tématicky se vše točilo víceméně okolo krajinek a portrétů. Vlastně mě tam zaujala jen jedna část výstavy, která byla v podstatě komplet tvořena HDR fotografiemi (převážně krajinky, tu a tam architektura a pár portrétů). V té době ještě nešlo o tak masovou záležitost jak ji známe dnes, takže fotografie byly svým způsobem výjimečné. Bohužel dnes již HDR představuje přesně ten typ fenoménu perfektně dokazující pomíjívost a relativitu všeho.

Klasický HDR snímek (s rozumným prolnutím) - série 3x foto: Ohnisko 15mm, ISO100, F16, čas: 1s - 2s - 4s
 

Co je to vlastně HDR fotografie

HDR neboli High dynamic range (vysoký dynamický rozsah) vznikl za účelem uměle / softwarově pomoci fotografii tam, kde technika naráží na své limity. Ostatně s překotným nástupem digitálních technologií se to přímo nabízelo. Digitální technologie a postupy přinesly mnoho technologických výhod a především velice zjednodušily a urychlily celý proces tvorby fotografie. Na druhou stranu však samotné digitální senzory trpěly (a v porovnání s kinofilmem trpí dodnes) několika zásadními neduhy. Sem patří především digitální šum a omezený dynamický rozsah. HDR fotografie byla logickou a relevantní odpovědí právě na problémy s malým dynamickým rozsahem. Jinou věcí je, že velice rychle se z výtečného pomocníka - původně určeného pro moderní krajinářskou fotografii - stal silně nadužívaný a univerzální postup pro pitvoření snímků všeho druhu.  

Zajímavý způsob využití HDR může být také v interiérech (silně kontrastní scéna, typicky proti oknu)
série 3x fotografie: Ohnisko 15mm, ISO100, F5.6, čas: 1/50 - 1/25 - 1/100s
 

Co budeme potřebovat

Fotografická výbava se v podstatě neliší od standardního vybavení pro krajinářskou fotografii. V první řadě potřebujete samozřejmě fotoaparát - nejlépe s možností manuálního ovládání expozice. Ideálně tedy buď digitální zrcadlovku (DSLR) či systémový kompakt (CSC). Eventuálně lze však použít libovolný fotoaparát s funkcí expoziční kompenzace. Dále nějaký rozumný objektiv - zaměření, typ objektivu i ohnisko jsou čistě na vás a vašem fotografickém záměru. Fotografické filtry rozhodně doporučuji také, byť nejsou zde úplně nezbytně nutné. To samé platí pro dálkovou spoušť - bezdrátovou či kabelovou. Přijde vhod, nicméně dá se nahradit samospouští na fotoaparátu. Co však naopak nutné je, pořádný fotografický stativ. Základní předpoklad pro tvorbu dobrého HDR snímku je stabilní fotoaparát. V současnosti sice již existují programy s “chytrými” algoritmy, které dokáží na sebe “napasovat” sadu kompozičně odlišných snímků ale co si budeme povídat, nikdy to nebude úplně ono.

 

Experimenty s delšími expozičními časy: 3x fotografie:
Ohnisko 24mm, ISO100, F16, čas: 15s - 8s - 30s
 

Jak HDR funguje a jak jej vytvořit

V principu jde o to, pořídit sérii více snímků - kompozičně totožných avšak pokaždé s odlišnou expozicí. Tím totiž dostanete maximální rozsah jasů, jež lze v danou chvíli, na konkrétním místě zachytit. Z této série fotografií následně získáte mnohem větší rozsah než jaký je digitální fotoaparát schopen naráz posbírat. Jak jsme si řekli již dříve, digitální senzory mají problémy zaznamenat scény s širokým kontrastem (dynamickým rozsahem). Dynamický rozsah současných digitálních zrcadlovek se pohybuje někde okolo 10-14 EV, zatímco silně kontrastní krajinářské snímky - typicky letní scéna, navíc fotografovaná v protisvětle - má dynamický rozsah běžně 15-18 EV.

