Všechny objednávky nad 500 Kč doručíme zdarma! Naše prodejny jsou otevřené jen pro výdej internetových objednávek.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 25. díl - SVĚTELNOST OBJEKTIVU Fotoporadna

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 25. díl - SVĚTELNOST OBJEKTIVU

Martin LukešAktualizováno: 23. 11. 2020 v 14:59 • Rubrika: Fotoporadna

V životě každého majitele fotoaparátu s výměnným objektivem nastala dříve či později fáze, kdy začal řešit rozšíření své fotovýbavy o další optiku. Na trhu je ale nepřeberné množství objektivů, a tak někdy není jednoduché vybrat ten správný. Dělí se na zoomy a pevná ohniska a dále podle toho, pro jaký bajonet a jaký formát snímače jsou určeny. Dalším důležitým parametrem je minimální zaostřovací vzdálenost, ale co by se mělo u každého objektivu řešit jako první, je vždy ohnisková vzdálenost a především pak světelnost. Poslední jmenovaný parametr určuje to, jak může fotograf kontrolovat hloubku ostrosti a v jak špatných světelných podmínkách lze daný objektiv používat. A právě o světelnosti bude řeč v dalším díle našeho seriálu.

Co to je světelnost

Ze všeho nejdříve by se slušelo vysvětlit, co to vlastně ta tolik skloňovaná světelnost je. Jednoduše řečeno, jde o vlastnost optické soustavy, která určuje, jaké maximální množství světla projde objektivem až k samotnému médiu, dnes digitálnímu snímači, dříve kinofilmu nebo jiné platformě.

Pro ty, kteří chtějí slyšet přesnější technickou definici, jde o podíl ohniskové vzdálenosti vůči průměru vstupní pupily objektivu (přednímu optickému členu).


Sigma 50 mm f/1,4 DG HSM Art

Světelnost = malé clonové číslo = vysoká užitná hodnota objektivu

A proč je vlastně světelnost objektivu tak důležitá? Má to hned dva velmi zásadní důvody. Tím prvním je expozice jako taková. Čím více světla dopadá na snímač, tím kratší expoziční čas můžete použít, anebo lze pracovat s nízkou hodnotou citlivosti. Krátké expoziční časy jsou důležité, když chcete na fotografii zmrazit pohyb.

No a co se zmiňované citlivosti týče, tak jistě víte, že čím menší ISO použijete, tím nižší bude hladina digitálního šumu na fotografii, a tím kvalitnějšího výstupu dosáhnete, co do ostrosti, věrnosti barev a dynamického rozsahu.


Stano Fehér
/ Išlo dievča po vodu / Nikon 50 mm f/1,8 AF-S NIKKOR G

Druhým důvodem proč jsou světelné objektivy k nezaplacení, je možnost lépe kontrolovat hloubku ostrosti. Čím světelnější objektiv použijete, tím více můžete rozostřit pozadí. To pro změnu využijí především portrétní fotografové, ale hodí se to i na reportáže, dokumentární záběry, street fotografie, focení zvířat, produktů nebo makra. Světelný objektiv tedy mohou využít jak fotografové statických záběru, tak milovníci dynamické, sportovní a pohybové fotografie.


Minimální clonové číslo a světelnost objektivu

Clona vs. světelnost


Mnozí začínající fotografové už zřejmě vědí, že kontrolu nad hloubkou ostrosti jim z hlediska expozice dává nízké clonové číslo a právě teď možná přemýšlejí nad tím, v jakém vztahu je clonové číslo právě vůči světelnosti objektivu. Pokud bych to hodně zjednodušil, tak jde v podstatě o stejnou hodnotu. Přesněji řečeno to v praxi znamená, že světelnost objektivu je zároveň jeho minimálním clonovým číslem.

Tedy čím lepší má objektiv světelnost, tím menší clonové číslo na něm můžete nastavit a to více světla propouští. Pro upřesnění malé clonové číslo znamená otevřenou clonu a vysoké clonové číslo naopak zacloněný objektiv.


