Úpravy a retuše: 2. díl - zmenšení a doostření fotografie

Proč fotografii zmenšovat?

Důvodů proč obrazový výstup neprezentovat v plném rozlišení je hned několik, od těch čistě pragmatických až po ty technické. Na druhou stranu určitě nezastávám názor, že je nutné zmenšovat úplně každou fotografii, naopak. Existuje mnoho situací, kdy se vyplatí zachovat plné rozlišení, protože si to mohou některé příležitosti vyžadovat.

K těm nejčastějším patří ta, že chcete výslednou fotografii vytisknout v plné kvalitě a v nějakém větším formátu. Ale ruku na srdce, kolik fotografií ve formátu A3+ vytiskne ročně běžný fotograf? Proto si myslím, že se najde poměrně dost situací, kdy je potřeba fotografii zmenšit.

Nejčastějším důvodem ke zmenšení výsledné fotografie je její prezentace v on-line prostředí. Tím jsou dnes sociální sítě, osobní weby, e-shopy a firemní weby či nejrůznější fotografické galerie. Všechny tyto platformy jsou zobrazovány prostřednictvím internetu na nějakém výstupním zařízení. Těmi jsou dnes displeje mobilního telefonu, tabletu, notebooku, monitoru počítače a případně televizoru.

Rozlišení těchto zařízení se sice neustále zvyšuje a už dnes jsou na trhu monitory s 8K rozlišením (cca 7680 × 4320 bodů), ale standardem běžných monitorů a displejů je stále Full HD. To odpovídá cca 1920 × 1080 bodů. A z toho dnes budeme vycházet. Na sociální sítě, e-shopy ani do fotografických galerií nemá cenu nahrávat fotografie v plné velikosti, protože většina těchto platforem obvykle stejně neumožňuje prohlédnout si je při 100% zvětšení.

Počítačové editory pro úpravu fotografií

Existují samozřejmě výjimky, kdy je nutné pracovat s obrazem v maximálním rozlišení, aby si ho mohl divák prohlédnout v plné velikosti a viděl na něm veškeré detaily. Dnes se ale budeme bavit v obecnější rovině.

Dalším důvodem, proč nenahrávat fotografii v tzv. high-ress velikosti je to, že větší obraz znamená větší objem dat. Tím pádem se může fotografie na internetu načítat pomaleji, a navíc někde na uložišti zabírá mnohonásobně více místa.

Nezapomeňte také na fakt, že cokoliv umístíte někam na internet, se z něho zase dá stáhnout, a tím pádem také zcizit a zneužít. Když dáte široké veřejnosti k dispozici data fotografií v plném rozlišení a někdo si je stáhne, může z nich začít dělat velké tisky, prodávat je do fotobank, vyrábět z nich například reklamní předměty atd.

Zmenšování fotografií se vyplatí i v případě, kdy nejdou do on-linu, ale chcete je tisknout na nějakou menší velikost. Tisk fotografie s vysokým rozlišením na nějaký malý formát sice neznamená žádný technický zádrhel, ale přesto obraz v podobném případě prochází nějakou kompresí velikosti.

Osobně zastávám názor, že je vždy lepší, když má podobné zmenšení pod kontrolou fotograf a provede si ho sám, než když je celý proces zautomatizován tiskárnou nebo nějakým programem ke kterému má přístup pouze obsluha.

Zmenšení obrazu 1:2

Existují ale i další čistě praktické důvody, kdy je nutné výsledné fotografie zmenšovat. Může se stát, že je potřebujete rychle poslat emailem, což mnohdy stačí v náhledové velikosti, ať už někomu z rodiny, přátelům nebo třeba pojišťovně. Snímek v plném rozlišení má ale poměrně velký objem dat, a tak ho ani nelze připojit jako přílohu k emailu. Opět pomůže kontrolované zmenšení fotografie.

Z vlastní praxe mohu uvést další příklad, kdy fotografie zmenšuji. Před odevzdáním zakázky klientovi je obvykle potřeba výsledné fotografie vyretušovat. To dá samozřejmě nějakou práci a je ohromný rozdíl, zda na čisto retušujete snímek s rozlišením 42 Mpx, nebo pouze 2 Mpx.

