Jak fotit koncerty

Jak fotit koncerty

Luděk Bouška • 10. 02. 2013

Obsah

Fotografování koncertů se většinou vyznačuje tím, že se odehrává v obtížných světelných podmínkách. Na pódiu bývá mnoho různobarevných světelných efektů, zatímco mimo hlavní scénu bývá tma. Můžeme využívat právě velmi efektního nasvícení, které bývá i dostatečně intenzivní, takže okolní potemnělá atmosféra - pro fotografování jinak poměrně obtížná – nás nemusí nijak trápit.

Volba stanoviště

Jako u ostatních fotografických disciplín je i u focení koncertů dobré vědět, do čeho jdete. Když se s místem konání akce seznámíte předem, můžete si udělat jasnou představu o tom, odkud pořídíte ty nejlepší záběry, ale také si už předem můžete vyfotit pár zkušebních snímků kvůli vhodnému nastavení expozice. Ne vždy se ale můžeme k pódiu dostat dřív, než před samotným začátkem akce. Pokud nám to situace a pořadatelé dovolí, je ideální pohybovat se jednak hned pod pódiem a v ideálním případě i ze stran a nebo zezadu. Především ze zadní strany pak můžeme pořídit jedinečné záběry s jásajícím publikem  v pozadí.

DSC_0852

Technika

To hlavní, co budeme na koncertě potřebovat, je rychlé a spolehlivé ostření, které funguje přesně i v problematických světelných podmínkách. Ovšem stejně důležité jsou i dobré výsledky při nastavení vysokých citlivostí, aby naše snímky nebyly znehodnoceny šumem, pokud nebude světla zrovna hodně. Je tedy patrné, že při focení koncertů využijeme především rychlost a pohotovost digitálních zrcadlovek nebo kompaktů s výměnnými objektivy, stejně jako možnost zvolit ten nejvhodnější objektiv.

Právě vhodný objektiv dokáže nejlepším způsobem zprostředkovat dojem a atmosféru fotografované akce.  Hodně využijete širokoúhlé objektivy pro celkové záběry. I z velmi malé vzdálenosti tak můžete zachytit celou scénu a ze zadního pohledu můžete do záběru dostat i obecenstvo.

Na záběry z větší vzdálenosti pak samozřejmě využijete i teleobjektiv, ten se ale hodí i na záběry z blízka, pokud chceme zachytit nějaký detail, nebo například portrét.

Objektivy by měly mít co možná nejlepší světelnost, protože ne vždy je dost světla a zpravidla je důležité především použití relativně krátkého expozičního času kvůli zachycení pohybu muzikantů.

Určitě nebude potřeba blesk, který by svým světlem zničil atmosféru nasvícení pódia a vzhledem k nutnosti používání poměrně krátkých expozičních časů se obejdeme i bez stativu.

Expozice

Jak při špatném světle – ISO a jeho význam

Při focení koncertů zpravidla potřebujeme používat poměrně krátké expoziční časy kvůli ostrému zachycení pohybu hudebníků na scéně. Toho ovšem můžeme využít především při dobrém světle. Jestliže je světla málo, musíme v první řadě nastavit menší clonové číslo, aby objektivem procházelo co možná nejvíce světla. Pokud to ale nestačí pro nastavení požadovaného času ( měl by se pohybovat alespoň na 1/250s, jinak budou energicky hrající muzikanti rozmazaní), nezbývá nic jiného, než zvýšit citlivost ISO. To nám sice umožní nastavit krátký čas, ale zároveň se díky zvýšené citlivosti ve snímcích objeví šum. U snímků z koncertů to ale nebývá nijak velký problém, protože důraz je kladen především na zachycení toho pravého okamžiku a tedy použití krátkého expozičního času.

Expoziční režimy

V případě, že fotíme v často se měnících světelných podmínkách, můžeme využít poloautomatických režimů priority clony a času. Velmi pohodlně můžeme využít režim priority clony, protože nám umožní kontrolovat hloubku ostrosti a při tom využívat krátkých časů. Logika je velmi jednoduchá: Abychom mohli použít kratší čas, musíme na to mít dost světla. Pokud chceme na snímač dostat maximum světla které máme k dispozici, musíme otevřít clonu, tedy nastavit menší clonové číslo. Pokud to v režimu priority clony uděláme, automatika fotoaparátu nám sama automaticky nastaví nejkratší čas, který je v daných světelných podmínkách použitelný. No a pokud je to stále málo, stačí už jen zvýšit citlivost ISO na takovou hodnotu, při které automatika přístroje nastaví tak krátký čas, jaký potřebujeme.

