Články
Ondřej Vachek • Aktualizováno: 15. 3. 2021 v 16:00 • Rubrika: Články
Jak na skvělou street fotografii
Ve světě fotografie se před pár lety začalo šířit jedno slovo, které bylo v dřívějších dobách používané opravdu zřídka. To slovo je street a fotografování s touto tématikou nebylo zdaleka takovým mainstreamem jako je tomu dnes.
Obsah
Dále jen stačí vyrazit do ulic, hledat výjimečné momenty, čekat na správné světlo a procvičovat svou trpělivost. Ne každý však hned od začátku ví, jak na to. Fotit neznámé lidi ve veřejném prostoru může být pro mnoho z nás plné obav a nesmělosti.
Strach z toho, že vás focený objekt zahlédne, bude se zlobit nebo, jestli celé vaše focení není za hranou zákona či etiky je sice pochopitelný, ale ve většině případech irelevantní. Není se čeho bát. Hlavní je být slušný a ohleduplný fotograf, dokázat lidi odhadnout a ukazovat jim svou přátelskou stránku.
Každý si tento obrázek musí vytvořit sám a nenechat se odrazovat úsudkem ostatních. Je přirozené, že se vám tento pohled postupem času vyvíjí a po určité době může být zcela odlišný, než když jste začali. Tento článek je psán street fotografem, který svůj jasný názor má, ale to neznamená, že je třeba dělat vše, co si tady dnes přečtete. Pokud vám to, jakkoliv nesedí, řiďte se svými instinkty.
Jedna z věcí, která u mě už navždy zůstane neměnná je jednoznačně ta, že street fotografie musí být neplánovaná. Nutností zkrátka je, aby byla zachycena v určitém momentu, nestylizovaná a neopakovatelná. Když mi konkrétní okamžik unikne, nikdy se neptám daného člověka, jestli by focenou situaci nemohl zopakovat. To už je dle mého názoru hrané, vykonstruované a nepravdivé.
Neztrácejte moc času řešením volbou správného fotoaparátu. Pokud vlastníte zrcadlovku či telefon, tak již základní výbavu máte. Já osobně fotím čtyři roky starými Fujifilm fotoaparáty: X-Pro2 a X-T2.
Spousta street fotografů ráda sáhne po Ricoh GR jakékoliv generace, malých bezzrcadlovkách značek jako Panasonic, Olympus nebo Sony, kompaktních foťácích jako je například RX100 od Sony, G7 X od Canonu nebo LX100 od Panasonicu. Nelimitujte se však na digitál. Analogové fotoaparáty jsou také skvělá volba.
Nehoňte se za imaginárním dokonalým fotoaparátem a najděte si prostě a jednoduše ten, který vám sedne, je diskrétní a nevystraší vámi fotografované subjekty. Taková volba bohatě postačí!
Věčná diskuze o tom, zda fotit street fotku černobíle nebo barevně by vydala na několik článků. Důležité je vědět, co se pro danou fotografii hodí. V tomto případě je vhodné fotit do RAWu, neboť tím získáváte možnost rozhodnutí, až po vyfocení fotografie. Pokud zvolíte černobílou variantu, je logické brát více v potaz kompozici a světlo než samotnou barvu.
Postava v červené košili uprostřed davu šedých obleků nebude nikdy vyčnívat tak moc, jako v případě, když je focena barevně. Zde však zase pomáhá RAW, neboť i po konverzi do černobílé lze stále upravovat prominenci jednotlivých barev schovaných pod černobílým potahem.
Pro inspiraci v černobílé fotografii bych doporučil nahlédnout do práce mistrů jako jsou Fan Ho, Elliott Erwitt, či Robert Frank. Naopak v barevné street fotografii vynikají třeba Saul Leiter, Martin Parr či z moderního soudku vynikající Joshua K. Jackson.
Kompozice je důležitá, ale není směrodatná. Klasická pravidla jako komponování ve třetinách, zlatý poměr apod. jsou však skvělou pomůckou pro začínajícího fotografa. Důležité je však vědět, kdy tato pravidla můžete porušit a komponovat tak, dle dění ve scéně a svého uvážení.
Hledejte vodící linky, symetrii, protiklady a cokoliv, co přivede oči diváka k hlavnímu dění ve fotografii. Se samotnou kompozicí vám může pomoci také světlo, kontrast a barvy ve scéně. Silně scénu ovlivní i komponování do hloubky. Mějte stále v paměti, co je důležité dát do popředí, ale zaměřte se i na to, jaké má fotografie pozadí. Fotit skrze okna, mezi objekty nebo třeba přes odraz může zachycený moment na fotografii zarámovat a upevnit na něj zrak.