Když jsem se zákazníkem předem domluvený, že fotografie budou užity například pouze v e-shopu a nebudou se tisknout, tak si je před retušemi zmenším. To mi ušetří mnoho hodin práce proti tomu, kdybych snímky retušoval v plném rozlišení a klient si pak stejně upravoval jejich velikost.

Asi by se našlo mnoho dalších důvodů, proč se fotografie zmenšují, ale myslím, že tento výčet stačí bohatě k tomu, abyste pochopili, že umět správně upravit velikost fotografie, patří k naprosto elementární dovednosti každého fotografa.

Zmenšení obrazu 1:3

Vždy zálohujte soubory v plném rozlišení

Zde bych ale rád velmi zdůraznil jeden podstatný fakt. Ať už zmenšuji fotografii z jakéhokoliv důvodu, vždy si zálohuji data v původní velikosti. Nikdy nevíte, kdy se vám budou hodit nebo kdy si klient rozmyslí, že by třeba z nějaké fotografie rád vytisknul propagační materiál. A kdybyste měli už jen zmenšený soubor, znamenalo by to, že musíte vše nafotit znovu.

Pokud máte zálohovanou originální velikost, není problém vytáhnout záběr ze šuplíku a nabídnout ho klientovi v tiskovém rozlišení. Ideálně samozřejmě za nějakou úplatu, protože z logiky věci tisková data mají mnohem vyšší hodnotu, než ty určená pro on-line.

Zmenšení obrazu 1:5

Jak zmenšovat fotografie

No a teď k samotnému postupu změny rozměrů. V dnešním díle seriálu o editaci udělám radost i těm, kteří nedisponují drahými programy od společnosti Adobe. Ukážeme si totiž, jak zmenšit fotografii nejen ve Photoshopu, ale také v jednom ze špičkových tuzemských editorů.

Změna rozměrů fotografie v počítačovém editoru Zoner Photo Studio

Každý alespoň trochu pokročilejší editor má v nabídce nějakou funkci, díky které lze velmi rychle a v jednom kroku zmenšit obrázek nebo fotografii. Nechybí tedy ani v tomto velmi rozšířeném programu.

Porovnání zmenšeného obrazu jednotlivými metodami
1) Supersampling, 2) Mitchell, 3) Bikubická, 4) Nejbližší body

Funkce změna rozměrů

Pokud tento program používáte i jako obrazový prohlížeč, stejně jako já, musíte se ze všeho nejdříve přepnout do rozhraní EDITORU. Zde záleží na tom, jakou máte verzi. Buď si v horní liště otevřete záložku UPRAVIT a zde si vyberete nástroj ZMĚNA ROZMĚRŮ, nebo ten, kdo má nejnovější upgrade softwaru, nalezne stejnou funkci v pravém sloupci nástrojů.

Kdo z vás by měl anglickou funkci programu, tak je to záložka ADJUSTMENST a režim RESIZE DOCUMENT. V obou jazykových mutacích lze také použít klávesovou zkratku Ctrl+E, což je asi ze všeho nejjednodušší.

Následně se vám otevře panel, kde je potřeba zadat určité parametry zmenšení. Tím nejzásadnějším je nová velikost obrazu. Zde si můžete vybrat, jestli chcete údaj zadat v pixelech, tedy obrazových bodech, nebo v procentech. Různé verze programu mohou nabízet další jednotky jako milimetry, centimetry, případně anglické palce.

Funkce změna rozměrů ve Photoshopu

Pro naše účely jsou ideální pixely. K on-line prezentaci fotografií doporučuji nastavit rozlišení mezi 1200 – 2000 body na delší stranu. Určitě není od věci ověřit si předem, v jaké maximální velikosti bude fotografie zobrazována a případně nechat nějakou rezervu, například pro displeje „RETINA“, které mají vyšší rozlišení, než běžné zobrazovače.

Před vyplňováním požadovaných rozměrů doporučuji zkontrolovat, že máte zaškrtnutou funkci ZACHOVAT PROPORCE. Díky ní stačí zadat hodnoty rozměru pouze jedné strany a druhá se dopočítá automaticky, tak aby byl zachován poměr stran. Kdybyste nepotvrdili zachování proporcí, museli byste si přepočítat i rozměr druhé strany, jinak nebude zachován jejich poměr.