Uzavřená clona objektivu / 9 lamel

Co je to „dobrá světelnost“

"Já teda tomu moc nerozumím, ale mám kamaráda, to je profesionální fotograf a ten mi radil, že když si budu kupovat nějaký objektiv, tak hlavně musí mít dobrou světelnost." Tak tuhle větu jsem slyšel ve svém životě snad 1000x. Ať už od kamarádů, zákazníků, nebo účastníků našich fotografických kurzů. No jo, co že to ale ta dobrá světelnost je?

Na to bohužel neexistuje jednoznačná odpověď a i proto jsem dal v nadpisu odstavce pojem DOBRÁ SVĚTELNOST do uvozovek. Vždy záleží na konkrétní kategorii daného objektivu, jeho cenové relaci, ohniskové vzdálenosti, ale také na tom, pro jaké účely chcete objektiv používat. A to je celkem dost proměnných.


Cenově dostupný a vysoce světelný objektiv Voigtlander Nokton 42,5 mm f/0,95

Kdybych měl uvést nějaký konkrétní příklad, tak u zoomového objektivu je většinou světelnost f/2,8 absolutní špička. Zkušený portrétní fotograf by ale nad takovou hodnotou zřejmě ohrnul nos a volil by spíše světelnost f/1,4, nebo dokonce f/1,2.


Bokeh (rozostřené pozadí) je určitým měřítkem kvality objektivu
Lukáš Bělohoubek / Amelie / Carl Zeiss Jena Biotar 1,5/75

Nebo jiný příklad, pokud někdo shání širokoúhlý objektiv na krajiny, bohatě mu stačí světelnost f/4, ale ten kdo fotografuje halové sporty, nebo koncerty, by si s touto světelností moc neškrtl a raději sáhne po objektivu se světelností f/2,8 a méně. Nebo ještě z jiného soudku. Na prodejnu přijde fotograf, který by si rád pořídil objektiv s pevným ohniskem 300 mm, například na fotografování zvířat ve volné přírodě a samozřejmě by rád něco s "dobrou světelností".

Takové objektivy se ale pohybují v ceně okolo 170 000 Kč. No a tak nakonec může dojít k závěru že stejný objektiv se světelností f/4, který je více než 3x levnější vlastně není zas tolik špatný a že mu asi bude stačit.

Opravdu tedy strašně záleží na tom, jaké ohnisko daný objektiv má, jestli jde o zoom, nebo pevné sklo a samozřejmě také i pro jaké účely a do jakých světelných podmínek je určen.



Porovnání velikosti objektivu 300mm f/2,8 a 300mm f/4

Světelnost pevných a zoomových objektivů

U běžných objektivů s pevným ohniskem se pohybuje světelnost kolem hodnoty f/1,2 až f/3,5 a teleobjektivy s pevným ohniskem pak mají světelnost obvykle v rozsahu f/1,8 až f/11.

Objektivy zoomové, tedy ty s proměnnou ohniskovou vzdáleností, jsou na tom se světelností většinou trochu hůře a standardní objektivy dokonce mají světelnost proměnnou. Minimální clonové číslo se v takových případech mění v závislosti na zvolené ohniskové vzdálenosti. Jednoduše řečeno, čím více nazoomujete, tím se světelnost zhorší a clonové číslo se automaticky zvyšuje.

Tomu musí být samozřejmě také přizpůsobeno značení světelnosti daného objektivu. Proto u zoomů nalezneme jednak dvě hodnoty ohniskové vzdálenosti, které informují o jejím rozsahu, například 18-55 mm, a také se v popisu uvádí dvě hodnoty světelnosti např. f/3,5-5,6. V tomto případě se ale nejedná o rozsah clony, tedy nejmenší a nejvyšší možné clonové číslo, jak by někoho mohlo napadnout, ale jde vždy o nejmenší clonové číslo.

