Viktor Sýkora - garant pátého soutěžního kola věnovaného makrofotografii Rozhovory

Viktor Sýkora - garant pátého soutěžního kola věnovaného makrofotografii

Luděk BouškaAktualizováno: 6. 5. 2015 v 8:48 • Rubrika: Rozhovory

Viktor Sýkora pracuje na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy jako vědecký pracovník a od roku 2006 se specializuje na vědeckou fotografii a mikrofotografii. Kromě účasti na řadě výstav doma i v zahraničí své fotografie vystavoval na dvanácti autorských výstavách. Jeho práce získaly četná uznání a ceny a byly otištěny také v řadě domácích i zahraničních časopisů (National Geographic USA, American Photography, Photo, Scientific American, Science, EMBO Journal, Magazín fotografie, PhotoArt a další). Coby garanta kola věnujícího se makrofotografii, jsme asi nemohli oslovit nikoho povolanějšího.

Dobrý den, pane Sýkoro, můžete se našim čtenářům trochu představit? Jak jste se dostal k focení a co Vás přivedlo k mikrofotografii?

Fotografovat jsem začal ve 12 letech (to už je opravdu hodně, ale hodně dávno…), tenkrát na film 6x6cm. Oblíbenými tématy pro mě byly hlavně příroda a architektura. Někdy v roce 2005 jsem začal hledat téma, kterému bych se věnoval soustavněji. Moje volba padla na mikrofotografii, která mi umožnila propojit zkušenosti z práce na 1. lékařské fakultě a fotografický koníček.

Vaše snímky jsou plné barev, tak je to i ve skutečnosti a nebo snímky nějak dobarvujete?

Snímky z běžného (optického) mikroskopu jsou v původních barvách. Dobarvované jsou snímky, které vznikají pomocí skenovacího elektronového mikroskopu, protože originální snímky jsou černobílé.

Jak moc vlastně snímky zpracováváte v počítači? Mnohé objekty vypadají, jakoby se vznášely ve vzduchu před černým pozadím. To je také postproces a nebo je v tom nějaký fígl?

Vlastně o obojí. Nejpůsobivějšího efektu dosahuji použitím mikroskopování „v temném poli“, což je speciální způsob osvětlení objektu. U elektronové mikroskopie tuto metodu nelze použít a černé pozadí je výsledkem postprocesingu.

V obou případech tvoří úprava v počítači podstatnou část práce. Ve velkých zvětšeních se natvrdo projeví všechny „kosmetické vady“ objektů a bez provedené retuše a postprocesu by se snímky nedaly použít. Úpravy jsou časově hodně náročné, občas se protáhnou až na 10 hodin čistého času.

Zásadní roli hraje u Vašich snímků světlo. Díky němu vynikne prostorovost objektů a jejich struktůra. Jak svítíte?

Popsat svícení v mikroskopii by zabralo hodně místa a zabředli bychom do nudné technické terminologie. Zjednodušeně potřebujeme mít světla, která jsou součástí mikroskopu a také externí zdroje bodového světla bez tepelné složky.

Jakou používáte techniku? Samozřejmě kromě mikroskopů... Mám na mysli jednak to, jakým fotoaparátem fotíte, ale také, jestli používáte i "obyčejné" makroobjektivy? Ale zajímají mě přirozeně i ty mikroskopy.

Výbavou patřím mezi „nikonisty“. Moje příslušnost k této skupině ale nevznikla z přesvědčení, že zrcadlovky a objektivy Nikon jsou tou jedině správnou volbou. Důvod je daleko více prozaický. Moje první zrcadlovka byl analogový Nikon F90 (nepočítám-li Pentacon Six) , pak jsem si k ní koupil objektiv, potom další a další a bylo to J

Dnes mám Nikon D7000, sadu zoom objektivů 14-24/2,8, 24-70/2,8 a 70-200/2,8 a několik fixních objektivů. Na makro používám Sigmu 105mm f/2.8 Macro.

Mikroskopy nevlastním (cena elektronového mikroskopu se pohybuje v řádech milionů), ale platím za strojový čas.

A jak vlastně probíhá takové focení přes mikroskop? Čím vším se to liší od klasické makrofotografie? Dají se mikrofotografie fotit i v domácích podmínkách? Existují mikroskopy dostupné a použitelné i pro normální smrtelníky?

Pro snímky používám dvě diametrálně náročné metody mikroskopie.
První je jednoduchá - světelná mikroskopie. Vlastně jen místo objektivu použijete mikroskop. Světelný mikroskop vytváří obraz tvořený světelnými paprsky a soustavou čoček. Jeho výhodami jsou snadná příprava preparátů a možnost pozorovat objekty v původní barvě. Pro tento typ mikrofotografie je stejně jako ve všech ostatních oborech fotografie důležitý způsob osvětlení. Světelný mikroskop je dostupný i pro domácí použití, ale s pomocí levných přístrojů nemůžete očekávat dokonalé výsledky.