Nastavení hodnot pro změnu rozměrů ve Photoshopu

Zmenšení fotografie pro následný tisk

Některé verze programu v tomto okně rovnou ukazují také tiskové rozměry v centimetrech a zároveň tiskové rozlišení v DPI, což je počet tiskových bodů na jeden anglický palec (2,54 cm). V případě, že zmenšujete fotografii pro on-line prostředí, nemusíte si těchto dvou hodnot všímat a zajímá vás pouze rozlišení v obrazových bodech.

Občas je ale potřeba upravit rozměry v rámci předtiskové přípravy. Pak je lepší nenastavovat nové rozlišení v bodech, ale rovnou v centimetrech na základě toho, jak velkou fotografii budete tisknout. Určitě také doporučuji znát předem parametry tiskárny, která bude pro tisk použita. Na základě toho můžete správně vyplnit hodnotu DPI. Tím bude optimalizace zmenšení maximální.

Pokud bude mít například výsledný tisk rozměry 30 x 20 cm a tiskárna disponuje rozlišením 300 DPI, pak zadáte do editoru obě tyto hodnoty a obraz se zmenší přesně na velikost ve které bude následně vytištěn.

Jediné, na co si musíte dávat pozor je, aby výsledná velikost tisku se zohledněním DPI nepřevyšovala fyzické rozlišení digitální fotografie. Editor sice umí převzorkovat obraz i na větší rozměry, ale to sebou nese výraznou ztrátu ostrosti a obrazové kvality obecně. Z malých dat se velké fotografie tisknou jen velmi těžko.

K převzorkování se v takových případech používají speciální programy, které pracují s mnohem složitějším algoritmem k dopočítání chybějících dat. Jedním z nejpopulárnějších je patrně Gigapixel AI od společnosti Topaz Labs.

Program na zvětšování fotografií Gigapixel AI

Postupná změna velikosti

A ještě jedna drobnost. V některých návodech se doporučuje upravovat velikost fotografie na několikrát, zvláště pokud jde o hodně výrazný skok mezi původními a novými rozměry. To znamená, že byste původní velikost 6 000 x 4000 bodů zmenšovali postupně v krocích s posunem například o 10%.

První zmenšení by tedy bylo na 5400 x 3592 , poté o dalších 10% tedy na 4860 x 3233 a dále na 4374 x 2910, následně na 2624 x 1746, 2362 x 1571, zase další zmenšení na 2126 x 1414 a v sedmém kroku byste se dostali na požadované Full HD rozlišení.

Zastánci této teorie argumentují tím, že postupné zmenšování je k obrazu šetrnější a výsledná kvalita zmenšení o něco lepší. Přiznám se, že jsem to kdysi tímto způsobem dělal, ale protože jsem nepoznal žádný rozdíl ve výsledné kvalitě, tak jsem od toho upustil a zmenšuji to pouze v jednom kroku.

Dost možná tam skutečně nějaký drobný rozdíl bude, ale otázkou je, zda to někdo na zmenšeném obrázku pozná, a jestli za to čas a práce navíc stojí. Nehledě na to, že vývoj počítačových editorů a jejich algoritmů za tu dobu jistě také dosáhl velkého zlepšení.

Nstavení metody převzorkování ve starší verzi Photoshopu

Metoda přepočítávání obrazu při změně rozměrů

Jak v Zoneru, tak ve Photoshopu si lze vybrat metodu, která bude použita k převzorkování obrazu. Ta určuje, jakým způsoben se digitální fotografie přepočítá. Jde totiž o to, že jiný algoritmus je vhodný při zvětšování obrazu a jiný naopak pro jeho zmenšení. Zrovna tak je rozdíl v tom, zda upravujete velikost fotografie, nebo například nějaké skici či technického výkresu.

Obecně se mi na zmenšování fotografií nejvíce osvědčila metoda SUPERSAMPLING, kterou ostatně doporučuje i výrobce Zoneru ve svém návodu. Jediným nešvarem této metody je jemná ztráta ostrosti, která se ale dá vyřešit ve stejném kroku doostřením, což rozebereme hned v další kapitole.

Nastavení metody převzorkování v novější verzi Photoshopu

Jednotlivé metody převzorkování obrazu

•    Nejbližší body – nejjednodušší a nejrychlejší metoda, nepoužívá žádnou interpolaci bodů, z původního obrázku využívá jediný bod, nevhodná na               fotografie, ale nenahraditelná pro technické kresby s vlasovými čarami.