První je minimální clona na nejkratším ohnisku (18 mm f/3,5) a druhé minimální zaclonění na nejdelším ohnisku (55 mm f/5,6). U těchto objektivů tedy mějte neustále na paměti, že se při použití zoomu vždy zhorší světelnost. Na to je vázaná změna hloubky ostrosti, prodloužení expozičního času, případně nutnost zvýšit ISO.


Milan Fiala
/ obrázky z islandské přírody / Nikon 300 mm f/2,8 AF-S G ED VR II

Pozor ale na jedno. V praxi to neznamená, že pokud chcete u některých žánrů pracovat s malou hloubkou ostrosti, tak máte používat nejkratší ohnisko. Sice tím dosáhnete nejlepší světelnosti, tudíž nejmenšího clonového čísla, ale to automaticky neznamená nejvíc rozostřené pozadí. Naopak! Například u portrétu je rozhodně lepší zazoomovat na ohnisko přes 50 mm, čímž se vyhnete deformacím a sférickému zkreslení objektivu.

Ale co je hlavní, hloubka ostrosti bude paradoxně menší i při vyšším clonovém čísle, než na krátké ohnisko s nižžším clonovým číslem. Ano skutečně je to tak. Clonové číslo, je totiž jen jedním z mnoha faktorů, který má vliv na hloubku ostrosti. Tím dalším významným je právě ohnisková vzdálenost, takže právě nazoomováním, tedy použitím delšího ohniska, získáte větší rozostření, tedy menší hloubku ostrosti.


Ukázka hloubky ostrosti při různém zaclonění

Zoomové objektivy s konstantní světelností

Existují ale i prémiové zoomové objektivy, které mají v označení pouze jeden údaj o světelnosti. Například 70-200 mm f/2,8. V tomto případě jde o vyšší třídu objektivů, které mají fixní neboli konstantní světelnost. Clonové číslo v tomto případě zůstává stejné bez ohledu na to, jaké ohnisko zrovna nastavíte.

Pokud se bavíme o těchto světelnějších zoom objektivech vyšší třídy, tak u těch s krátkým ohniskem a malým rozsahem zoomu můžeme najít i fixní světelnost f/1,8. Běžnější jsou ale ty se světelností f/2,8 a pro méně náročné uživatele a žánry, kde není potřeba tak nízké clonové číslo se nabízí zoomové objektivy s fixní světelností f/4.


Značení proměnné a fixní světelnosti objektivu

Příklady zoom objektivů s fixní světelností

U teleobjektivů s extrémně dlouhou ohniskovou vzdáleností se světelnost rapidně zhoršuje. Důvodem je jednak obrovská váha a rozměry, kterou by tyto teleobjektivy s delším ohniskem měly a samozřejmě také extrémně vysoké výrobní náklady, které by se neskromně promítly v ceně.

Možná budete překvapení, ale světelné telebjektivy některých značek si patrně fyzicky, někde v obchodě, nikdy nevyzkoušíte a naleznete je pouze v katalogu výrobce. Jde o optiku, která se vyrábí přímo na zakázku pro konkrétního zákazníka. Ti se většinou rekrutují z oblasti ropných magnátů, výstředních multimilionářů, případně nejprestižnějších světových agentur, ať už těch zpravodajských, nebo například NASA.


Vysoce světelná dvojice objektivů Canon XI 50 mm a 65 mm 1 : 0,75

A pokud se vrátíme k jádru pudla, pak v podstatě i světelnost f/8, nebo dokonce f/11 může být doslova luxusní, pokud je řeč o nějakém objektivu s velmi dlouhou ohniskovou vzdáleností. Představte si například, že by vám někdo nabídl teleobjektiv se světelností  f/5,6-8,0. Asi si řeknete nic moc, co? No jo, ale co když půjde o objektiv MF Zoom-Nikkor 1200-1700 mm f/5,6~8,0 P ED IF, který je považován za krále zoomových objektivů? Mimochodem tenhle drobeček, který byl představen v roce 1993 a jehož cena startovala na 60 000 $ se trochu pronese. Váží totiž 16,3 kg.


