Stativ je investice do budoucna

Důležitou skutečností, kterou je dobré si před samotným nákupem stativu uvědomit, je jeho životnost. Stativ totiž s největší pravděpodobností „přežije" váš digitální fotoaparát, takže se vyplatí věnovat jeho výběru odpovídající pozornost a při nákupu stativu se zbytečně neunáhlit.

Podobné záběry s pohybově rozostřenou tekoucí vodou se bez stativu vlastně nedají vyfotit. Zde byl použit čas 4s, při cloně f/16 a citlivosti ISO 100

Základní parametry stativů

Každý stativ lze charakterizovat několika základními parametry, které hrají při jeho výběru podstatnou roli. Mezi ty nejdůležitější patří:

• materiál
• konstrukce
• maximální a minimální výška
• délka stativu ve složeném stavu
• hmotnost stativu
• počet segmentů noh stativu
• maximální zatížení
• použitá stativová hlava
• a samozřejmě také cena

Důležité je dobře si předem rozmyslet, v jakých situacích budete stativ především používat.

Materiál

Nejčastěji používaným materiálem pro výrobu stativů jsou dnes různé hliníkové slitiny, tzv. dural. Jeho hlavní předností je pevnost, ale v neposlední řadě také cena. Stativy z vyšší třídy bývají vyrobeny z kompozitních materiálů s uhlíkovými vlákny (karbon). Ty se vyznačují nižší hmotností, která je však vykoupena výrazně vyšší cenou. Nejdražší stativy jsou vyráběny z titanu, který má nízkou váhu a přitom je velice pevný a tuhý.

Stále se lze setkat také se stativy vyrobenými ze dřeva. Ty jsou příjemnější na omak při nízkých teplotách, ale oproti stativům z hliníkových slitin nebo kompozitních materiálů s uhlíkovými vlákny, jsou při stejných rozměrech náchylnější na vibrace. Proto bývá jejich konstrukce daleko složitější, což má sice velmi kladný vliv na celkovou pevnost, ale negativně se to podepisuje na jejich hmotnosti a také na ceně.

Karbonová vlákna bývají spletena do nejrůznějších vzorů v mnoha vrstvách.

Konstrukce

Nejčastěji se setkáte se stativy se třemi nohami a centrálním vysunovatelným sloupkem, tzv. tripody. Jedná se o klasickou konstrukci, mezi jejíž největší přednosti patří zejména vysoká stabilita. Na nohách stativu jsou většinou speciální koncovky (u profesionálních stativů mohou být vyměnitelné), které mají za úkol zajistit dobrou stabilitu stativu i na kluzkém povrchu.

Druhou často používanou konstrukcí stativů jsou monopody, neboli stativy které mají pouze jednu nohu. Jejich úkolem je především tlumit vertikální vibrace. Použití je vhodné zejména v situaci, kdy jsou kladeny vysoké nároky na co nejnižší hmotnost stativu, tedy například při chození po horách. Výhodou je také rychlost jejich použití. Monopod samozřejmě není schopen poskytnout dostatečnou oporu při použití příliš dlouhých expozičních časů. Nejčastěji jsou monopody využívány jako "podpěra" těžkých teleobjektivů při focení sportu.

Posledním typem stativů jsou pak ministativy. Ty se hodí především pro majitele lehkých kompaktních fotoaparátů, kteří je využijí například pro pohodlné umístění fotoaparátu na stůl při focení na samospoušť.

Stativ Joby GorillaPod Focus, který je malý, pevný a při tom velice flexibilní.

Maximální a minimální výška

Ideální umístění fotoaparátu na stativu by mělo být takové, abyste se při fotografování nemuseli hrbit. Obecně samozřejmě platí, že čím větší maximální výška, tím lépe. S přihlédnutím i k dalším důležitým parametrům, jako jsou hmotnost či cena stativu, je však dobré dospět při volbě maximální výšky k nějakému rozumnému kompromisu.