Může se ale hodit i priorita čas, nastavením například 1/250s a odpovídající citlivosti ISO by nám měly vycházet střední hodnoty clonového čísla. Střední proto, aby s ním mohla automatika přístroje pohybovat oběma směry při změně světelných podmínek. Tím sice nebudeme mít kontrolu nad hloubkou ostrosti, ale zase získáme nadvládu nad zachycením pohybu.

Pokud se nasvícení scény nijak výrazně nemění, je optimální použití manuálního nastavení expozice. Mnozí fotografové s úspěchem používají k manuálnímu nastavení clony a času automatickou volbu citlivosti. To můžeme omezit na maximální možnou automaticky nastavitelnou hodnotu ISO, aby nás nezaskočil  rušivý šum.

Režimy měření expozice

U výrazně a kontrastně nasvícených scén může přijít vhod bodové měření expozice. Díky tomuto režimu si můžeme naměřit expozici z jednoho konkrétního místa (například z obličeje interpreta), takže zbytek scény nebude  měření expozice vůbec ovlivňovat. Výhodu tohoto režimu oceníte zejména tehdy, pokud se přímo v záběru vyskytnou zdroje světla, které by v ostatních režimech měření expozice výrazně ovlivnily (ztmavily) celý snímek.

Clona a hloubka ostrosti

Clona a hloubka ostrosti spolu úzce souvisí, čím menší nastavíte clonové číslo, tím menší bude hloubka ostrosti a tím rozmazanější tedy bude pozadí. Tohoto efektu se na koncertech může využívat poměrně často, pokud fotíme detailní záběry pomocí teleobjektivu.

Míru rozostření pozadí totiž do největší míry ovlivní  ohnisková vzdálenost zvoleného objektivu. Nejvíce rozostřené pozadí poskytují teleobjektivy, zatímco u širokoúhlých objektivů je hloubka ostrosti přirozeně velká, takže pozadí je zobrazeno také ostře (především při nastavení vyššího clonového čísla).

 Zaostřování

Volba ostřícího bodu

I když všechny zrcadlovky (samozřejmě i ostatní přístroje) nabízejí tzv. automatickou volbu ostřícího bodu, v naprosté většině případů to není vhodný režim pro fotografování koncertů. Většinou potřebujeme zaostřit na konkrétní místo a to můžeme udělat pouze tehdy, když vybereme pouze jeden ostřící bod, kterým na objekt našeho zájmu zamíříme. Autofokus tak zaostří přesně na to místo, na které míříme.


Režimy ostření

Na výběr máme většinou ze dvou základních režimů zaostřování: ostření na statický objekt (ONE SHOT, AF-S, SAF) a ostření na pohybující se objekt  - průběžné zaostřování (Ai SERVO, AF-C, CAF).  Pokud se fotografovaný objekt pohybuje směrem k nám a nebo od nás, je vhodné nastavit průběžné zaostřování. Při namáčknuté spoušti je autofokus stále aktivní a průběžně zaostřuje na místo, kam míříme ostřícím bodem a to i tehdy, když je daný objekt v pohybu.

 

Sériové snímání

Kdy použít jednosnímkové snímání a kdy sériové, to záleží na tom, jak dokážeme odhadnout klíčový okamžik.  To není u focení koncertů většinou nijak těžké, ale pokud máme dost velkou kartu, klidně můžeme použít i sériové snímání. Pak se vyplatí nafotit sérii fotek a z nich posléze vybrat tu nejlepší.

Nahoru

Galerie

  • Magická noc...
  • Magická noc II.
  • Kadavar na Masters of Rock 2016
  • Jana Kratochvílová
  • Viking Johan
  • Výsměch
  • Delain na Metalfestu 2016
  • Laco Déczi
  • Testament na Masters of Rock 2016

Další žánry

  • Jak fotit svatby Jak fotit svatby

    Luděk BouškaAktualizováno: 10. 2. 2013 v 17:36

    Mnohými trochu odsuzovanou fotografickou disciplínou bývá fotografování svateb. Ovšem pravdou zůstává, že fotografování svateb patří k nejkomplexnějším typům focení. Dobrý svatební fotograf totiž musí umět fotit jednak reportáž, ale také portréty a figurální fotografii, krajinu a také makro.U fotografování svateb je pro fotografa ale ještě jedna věc, kterou musí mít neustále na paměti: nesmí udělat chybu.