Objektiv MF Zoom-Nikkor 1200-1700 mm f/5,6~8,0 P ED IF v měřítku s vlajkovou lodí DSLR Nikon D6

Nebo co byste řekli na pevný objektiv se světelností f/14? No vsadím se, že 99,9 % fotografů teď ohrne nos. Veřte ale, že jde o naprosto skvělou světelnost, pokud se bavíme o telebjektivu Canon 5200 mm f/14. Ano vidíte dobře a skutečně jsem nepřidal žádnou nulu v ohnisku.

Jde o speciální objektiv, který byl údajně vyroben v pouhých třech kusech z nichž jeden byl před časem vydražen na ebay za směšných 50 000 $. Mimochodem tohle monstrum váží přes 100 kg a dokáže zaostřit na objekty vzdálené 30 až 51,5 km. Osobně ho ale na cestování moc nedoporučuji. :)


Canon 5200 mm f/14

Mýty a legendy kolem světelnosti

Zmínkou o těchto kuriozitách jsme trochu odbočili od světelnosti a dostali se až do říše bájí, mýtů a legend. I když na druhou stranu ono to s tím stále souvisí, pokud si chcete představit, jaké jsou vlastně hranice tohoto důležitého parametru.


Leica 50 mm f/0,95 ASPH NOCTILUX-M / cena: 295 890 Kč

Jedním z nejčastějších omylů, kolem světelnosti je právě její limit. Mnozí si myslí, že minimální hodnotou světelnosti fotografických objektivů je hodnota f/1,0. Tou disponuje například model Canon EF 50 mm f/1,0L USM. Mimochodem tento legendární objektiv je výjimečný navíc v tom, že je navíc vybaven automatickým ostřením. Většina objektivů s touto světelností umožňují ostřit pouze manuálně. K těm patří například LEICA NOCTILUX-M 50 mm f/1,0.


Mistr Stanley Kubrick a jeho legendární objektiv Zeiss Planar 50 mm f/0,7

Číslicí jedna ale světelnost objektivů zdaleka nekončí. Na trhu se najde i pár objektivů se světelností f/0,95. Tyto objektivy mají doslova sametový bokeh a většinou jde o optiku pro opravdové fajnšmekry.

Ani to ale zdaleka není maximální hranice světelnosti. Opravdovou raritou je na zakázku vyrobený objektiv Zeiss Planar 50 mm F 1 : 0,7 a skutečně se nejedná o nějaký fake. Tímto objektivem natáčel režisér Stanley Kubrick oskarový film Barry Lyndon. Ano jsou to přesně ty slavné scény, které byly osvětleny přirozeně pouze několika svíčkami. Možná vás napadne, to je toho, to přece zvládne i moje zrcadlovka střední třídy, když si nastavím ISO 25 000. A vlastně máte pravdu.

Jenže je potřeba si uvědomit, že tyto záběry vznikly před 45 lety a tenkrát ani hollywoodští filmaři neměli k dispozici materiál s takovou citlivostí, která je dnes standardem i u amatérských fotoaparátů a kamer. Jedinou cestou jak zachytit podobné filmové záběry při tak nízké hladině světla, navíc aby byla zachována přirozená světelná atmosféra, bylo použít objektiv s maximální možnou světelností. A sázka na světelnost Stanleymu vyšla. Film získal mnoho prestižních cen včetně Oskara a navždy se zapsal do dějin kinematografie.


Scény točené extrémně světelným objektivem Zeiss Planar 50 mm f/0,7
Barry Lyndon (1975) – Stanley Kubrick

Některé prameny mluví ještě o dalších ultra světelných objektivech a mnohé z nich jsou dokonce doloženy "fotografií". Podrobnější informace k nim ale lze dohledat bohužel jen velmi těžko a s největší pravděpodobností jde o nějaké prototypy, které ani nemusely být funkční, případně jde o různé podvrhy, nebo šprýmy.

