Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 8. díl - PROGRAMOVÁ AUTOMATIKA Fotoporadna

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 8. díl - PROGRAMOVÁ AUTOMATIKA

Martin LukešAktualizováno: 3. 12. 2019 v 14:15 • Rubrika: Fotoporadna

V minulém díle naší zrcadlovkové a bezzrcátkové poradny jsme si vysvětlili, na jakém principu fungují scénické a automatické režimy a proč není moc vhodné je používat. Každý zkušenější fotograf vám jistě potvrdí, že k tomu, abyste se ve fotografování někam posunuli, vede jediná cesta, a to jsou buď plně nebo částečně manuální nastavení. To se na každém pokročilém přístroji skrývá pod písmeny P, S, A, M, případně P, Tv, Av, M, v závislosti na tom, jakou značku fotoaparátu používáte. V tomto díle si něco povíme o tom nejzákladnějším režimu, který je na všech fotoaparátech značen shodně písmenkem „P“. Tato zkratka znamená Programová automatika.


Režim Programové automatiky na různých fotoaparátech

Co je Programová automatika

Jak již samotný název tohoto fotografického režimu napovídá z velké části jde o automatický mód. V plné automatice, která je většinou značena zeleným obdélníčkem nebo zkratkou AUTO nelze nastavit vůbec nic. Čas, clonu, citlivost, vyvážení bílé barvy, režim měření, režim ostření, a dokonce i interní blesk. Všechny tyto funkce jsou pro fotografa nedostupné a fotoaparát si veškeré hodnoty řídí sám.

Většinu funkcí programové automatiky lze nastavit ručně. Můžete si zvolit vyvážení bílé barvy, způsob měření expozice, ale také jde zvolit systém ostření, zapnout i vypnout blesk nebo posunout korekci expozice, a dokonce si můžete nastavit ručně citlivost ISO. Co ale v režimu P nastavit nelze je délka expozice a clonové číslo. Čas a clonu si nastavuje fotoaparát automaticky podle informací, které mu dodá expozimetr. Mnohý začátečník možná teď zajásá a říká si: „Skvělé, to je přesně režim pro mě. S časem a se clonou se zatím moc nekamarádím, tak bude fajn, když mi fotoaparát v začátcích trochu pomůže.“

Na jednu stranu, je to vlastně logická úvaha. Když neumíte pracovat se clonou ani s časem, pak je Programová automatika tím nejlepším řešením. Je tu ale jedno velké ALE… Stejně jako ve scénických režimech nebo plné automatice, přístroj dokáže vyhodnotit světelné podmínky, nikoliv záměr fotografa. A to je samozřejmě kámen úrazu.


Manuálně nastavený krátký čas expozice / delší expozice zvolená Programovou automatikou

Jak funguje Programová automatika

Jak již bylo řečeno, tento fotografický režim bere v potaz především světlo. Expozimetr změří světelnou hodnotu a spočítá jaký poměr mezi časem a clonou je v dané situaci optimální. Podle toho nastaví délku expozice, clonové číslo, případně ISO, pokud je i citlivost nastavena na automatiku. Až potud je vše v pořádku. Tedy v té čistě teoretické rovině.

Fotoaparát sice zohledňuje světelné podmínky, ale vůbec nebere v potaz, co fotografujete. A jak by taky mohl. Nemůže vědět, jestli fotíte sport, portrét, makro, krajinu, nebo nějakou reportážní momentku. Tím pádem se může lehce stát a věřte, že se to také velmi často stává, že výsledná fotografie vyjde expozičně správně. Tedy nebude ani tmavá, ani přesvícená, ale přesto bude nepovedená. Místo dítka na houpačce, bude jen rozmáznutá šmouha, tam kde byste chtěli u portrétu rozostřené pozadí, bude ostré všechno včetně rezavého plotu a popelnice, která je někde v dálce, anebo naopak v krajině, kde by mělo být vše ostré, bude proostřený pouze pařez před vámi a vše ostatní bude neostré. A proč tomu tak je? Vše je způsobeno právě tím, že nemáte pod kontrolou expoziční hodnoty, tedy čas a clonu.


