Videoporadna: Externí systémové blesky

Jak vybrat vhodný externí blesk

Pokud si při focení nevystačíte s interním bleskem vaší zrcadlovky, máte možnost poohlédnout se po externím systémovém blesku, který můžete připojit k zrcadlovce. Interní, neboli vestavěný blesk máte sice neustále po ruce, ale vzhledem k jeho velice malému výkonu není moc použitelný. Navíc je umístěn poměrně blízko objektivu, svítí pouze dopředu a vyzařovací úhel nemůže přizpůsobit úhlu záběru použitého ohniska objektivu.

Jaké jsou tedy výhody externích blesků oproti těm vestavěným?

• několikanásobně vyšší výkon, tedy použitelnost na větší vzdálenosti
• možnost naklápět a otáčet hlavu blesku pro blýskání odrazem o strop a nebo stěny
• přizpůsobení vyzařovacího úhlu blesku úhlu záběru objektivu
• hlava blesku je více vzdálená od objektivu (menší riziko vzniku červených očí)
• pomáhá zrcadlovce se zaostřováním při špatném světle
•  

Blesky můžeme dělit do dvou základních skupin:

• originální blesk
• alternativní blesk

Originální systémový blesk

Výrobce takového blesku je shodný s výrobcem fotoaparátu, takže nehrozí, že by se blesk s tělem přístroje nedokázal domluvit. Kompatibilita obou zařízení bude maximální (př. blesk Canon EX, Nikon SB, Olympus FS, Sony HVL apod. )

Alternativní systémový blesk

Výrobce takového blesku, je zpravidla výrobcem i jiného universálního příslušenství, zde je zaručena kompatibilita včetně TTL, ale nemusí se týkat všech funkcí blesku či zrcadlovky. Zřídka může docházet k nepřesnostem nastavení výkonu záblesku a pod. (př. blesky Sigma, blesk Sunpack, blesk Unomat atd.) Z této skupiny vyčnívají pak nabídka kvalitnějších firem specializujících se pouze na výrobu blesků, například blesky Metz, nebo Nissin.

Pokud máme jasno ve výrobci blesku, můžeme vybírat třídu. I zde platí jednoduché příměr : s výkonem (dosahem) roste množství funkcí a vlastností a samozřejmě cena.

• Amatérské blesky
• Poloprofesionální blesky
• Profesionální blesky

Blesky amatérské

jedná se zařízení s nízkým směrovým číslem (dosahem záblesku, výkonem). Povětšinou se sníženou nebo vůbec žádnou možností vyklápění a směřování hlavy (část blesku, ze které vychází záblesk). Tyto blesky jsou malých rozměrů a zpravidla jsou napájeny dvěma AA bateriemi. 

Blesky poloprofesionální

jejich výkon, rozměry a nabídka funkcí jsou jen o něco málo nižší než u třídy profesionální. Je možno je „odpalovat" na dálku. Mají plně pohyblivou a výklopnou hlavu a napájeny jsou již čtyřmi AA bateriemi.

Blesky profesionální

jedná se o blesky s nabídkou maxima výkonu - nejvyšší směrové číslo, ale i maxima funkcí. Od poloprofesionální třídy jsou navíc obsaženy funkce typu „stroboskop" (intenzivní sekvenční záblesk),u těchto blesků můžeme organizovat skupiny ostatních blesků na dálku, obsahují konektory pro komunikaci s ostatními blesky přes kabel, konektor pro externí napájení, mají i možnost updatovat firmwar apod.

Makro blesky

u těch se centrální řídící část umisťuje také do sáněk na těle SLR, ale hlava blesku pak figuruje po obvodu objektivu - zpravidla se jedná o kruhovou lampu nebo soustavu malých blesků osazených do kruhu.

Poslední velmi okrajovou skupinou blesků jsou blesky s tzv. středovým kontaktem (patice blesku obsahuje pouze jediný kontakt). Tato zařízení jsou sice nejuniverzálnější, ale s fotoaparátem synchronizují pouze záblesk. Veškeré expoziční hodnoty se musí při každé expozici nastavovat ručně. Při pořizování tohoto typu blesku je dobré nejprve vyzkoušet jeho kompatibilitu.

Výkon blesku

Dosah záblesku je závislý na několika faktorech. Jednak je to směrné číslo blesku (GN). To je údaj, který nám říká o tom, jak silný záblesk dokáže blesk vyvinout. Ovšem na skutečný účinný dosah blesku má vliv ještě nastavené clonové číslo (F), nastavená citlivost ISO a také vyzařovací úhle hlavy blesku, tedy fakt, jestli fotíte se širokoúhlým objektivem a nebo teleobjektivem.