A tak je to pravděpodobně i s "nejsvětelnějším" objektivem na světě, kterým by měl být Carl Zeiss Super-Q-Gigantar 40 mm f/0,33. Ten byl představen na výstavě Photokina v roce 1966, ale některé zdroje uvádějí, že šlo jen o vydařenou PR kampaň společnosti Carl Zeiss a že písmeno Q v označení znamená německy „Quatsch“, což v překladu znamená nesmysl.


Carl Zeiss Super-Q-Gigantar 40 mm f/0,33

Údajné prvenství má tedy prý objektiv zrcadlové konsrukce značky American Optical 81 mm f/0,38, ale ani v tomto případě se k němu nedá dohledat více podrobnějších informací, takže kdo ví, jak to s ním ve skutečnosti je.

O trochu více informací lze dohledat k další extrémně světelné optice GOI CV 20 mm f/0,5. Mělo by se jednat o objektiv, který zkonstruovali sovětští soudruzi v roce 1948 a ač to z obrázku nevypadá, tak to byl skutečný kolos s údajnou hmostností 9,7 kg.

A o něco vice dohledatelných informací je k dvojici zřejmě malosériově vyráběných objektivů značky Canon s ohniskem 50 mm a 60 mm, které disponují světelností f/0,75.


GOI CV 20 mm f/0,5

No a když už jsme u těch rekordů a kuriozit, tak si určitě zaslouží pozornost teleobjektiv s ohniskem 1600 mm a světelností f/5,6, který si nechal vyrobit na zakázku v roce 2006 quatarský šejk for Sheikh Saud Bin Mohammed Al-Thani. Jde o objektiv Leica APO-Telyt-R 1:5,6/1600 mm, který je 1,2 m dlouhý, jeho průměr činí 42 cm a šejk musel z prasátka vytáhnout 16 milionů hongkonských dolarů. Pokud vás zajímá přepočet, tak jde o částku 2 064 500$, tedy současných 46 245 000 Kč. Tak co, ještě si myslíte, že jste do své fotovýbavy investovali hodně peněz? :)


Leica APO-Telyt-R 1:5.6/1600 mm - cena 46 245 000 Kč

Světelnost objektivu vs. cena

Z předchozích řádků už je vám asi jasné, že světelnost jde ruku v ruce s vyšší cenou objektivů. Tak jako je rozdíl v ceně, když si namažete chleba Májkou nebo si připravíte kaviárové tousty, bude rozdíl, když si budete chtít koupit obyčejný objektiv, nebo nějaký ten světelnější. Na druhou stranu jsem fanouškem rčení, že každý, kdo to myslí s fotografováním trochu vážně, by měl mít ve své výbavě alespoň jeden objektiv s lepší světelností.


Nejlepší světelný objektiv v poměru cena / výkon - Canon EF 50 mm f/1,8 STM

Ve chvíli, kdy se ale rozhodnete k jeho nákupu, pravděpodobně zjistíte, že pořídit si takový objektiv znamená sáhnout trochu hlouběji. A někoho možná při pohledu na cenovku napadne, jak může být sakra jeden malý objektiv navíc mnohdy bez zoomu dražší, než celý fotoaparát. Bohužel je to tak a důvod je celkem prostý. Elektronika, mikročipy, procesory, tištěné spoje, obrazové snímače, to jsou všechno věci, které se neustále vyvíjí, modernizují, vylepšují, miniaturizují, a tudíž jsou čím dál levnější.

Oproti tomu sklo se vyrábí 5 000 let pořád stejně a bohužel, v našem případě možná bohudík, nejde nijak ošidit. Výroba skleněného optického bloku a jeho rozřezání, vyleštění, slepení do optické soustavy a následné usazení do tubusu je velmi náročný proces a v mnoha případech jde stále o poctivou lidskou ruční práci, což holt něco stojí.


