Jak vybrat fotoaparát a objektiv na produktovou fotografii

Základní vybavení na produktovou fotografii

Během své, téměř dvacetileté, praxe jsem často odpovídal na dotaz: „Co všechno si musím pořídit, abych mohl začít s produktovou fotografií?" Na to bohužel neexistuje seriózní odpověď. Je to stejné, jako kdybyste chtěli někomu koupit třeba kalhoty, aniž byste znali velikost, požadovaný materiál, pro jakou jsou příležitost, jakou mají mít barvu a kolik za ně chcete utratit. Pokud chybí jakákoliv komplexnější specifikace, tak se jednoduše nikam neposunete.

A stejné je to s žánrem produktové fotografie. Jinou výbavu budete potřebovat na focení jídla, fotografování šperků, jinou pro fotografie nábytku a zcela odlišnou, když budete fotit vlakové vagóny nebo automobily, protože i to jsou produkty, které je třeba prezentovat prostřednictvím snímků.

Obecně u produktové fotografie hraje velkou roli obrazová a technická kvalita. Jinak je tomu u umělecké fotografie, abstrakcí, ale třeba i dokumentů a reportáží, kde není na prvním místě forma, ale obsah, případně jedinečnost okamžiku nebo události. Když bude trošku rozmázlá fotografie ze školní besídky vaší ratolesti, pak vám to asi babička promine. Když špatně zaostříte, nebo rozmáznete fotografii, která má skončit v katalogu, tak lehce to neprojde. Musíte tak využít všechny dostupné prostředky, které mohou výslednou fotografii posunout výš!

foto: Jaroslav Ďurčovič

Fotoaparáty vhodné na produktovou a reklamní fotografii

Vždy hodně záleží na tom, co budete fotit, v jaké kvalitě potřebujete výsledný výstup a pro jaké účely snímek vzniká. Jestliže potřebujete pouze rychlý snímek na Instagram, pak vám stačí lepší mobilní telefon. Pro serióznější výstup by to ale chtělo něco lepšího. Nejvyšší metou současné fotografické techniky jsou zrcadlovky a bezzrcadlovky. Každý z obou systémů má své pro a proti, ale troufám si říci, že zrovna u produktové fotografie je celkem jedno, po čem sáhnete.

Kdybychom šli do detailů, tak u bezzrcadlovky se dá využít reálný náhled expozice v hledáčku, ale to většina DSLR umí přes živý náhled na displeji také. Navíc při focení se zábleskovými světly je nutné tento náhled vypnout, takže z tohoto hlediska je to remíza.

Bezzrcadlovka s vysokým rozlišením přes 60 Megapixelů
Sony A7R IV

Bezzrcátkový systém nabízí elektronickou závěrku, je proto ideální v případě, že byste fotografovali nějaké velké sety produktů řádově v mnoha tisících. Mechanická závěrka zrcadlovek má totiž omezenou životnost závislou na opotřebení a proto ta elektronická vydrží podstatně déle. Na druhou stranu většina bezzrcadlovek neumí při použití této závěrky pracovat se zábleskovým světlem, které se při produktové fotografii používá velmi často. Takže ani v tomto případě se nedá říci, že jde o velkou výhodu.

Mnohem důležitější parametr produktového fotoaparátu je velikost senzoru. Všeobecně platí, že větší snímače mají o něco lepší obrazový výstup, větší je jejich dynamický rozsah a také obvykle lépe zachytí drobnější detaily a textury. U fotografií určených k tisku bych tedy doporučil variantu Full-frame (FX).

Pro snímky, které skončí v online prezentaci určitě stačí i menší formát APS-C (DX) nebo micro 4/3. Fotografie se totiž pro účely sociálních sítí a webových stránek jednak velmi zmenšuje a také dost komprimuje, aby se nenačítala dlouho. Na zmenšeném obrázku se rozdíly mezi větším a menším snímačem v podstatě stírají. Z důvodu velkoformátových tisků hraje velkou roli i samotné rozlišení, protože jednoduše řečeno, čím více pixelů snímač nabízí, tím větší formát lze vytvořit.

Velikosti snímačů a jejich crop faktor

Samostatnou kategorií je nejvyšší třída produktového fotografování, kdy se výstupy tisknou na billboardy, reklamní banery atd. nebo pokud jsou základem velkoformátových retuší a montáží. Pro tyto účely se používají středoformátové kamery s velkým snímačem a extrémně vysokým rozlišení. To nabízí maximální prostor při tiskovém i grafickém zpracování.