 

Překvapivě velice zajímavé výsledky někdy "vykouzlíme" HDR v případě noční nebo B&W fotografie.
3x fotografie: Ohnisko 70mm, ISO200, F16, čas: 10s - 5s - 20s 
 

Jak s nastavením fotoaparátu

Základem je fotoaparát na stativu a po celou dobu stabilně v jedné pozici. K fotografování využijeme buďto dálkovou spoušť a nebo samospoušť (10s).

Ostření lépe manuální a zaostřit na tzv. hyperfokální vzdálenost (maximální proostření v celé ploše snímku). Ostření ale možno nechat i na automatice.

Dále si nastavíme správnou expozici - o to se postará dobře automatické měření fotoaparátu. Nejlepší je manuální režim, vyšší clona - například F8 a co nejnižší ISO - kvůli minimu digitálního šumu, který by nám mohl hodně škodit. Samotné změny expozice pak už řídíme expozičním časem (v M režimu) nebo expoziční kompenzací (v A/Av režimu).

Někdo rád používá funkci expozičního bracketingu, který může právě k tvorbě HDR fotografií dobře posloužit, nicméně osobně tuto funkci nepoužívám. Řízení expozice pomocí expozičního času je praktické z jednoho prostého důvodu - nemění se nám hloubka ostrosti ve fotografii!

 

Silně kontrastní scéna - skoro přímé protisvětlo, slunce mimo záběr, částečně zrovna "schované" za mrakem.
Podobné snímky v podstatě nelze rozumně celoplošně exponovat bez úprav nebo fotografických filtrů
Ideální situace pro HDR foto (normálně by bylo buď přepálené nebe nebo hodně tmavá, podexponovaná zem.) 
3x fotografie: Ohnisko 40mm, ISO100, F11, čas: 2s - 1s - 4s
 

Jak dál se zpracováním snímků

Základem je fotit do RAW formátu. Díky němu zachytíte maximum dat, nejste omezeni 8-bitovou hloubkou zpracování - typickou pro JPEG formát. Série fotografií může být například po třech s expozičním rozdílem +/-1EV (tedy: 0EV / +1EV / -1EV). Ale také třeba v sérii po 5 snímcích po 0,5EV krocích (tedy: 0EV / +½EV / +1EV / -½EV / -1EV). Samozřejmě to není pravidlo - kreativitě se meze nekladou.

Problém samozřejmě představuje jakákoli dynamika ve fotografované scéně - lidé, auta a lodě v pohybu - jsou logicky pro HDR fotografii oříškem.

Pakliže máme hotovo - fotografie pořízené, na kartě uložené, zbývá jen vše poskládat v příslušném programu. Skládat HDR fotografie umí jak Photoshop tak Zoner Photo Studio, nicméně existují i k tomu přímo určené prográmky (například Photomatix, HDRtilt ap.). Ještě přes samotným skládáním je často nutné fotografie “vyvolat” - vyexportovat do rozumného formátu (snímali jsme totiž do RAWu že?!). Ideálním je zde TIFF - nekomprimovaný a s podporou až 14-bitového zpracování. Samotné složení není žádná věda, v podstatě zase “jen” pracujeme s jasy, stíny a mírou jejich prolnutí - tedy se sílou HDR efektu. Takže zde neexistuje jednoznačný návod, třeba zkoušet a nebát se trochu experimentovat.

 

Tento typ fotografie vůbec nelze pořídit konvenčními digitálními fotoaparáty a postupy.
Dynamický rozsah je tak obrovský, že se zde digitální snímače vůbec "nechytají".
Výsledkem bude buď bílé vypálené "kolo" (Měsíc) nebo Měsíc s viditelnou strukturou
ale kromě toho už nic (kolem jen černota)  
5x fotografie: Ohnisko 90mm, ISO100, F5.6, čas: 1/10s - 1/5 - 1/2s - 1/20s - 1/40s
 

Shrňme si fakta

Běžným jevem bývá, že ze začátku máme tendenci onen HDR efekt (prolnutí) přehánět. Výsledné fotografie tak dostávají zcela nereálné obrysy - často dalece za hranicí impresionismu. Vím, že to k tomu svádí. Syté, byť nereálné barvy budí dojem výjimečnosti a nechají vzpomenout na klasická díla starých mistrů. Ale platí zde stejně jako jinde: “méně je více”, takže s mírou.