Markéta Langová
/ Český strakatý pes / Canon EF 50 mm f/1,8 STM

Naštěstí pro nás většina výrobců myslí i na neprofesionální a běžné hobby fotografy, a tak většina z nich má ve svém portfoliu nějaký ten světelnější objektiv, kvůli kterému nebudete muset zastavit dům nebo prodat ledvinu. Většinou jde o objektivy se světelností f/2,8, f/2, ale i f/1,8 a i ty v poměru cena / výkon udělají velmi dobrou službu.

No a pokud si chcete udělat obrázek o tom, jak se odráží světelnost v ceně objektivu, zde je malá ukázka.


Porovnání velikosti objektivů 50 mm f/1,8 - f/1,4 - f/1,2 - f/1,0

Porovnání cen objektivů s různou světelností

Ani konkurenční značka ale nezůstává pozadu, a tak si například můžete pořídit podobný objektiv se světelností ještě o chlup lepší. Pak ale počítejte s cenou jako za novou Fabii.


Nikon Z 58 mm f/0,95 S NOCT – 226 490 Kč

Negativa vysoce světelných objektivů

I přes poměrně vysoké ceny světelných objektivů musíte počítat s tím, že i tyto precizní optické soustavy trpí sem tam nějakou tou optickou vadou. Ta je většinou daní právě za vysokou světelnost. Jednou z nich může být aberace, neboli chromatická vada, která se projevuje tím, že se na fotografiích pořízených na otevřenou clonu objevují barevné obrysové linky v místech, kde je vysoký kontrast. Typickým příkladem je hrana horizontu a oblohy, nebo větviček stromů a listí v protisvětle.

Dalším negativním prvkem může být horší kresba při maximálním otevření clony. Netýká se to samozřejmě úplně všech objektivů, ale obecně se doporučuje o nějakou tu třetinku clon až dvě zaclonit, pokud chcete získat opravdu maximálně ostrou fotografii. Poměrně častá je také tzv. vinětace, která se projevuje nerovnoměrný dopadem světla na snímač, což má za následek ztmavení rohů fotografie. Nejzřetelnější je často právě také na otevřenou clonu.


Neduhy některých světelných objektivů - aberace / vinětace

Kromě již zmiňované vysoké ceny, musíte u světelných objektivů počítat také s jejich mohutností a poměrně vysokou hmotností. Pokud má objektiv propouštět co největší množství světla, musí disponovat poměrně velkým vstupním otvorem, a jak bývá u objektivů zvykem, je nutné tento otvor zaplnit optickým materiálem, tedy sklem. Optické sklo má obecně vysokou hustotu a tak jednoduše něco váží.

Pro zajímavost můžete porovnat váhu podobných objektivů s různou světelností


Pak je tu ale ještě jeden důležitý fakt. Pořídit si světelný objektiv není automaticky zárukou toho, že budete dělat dobré fotografie. Je to podobné, jako když si koupíte silné auto. Abyste využili naplno jeho vlastnosti, musíte se s ním trochu sžít a zvyknout si na něj a hlavně získat nějakou praxi. S drahými objektivy je to stejné. K častým problémům patří například to, že fotograf není schopen díky velmi malé hloubce ostrosti uhlídat správnou rovinu zaostření.


Clona F0,95 / Nikon Z 58 mm f/0,95 S NOCT (zdroj: Nikon)

To je problém zvláště když fotografujete z ruky například portrét nebo makro. Zaostříte a pak stačí, abyste se například nepatrně pohnuli, případně se nadechli, vydechli,  nebo překomponovali ostřící bod posunem fotoaparátu a na fotografii bude zaostřené úplně něco jiného, než jste chtěli.