Cena podobných modelů se ale pohybuje v řádech set tisíc a tak s nimi málokterý fotograf přijde do styku. Dokonce i mnoha profesionálům se nevyplatí si podobnou techniku pořizovat. Výhodnější je si ji jednoduše pronajmout na konkrétní typ zakázky, u které je to opravdu potřeba a kdy to dává smysl i z ekonomického hlediska. 

Profesionální fotoaparát středního formátu s rozlišením 100 Megapixelů
Hasselblad H6D-100c

Objektivy na produktové focení

Mnohem důležitější než samotný fotoaparát je příslušný objektiv. Ve většině případů totiž uděláte lepší fotografii se špičkovým objektivem a průměrným fotoaparátem, než se špičkovým přístrojem a průměrnou optikou.

Objektiv navíc určuje nejen to, jak bude fotografie prokreslená, ale také jakou bude mít hloubku ostrosti, jak moc si scénu budete moct přiblížit, jak bude deformovat reálné proporce fotografovaného objektu, ale také jakou zaberete perspektivu. Dále z jak krátké vzdálenosti budete moci zaostřit a třeba i to, jak bude přenášet mikrokontrast nebo jak se bude chovat v protisvětle. Vybrat ten správný objektiv může být někdy opravdu věda.

Produktová a reklamní fotografie je tak obšírné téma, že bohužel opět nelze vybrat jeden konkrétní typ objektivu a říci, že toto je typický objektiv pro daný žánr. Při výběru objektivu, který bude vhodný pro fotografování konkrétního produktu, je potřeba zohlednit následující parametry.

foto: Zdeněk Dvořák
Ohnisko 50 až 85 mm je velmi oblíbené při fotografování jídla.
Fujifilm XF 50 mm f/1,0 R WR černý

Ohnisková vzdálenost objektivu

Na produktovou fotografii se obecně používají objektivy se středním ohniskem mezi 50 až 105 mm. Optika s kratším ohniskem totiž trpý na zkreslení a čím je ohnisková vzdálenost menší, tím výraznější bude deformace tvarů fotografovaného objektu. Ze stejného důvodu se nedoporučuje fotografovat portréty ohniskem pod 50 mm. Na druhou stranu pokud se chystáte fotografovat nějaký velký objekt a máte omezené možnosti, co se týče odstupu a prostoru celkově, pak nezbývá nic jiného, než sáhnout po kratším objektivu. V úvahu proto přichází ohnisková vzdálenost 35 mm, 24 mm, 20 mm nebo i kratší.

Kdybych měl uvést nějaké příklady, tak na produkty, které se vejdou zhruba na pracovní stůl (např. kabelka) bych volil ohnisko kolem 50 až 60 mm. Při fotografování větších objektů (např. křeslo) bych sáhl po ohnisku 35 mm, pokud bych neměl možnost poodstoupit. Při zakázce, kde bych měl nafotit celou kuchyňskou linku už bude pravděpodobně potřeba ohnisko 24 mm, případně 20 mm nebo kratší. No, a naopak na nějaké malé objekty jako jsou hodinky, šperky a další věci kapesní velikosti se hodí ohnisko 85 mm, 90 mm, nebo 105 mm. Při focení módy nebo módních doplňků v exteriéru, kde je dostatečný odstup, lze volit i teleobjektiv 150 mm nebo 200 mm.

Špičkový objektiv používaný na portrétní a produktovou fotografii
Sigma 50 mm f/1,4 DG HSM Art
 

Když je řeč o ohnisku, nezapomeňte brát v potaz crop-faktor, který souvisí s velikostí obrazového senzoru vašeho fotoaparátu. U přístrojů se snímačem o velikosti kinofilmového pole (24 x 36 mm) se ohnisková vzdálenost nepřepočítává a například 50 mm je skutečně padesátka. Zrcadlovky a bezzrcadlovky s polovičním snímačem APS-C mají crop faktor 1,5x nebo 1,6x a touto hodnotou je potřeba vynásobit ohnisko, abyste se dobrali tomu, jaká bude perspektiva objektivu v porovnání s kinofilmem. Objektiv 50 mm se totiž na APS-C fotoaparátu bude tvářit jako 75 mm (80 mm) u Full-frame modelu.

Abyste se dostali na požadovaných 50 mm, musíte zvolit objektiv 30 mm nebo 35 mm. U bezzrcadlovek formátu micro 4/3 je přepočet 2x, takže je pro dosažení ohniska 50 mm potřeba objektiv 25 mm. No a nejvyšší třída digitální techniky, tzv. středoformáty, mají crop faktor zhruba 0,79x,


foto: Ivan Onuska
Základní ohnisko 50 mm

Světelnost objektivu

Jedním z nejdůležitějších parametrů každého objektivu je jeho světelnost. Tato hodnota je shodná s minimálním clonovým číslem, což definuje hloubku ostrosti. Na druhou stranu ne u každé produktové fotografie je nutné rozostřit pozadí na maximum a mnohdy se proto pracuje s vyšším clonovým číslem. Pak stačí světelnost někde kolem f/3,5 až f/4.

