Vyhodnocení soutěže - DYNAMICKÁ KRAJINA

 

1. místo Jan Stria / Magické zrcadlo  
Zajímavý jemný a harmonický záběr s působivou kompozicí, navozující atmosféru ticha a klidu u jezera. Spěch a stres civilizace, která je tam přiznána, je daleko.

 
2. místo IVAN HORNAK / Junior na rybách
Snímek zajímavý jemně dramatickou atmosférou a dějem osamělé postavičky na pláni s pozadím rozbouřené vodní hladiny. Otočení postavičky k fotografovi může vzbuzovat různé otázky.

 
3. místo / cena diváků Peter Krocka / Sandymount Strand
Opět záběr s myšlenkou, kontrast přírody a civilizace v pozadí zaplňující celý horizont. Kompozice zlatého řezu, zajímavé členité popředí, dobře zvládnutá světla v pozadí, celkově dobře světelně vyrovnané.

 
4. místo Peter I / Južná Morava
Až na lehkou přesaturovanost a absenci retuše rušivých fleků v krajích snímku zajímavý krajinný detail v moravském Toskánsku. Dovedl bych si představit i jiný výřez, snímek na to má.

 
5. místo Aleš Neulinger  / Cadini di Misurina
Jemně a čistě vyfotografovaný a zpracovaný záběr dolomitických skal s jejich typickým zbarvením. Dobře zachycené světlo v ústředním motivu na pozadí temné oblohy.  Prospělo by dole trochu oříznout.


6. místo  Pavel Kozdas / Klidné ráno
Klidné ráno ze snímku přímo vyzařuje. Kompozice i světelná škála jsou zvládnuté. Ale do temných tónů bych přidal trochu azurové a vpravo vadí kousek barevné koruny listnáče na pozadí temných jehličnanů.

 
7. místo Juraj Cisár / Dražovský západ
Jednoduchá a účinná kompozice harmonicky srovnaná do formátu. Snímku by prospělo lepší zpracování – přechodovým filtrem nepřirozeně ztmavená věž kostelíku.

 
8. místo  Oto Vonášek / Růžovský vrch
Kompozičně dobře vyvážený snímek s pěknou atmosférou. Dovedl bych si představit lépe zvládnutá světla a trochu brilantnější levou stranu snímku.

 
9. místo Matúš Cvengroš  / Strážce barev
Ze snímku přímo zebe severský chlad. Dobře vybrané místo i adekvátní zpracování podtrhují atmosféru snímku. Vyváženost kompozice ztrácí prázdnější levou spodní částí snímku.

 
10. místo  Lenka Nejedlá / Winter Piece
Vyvážená kompozice snímku a samozřejmě velmi dobře zachycení světelná atmosféra. Fotografii prospěl širokoúhlý formát. Přesto, že jde o expozičně náročnou situaci, tak se povedlo porkeslit jak stíny, tak přímé protosvětlo. A to se cení.

uvodní fotografie: Bobika Bob / Rannoch Moor

Závěrečné shrnutí garanta Bohumila Eichlera

Teď několik slov obecně k celé kolekci. Zhruba u poloviny snímků mi chybí dobré zpracování v grafickém editoru. Sám pracuji s Photoshopem, je pro mne už léta prakticky nepostradatelný, ale nevylučuji použití i jiných programů, jen je dobře ovládat... ☺ Dobré zpracování je velmi důležité, přeci jen digitál či analog nevidí scénu jako lidské oko, tedy musíme záběr přizpůsobit prezentaci na médiu – před displejem upřednostňuji papír, tam se potom projeví všechny vady. Logicky ve zpracování musí být i autorská invence, ale zase to nepřehnat, citu se autor naučí dlouhou praxí. Chybu vidím nejspíše v nezkušenosti autorů a zpracování snímků na nekvalitní obrazovce, asi na notebooku. Proto autor technické chyby nevidí.

Já jsem si pro dobré porovnání všechny snímky stáhl a promítl na grafickém monitoru EIZO. Ovšem raději bych hodnotil snímky ve velikosti 30x40 cm na papíře. To by se pořadí možná ještě pozměnilo. Překvapilo mě u velké části autorů ignorování základních pravidel kompozice. Nepochopení naplnění jednotlivých plánů z 3D skutečnosti do 2D plochy. Důležitý je také cit pro harmonii. Zmatek ve snímku, neschopnost nenásilně vypíchnout hlavní motiv a potlačit vedlejší, který jen doplňuje scénu, to srazilo zpět mnoho snímků. Stačilo použít jiné ohnisko, najít si o metr či dva jiné stanoviště, použít jiný výřez, atd.  Také je potřeba dát snímku jistý příběh, co snímkem chce autor říci. Dobrý příběh může být i jistou omluvou pro technickou nedokonalost. Ale doporučoval bych opravdu malou, protože při vyspělosti dnešní techniky by to byla chudá berlička. Ale autorům na předních místech se to vcelku povedlo. Mnoho fotografů se mne neustále ptá, proč fotím krajinu Olympusem, tím mrňavým formátem a ne full frame, či středním formátem. Ale také jsem fotil, dokonce na desky 13x18 cm a datové stěny Hasselbladu, zkušeností je dost. Řeknu vám proč.

Zaprvé technika pokročila a malé formáty dnes zvládají opravdu hodně. Velice důležitá je nekompromisní kvalita optiky prémiové řady Olympusu. V krajině potřebuji velkou hloubku ostrosti bez přílišného degradujícího clonění, to malý formát splňuje. A funkce multishot u Olympusu s násobkem rozlišení a barevné hloubky je u technické fotografie úžasná i přes svá omezení. V 80 Mpx rozlišení teprve poznáte jak zoufale potřebujete velkou hloubku ostrosti a vynikající optiku. A to, že si mohu do přírody vzít plnou brašnu různých objektivů aniž by mi upadlo rameno je příjemný a praktický bonus navíc. Fotografie krajiny a architektury je v konečném důsledku velmi technická, žádná chyba se nepromíjí. Chce to velkou pečlivost a důslednost ve všem konání fotografa, trpělivost v čekání na správný okamžik a ten bleskově uchopit bravurním ovládáním použité techniky. V tom technika za statisíce pomůže jen z části, pořád je za ní člověk se svou nedokonalostí. O to větší je radost, když se něco povede. Konec konců, proto také fotíme, že? :)

Bohumil Eichler QEP

Nezapomeňte že v sobotu o půlnoci 30.4.2016 končí uzávěrka aktuálního soutěžního kola na téma akt, s podtitulem "VE STÍNU INTIMITY" a v zápětí začíná nové velmi kreativní téma "JSEM NOVÝ POHLED".