Druhá metoda je technicky náročná, nedosažitelná bez zázemí specializovaného pracoviště – skenovací elektronová mikroskopie.
Příprava preparátů pro elektronovou mikroskopii je ve srovnání se světelným mikroskopem poměrně zdlouhavá a náročná. Obvykle zahrnuje tyto kroky: fixaci vzorku ve fixačním činidle, vymytí fixačních roztoků a dehydrataci (rozumí se nahrazení vody ve vzorku organickým rozpouštědlem), vysušení, nalepení na podložní terčík a zvýšení povrchové vodivosti (pokrytím preparátu vrstvou zlata, platiny nebo slitiny platiny a palladia o síle 10-20 nm). Procedura přípravy trvá dva až tři dny.

U skenovacího elektronového mikroskopu (SEM) je světelný paprsek (fotony) nahrazen pohyblivým svazkem elektronů a soustavu optických čoček nahrazují elektromagnetické čočky. Díky kratší vlnové délce elektronů oproti fotonům, dosahuje elektronový mikroskop zvětšení 20x-1 000 000x. Obraz je vytvářen počítačem na základě informací z detektoru, který zachycuje elektrony odražené z povrchu vzorku. Původní obraz z mikroskopu je vždy černobílý a všechny barvy jsou dodány do obrazu uměle. Používají se na zvýraznění struktur a zásadně ovlivňují výsledný výtvarný účinek snímku. Barevné podání je tudíž zcela dílem autora a většinou neodpovídá původní barvě objektu. Přidání barev do obrazu je všeobecně používaná metoda u autorů z celého světa, kteří svoje snímky ze SEM výtvarně upravují.

Dá se dobrých výsledků dosáhnout i s čistě fotografickým vybavením? Jak dosáhnout daleko většího zvětšení, než nabízejí samotné makroobjektivy?

Ano, ale v tomto případě budeme mluvit o makro a nikoli mikrofotografii. Velikost zobrazovaného detailu však může být za určitých podmínek podobná. Chceme-li bez použití mikroskopu získat snímky s velkým zvětšením (až 5:1) musíme disponovat dalším vybavením, především makroměchem a makrobleskem. Nutno říci, že takové vybavení není levné.

Jak je to vlastně s ostřením, tedy přesněji s hloubkou ostrosti? Fotíte sérii snímků s různým zaostřením a následně skládáte v počítači a nebo tohle není u mikrofotografie takový problém?

Snažím se problémům s hloubkou ostrosti předejít výběrem objektů. V nezbytných případech používám program na skládání snímků.

Čím začít, když některý z našich čtenářů bude chtít fotit mikrosnímky? Co pokládáte na mikrofotografii za nejobtížnější a jaká fáze focení Vám dá naopak nejméně práce?

Určitě bych začal nastudováním teorie na internetu a ujasněním, jaký typ mikrofotografie mě zajímá a jestli je pro mě reálné získat přístup k potřebné technice. Potom už stačí vybrat vhodný vzorek, obrnit se trpělivostí a začít. Právě výběr vhodného objektu je asi tou nejobtížnější a zároveň nejdůležitější částí. Vybrat zajímavý objekt z věcí, které téměř nevidím, chce hodně představivosti, zkušenosti a štěstí. U světelné mikroskopie nás chybný výběr moc mrzet nemusí, ale představte si, že zdlouhavě připravujete nadějný vzorek pro elektronový mikroskop, a když ho poprvé uvidíte na monitoru tak je vhodný pouze na vyhození.

Výtvarná makrofotografie. Beseda s garantem Viktorem Sýkorou

Přijďte na besedu s Viktorem Sýkorou, který se zaměřuje na mikrofotografii fotografii. Objevte svět, který jde za hranici běžné makrofotografie a nechte se inspirovat skvělými fotografiemi. Zjistěte, jak se fotí pomocí elektronového mikroskopu a jak se zvětšují fotky na velký formát. Přijďte na jednu z nejlepších besed v tomto měsíci a získejte cenné rady od zkušeného fotografa jakým je Viktor Sýkora. V rámci besedy je na prodejně vystavena i výstava úchvatných fotografií ve formátu 70x100 cm.



Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Doporučené stránky

  • Jak fotit makro

    Přestože počátky makrofotografie sahají hluboko do historie, skutečnou popularitu si tento žánr našel až dnes. Jedním z hlavních důvodů je především…

  • Výtvarná makrofotografie

    Makro bylo v loňské soutěži jedním z nejoblíbenějších měsíčních témat, čemuž napovídal i počet soutěžních fotografií, které jsme do Galerie vložili.…

  • Svět pod lupou

    Makro fotografie patří bezesporu k jednomu z nejvýtvarnějších a zároveň nejkreativnějším žánrům vůbec. Dá se říci, že jedinou hranicí makra je lidská…

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Používáme cookies, abychom Vám mohli nabídnout nejlepší možné služby na našich webových stránkách. Dozvědět se víc.
Souhlasím