"Zdrojové fotky jsou jako puzzle. Pokud nemáš ty správné dílky, nikdy to nebude fungovat" - říká v rozhovoru o fotomontážích Radovan Bartek, garant soutěže

Kdo si a co děláš jsme si řekli v předešlém rozhovoru. Dnes bych se chtěl pobavit o té grafické části tvé práce které se věnuješ. 
Většina lidí to má nastavené tak, že nejprve začne fotografovat a teprve později přejde na grafické zpracování fotografií. Jak to bylo u Tebe a co bylo prvotním impulsem k tomu, aby tvoje práce neskončila zmáčknutím spouště fotoaparátu?

Nejsem si jistý, jak smysluplně odpovědět. Když jsem začal více fotit, dá se říct, že jsem začal v jeden den fotit hodně a od té doby jsem fotil skoro pořád. Takže vše bylo doslova ze dne na den.

Tehdy jsem neznal skoro vůbec žádné fotografy, ani tehdejší trendy fotografie. Jen jsem viděl rozdíl mezi tím, jak hezké jsou holky v časopisech a holky vyfocené mnou – bylo to hodně smutný . Takže to byl takový ten první impuls k tomu, že každou fotku budu upravovat v postprocesu.



Dokázal by si říct v bodech nějaké úrovně, skilly, které sis postupně osvojoval a kterými si asi musí projít každý, kdo se chce grafickému zpracování fotek věnovat víc?
Ze začátku bych určitě doporučil seznámení se základními funkcemi Photoshopu či jiného grafického editoru, ale drtivá většina uživatelů používá stále Photoshop. Další alternativou je dnes Affinity Photo. Z počátku to bude matoucí, ale jakmile si to člověk „osahá“ a nebude se bát na něco kliknout, půjde to pak velmi rychle. Všechno se bude postupně zrychlovat, jak budeš dělat hodiny a hodiny postproces.



Jakou roli hraje v tomto oboru tablet, jaký používáš a jaké byly Tvoje první kroky s ním?
Bez tabletu bych dnes neupravil nic. Je to nezbytná nutnost každého retušéra. Kdo si myslí opak, velice se mýlí. Je pravda, že jsem byl očitým svědkem toho, když paní na semináři upravovala pouze pomocí touchpadu na notebooku. Nejvtipnější bylo, že byla rychlejší než většina účastníků semináře. V podstatě hned od samého začátku, kdy jsem upravoval fotky, jsem si koupil tablet Wacom Intuos Pro S. Tehdy jsem hltal videa Aarona Nace a ten měl tento samý tablet, takže volba byla tehdy jasná. Bál jsem se, že to bude těžké a budu pořád sahat po myši, ale nakonec, asi po hodině práce, jsem automaticky dělal vše perem tabletu.



Je pro podobný obor tablet opravdu tak důležitý jak každý říká a v čem je jeho kouzlo?
Tablet je nezbytně nutný. Jednak je to mnohem pohodlnější pro ruku pak je mnohem zdravější dlouhodobě pracovat s perem nežli s myší. Retušéři pracují několik hodin v kuse a opravdu si už nedovedu představit, že bych pracoval s myší. Pohyb ruky s perem je mnohem přirozenější v neposlední řadě i mnohem přesnější. Nejvíc to člověk ocení při maskování, které by bylo myší téměř nemožné. A to nejsem ilustrátor ani žádný malíř – tam je skutečně tablet Alfou i Omega všeho.



Kromě standardních úprav se věnuješ pokročilejším grafickým manipulacím. Jak se tento obor jmenuje a o co přesně jde?
Nazývá se to různými názvy. Nejčastější jsou : fotomontáž, koláž, fotomanipulace, matte painting (užíváno ve filmovém průmyslu, ale jde víceméně o fotomontáž dodanou do 3D scén), photobashing atd.



V jakých programech pracuješ?
Capture One - zpracování RAW snímků z foťáku
Adobe Photoshop – veškeré úpravy
Adobe After Effects – coloring a vytváření vlastních 3D LUT presetů

Cca před rokem jsem zakoupil Affinity Photo, ale ještě jsem se k němu pořádně nedostal.



Každý nějak začíná a většina lidí si projde obdobím metody pokus / omyl což určitě není od věci. Dokázal by si říct nějakou jednu věc, která tě posunula hodně dopředu a o které kdyby si věděl dřív, tak by Ti ušetřila spoustu času, práce a starostí?

