Od digitálního postprocesu k dokonalé krajinářské fotografii | Rozhovor s Martinem Rakem

Jestli si dobře vybavuji, tak tvá éra fotografa začala na základě lásky k přírodě a cestování. Vzpomeneš si ale, kdy jsi začal nějak intenzivněji řešit postproces a zpracování digitálních fotografií?

Postproces jsem začal řešit v podstatě paralelně s tím, jak jsem se více a více věnoval focení. Tzn. ve chvíli, kdy jsem začal jezdit cíleně za fotografováním, už jsem fotky také upravoval.

Začal jsi fotit hned do RAWu, nebo klasicky JPEG a k nekomprimovanému formátu ses dopracoval později?

Ano, do RAWu jsem začal fotit hned na začátku. JPEG jsem snad nikdy neupravoval.

Jaký program na zpracování RAWů používáš?

Používám Adobe Lightroom Classic a Photoshop. Editaci fotek si nedokážu představit bez světelných masek. Oblíbil jsem si TK Actions Panel, který používám v aktuální verzi 9. Je to plug-in do Photoshopu, který mi výrazně ulehčuje práci.

Zkoušel jsi i software jiných značek, třeba Zoner, Capture One nebo originální software výrobců fotoaparátů?

Téměř vůbec, ale když jsem v roce 2009 začínal, editoval jsem fotky v Apple Aperture, což byla taková obdoba Lightroomu pro Mac. Ve své době to byl parádní software, ale po pár letech ho Apple bohužel zrušil.

Vnímáš za tu dekádu, co fotíš, nějaký výrazný posun v algoritmech počítačových editorů, nebo nezkoušel jsi třeba po letech vyvolat znovu starší fotografii v novější verzi software?

V novějších verzích je spousta vychytávek a lepších nástrojů, ale myslím, že výsledek se moc lišit nebude.

Jak to vůbec máš s úpravami fotek a časem stráveným u počítače? Baví tě i tahle část procesu vzniku fotografie, nebo to vyloženě bereš jako „nutné zlo"?

Úpravy mě baví, ale musím na to mít náladu. Často fotky nechávám uležet a pak jich upravím třeba pět najednou.

Kolik v průměru věnuješ času při zpracování jedné fotografie?

Je to různé, ale většinou je to tak 15 minut až hodina, takže v průměru cca půl hodiny.

Stává se ti, když se díváš na nějaké své starší fotky, že si třeba řekneš: dnes bych to upravil jinak, nebo to bereš jako uzavřenou kapitolu?

Občas se mi to stane, ale spíše se ke starším fotkám snažím nevracet. Myslím si, že dnes upravuji fotky decentněji než dřív.

Úprava jasu, kontrastu, stínů a barev je takový základ u všech fotografických žánrů. Focení krajin je ale trochu specifické, protože je potřeba dostat z expozice maximum. Jaké pokročilejší úpravy a postupy používáš?

V zásadě tento „základ“ platí i u krajin. Někdy je ale scéna natolik kontrastní, že je potřeba nafotit několik expozic a ty potom složit. V určitých případech to jde poměrně snadno pomocí funkce HDR v Lightroomu, ale ve většině případů skládám snímky manuálně ve Photoshopu. Dost mi v tom pomáhá již zmíněný plug-in TK Actions Panel, který používám převážně na světelné masky. Díky nim můžu ve snímku vybrat třeba jen nejjasnější světla nebo tmavé stíny a ty upravit, aniž bych ovlivnil zbytek snímku. Také často používám midtones contrast, neboli kontrast ve středních tónech, který snímku dodá šťávu, ale pořád mi zůstanou detaily ve světlech a stínech.

Hodně lidí řeší, zda je v současné době stále nutné používat postup HDR, nebo stačí precizně vyvolat RAW, kde se vytáhnou stíny a ztlumí světla. Jak to vidíš ty?

Dynamický rozsah u moderních snímačů dokáže hodně, ale při extrémních situacích v protisvětle je HDR, neboli vícenásobná expozice, určitě zapotřebí.