Mnohé digitální fotoaparáty mají funkci HDR již imlementovanou, tzn že vám pořídí HDR snímek a rovnou jej zpracují. Postup je na chlup stejný jako zde popisovaný - jen je vše mnohem rychlejší a bez práce. Jasně, je to pohodlné a okamžitě hotové, ale výsledek nemáte pod kontrolou, což je chyba. Stejně tak chytré telefony pracují hodně s fenoménem HDR úprav, nicméně platí zde to samé jako u výše zmíněných digitálních fotoaparátů.

Nadužívání HDR funkce jsme naťukli už na samém začátku. Bývá zcela typické, že v začátečnickém opojení jsme schopni aplikovat HDR defakto na vše: od portrétů, přes reportáže, až k produktové fotografii. Výsledek sice může někdy vypadat zajímavě ale to je spíše ona výjimka potvrzující pravidlo. HDR má smysl všude tam, kde potřebujeme technice pomoci - tedy u vysoce kontrastních a statických snímků. V ostatních případech je to jen zbytečným plýtváním možnostmi a laciným efektem vedoucím ke kýčovitému výsledku.

Když tak o tom přemýšlím, osobně HDR vlastně už vůbec nepoužívám (a upřímně, ani jej nemám moc rád). Raději dávám přednost fotografickým filtrům. Polarizační filtr (CPL), přechodový filtr nebo systémové filtry udělají stejnou službu a s mnohem lepším a přirozenějším výsledkem. Ovšem pokud se HDR využívá střídmě a s mírou, své místo na slunci samozřejmě má. 

 



Zobrazeny komentáře (5 - 1)

  • 5

    Hájek

    Reaguje na (4) | Dobrý den, ano je to samozřejmě vždy o tom co komu vyhovuje a co kdo preferuje (a to je zcela v pořádku). Někomu vyhovuje bracketing, kompenzace expozice nebo třeba auto ISO. Mě osobně zase letitá praxe naučila, že čím méně toho nechám na automatice, tím lépe. Na druhou stranu zase například už téměř neudělám krok bez stativu. Je sice opruz jej všude tahat s sebou (tím spíše, že jej často vlastně ani nepoužiju) ale zas už bych si nelajsnul fotit krajinku, architekturu neřku-li právě HDR jinak než ze stativu. Nakonec, kdybychom všichni fotili stejně a se stejnými postupy, byla by to přeci strašná nuda.  

    Martin Hájek - Megapixel, Komunitní specialista, 06.09.2016 | Reagovat

  • 4

    Avatar

    "V M režimu exp. bracketing postrádá smysl " --- s tim bych si dovolil nesouhlasit, , pokud za svem nikonu 5100 dam režim M a nastavím expoziční bracketing, tak mě nehýbe s clonou, ale mění čas, tj. já dám sekvenční snímání a tak se mi na jedno zmáčknutí vyfotí najednou 3 fotky, které se liší časem, který se nastaví dle nastavené hodnoty posunu (většinou fotím +/-2EV ) samozřejmě se mi občas stane, že to zapomenu vypnout, ale to poznám ihned, když mi foťák vyfotí najednou 3 snímky, manuální změnu expozice jsem děla asi jednou, kdy mi nestačil rozsah bracketingu pro vysoký kontrast scény, ale vždy to nese riziko, že si hnete s foťákem , takže já preferuji využívat brackteing, a jak jsem psal již níže, novější foťáky umožňují více hodnot, např. 5 a to už by musela být megakontrastní scéna, aby to nestačilo, navíc jak psal kolega níže, také to využívám a fotím z ruky např. ve městě zákoutí se stíny, photoshop umí ty fotky zarovnat (align layers), je to hlavně rychlé a možné fotit z ruky