Dosah blesku se dá jednoduše spočítat, když znáte směrné číslo (to je většinou uvedeno v technické specifikaci blesku). Je na to jednoduchý vzoreček:

dosah blesku (v metrech) = směrné číslo (GN) / clonové číslo (f)       - platí pro citlivost ISO 100

Ze vzorečku tedy vyplývá, že když použijete vysoké clonové číslo, nedosvítí blesk tak daleko, jako když nastavíte nějaké nižší. Při použití blesku je tedy výhodné používat raději nižší clonová čísla, pak můžete blýskat i na relativně větší vzdálenosti (ovšem pozor - i u nejvýkonnějších blesků se stále bavíme pouze o metrech, nikoliv o desítkách metrů!!!). Ovšem můžete také namířit hlavu blesku například do stropu a scénu můžete nasvítit odraženým světlem.

Za vzorečkem je poznámka, že platí pro ISO 100. Pokud chcete zvýšit dosah blesku, samozřejmě si pomůžete i zvýšením citlivosti. Platí jednoduché pravidlo: chcete-li zdvojnásobit dosah blesku, musíte ISO zvýšit 4x. Tedy pokud má blesk při nastavení ISO 100 dosah řekněme 5m, při nastavení ISO 400 to bude 10m. Při nastavení ISO 1600 to bude 20m, atd.

Ostré stíny? Ne nutně.

Jestliže používáte blesk tzv. "na přímo", jsou veškeré stíny, které vzniknou díky záblesku, poměrně ostře ohraničené. Je to způsobeno tím, že je plocha světelného zdroje poměrně malá. Čím větší je plocha světelného zdroje, tím měkčí jsou stíny, tím víc je tedy světlo rozptýlené.

Proto mnoho fotografů blýská do stropu, nebo do stěny. Pokud totiž zábleskem osvětlíme například bílý strop, světlo se od stropu odrazí na fotografovanou scénu. Odrazí se ale z daleko větší plochy, než jakou má hlava blesku, takže na scénu už dopadá zábleskové světlo výrazně změkčené. Takové snímky pak vypadají velice přirozeně a mnohdy ani není na první pohled zřejmé, že byl blesk použit.

Pro tento způsob použití blesku je ale několik limitů. Jednak je to výkon blesku (slabý blesk nemá takovou sílu, aby byla odraženým světlem scéna dostatečně nasvícena) a pak také nutnost mít světlo od čeho odrážet. Tedy strop musí být poměrně nízko (max. kolem 4 m, se silnějším bleskem i o trochu víc) a musí být bílý. Jinak totiž barva odraženého světla převezme barvu stropu a výsledná fotka by pak barevně neodpovídala.

V exteriéru, kde není od čeho odrážet, se naše možnosti poměrně dost zužují. Řešením je například mít sebou pomocníka, který bude držet odraznou desku, do které budete mířit hlavou blesku. Další možností - především pro focení portrétů z relativně malé vzdálenosti - je použít rozptylku, přesněji tzv. softbox. Čím větší, tím měkčího světla dosáhnete.

Portrétní set umožňuje modulovat světlo blesku mnoha rozličnými způsoby

Jak na tmavé pozadí

Všichni asi důvěrně známe fotky, na kterých se použití blesku prostě nezapře. V popředí jsou dobře osvětlené obličeje, ale pozadí je černé jak bota, takže není vůbec poznat, kde byl vlastně snímek pořízen. Tomu se dá poměrně lehko předejít. 

Jak bude osvětlené pozatí snímku, nemá na svědomí blesk, ten osvětluje popředí. O expozici pozadí se stará použitý expoziční čas. Chcete-li tedy, aby pozadí snímku nebylo úplně tmavé, použijte delší expoziční čas. Buď ho můžete nastavit v plně manuálním režimu nastavení expozičních hodnot a nebo můžete využít režim priority clony (režim A, nebo Av). V prioritě clony nastaví foťák expozici, jako byste fotili bez blesku.

Většinou je dobré, když je pozadí přece jen o trošku tmavší. Toho docílíte použitím záporné korekce expozice v prioritě clony (korekce "do mínusu") a v manuálním režimu stačí trochu zkrátit čas, nebo nastavit vyšší clonové číslo, nebo snížit citlivost.

Jednoduchá ukázka použití dlouhého času v kombinaci s bleskem. Čas byl 25 minut - foceno v noci ze stativu.