Používáš na HDR standardní software, ve kterém pracuješ, nebo dáváš přednost nějakému speciálnímu programu?

Jak už jsem psal výše, buď si vystačím s HDR modulem v Lightroomu, nebo skládám ručně pomocí vrstev ve Photoshopu.

A co focus stacking? Vystačíš si s vyšším clonovým číslem a hyperfokální vzdáleností, nebo skládáš fotografie z více záběrů s posunem roviny zaostření?

Jsem v tomto ohledu poměrně líný, takže pokud to jde, snažím se snímek proostřit vyšším clonovým číslem. Jsou ale případy, kdy focus stacking používám, například když fotím delším ohniskem nebo pokud je popředí velmi blízko.

Krajinářská fotografie na rozdíl od reportáže nebo dokumentu nemusí nutně zcela přesně a na 100 % popisovat realitu. Jak se stavíš k retuším, jako jsou například záplaty rušivých fragmentů, odstranění nechtěných objektů v záběru nebo třeba výměna oblohy? Co z toho je pro tebe ještě OK a za jakou hranici už bys ve své tvorbě nešel?

To je mezi krajináři poměrně často omílané a řekl bych zásadní téma. Já preferuji přirozené snímky, takže se snažím retušovat jen minimálně. Tzn. třeba klacky nebo jiné rušivé prvky na zemi, případně část větve zasahující do snímku. Zásadně ale do fotky nic nepřidávám a výměna oblohy je pro mě hodně za hranou. Neměl bych z takové fotky radost.

Chybí ti v současných softwarech nějaký nástroj nebo funkce, kterou bys uvítal?

Teď mě nic nenapadá. Myslím, že současné editory nabízejí téměř vše.

V poslední době se hodně skloňují AI nástroje, ať už s ohledem na pokročilé algoritmy nejnovějších fotoaparátů, nebo právě v souvislosti s různými funkcemi programů na úpravu fotek. Využíváš sám některý z nástrojů na principu umělé inteligence?

Mile mě překvapil AI Denoise v Lightroomu, který používám na odšumování snímků na vyšší ISO. Dále pak AI Remove Tool a Generative Fill, které dost ušetří čas při retušování.

Jak se obecně stavíš k fenoménu AI, který rozděluje společnost na dva tábory, tedy zastánce a ortodoxní odpůrce?

AI určitě dokáže zrychlit práci a mnoho věcí ulehčit, ale mělo by se s ní zacházet velmi obezřetně. Docela se tu hodí přísloví „Dobrý sluha, ale zlý pán“. V tuto chvíli ale nevím, jestli je vůbec možné ji nějak brzdit nebo limitovat.

Úpravami fotek ale zdaleka celý proces nekončí. Mnohdy následuje tisk, což je další kapitola sama o sobě. Máš nějaký tip, jak dosáhnout toho, aby ve výsledku vypadala fotografie na papíře stejně jako na monitoru?

V první řadě je důležitý kvalitní zkalibrovaný monitor a konzistence barevných profilů. Před tiskem fotografie doostřuji v závislosti na finální velikosti tisku a většinou je lehce zesvětlím, protože papír samozřejmě na rozdíl od displeje nebo monitoru nesvítí. Pracuji v Adobe RGB, protože má větší barevný gamut než rozšířenější sRGB. Pokud fotky vkládám na web nebo je někomu posílám na tisk, převádím je do sRGB, pokud se nedomluvíme jinak. Do osvědčených fotolaboratoří nebo redakcí nechávám soubory v Adobe RGB.

Na jakém monitoru pracuješ a jak často ho kalibruješ?

Momentálně pracuji na monitoru BenQ SW271C a kalibruji cca třikrát do roka.

Co bys poradil začínajícím krajinářům ohledně úprav, aby si ušetřili bloudění ve spoustě slepých uliček?

Nebát se zkoušet různé funkce a táhla, protože se lze vždycky vrátit zpět. Důležité je mít vizi, jak by měla výsledná fotka po úpravách vypadat. Zkrátka zdůraznit to, co je ve snímku důležité, a naopak potlačit to, co je nezajímavé nebo rušivé.