Co se týče focení, tak rozhodně příprava scény, a to jak prostředí, tak modela/modelky. Teď už se koukám po všem, co by mi mohlo při postprocesu vadit a co bych musel retušovat. Co můžu přenést ze záběru, to přenesu. Mnohem rychlejší, než to pak retušovat v postprocesu. To samé s vlasy, s makeupem, polohou jednotlivých končetin... Zkrátka tohle všechno si nyní už hlídám a tím šetřím zbytečné hodiny a hodiny retušování ve photoshopu.
Ohledně postprocesu – nedokážu říct, co přesně je nyní rychlejší než ze začátku. Určitě celkově je ten postup plynulejší, jelikož jsem v tom prostředí strávil už stovky hodin.

Součástí těchto úprav je využívaní takzvaných zdrojových fotografií, co to vlastně jsou tzv. zdrojáky a jak k nim může člověk přijít?
Zdrojové fotky bych přirovnal k puzzlím. Pokud nemáš ty správné dílky, nikdy to nebude fungovat a můžeš být ten nejlepší retušér na světě. V první řadě musíš sám vědět, co přesně hledáš. Jakmile to víš, máš z 50% vyhráno. Dalších 50% spočívá v hledání na fotobankách a internetu všeobecně. Nejobsáhlejší banka s fotkama je shutterstock. Tam lze najít skutečně téměř vše. Ovšem je velmi drahý. Další fotobanky jsou obdobné jako již zmiňovaný shutterstock. Lze nalézt i free fotky, které nemají vůbec špatnou kvalitu, ale to chce opravdu dlouho hledat. V neposlední řadě jsou tu obrázky na google. Ono najít správné zdrojové fotky je mnohdy několikahodinová záležitost – musí sedět úhel, nejlépe i ohnisko, vysoké rozlišení. Pokud to jde, vždy je nejlepší si zdroje nafotit sám.



Jaký je další postup, když máš zdrojová data a fotografii na které se skládá celý příběh?
Jakmile mám všechna zdrojová data – ta základní, mnohdy ještě pracuji s dalšími zdroji, které potřebuji během úpravy, poskládám si nahrubo celou fotku. Srovnám si velkosti všech prvků (zdrojů) v obraze. Poskládám si do finální kompozice, ale zatím neřeším stíny, světla, zkrátka jen kompozici. Jakmile mám poskládáno (po celou dobu pracuji v černobílé – neruší mě barvy a soustředím se v tu chvíli na to podstatné) srovnám jas všech zdrojů. Dalším krokem je srovnání barevné tonality jednotlivých zdrojů. Pokud mám tyto první kroky hotovy, můžu se vrhnout na efekty a coloring. Zní to celkem jednoduše, ale tento proces je mnohdy několikahodinový.



Jak dlouho trvá vytvoření takové manipulace a v jaké rozlišení se obrázek tvoří?
Začnu tím rozlišením . Pokud mám hlavní zdroj (postavu, objekt atd.) vyfocený mnou, tak ho nikdy nezmenšuji. Naopak se snažím vše shánět k rozlišení tohoto hlavního zdroje. Mám Nikon D810, který má 36,3 Mpx, takže finální montáže mají téměř vždy min. 8000 px delší strana.

Ohledně stráveného času nad manipulací – nelze to zprůměrovat. Některá montáž jde velice rychle – kolem 3-5 hodin, některá montáž se dostane i přes 20 hodin. Ale to už musíš mít i časový odstup, protože kolikrát vidíš  některé věci líp, když si dáš delší pauzu.



Kde ses naučil těmto pokročilejším technikám?
Nejvíc jsem se naučil od Lukyho Kouta. Dále od Standy Petery a v neposlední řadě zmiňovaný Aaron Nace.

Lukyho tu tu bohužel moc lidí nezná, dle mě je to ale nejnadanější člověk u nás. Standu Peteru tu bude znát už vícero lidí. Aaron Nace – zakladatel společnosti PHLEARN, má YouTube kanál, kde se můžeš podívat na spoustu free tutoriálů, ovšem má i placené postupy a návody, kde se vším zabývá skutečně do hloubky. Dle mě nejvíce záleží na Tobě. Můžeš se kouknout na x desítek hodin tutoriálů, vidět miliony postupů, ale vše je k ničemu, pokud to nebudeš hned přetavovat do praxe.