  • Jak fotit zvířata Jak fotit zvířata

    Luděk BouškaAktualizováno: 12. 2. 2013 v 10:09

    Krásné fotografie zvířat jsou vždy velmi oblíbené, ať už se jedná o snímky volně žijící zvěře, zvířat v ZOO a nebo například o fotky domácích mazlíčků. V každém případě je potřeba znát chování zvířete, které chceme vyfotit a nevyplašit ho. To platí bez výjimky. Vždy se také vyplatí obrnit se notnou dávkou trpělivosti, protože na nás žádné zvíře nepočká, takže si na tu nejlepší fotku mnohdy musíme počkat my.

  • Jak fotit zátiší Jak fotit zátiší

    Martin LukešAktualizováno: 10. 2. 2013 v 15:39

    Fotografické zátiší anglicky „still life“, neboli klidný život, si vzalo základy z velmi starého žánru výtvarného. Kořeny této malířské disciplíny sahají až k počátkům lidské civilizace. Již v hrobkách pocházející z období starého Egypta, byly nalezeny malby znázorňující mísy s ovocem a jinými potravinami. Tehdy se věřilo, že se namalované jídlo promění ve skutečné a nasytí po smrti zemřelého.

Zobrazeny komentáře (7 - 1)

  • 7

    Lukeš

    Reaguje na (6) | Dobrý den, osobně bych na koncerty volil zrcadlovku. Focení přes optický hledáček mi v tomto případě přijde lepší.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 09.11.2015 | Reagovat

  • 6

    Avatar

    Dobrý den, je fotoaparát Olympus E-PL7 vhodný na focení koncertů? Nevím, jestli si vzít na focení koncertu Olympus E-PL7 s objektivy Sigma 60 mm f2.8 a Tamron AF 14-150mm f/3.5-5.8 Di nebo raději Canon EOS700D s objektivem Sigma 18-200mm f/3.5-6.3 DC??

    Sabina, 30.09.2015 | Reagovat

  • 5

    Avatar

    Reaguje na (3) | Ahojky, jako amatér, který má už něco nafoceno, mám vyzkoušen objektiv Sigma Sigma 17-50mm f/2,8 a vynikající !!! Tamron SP 70-200mm f/2,8 Di VC USD , kterým fotím v hale hlavně sport. Koncert fotím na režim M - manuál a vyvážení bílé nechávám na automat, nikdy to "nebouchej" s bleskem, zkazíš celé foto (světelnou atmošku) :-) ať se Ti daří ! Martin

    M.Tobiška, 04.06.2015 | Reagovat

  • 4

    Lukeš

    Reaguje na (3) | Dobrý den, přiznám se, že fotografování koncerů jsem se věnoval poměrně hodně a vzhledem ke světelným podmínkám je tento žánr skutečně o světelných objektivech. Ten objektiv 50mm f/1,8 je určitě dobrý, ale není zoommovací, takže se musíte pohybovat Vy, aby fotky nebyly pořád ze stejného místa. Osobně používám na koncerty 20mm, 35mm. 50mm a zoomový 70-200mm. U takových objektivů je tp ale hodně o pěnězích. Začal bych tedy asi tou padesátkou.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 06.11.2014 | Reagovat

  • 3

    Avatar

    Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat na názor mého fotografického vybavení, které používám k fotografování koncertů. Mám: Canon 400D, Canon EF 70-300mm f/4-5.6 IS USM, Canon EF-S 18-55mm f/3.5-5.6 IS STM. Popřípadě, co byste mi doporučil (vzhledem k cenové dostupnosti). Byl by vhodnější např. tento Canon EF 50mm f/1.8 II? Děkuji

    Monika, 30.10.2014 | Reagovat

  • 2

    Lukeš

    Reaguje na (1) | Barevný závoj je většinou tak silný, že v podsatě běžným nastavením WB, nejde odfiltrovat. Když ho tedy necháte na denní světlo, nebo i na automatiku, tak barvy na fotce zůstanou jako ve skutečnosti. Navíc jek ve formátu RAW tak i JPEG, jdou barvy pousnout jak to teplejších, nebo studenějších odstínů, tak i jejcih sytost a saturace.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 11.11.2013 | Reagovat

  • 1

    Kulhavý

    Dobrý den. Děkuji za návodný článek. Chtěl bych se zeptat, jaké použít nastavení vyvážení bílé, chceme-li zachovat barevné nasvícení scény, např. interpreta. Viz titulní nebo třetí foto. Děkuji a zdravím

    Petr Kulhavý, 09.11.2013 | Reagovat

Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Doporučené články

Fotoaparáty vhodné pro žánr koncerty

Kurzy a workshopy

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Souhlasím