Občas se také hodí, zejména věnujete-li se makrofotografii, aby stativ umožňoval focení co nejblíže u země. Některé stativy se proto vyrábějí se středovým sloupkem, který je možné převrátit tak, aby místo nahoru směřoval dolu k zemi.

Stativ otočený "hlavou dolů" umožňuje umístit fotoaparát skutečně těsně nad zem.

Délka stativu ve složeném stavu

Délka stativu ve složeném stavu pro vás bude důležitá zejména v případě, kdy se stativem často cestujete a nechcete, aby vám jeho rozměry při přepravě způsobovaly komplikace.

Hmotnost stativu

Ač se to na první pohled nemusí zdát, hmotnost stativu je velice důležitým parametrem. Příliš lehký stativ nebude ve většině případů dostatečně stabilní, což se může projevit zejména při zhoršených povětrnostních podmínkách (např. při silném větru, kdy se stativ lehko rozkmitá). Obecně tedy platí, čím těžší stativ, tím stabilnější. Na druhou stranu, pokud si vyberete příliš těžký stativ, hrozí vám nebezpečí, že budete mít tendenci nechávat stativ „zahálet" doma, protože se vám příliš „pronese".

Počet segmentů noh stativu

Většina stativů se vyrábí s teleskopickými nohami, které se skládají ze tří nebo čtyř segmentů. Stativy s třísegmentovými nohami jsou stabilnější a lépe odolávají vibracím, čtyři segmenty oproti tomu zaručují stativu kratší délku ve složeném stavu a ve většině případů i větší výšku v roztaženém stavu.

Speciální kategorií jsou stativy s nohami tvořenými pouze jedním dílem. Ty se však nehodí na časté přenášení a jsou určeny převážně pro použití na jednom místě, tedy například ve fotografickém ateliéru.

St. Paul's over Millennium Bridge, 1720; Dan Svoboda. Čas 10s.

Maximální zatížení

Maximální zatížení zjednodušeně řečeno udává, jaký nejtěžší fotoaparát (včetně veškerého použitého příslušenství) můžete na stativ umístit. Tato hodnota je ve skutečnosti hraniční a pro dosažení ideálních fotografických podmínek by se hmotnost aparatury, kterou na stativ umisťujete, měla pohybovat přibližně na 50% této hodnoty.

Použitá stativová hlava

V zásadě se můžete setkat se dvěma typy stativových hlav:

• Kulová hlava vyniká možností rychlého nastavení fotoaparátu do požadované polohy a také bývá lehčí než tzv. třícestná hlava.
• Třícestná hlava naproti tomu umožňuje přesnější nastavení fotoaparátu, což oceníte zejména při makrofotografii, kdy je potřeba přibližovat se a oddalovat od fotografovaného předmětu po malých krocích. Oproti kulové hlavě je však rozměrnější a většinou má také větší hmotnost.

Při výběru vhodné hlavy k vašemu stativu je důležité věnovat pozornost také způsobu, jakým se k hlavě připevňuje fotoaparát. Zejména majitelé více fotoaparátů tak ocení stativové hlavy vybavené rychloupínacími destičkami, které umožňují rychlou a pohodlnou výměnu fotoaparátu na stativu.

Cena

Jako u většiny zboží, i v případě stativů platí, že za kvalitu je třeba si připlatit. Zjednodušeně se tedy dá říct, že čím dražší stativ, tím lepší. Hlavní rozdíl v ceně mezi jednotlivými stativy je přitom dán použitými materiály a celkovou kvalitou zpracování jednotlivých dílů.

Ostrovy; Dan Svoboda. Čas 54 s.

 

Jak správně používat stativ

Kdy stativ použít

Obecně řečeno, nejlépe vždy, kdy je to možné. Samozřejmě existují i podmínky, ve kterých se použití stativu nehodí. Patří mezi ně například fotografování pohybujícího se objektu v situaci, kdy chcete na snímku zachovat efekt pohybu („rozmáznuté" pozadí) a potřebujete tedy s fotoaparátem kopírovat pohyb fotografovaného objektu. Bez stativu se naopak většinou neobejdete při použití objektivů s „dlouhým ohniskem" a při fotografování ve zhoršených světelných podmínkách, kdy potřebujete použít delší expoziční čas.