Ale nemusí se hnout ani fotograf. Při focení lidí se může pohnout o centimetr, dva fotografovaný objekt, což ani nepostřehnete, a výsledkem je opět špatně zaostřená fotografie. I mně samotnému se stal takový kuriózní případ, že jsem fotografoval na otevřenou clonu, a když jsem se díval v počítači na výsledek, zjistil jsem, že má slečna na fotografii hezky zaostřené řasy, ale oči už jsou mimo hloubku ostrosti. Ty jsou totiž o pár milimetrů dál než řasy, které trčí směrem k objektivu.

I to je důvodem proč při podobných záběrech raději trochu zacloním a místo clony f/1,4 raději používám clonu f/2,2. Fotka je ostřejší, a navíc mám rezervu, pokud by došlo k nějakému nepatrnému posunu zaostřovací vzdálenosti. Ale samozřejmě uznávám, že bokeh by byl lepší na plně otevřenou clonu. Holt vždy je to něco za něco a o světelnosti objektivů to platí dvojnásob, jak už jste asi po přečtení tohoto článku pochopili.

Titulní foto: Lukáš Bělohoubek / Mája


 



Zobrazeny komentáře (7 - 1)

  • 7

    Lukeš

    Reaguje na (6) | Dobrý den, děkuji, to mě těší, jsem moc rád, že se seriál líbí.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 25.11.2020 | Reagovat

  • 6

    Avatar

    Díky moc za krásné a vysvětlující čtení. Četlo se to samo. Všechny články jsou úžasným přínosem pro rozšíření znalostí a rad pro tu nejlepší fotku. Díky moc a jen tak dál.

    Lukáš Polách, 24.11.2020 | Reagovat

  • 5

    Lukeš

    Reaguje na (4) | Dobrý večer Jaroslave, moc děkuji za pochvalu, to mě těší, že Vás článek zaujal.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 24.11.2020 | Reagovat

  • 4

    Avatar

    Už dlouho jsem nečetl tak hezky napsaný článek. A i když pojmy všechny znám, přečetl jsem to celé - gratuluji!

    Jaroslav Kortus, 24.11.2020 | Reagovat

  • 3

    Lukeš

    Reaguje na (2) | Dobrý den, podle dostupných informací by mělo jít o bajonet Canon FL, který měly starší kinofilmové zrcadlovky, takže čistě teoreticky by přes redukci šel použít i na současné digitální fotoaparáty.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 24.11.2020 | Reagovat

  • 2

    Kolský

    :)) a na jakou mašinu si lze nasadit (nebo spíš jaká mašina jde dát na něj) ten Canon 5200mm? :D To je masakr.

    František Kolský, 23.11.2020 | Reagovat

  • 1

    Avatar

    Reaguje na (1) | ----- K článku: -----Reaguje na (1) | Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 25. díl - SVĚTELNOST OBJEKTIVU Martin Lukeš • Vydáno: předevčírem v 16:54 • Rubrika: Fotoporadna ----- xxx-----Zajímavá úvaha. Zdravím. Rp.

    Břetislav Rozpondek, 22.11.2020 | Reagovat

Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Doporučené produkty

Doporučené stránky

  • Jak fotit portrét

    Z hlediska společenského a kulturního patří tento žánr snad vůbec k těm nejrozšířenějším. Portrét prezidenta na nás shlížel od malička ze stěny každé…

  • Krása portrétní fotografie

    Portrétní fotografie nás provází v na každém kroku, a to aniž bychom si to uvědomovali. Portréty celebrit na nás hledí z obálek časopisů, obalů…

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Košík

Způsoby doručení

  • Denní doručení PPL 129 Kč
  • Kurýr Messenger od 249 Kč
  • Osobní odběr v Zásilkovně 99 Kč
  • Osobní odběr (Praha, Brno, Ostrava) Zdarma

Doprava zdarma od 500 Kč

Kontakt

Nahrát

Tento web používá pro analýzu návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace | Nastavení soukromí
Rozumím