Bachyně prasete divokého

Reaguje na (5) | Děkuji vám Marcelo za sdílení vašeho nevšedního zážitku a přeji vám krásný den.

Stalo se nám něco podobného.Rozdíl byl v tom,že jsme byli 2 a měli sebou jenom 3 čubiny.Naštěstí se chovali vzorně ani neštěkli.Bachyně na nás naštvaně zaryčela,několikrát dupla a když jsme nereagovali,převedla rodinku o 5 kusech přes lesní cestu a zmizela v mladém smrkovém lese.Byla mladá a jen o 10 cm větší než moji střeďáci.Dala nám výstrahu,ale boj zhodnotila jako ryzikový.

Reaguje na (2) | To musel být neskutečný okamžik....uff. Klobouk dolů.

Reaguje na (1) | Děkuji a souhlasím :-)

Jednou za mladých let jsem se nechtěně dostal do obklíčení mezi tři bachyně a sedmnáct selat. Spočítal jsem je ještě když byli na poli a já v louce. Někdo je za nimi vyplašil a všichni vyrazili přes louku směrem ke mně. Tak jsem dřepěl na bobek do vysoké trávy, neviděli mne a já je taky ne. Jen jsem je slyšel jak valí a jedno sele do mne málem narazilo a vykviklo. Pak ustal veškerý pohyb v trávě, jednu bachyni jsem zřetelně slyšel klektat zuby a zřetelně jsem cítil jejich pach. Poté zazněl od jedné bachyně povel a všichni zatáhli do lesa za mnou. Dodnes, když si na to vzpomenu silně se mi zrychlí tep. Snad že jsem byl mladý, tak svěrače nepovolili. :-)))

Jojo, taková setkání jsou fajn, jen má člověk potom dřevěné nohy a vytočený krk :-).