•    Bilineární – nejjednodušší interpolace, používá poměrný součet čtyř nejbližších okolních bodů, rychlá a obecně vhodná pro zmenšování.

•    Bikubická – pokročilejší interpolace, používá 16 okolních bodů, hodnoty prokládá kubickou křivkou, vhodná pro zvětšování i zmenšování (s doostřením).

•    Hermite – jiný typ prokládané křivky, používá čtyři nejbližší okolní body.

•    Bell – velice „měkký obraz“, vhodné pro zašuměné obrázky.

•    Mitchell – výborná kombinace mezi rychlostí a kvalitou, používá 16 okolních bodů, má „samo¬zaostřovací“ účinek.

•    Lanczos – nejnáročnější na výpočet, body se prokládají speciální křivkou simulující reálné šíření informace, používá se 36 bodů z původního obrázku, má silný „samozaostřovací“ účinek, vhodný hlavně pro zvětšování obrázků; při zmenšování může kvůli zaostřovacímu efektu vytvářet rušivé artefakty v podobě mřížky.

•    Supersampling – určen pouze pro zmenšování obrázků, používá průměr ze všech bodů, které se ztratí při zmenšování. Na fotografie má obecně nejlepší výsledky, protože pracuje se všemi body obrazu. Nevýhodou je jistá neostrost, kterou však lze snadno odstranit mírným doostřením.

•    Pouze změnit DPI – upraví pouze hodnotu tiskového rozlišení bodů na palec. Při změně hodnoty rozlišení program automaticky dopočítá, v jaké velikosti je možné fotku se zadaným rozlišením vytisknout.

Zmenšený obraz: bez doostření / s doostřením / přeostřený

Doostření obrazu

Posledním parametrem, který nabízí pokročilé editory ve stejném kroku jako zmenšení obrazu, je jeho doostření. Při jakékoliv změně rozměru se totiž částečně ztrácí ostrost fotografie, což je patrné především na jemných detailech a texturách. Z toho důvodu můžete během změny rozměrů nastavit také doostření obrazu. Konkrétně v Zoneru lze zvolit intenzitu doostření v rozsahu 0 – 200%.

Z vlastní zkušenosti vím, že má člověk tendenci doostření trochu přehánět. Důvodem je podvědomý strach z toho, že fotografie nebude dostatečně ostrá. To však může vést k přeostření, které mnohdy vypadá hůře, než jemnější neostrost.

Na přeostřeném obraze se nejen násobí šum, který začne vytvářet nežádoucí textury, ale na fotografii se také může objevit rastr v podobě mřížkování. Ještě horším efektem spojeným s přeostřením jsou výrazné světlé linky kolem ostrých hran a v extrémním případě se mohou v částech obrazu objevit falešné barvy.

Natavení hodnot změny rozměrů ve starší verzi Zoneru

Doostření při zmenšení tedy doporučuji, ale provádět byste ho měli vždy s mírou. Ideální je zapnout si náhled toho, jak vypadá obraz před změnou rozměrů a po ní. V něm si lze navíc pomocí lupy přiblížit nějaký konkrétní detail fotografie a současně jak budete posouvat táhlo intenzity doostření sledujte, jak se to podepisuje na výsledné kvalitě obrazu.

Sám mám vyzkoušeno, že standardně ostré fotografii stačí obvykle doostření mezi 50-80 %. A pokud váš objektiv nemá úplně nejlepší vykreslovací schopnosti, můžete doostřit na hodnoty kolem 80-130 %. U vyšší intenzity hrozí zborcení obrazu a výše popisované nežádoucí efekty.

Vždy však záleží na tom, na jakou velikost fotografii zmenšujete, o kolik je to procent z původní velikosti, co záběr zachycuje, kolik je v něm detailů, šumu, textur atd. Proto je nejlepší řídit se vizuálně a kontrolovat si doostření pomocí zmiňovaného náhledu.

Nastavení metody převzorkování obrazu ve starší verzi Zoneru

Změna rozměrů fotografie v počítačovém editoru Adobe Photoshop

Postup pro zmenšení digitálního obrazu ve Photoshopu je v podstatě velmi obdobný jako v předchozím programu Zoner. V horní liště otevřete záložku OBRAZ (Image) a v roletce následně zvolíte funkci VELIKOST OBRAZU (Image size). V novějších verzích Photoshopu můžete také použít klávesovou zkratku Ctrl+Alt+I.