Zrovna tak se najde mnoho situací, kdy je nutné docílit malé hloubky ostrosti. V takových případech jsou vhodnější objektivy se světelnosti f/1,8 nebo f/2,8. Profesionální fotografové jdou ještě víš už jen z toho důvodu, že světelnější objektiv má větší užitnou hodnotu. Proto se u těch s pevným ohniskem nejčastěji na produktovou fotografii používají světelnosti f/1,4 nebo f/1,2 případně ještě světelnější.

Na druhou stranu pozor! Neznamená to, že profíci fotí všechno na otevřenou clonu. Naopak, mnohdy poměrně dost cloní kvůli optimální hloubce ostrosti. Hodnoty clony se odvíjí vždy od konkrétního ohniska, zaostřovací vzdálenosti a především pak od toho, jak velkého proostření, nebo rozostření chcete dosáhnout.

Profesionální objektiv se světelností f/0,95
Nikon Z 58 mm f/0,95 S NOCT

Minimální zaostřovací vzdálenost

Do produktové fotografie spadají často i drobné předměty běžné denní potřeby. Mohou to být například hodinky, šperky, určité součástky a další malé objekty. Ty je potřeba fotografovat zblízka, aby byly na výsledné fotografii zachycené veškeré důležité detaily. Pokud se zabýváte fotografováním podobných předmětů, nezapomeňte při výběru objektivu na jeden strašně důležitý parametr, kterým je minimální zaostřovací vzdálenost. Ta bývá obvykle kolem 30-60 cm, to ale v podobných případech nestačí. Proto je potřeba vybrat objektiv, který dokáže zaostřit ještě víc zblízka. Ty hledejte v kategorii makro objektivů.

foto: Štefan Csontos
Fotografie pořízená objektivem s kratší zaostřovací vzdáleností Nikon 105 mm f/2,8 G NIKKOR AF-S Micro IF-ED VR

Poměr zvětšení objektivu

Při focení drobných předmětů nezapomeňte, že kromě minimální zaostřovací vzdálenosti je při tomto druhu fotografie důležitý také poměr zvětšení objektivu. U běžné optiky se tato hodnota pohybuje zhruba kolem 1:4 až 1:8. To znamená, že fotografovaná scéna je na snímku 4x až 8x menší než ve skutečnosti. Makroobjektivy ale disponují poměrem zvětšení 1:1. Díky tomu lze zachytit i velmi jemné detaily, což se hodí právě při fotografování šperků, hodinek a dalších drobných detailů. I to má ale svá úskalí. Čím větší detaily zachytíte, tím více se na fotografii objeví nechtěné prvky, jako jsou otisky prstů, vlasové škrábance, prach a další nečistoty, které se musí následně retušovat.

Komu by nestačil poměr zvětšení 1:1 a potřeboval by fotografovat v nadživotní velikosti, pak existují objektivy, které mají tento poměr například 2,5:1 nebo dokonce 5:1. Taková optika umí zaznamenat objekt 5x větší než je jeho reálná velikost. 

foto: Josef Gabrhel
Produktová fotografie pořízená makroobjektivem
Tamron SP 90mm f/2,8 Di Macro VC USD pro Nikon

Optická stabilizace obrazu

Vzhledem k tomu, že se produktová fotografie fotí velmi často ze stativu, není stabilizátor obrazu v těchto případech tolik důležitý. Navíc velká část produkce současných bezzrcadlovek je vybavená mechanickou stabilizací snímače. Přesto se najdou určité situace, kdy se nějaká lifestyle nebo reklamní fotografie fotí z ruky a na zrcadlovku bez interního stabilizátoru. Pak se samozřejmě stabilizovaný objektiv hodí.