Zajímavé světlo, tak mnohdy dokáže přeměnit nudnou a ničím zajímavou fotografii na mistrovský kousek. Existuje celá řada street fotografů, kteří ignorují moment a zaměřují se pouze na silné kontrasty. Hrají si s poledními ostrými stíny a rozdíly mezi osvětlenými i černými částmi architektury ve městech, do kterých pak už jen zakomponují procházející postavu pro menší oživení.
Samozřejmě je obecně známo, že světlo na fotografii je nejkrásnější ráno a večer. Nicméně i polední ostrá sluneční záře umí vytvořit perfektní kontrast, dodat scéně hloubku a vytáhnout detaily. Stejně použitelné je světlo naopak tlumené, rozprostřené mlhou nebo úplná absence denního světla. Pak je ideální vytáhnout objektiv s clonou f1.2 a držet se poblíž městských lamp, obchodních výloh a světel dopravy.
Street fotograf se v noci prakticky mění v můru obletující ty nejjasnější zdroje světla, ale i díky tomu pak výsledné fotografie v mnoha případech stojí za to.
Ano, demonstrace, venkovní trhy či turistická čtvrť, kde se stále ukazují různorodí lidé a probíhá zajímavé dění se fotí relativně snadno. Nicméně i běžný ospalý rytmus každodennosti se dá zachytit poutavě. Noste si s sebou fotoaparát při cestě do práce městskou hromadnou dopravou, cvakejte venku při obědové pauze. Může to chvíli trvat, ale brzy budete mít celou sérii zajímavých snímků.
Jak ale na to, když nechcete být viděni, nebo se lidí bojíte? Techniky focení se dají naučit různé. Hlavní je však nic neskrývat a nechovat se jako špión schovávající se za stromy, nebo auty. Nevyskakujte z poza rohu jen ve chvíli, kdy to fotografovaný člověk nejméně čeká. Stačí nenosit jasně barevné oblečení, nevyčnívat a splynout s davem. Několik technik, jak být nenápadný se mi však osvědčilo.
Řada street fotografů ráda fotí takzvaně “od pasu” bez koukání na displej nebo do hledáčku. Osobně jsem této technice nikdy nepřišel na chuť a pokaždé si radši pokleknu a kouknu skrze hledáček, abych měl správnou kompozici.
Občas, pokud chcete ze situace vyklouznout, pomáhá koukat skrze hledáček i po stisknutí spouště. Počkejte až vámi focený člověk odejde a koukejte na scénu za ním. Bude si myslet, že jej vůbec nefotíte nebo že vám jen překážel. Také můžete zkusit „mířit“ na scénu vedle a na zlomek vteřiny objektiv otočit kam chcete.
V dnešní době je možné spustit tiché snímání elektronickou závěrkou, připojit fotoaparát přes Wi-Fi do telefonu a fotit skrze něj. Foťák máte na krku a kolemjdoucí si myslí, že jste například na instagramu.
Toto je několik technik, které můžete použít, pokud nechcete být osloveni a nikým, jakkoliv konfrontováni. Z vlastní zkušenosti mohu však říct, že nejlépe funguje zkrátka fotku cvaknout a odejít. Pokud si mě lidé při focení přece jen všimnou, tak se usměji, poděkuji a jdu dál. Ve většině z případů to funguje skvěle.
Perfektní je si nasadit na hlavu velká sluchátka. Většina lidí se pak nebude obtěžovat na vás volat, neboť je stejně neuslyšíte. Za celá léta fotografování života v ulicích jsem byl konfrontován pouze dvakrát. Opravdu se není čeho bát.
Co se nastavování fotoaparátu týká, tak i zde se názory často rozcházejí. Existují tábory fotografů, kteří si neumí představit fotit jinak než na manuál, ale jsou i tací, co to moc neřeší. Často se ten pravý moment před vámi děje jen vteřinu a nemáte čas řešit závěrku, ISO, nebo clonu. Než stihnete exponovat tak, abyste nevypálili světla, může být focený okamžik pryč a vy to nestihnete.
Proto sám fotografuji na prioritu clony. To znamená, že fotoaparátu říkám, jakou clonu si přeji a rychlost závěrky i citlivost ISO si domyslí sám. Nastavil jsem mu limity, aby mi s rychlostí závěrky nespadl na pomalejší čas než 1/200s a já tak neměl rozmazaný pohyb. ISO má povolené od minimálního do maximálního možného čísla.
Je rozhodně lepší mít zrnitou fotku se správným momentem, než žádnou jako důsledek nastavení moc nízké citlivosti a rozmazanou tak závěrkou 1/15s. S dlouhou závěrkou se samozřejmě pracovat dá, ale musí si to scéna vyžadovat.
Podívejte se také, jak jsme napsali o street fotografii v následujícím článku "Jak na street fotografii v době pandemie"
Komentáře k článku