Viktor Sýkora - garant pátého soutěžního kola věnovaného makrofotografii Rozhovory

Viktor Sýkora - garant pátého soutěžního kola věnovaného makrofotografii

Luděk BouškaAktualizováno: 6. 5. 2015 v 7:48 • Rubrika: Rozhovory

Viktor Sýkora pracuje na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy jako vědecký pracovník a od roku 2006 se specializuje na vědeckou fotografii a mikrofotografii. Kromě účasti na řadě výstav doma i v zahraničí své fotografie vystavoval na dvanácti autorských výstavách. Jeho práce získaly četná uznání a ceny a byly otištěny také v řadě domácích i zahraničních časopisů (National Geographic USA, American Photography, Photo, Scientific American, Science, EMBO Journal, Magazín fotografie, PhotoArt a další). Coby garanta kola věnujícího se makrofotografii, jsme asi nemohli oslovit nikoho povolanějšího.

Dobrý den, pane Sýkoro, můžete se našim čtenářům trochu představit? Jak jste se dostal k focení a co Vás přivedlo k mikrofotografii?

Fotografovat jsem začal ve 12 letech (to už je opravdu hodně, ale hodně dávno…), tenkrát na film 6x6cm. Oblíbenými tématy pro mě byly hlavně příroda a architektura. Někdy v roce 2005 jsem začal hledat téma, kterému bych se věnoval soustavněji. Moje volba padla na mikrofotografii, která mi umožnila propojit zkušenosti z práce na 1. lékařské fakultě a fotografický koníček.

Vaše snímky jsou plné barev, tak je to i ve skutečnosti a nebo snímky nějak dobarvujete?

Snímky z běžného (optického) mikroskopu jsou v původních barvách. Dobarvované jsou snímky, které vznikají pomocí skenovacího elektronového mikroskopu, protože originální snímky jsou černobílé.

Jak moc vlastně snímky zpracováváte v počítači? Mnohé objekty vypadají, jakoby se vznášely ve vzduchu před černým pozadím. To je také postproces a nebo je v tom nějaký fígl?

Vlastně o obojí. Nejpůsobivějšího efektu dosahuji použitím mikroskopování „v temném poli“, což je speciální způsob osvětlení objektu. U elektronové mikroskopie tuto metodu nelze použít a černé pozadí je výsledkem postprocesingu.

V obou případech tvoří úprava v počítači podstatnou část práce. Ve velkých zvětšeních se natvrdo projeví všechny „kosmetické vady“ objektů a bez provedené retuše a postprocesu by se snímky nedaly použít. Úpravy jsou časově hodně náročné, občas se protáhnou až na 10 hodin čistého času.

Zásadní roli hraje u Vašich snímků světlo. Díky němu vynikne prostorovost objektů a jejich struktůra. Jak svítíte?

Popsat svícení v mikroskopii by zabralo hodně místa a zabředli bychom do nudné technické terminologie. Zjednodušeně potřebujeme mít světla, která jsou součástí mikroskopu a také externí zdroje bodového světla bez tepelné složky.

Jakou používáte techniku? Samozřejmě kromě mikroskopů... Mám na mysli jednak to, jakým fotoaparátem fotíte, ale také, jestli používáte i "obyčejné" makroobjektivy? Ale zajímají mě přirozeně i ty mikroskopy.

Výbavou patřím mezi „nikonisty“. Moje příslušnost k této skupině ale nevznikla z přesvědčení, že zrcadlovky a objektivy Nikon jsou tou jedině správnou volbou. Důvod je daleko více prozaický. Moje první zrcadlovka byl analogový Nikon F90 (nepočítám-li Pentacon Six) , pak jsem si k ní koupil objektiv, potom další a další a bylo to J

Dnes mám Nikon D7000, sadu zoom objektivů 14-24/2,8, 24-70/2,8 a 70-200/2,8 a několik fixních objektivů. Na makro používám Sigmu 105mm f/2.8 Macro.

Mikroskopy nevlastním (cena elektronového mikroskopu se pohybuje v řádech milionů), ale platím za strojový čas.

A jak vlastně probíhá takové focení přes mikroskop? Čím vším se to liší od klasické makrofotografie? Dají se mikrofotografie fotit i v domácích podmínkách? Existují mikroskopy dostupné a použitelné i pro normální smrtelníky?

Pro snímky používám dvě diametrálně náročné metody mikroskopie.
První je jednoduchá - světelná mikroskopie. Vlastně jen místo objektivu použijete mikroskop. Světelný mikroskop vytváří obraz tvořený světelnými paprsky a soustavou čoček. Jeho výhodami jsou snadná příprava preparátů a možnost pozorovat objekty v původní barvě. Pro tento typ mikrofotografie je stejně jako ve všech ostatních oborech fotografie důležitý způsob osvětlení. Světelný mikroskop je dostupný i pro domácí použití, ale s pomocí levných přístrojů nemůžete očekávat dokonalé výsledky.