Následně se vám otevře podobný panel jako v Zoneru a v něm vyplníte již známé hodnoty, kterými jsou požadovaná velikost, případně tiskové rozlišení a nechybí ani metoda převzorkování. Počet metod i jejich princip se liší podle toho s jakou verzí Photoshopu pracujete.

V nabídce můžete nalézt převzorkování bikubické, bilineární, Nearest Neighbour s tvrdými hranami, ale také metodu s ochranou jemných detailu, nebo ostřejší, případně měkčí algoritmus. Samozřejmostí je také možnost uzamknout poměr stran, takže pak stačí zadat pouze jednu hodnotu velikosti.

Jediný rozdíl proti Zoneru je ten, že nelze nějak více zasáhnout do rozsahu případného doostření. Ostrost obrazu samozřejmě zvýšit jde, ale až v druhém kroku, tedy po zmenšení, přes nástroj FILTRŮ. Stejně tak není k dispozici náhled, který by porovnával obraz před změnou rozměrů a po ni.

Je dost možné, že je tato funkce někde ukrytá, ale najít se mi jí nepodařilo. I to je důvod, proč jsem si zvykl zmenšovat fotografie v Zoneru. Ten má mimochodem i mnohem jednodušší způsob hromadné úpravy rozměrů více fotografií najednou.

Výběr fotografií pro hromadnou změnu rozměrů ve starší verzi Zoneru

Hromadná změna rozměrů více fotografií

Moderní editory umí dávkově zmenšit i celý set fotografií najednou. To vám značně urychlí celý proces, zvláště pak, když pracujete na nějakém větším souboru. Postup je v podstatě stejný jako když chcete zmenšit jeden soubor. Rozdíl je pouze v tom, že nepoužijete standardní EDITOR, ale záložku SPRÁVCE (Manager). V tomto rozhraní si vyberete složku s fotografiemi, otevřete jí a následně označíte pomocí kurzoru myši ty soubory, u kterých chcete provést změnu velikosti.

Pak už jen stačí otevřít záložku UPRAVIT a zde si v roletce vybrat funkci ZMĚNA ROZMĚRŮ, nebo jednoduše použít již zmiňovanou klávesovou zkratku CTRL+E.

Poté se otevře již známý panel s nastavením parametrů a metodami převzorkování obrazu. Jediný rozdíl je v tom, že panel obsahuje sloupec vybraných fotografií a v něm si ještě jednou můžete označit, zda chcete zmenšení provést jen na nějaké konkrétní fotografii, nebo na všech vybraných.

V takovém případě se místo tlačítka APLIKOVAT (Apply) použijete APLIKOVAT NA VŠE (Apply to all). Pak už jen musíte počkat až se provede celá dávka, což může samozřejmě nějakou chvíli trvat v závislosti na počtu a velikosti zmenšovaných fotografií.

Hromadné zmenšení fotografií ve starší verzi Zoneru

Pro zajímavost jsem vyzkoušel stejnou fotografii zmenšit různými metodami a v různých editorech. Pro pokus jsem vybral dvě verze Photoshopu a dvě verze Zoneru. U všech testovaných verzí obou programů je obrazová kvalita zmenšené fotografie na velmi vysoké úrovni a drobné rozdíly jsou zanedbatelné.

Pokud se budete někdy nudit, vyzkoušejte si ve svém programu různé metody zmenšení s různou úrovní doostření a nakonec uvidíte sami, jak se konkrétní editor v tomto směru chová. Ostatně tak jako je dobré znát vlastnosti svého fotoaparátu a objektivu, tak to samé platí o počítačovém editoru. I na něm totiž hodně závisí, jak bude výsledná fotografie vypadat.

Hromadné zmenšení fotografií v novější verzi Zoneru

---

Další články na téma editace fotografií:

• Úpravy a retuše: 1. díl - VRSTVY VE PHOTOSHOPU A JINÝCH EDITORECH   
• Kouzlo retuše pleti - frequency separation
• Máte rádi černobílé fotografie? - Nefoťte černobíle!
• Jak na černobílou fotografii - míchání kanálů podle Markuse Hartela
• Částečné odbarvení fotografie - jak na to?