Na druhou stranu, ani optická stabilizace není všespásná. Určitě posouvá hranice časů udržitelných z ruky, ale na druhou stranu je k ničemu, pokud fotografujete nějaký pohyb. V takových případech je potřeba krátký čas a chybějící světlo se dohání vyšší citlivostí, bleskem, nebo jiným
externím světelným zdrojem.

foto: Štefan Csontos
Snímek pořízený stabilizovaným objektivem
Nikon 105 mm f/2,8 G NIKKOR AF-S Micro IF-ED VR

Automatické ostření

Ačkoliv bereme v dnešní době autofokus jako naprostou samozřejmost, stále se najdou výrobci, kteří mají ve svém portfoliu zařazené objektivy postavené výhradně na manuálním ostření. Mnohdy se jedná o ty nejrenomovanější značky objektivů té nejvyšší prémiové řady. Namátkou mohu zmínit například některé modely objektivů Leica, Carl Zeiss nebo Nikon a Canon. U produktové fotografie samozřejmě není manuální ostření žádný větší problém a dokonce je ve většině případů preferuji. Nicméně mnohdy vybíráte objektiv tak, aby vám pokryl více žánrů a pak by mohla být absence automatického ostření určitým hendikepem.

Špičkový objektiv s absencí automatického ostření
Zeiss C Sonnar T* 50 mm f/1,5 ZM

Zoom

Zda volit objektiv s pevným ohniskem, nebo raději nějaký zoom je otázka, kterou si pokládá dnes a denně tisíce fotografů. Pevné ohnisko obvykle nabízí o něco lepší kresbu a lepší světelnost, tudíž plnou kontrolu nad hloubkou ostrosti. Oproti tomu zoom je mnohem univerzálnější a pokryje více žánrů. Ačkoliv dávám z hlediska pohodlnosti v mnoha situacích přednost právě zoomovým objektivům, tak na produktovou fotografii používám téměř výhradně pevné ohnisko. Jde totiž převážně o statickou scénu, takže není problém udělat pár kroků blíž nebo dál a posunout stativ.

Během samotného focení navíc není nutné tak často měnit perspektivu oproti jiným žánrům, jako jsou například reportáže nebo krajiny. Naopak velmi často potřebuji kontrolovat malou hloubku ostrosti a navíc klient vždy ocení perfektní ostrost a prokreslení výsledných fotografií. A právě v tom objektivy s pevným ohniskem vynikají.

foto: Stanislav Dědina
Snímek pořízený profesionální zoom objektivem
Tamron AF SP 24-70mm f/2,8 Di VC USD

Tilt-shift objektivy

Samostatnou kapitolou objektivů je kategorie tzv. tilt-shift. Jde o speciální optiku, která je primárně konstruovaná na fotografování architektury a interiérů. Tyto objektivy mají oproti těm běžným dvě zcela unikátní vlastnosti. Tou první je posun osy objektivu mimo osu snímače. Standardně když chcete vyfotografovat nějakou vyšší budovu, musíte naklopit fotoaparát směrem vzhůru, aby se vám tam vešel daný objekt celý. Na fotografii pak ale dochází ke kácení linií stavby, které se sbíhají směrem vzhůru.

Naklopení osy objektivu tilt-shift

Tím že se dají tilt-shift objektivy na fotoaparátu posouvat, zabírají více horní části fotografované scény a architektura se do záběru vejde celá. Díky tomu nemusíte naklápět objektiv směrem vzhůru a linie zůstávají v rovině a nedochází k jejich kácení. Tato funkce se dá využít například i při fotografování produktové fotografie typu skříň, kuchyňská linka atd.

Mnohem zajímavější je ale pro tento žánr druhá speciální vlastnost objektivu. Jeho osa lze posunout do stran, takže světlo nedopadá na snímač kolmo, ale pod určitým úhlem. Díky tomuto náklonu lze měnit úhel roviny zaostření, která je jinak vždy rovnoběžná s rovinou snímače. Tento efekt se využívá při fotografování drobnějších předmětů a šperků, kdy si například nakomponujete objekt nebo objekty na diagonálu napříč scénou.


Fotografie s vyosením roviny zaostření
zdroj: www.canon.com.au

Díky vyosení roviny zaostření je kompletně pokryje hloubka ostrosti, a to i při velmi nízkých clonových číslech. Standardně by byla ostrá jen velmi malá část scény a zbytek by se utápěl mimo hloubku ostrosti. Většina výrobců těchto speciálních objektivů proto nabízí nejen kratší ohniska pro focení architektury, ale i ta střední právě pro fotografování produktové fotografie. Všechny tyto objektivy postrádají automatické ostření, což jak už bylo řečeno není u tohoto žánru vůbec problém.

Pokud vám tento článek alespoň trochu objasnil, jakou techniku vybrat na produktovou fotografii, tak nejásejte předčasně. Zdaleka ještě nemáte vyhráno. Tento žánr je hodně technická záležitost a chcete-li dosáhnout opravdu dobrých výsledků, neobejde se to bez celé řady dalších doplňků, pomůcek a příslušenství. O tom se ale dozvíte více v následujícím článku naší fotoporadny.

Titulní foto: Jan Metlička