Kde bereš inspiraci a nápady pro svou tvorbu?
Nyní je to Instagram. Začal jsem sledovat různé concept artisty, ilustrátory, 3D artisty. Každý den posílám tyto inspirace i Lukymu – to většinou býváme oba hodně smutný, jak jsou ti lidi šikovní. Hodně inspirace mám i z filmů a seriálů, což je ostatně vidět v mém portfóliu.



Máš nějaké vzory z oboru ať už tuzemské nebo zahraniční?
U nás je to určitě Luky Kout. V zahraničí to jsou John J. Park, Aaron McBride, Uli Staiger, Romain Jouandeau. Všechno to jsou concept artisti velkých filmových a herních studií po celém světě.



Co Tě baví víc, práce s fotoaparátem přímo v terénu, nebo následné sezení před monitorem?
Před nedávnem jsem skončil jednu zakázku, která mi trvala téměř 3 měsíce. Jednalo se o retuše produktů, konkrétně vozíky za auta. Takže jsem neměl skoro vůbec čas na své věci, nebo na focení celkově. Nyní jsem začal opět víc fotit a vážně si to užívám. Mám velkou radost, když vidím fotky na LCD foťáku a pak ještě větší radost, když se dívám doma na velkém monitoru. Už teď vím, že mám minimálně 20 skvělých fotografií, které čekají na úpravy. A abych odpověděl, je to asi 50/50.



Máš nějakou srdcovku, tedy fotku, nebo grafiku, kterou považuješ za svou srdeční záležitost?
Dá se říct, že mě bavilo všechno. Vyloženě srdcovku asi nemám. Možná Harley a Kong jsou takové top bych řekl. Všechny mé fotky jsou mi blízké a všechny bych už dělal jinak. Nyní mám období, kdy mě baví artové portréty holek. Takže teď chvíli budu fotit zase slečny.  



Pracuješ teď na něčem?
Nic většího rozpracováno nemám. Nyní mám hodně fotek holek – byl jsem osloven z Miss Léto, jestli bych nenafotil postupně všechny finalistky. Takže nyní mám spoustu krásných "misek" ke zpracování, jen to musím pořádně skloubit se vším ostatním. Poslední dobou je hektické období v práci i v mém osobním životě, ale to se brzy změní a já se budu soustředit mnohem víc na focení a následné úpravy.



Jak Tě baví lektorování postprodukce?
Baví mě všeobecně práce s lidmi. Kdo se mnou již nějak spolupracoval, ať už fotil, nebo se učil postprodukci, tak mě zná jako velice trpělivého a neustále usměvavého člověka. Mimo kurzů Megapixelu ještě působím u Standy Petery jako pomocný lektor na jeho seminářích o postprodukcích. Mnoho lidí se mě ptalo, zdali dělám i individuální workshopy. Nedělám a dělat nebudu. Je to spousta času a úsilí, které raději vynaložím na své projekty. Rád bych každému vyšel vstříc, ale bohužel to není reálné.



Jaké máš plány do budoucna a je nějaká další meta kam by ses chtěl posunout?
Určitě bych se chtěl konečně dokopat ke spojení montáží s 3D prvky. S Lukym máme hodně plánů, na které nyní není vůbec čas ani z mé ani z jeho strany. Možná už nastal čas, kdy bych se rád věnoval focení a úpravám na full time, ale je to velký krok. Nyní se zkouším dostat ke sportu, pokud to vyjde, tak to bude hodně zajímavé.
Grafika je dnes v módě a na rozdíl od fotografie, která je v poslední době velmi devalvována, je to stále obor, který může člověka velmi dobře uživit.



Co bys poradil začínajícím grafikům, kteří se chtějí vydat na profesionální dráhu?
Obalte se pevnými nervy a vystavujte zálohové faktury před započetím prací. Neházím do pytle všechny zákazníky jako neplatiče, ale je jich spousta. Také je dobré myslet na to, že jaké ceny nastavíte z počátku, takové ceny se budou očekávat po delší dobu, takže se moc nepodceňujte, pokud sami víte, že za to stojíte.

Workshop s garantem soutěže Radovanem Bartekem