    Martin, 22.08.2016 | Reagovat

  • 3

    Avatar

    Reaguje na (2) | Na druhou stranu automatické funkce mají usnadnit fotografovi práci, uštřit čas a tak se můžeme soustředit více na fotografovaný subjekt než menu na displeji. Ano, taky jsem kolikrát nechal zapnutý bracketing, ale v poslední době ho po použití vypnu. Nebo díky funkci automatického zrušení při vypnutí foťáku se to provede samo (umí např. můj Canon 80D). Co bych zmínil v souvislosti s používáním bracketingu je focení v režimu seriového snímání, to pak snačí jednou zmáčknout spoušť a projede mi to najednou celý rozsah expozic během chvilky. Obrovská výhoda, která ve dne umožnuje fotit z ruky a eliminovat (nebo výrazně omezit) artefakty, když se ve snímku něco hýbe, třeba i jen mraky a jejich stíny. I pět snímků tak mám za méně než sekundu. Jinak musím pochválit za nabádání k rozumnému využití HDR - nejlepší snímek je takový, který byste na HDR na první pohled netipovali, prostě vypadá celkem přirozeně. Ty přesaturované, přeostřené fotky, kde je kolem stromů či budov silná aura, bijí do očí a málokdy to má nějaký smysl. Nakonec takové poznámka - HDR fotky děláme všichni častěji než si myslíme, protože výstup ze snímače dnešního foťáku nemá problém zachytit 12, 14, či více expozičních stupňů, ale na obrazovce umíme zobrazit sotva 8 bitů a na papíře je to ještě horší. Vzpomeňte na to až budete přidávat jas stínům, tlumit nejsvětleší místa, či jen nastavovat v menu aparátu dynamické zpracování světel (či jak to který výrobce nazývá) :)

    Jan Tichavský, 22.08.2016 | Reagovat

  • 2

    Hájek

    Reaguje na (1) | Dobrý den, také upřesním. Expoziční bracketing není nic jiného než jen "zautomatizování" expozičního posunu vpřed/vzad. Jinak samozřejmě nejde o nic jiného než zase "jen" o práci s časem (v Av/A řežimu) popr clonou (Tv/S). Pozor! I exp. brack. má své limity (na něž zejména v S/Tv režimu narazíte velice brzy!). V M režimu exp. bracketing postrádá smysl - není čím kompenzovat, vše nastavuje uživatel! Mnoho fotoaparátů už také umožňuje nastavit expoziční vějíř ručně (rozsah i počet snímků). Problém bracketingu je v tom, že jej člověk nesmí zapomenout vypnout (je to defakto automatická funkce a tak nutno k ní přistupovat). Obecně platí, čím méně toho necháme na automatice, tím lépe (hlavně u komplikovanějších scén). Jinak nevidím důvod, proč bych si měl při ručním nastavení hnout s foťákem na stativu?! A pokud ano, pak je to spíš problém nekvalitního stativu, popř. hlavy! S pozdravem MH 

    Martin Hájek - Megapixel, Komunitní specialista, 22.08.2016 | Reagovat

  • 1

    Avatar

    zdravim,jen upřesním, expoziční bracketing na foťáku v režimu M nebo A mění čas , takže nedochází ke změně hloubky ostrosti, levné zrcadlovky mají 3 hodnoty, ty lepší dnes běžně 5 a s tím si člověk bohatě vystačí, ručně to neměním zásadně, protože si člověk hne s foťákem, zejm v noci to pak má rozhozené viditelně -- pak bych zmínil Lightroom, který od poslední verze také umí HDR, a to dokonce, tak, že výsledkem je znovu RAW, což je výhoda pro následné úpravy a hlavně člověk nemusí vytvářet gigantické TIF soubory apod.

    Martin, 21.08.2016 | Reagovat

Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Souhlasím