Druhá metoda je technicky náročná, nedosažitelná bez zázemí specializovaného pracoviště – skenovací elektronová mikroskopie.
Příprava preparátů pro elektronovou mikroskopii je ve srovnání se světelným mikroskopem poměrně zdlouhavá a náročná. Obvykle zahrnuje tyto kroky: fixaci vzorku ve fixačním činidle, vymytí fixačních roztoků a dehydrataci (rozumí se nahrazení vody ve vzorku organickým rozpouštědlem), vysušení, nalepení na podložní terčík a zvýšení povrchové vodivosti (pokrytím preparátu vrstvou zlata, platiny nebo slitiny platiny a palladia o síle 10-20 nm). Procedura přípravy trvá dva až tři dny.

U skenovacího elektronového mikroskopu (SEM) je světelný paprsek (fotony) nahrazen pohyblivým svazkem elektronů a soustavu optických čoček nahrazují elektromagnetické čočky. Díky kratší vlnové délce elektronů oproti fotonům, dosahuje elektronový mikroskop zvětšení 20x-1 000 000x. Obraz je vytvářen počítačem na základě informací z detektoru, který zachycuje elektrony odražené z povrchu vzorku. Původní obraz z mikroskopu je vždy černobílý a všechny barvy jsou dodány do obrazu uměle. Používají se na zvýraznění struktur a zásadně ovlivňují výsledný výtvarný účinek snímku. Barevné podání je tudíž zcela dílem autora a většinou neodpovídá původní barvě objektu. Přidání barev do obrazu je všeobecně používaná metoda u autorů z celého světa, kteří svoje snímky ze SEM výtvarně upravují.

Dá se dobrých výsledků dosáhnout i s čistě fotografickým vybavením? Jak dosáhnout daleko většího zvětšení, než nabízejí samotné makroobjektivy?

Ano, ale v tomto případě budeme mluvit o makro a nikoli mikrofotografii. Velikost zobrazovaného detailu však může být za určitých podmínek podobná. Chceme-li bez použití mikroskopu získat snímky s velkým zvětšením (až 5:1) musíme disponovat dalším vybavením, především makroměchem a makrobleskem. Nutno říci, že takové vybavení není levné.

Jak je to vlastně s ostřením, tedy přesněji s hloubkou ostrosti? Fotíte sérii snímků s různým zaostřením a následně skládáte v počítači a nebo tohle není u mikrofotografie takový problém?

Snažím se problémům s hloubkou ostrosti předejít výběrem objektů. V nezbytných případech používám program na skládání snímků.

Čím začít, když některý z našich čtenářů bude chtít fotit mikrosnímky? Co pokládáte na mikrofotografii za nejobtížnější a jaká fáze focení Vám dá naopak nejméně práce?

Určitě bych začal nastudováním teorie na internetu a ujasněním, jaký typ mikrofotografie mě zajímá a jestli je pro mě reálné získat přístup k potřebné technice. Potom už stačí vybrat vhodný vzorek, obrnit se trpělivostí a začít. Právě výběr vhodného objektu je asi tou nejobtížnější a zároveň nejdůležitější částí. Vybrat zajímavý objekt z věcí, které téměř nevidím, chce hodně představivosti, zkušenosti a štěstí. U světelné mikroskopie nás chybný výběr moc mrzet nemusí, ale představte si, že zdlouhavě připravujete nadějný vzorek pro elektronový mikroskop, a když ho poprvé uvidíte na monitoru tak je vhodný pouze na vyhození.

Výtvarná makrofotografie. Beseda s garantem Viktorem Sýkorou

Přijďte na besedu s Viktorem Sýkorou, který se zaměřuje na mikrofotografii fotografii. Objevte svět, který jde za hranici běžné makrofotografie a nechte se inspirovat skvělými fotografiemi. Zjistěte, jak se fotí pomocí elektronového mikroskopu a jak se zvětšují fotky na velký formát. Přijďte na jednu z nejlepších besed v tomto měsíci a získejte cenné rady od zkušeného fotografa jakým je Viktor Sýkora. V rámci besedy je na prodejně vystavena i výstava úchvatných fotografií ve formátu 70x100 cm.



Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Doporučené stránky

  • Jak fotit makro

    Přestože počátky makrofotografie sahají hluboko do historie, skutečnou popularitu si tento žánr našel až dnes. Jedním z hlavních důvodů je především…

  • Výtvarná makrofotografie

    Makro bylo v loňské soutěži jedním z nejoblíbenějších měsíčních témat, čemuž napovídal i počet soutěžních fotografií, které jsme do Galerie vložili.…

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Souhlasím