Vícenásobná expozice ve fotoaparátu

Definice Multiexpozice

Tuto funkci můžeme zjednodušeně chápat jako více snímků vložených do jednoho výsledného. V podstatě můžeme překrývat 2 a více expozic do jedné a vytvářet tak zajímavá umělecká díla. Formou prolínání tak můžeme pracovat s tvary, světlem, kontrasty a mnohým dalším. Většina z nás již určitě takovéto snímky někdy viděla a troufám si tvrdit, že se drtivá většina z nás domnívala, že jsou tyto snímky výplodem grafika nebo náročného postprocesu. A co kdybych vám řekl, že to tak není a podobné snímky můžeme tvořit pomocí obyčejného fotoaparátu? Stačí jen nechat pracovat naši představivost.

foto: Jan Burkert

Analogová fotografie 

Historie této techniky sahá až do druhé poloviny 19. století a postupem času se měnila stejně jako fotoaparáty samotné. Pokud jsme zastánci analogové fotografie, máme zde dva způsoby, jak této metody docílit. Variantou první je jednoduché překrytí snímků, kdy nakomponujeme, vyfotíme snímek a pak podle nápadů vyfotíme další. Důležité je, že nesmíme přetočit film na další políčko, potřebujeme mít všechny snímky zachycené v tom jednom.

 

foto: Pavlína Faragová

Tato analogová metoda je oproti digitální určitě zábavnější a více "vzrušující" . Na samotný výsledek si musíme počkat a vždy to bude tak trochu překvapení. Druhý způsob je mírně složitější, konkrétně pak zakrývání částí objektivu a vytváření manuálních přechodů tak, že budeme vždy exponovat nezakrytou část a opakovat pořád dokola. Stejně jako v prvním případě musíme dbát na to, abychom nepřetočili film na další políčko a pracovali tak jen s jedním snímkem. I v tomto případě to bude do jisté míry překvapení, zda se výsledek povede.

foto: Marek Juras

Digitální fotografie

Stejně tak, jako se v průběhu let vyvíjely fotoaparáty, kupředu jdou také jejich funkce a možnosti. I tato kdysi velmi oblíbená funkce vícenásobné expozice tak není výjimkou. Většina fotoaparátů má tuto funkci zabudovanou přímo ve fotoaparátu, díky tomu máme jednodušší práci. Po vyfocení první fotografie nám zůstane v paměti, nebo se nám také zobrazí v živém náhledu a lépe se nám pak komponují další snímky. Jsou tedy dvě možnosti – tou první je přímo využít funkci multiexpozice ve fotoaparátu, kterou si podle požadavků nastavíme a finální snímek vzniká hned po vyfocení. Je to určitě komfortnější metoda, na druhou stranu pak nemáme takovou možnost editace a posunu.

foto: Marek Palounek

Druhou variantou je použít různé fotografie, klidně i dříve nafocené, a pomocí editačních programů je sloučit a upravit do tohoto formátu. Zde pak musíme pracovat s překrytím, vrstvami a dalšími technikami. Níže se podíváme, kde tuto funkci můžeme najít u výrobců fotoaparátů. Například Sony tuto funkci ve svých zařízeních nemá, musíme se tedy spokojit pouze s metodou v postprocesu. U některých dalších modelů pak můžeme narazit také na to, že výstup multiexpozice bude dostupný například jen ve formátu JPEG, což může ovlivnit případnou další editaci.

Autor: Filip Bláha

Panasonic

U fotoaparátů značky Panasonic se musíme ujistit, zda nemáme zapnuté funkce, které by mohly multiexpozici blokovat. To může být například tiché snímání, automatický režim, samospoušť a podobně. U Lumixu je pro tuto funkci důležité využívat režimy P, A, S, M a mít nastavený pouze JPEG.
Multiexpozici nalezneme v MENU – ikona fotoaparátu – Multiexpozice – vybereme způsob překrytí a zmáčkneme START.

foto: Pavel Noga

OM-System/Olympus

Stejně jako u předchozí značky i zde musíme dbát na správné nastavení fotoaparátu. Tuto funkci nalezneme v MENU – ikona fotoaparátu 2 – Vícenásobná expozice – nastavení překrytí a zesílení – můžeme začít fotografovat.

Autor: Markéta Vařeková

Nikon

U fotoaparátů značky Nikon se musíme navigovat do MENU – najít Fotografování – Vícenásobná expozice – nastavíme a můžeme začít fotit.
Nikon má dost možná nejpropracovanější možnosti multiexpozice napříč značkami, rovnou volíme počet snímků, možnosti prolnutí a také je zde přímo možnost uložit jednotlivé snímky do formátu RAW.

Canon

Stejně tak i Canon má velmi kvalitně zpracovanou tuto funkci a umožňuje nám tak připravit fotoaparát co nejlépe. Navigace je také jednoduchá, konkrétně pak MENU – ikona fotoaparátu a 6. možnost – Násobná expozice – nastavení parametrů – styl překrytí a můžeme fotografovat.

Multiexpozice pomocí sériového snímání

Jednou z dalších variant využití multiexpozice je možnost sériového snímání, kdy ale musíme následně fotografii spojit v postprocesu. Nejčastěji takové snímky můžeme vidět při akčních sportovních disciplínách, jako je například snowboarding, skateboarding a další. Pomocí těchto záběrů můžeme spojit celý jeden pohyb a postup pohybu těla do jednoho snímku. Doporučení pro tuto disciplínu je statická kompozice a následné sériové snímání.

• Jak fotit sport

Autor: Jiří Jiráček

Varianta postprocesu

Jak jsem již zmínil výše, někdy se může stát, že nám nebude stačit výsledek funkce přímo z fotoaparátu. Řešením pak je fotografie skládat svépomocí v postprocesu. Díky tomu ale můžeme použít například fotografie, které máme „v šuplíku“ a zatím nenašly využití. Lze najít spoustu aplikací, které nepřímo umožňují funkce multiexpozice, případně to dokážeme sami v běžných editačních programech, jako jsou například Adobe Photoshop, Zoner Photo Studio a další. V editu se postupně musíme naučit pracovat s překrytím, prolnutím, vrstvami a kontrastem a dále.

• Jak vybrat software pro úpravu fotek

• Jak vybrat monitor pro úpravu fotek

Autor: Martin Kozák

Proč vyzkoušet vícenásobnou expozici?

Odpověď je jednoduchá – protože můžeme tvořit neomezeně tak, jak nám naše fantazie dovolí. Multiexpozice je jeden z nejkreativnějších fotografických žánrů vůbec. Svým způsobem vytváříme obrazy stejně tak jako malíři, můžeme si celou kompozici důkladně promyslet, anebo prostě zkoušet metodou pokus a omyl a vytvářet tak úžasná díla. Spousta výsledných děl v sobě skrývá příběhy, vyvolává emoce a otázky, často nás nutí se zamyslet a hledat si to své. Osobně bych doporučil tuto funkci vyzkoušet každému kreativnímu nadšenci, ať už jako možnost vypustit svou kreativitu, nebo v sobě objevit skrytého umělce.

 

Autor: Jakub Čuřík

Zajímavost na závěr

Multiexpozice se v počátcích využívala v lékařství při studiu pohybu člověka a zvířat. Stejně tak ji využívali různí badatelé, kteří se touto metodou snažili zachytit duchy a jiné nadpřirozené bytosti.

Dvojitý autoportrét Ignáce Šechtla kolem r. 1870 - Wikipedie

Autor: Ernesto Burzagli (1873-1944). – Private Archive of Burzagli Family.