Absence nastavení času a clony v režimu PROGRAM

Velmi časté jsou také případy, kdy je celá fotografie roztřesená, protože fotoaparát nastaví čas, který nejste schopni udržet z ruky. Výsledkem je do slova a do písmene mazanice. Fotoaparát v režimu Program totiž neví, zda je na stativu, nebo jestli fotíte z ruky a už vůbec nebere v potaz použité ohnisko. Z toho důvodu se může jen těžko trefit do správné délky expozice.

Bez nastavení času a clony se proto zkrátka seriózní fotograf neobejde. Pomocí clonového čísla si můžete zvolit hloubku ostrosti, tedy co má být na fotografii ostré a co rozostřené. Expozičním časem lze pro změnu zmrazit pohyb a optimálně krátkým časem expozice se také jistíte v případě, že fotíte z ruky bez stativu a nechcete, aby byla výsledná fotografie rozmazaná.

Nastavením konkrétní délky expozice, lze pohyb ale také rozmáznout, pokud máte takový záměr. To se využívá například při focení tekoucí vody, ohňostrojů, nebo dopravních prostředků, které za sebou na delší čas v noci zanechávají světelnou stoupu. Částečné rozmáznutí pohybu, může přidat fotografii určitý náboj, nebo dynamiku.


Ručně zvolené vyšší clonové číslo / nízká clona zvolená Programovou automatikou

Korekce Programové automatiky

Některé fotoaparáty mají v automatickém režimu možnost drobného posunu poměru času a clony. Stačí pootočit hlavním voličem pro změnu hodnot.

Když Vám například fotoaparát nabídne hodnoty 1/1000s a clonu F5.6, lze je změnit na 1/500s a F8, nebo 1/200a a F4. Předpokladem samozřejmě je, že víte, co ovlivňujete tím, když nastavíte kratší / delší čas a vyšší / nižší clonové číslo. A pokud jste si opravdu jisti tím, že to skutečně víte, pak věřte, že není jediný důvod fotit na automatiku :)))

Další možností, jak ovlivnit automaticky nastavené hodnoty v režimu Program je využít funkci KOREKCE EXPOZICE, o které jsme psali v jednom z přechozích dílů tohoto seriálu.

Poslední možností jak pozměnit expoziční hodnoty času a clony je manuálním zvýšením citlivosti. Ani to ale není úplně optimální, protože nevíte, zda fotoaparát upřednostní zkrácení expozičního času, nebo zvýšením clonového čísla.


Ručně nastavený krátký čas expozice / automaticky nastavený čas, neudržitelný při focení z ruky

Kdy a proč (NE)používat Programovou automatiku

Na fotografických kurzech pro začátečníky vždycky říkám: "Když potřebujete rychle reagovat, a ještě nemáte zvládnutý expoziční trojúhelník, můžete jako berličku použít Programovou automatiku. Ono to třeba nějak vyjde, zvláště pokud budou alespoň trochu dobré světelné podmínky. Při focení pohybu nebo při špatném světle - nicméně na tento režim se nelze stoprocentně spoléhat."
 

Když to shrnu, tak v podstatě neexistuje jediný žánr, kde by nehrál roli čas ani clona. U dynamických záběrů se většinou pracuje s expozičním časem, který definuje jak ostrý, případně neostrý bude pohyb na fotografii (sport, děti, zvířata, reportáže). A naopak u statických záběrů (krajina, architektura, zátiší, produktová fotografie, portrét) je potřeba nastavit správné clonové číslo pro optimální hloubku ostrosti. A přesně pro tyto situace jsou vhodné režimy preference času a preference clony, kterým se budeme věnovat v dalších dílech našeho seriálu.


Ručně zvolený delší čas a vyšší clona / automaticky zvolené vyšší ISO a kratší čas


Předchozí díly seriálu - Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou:



Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 5 000 Kč

Nahrát

Používáme cookies, abychom Vám mohli nabídnout nejlepší možné služby na našich webových stránkách. Kliknutím na tlačítko „Rozumím“ souhlasíte s využíváním cookies a využití osobních údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy na sociálních sítích a v reklamních sítích na dalších webech. Tyto souhlasy můžete kdykoliv změnit, vypnout nebo upravit v Nastavení soukromí, které otevřete kliknutím na odkaz níže.
Dozvědět se víc
Rozumím