Umístění stativu

Důležité je vybrat pro umístění stativu co nejpevnější podloží. Jen tak docílíte toho, že bude váš stativ mít potřebnou stabilitu a bude dobře plnit svůj účel. Pokud jste nuceni umístit stativ například do měkkého terénu, je dobré, když je váš stativ vybaven bodci, které se připevní na nohy stativu a zaryjí se do země.

Nastavení stativu do vhodné pozice

Vždy usilujte o to, aby byl stativ postaven tak, že středový sloupek je ve svislé poloze. Pokud je stativ šikmo, stává se méně stabilním a v krajním případě hrozí dokonce jeho pád i s fotoaparátem na zem. Proto bývají na stativech umístěné malé vodováhy, které správné "vyvážení" usnadňují.

Výkonnější stativy Manfrotto bývají vybaveny malou vodováhou poměrně běžně.

Při nastavování stativu na vhodnou výšku se snažte pokud možno vyhnout výraznému vysunutí středového sloupku, který je nejslabším článkem stativu. S hodně vysunutým středovým sloupkem vystavujete váš fotoaparát mnohonásobně většímu nebezpečí vibrací.

Potřebujete-li dostat váš fotoaparát blíže k zemi, volte raději zatažení nejslabších segmentů teleskopických noh, než jejich roztažení do šířky. Při výrazném roztažení noh je stativ také více náchylný na rozhýbání.

Quiraing; Dan Svoboda. Čas 30 s.

Zásady použití stativu

1. Při fotografování ze stativu byste vždy měli zvolit jiný typ spouště, než stisknutí tlačítka spouště přímo na fotoaparátu. Při použití ruční spouště se totiž může stát, že při jejím stisku přenesete na soustavu stativu s fotoaparátem nežádoucí chvění. V úvahu tedy připadá dálková spoušť. Na výběr máte ze dvou typů:
   
   Kabelová či drátěná spoušť, jejíž připojení je možné u většiny digitálních zrcadlovek, ale i některých kompaktních fotoaparátů z vyšší třídy.
   Dálkové bezdrátové ovládání je druhou variantou, která se rovněž týká zejména digitálních zrcadlovek a dražších kompaktů.
2. Samospoušť je poslední možností a lze ji využít snad u všech digitálních fotoaparátů včetně těch nejlevnějších kompaktů. Nevýhodou tohoto řešení je však delší „reakční doba" samospouště, což může být v některých případech problém.
3. Fotografujete-li se stativem v silném větru, může vám pro jeho stabilizaci pomoci zavěšení přídavných závaží. Jako vhodná závaží vám přitom mohou posloužit i obyčejné igelitové tašky naplněné například kameny. Dejte však pozor, abyste přidáním závaží nepřekročili maximální nosnost stativu.
4. Pokud fotografujete s dlouhými a těžkými objektivy (týká se zejména teleobjektivů), tedy v situaci kdy je těžiště soustavy fotoaparát-objektiv posunuto hodně dopředu, volte pro připevnění ke stativu raději stativovou objímku objektivu, než závit na fotoaparátu. Těžiště soustavy se tak posune více nad střed stativu, čímž dosáhnete větší stability.
5. Při použití stativu také doporučuji vypnout stabilizátor obrazu. Je jedno, jestli je stabilizátor umístěný v objektivu a nebo přímo v těle přístroje, v obou případech platí stejné doporučení. Použitím stabilizátoru současně se stativem bohužel dochází ke snížení ostrosti celého snímku vlivem činnosti stabilizátoru.
6. Je-li váš přístroj touto funkcí vybaven, používejte Předsklopení zrcátka. V kombinaci s použitím dálkové spouště dosáhnete brilantně ostrých snímků.
7. Podobného efektu dosáhnete i použitím živého náhledu u zrcadlovek.