HDR - fenomén současnosti (1.díl)

Rozsah 7 EV (1/2s ;   1/4s ;   1/8s ;   1/15s ;   1/30s ;   1/60s ;   1/125s ;   1/250s)

Proč fotoaparáty nezaznamenají to co vidíme?
Odpověď je v podstatě velmi prostá. Lidské oko je mnohem citlivější než fotografické materiály, nebo digitální snímače a dokáže najednou zaznamenat věští škálu jasů a stínu. Jednoduše tam kde ještě vidíme detaily jak ve stínu tak na ostrém světle, fotoaparáty už "slepnou". Na snímku pak dojde k přeexpozici - vypálení světlého fleku, nebo k podoexpozici - černé ploše. Pro tyto špatně naexponovaná místa se zažily výrazy přepál a podpal. Přesto, že fotoparáty zvládnou zachytit pouze část kontrastu, oproti lidskému oku, existuje mnoho způsobů jak se s tímto problémem vypořádat. Cíl je ve všech případech stejný. Zvýšení dynamického rozsahu. (anglicky: High Dynamic Range)



Co je dynamický rozsah
Ve fotografii dynamickým rozsahem nazýváme schopnost zachytit určitou škálu jasů a stínu měřeno v expozičních krocích. Současné digitální fotoaparáty střední třídy mají dynamický rozsah kolem 10-12 Evs. Kvalitnější přístroje pak, podobně jako profesionální kinofilmy,  zhruba 12-15 Evs. I to může být ale v některých situacích málo. V tu chvíli by měl každý fotograf znát další možnosti a vyhodnotit co bude pro daný snímek nejlepší.


Dynamický rozsah fotografie

Filtry, aneb jak předejít přepalům
Velmi jednoduchým a efektivním způsobem jak se zbavit v určitých situacích přepalu, je použití filtrů. Při fotografování krajin se používá velmi často tzv. přechodový filtr. Ten je z části čirý a z části zatmavený. Přechod je samozřejmě plynulý, aby na snímku nevznikla ostrá hrana. Tmavá část se většinou nastaví na oblohu kde je více jasů a tím se srovná vysoký světelný kontrast.


Bez použití filtru                                                       S použitím přechodového filtru

Dalším filtrem, který pomáhá k zamezení přepalů je filtr šedý neutrální, všeobecně značený jako ND (anglicky: Neutral Density). Ten je zatmavený celý a pomáhá především v situacích, kdy chceme použít delší čas pro dosažení určitého efektu, ale clonové číslo nestačí na to aby na fotografii nevznikly přepaly. Typickým příkladem použití ND filtrů je tekoucí voda, vyhlazení vodní hladiny, nebo rozmáznutí plovoucích mraků na obloze. ND filtry se nabízí s různou intenzitotu zaclonění pro docílení konkrétní délky expozice. Lépe řečeno pro znásobení clonového čísla. Nejsilnější šedé filtry protáhnou délku expozice až na několik vteřin. To může mít za následek, že pohyblivé objekty, například lidé na ulici, nebo auta na silnici, na fotografii vůbec nebudou zachyceny.


Delší čas bez použití filtru                                     Delší čas s použitím ND filtru

Vždy je lepší tmavší fotografie, než přepal
Zkušenější fotografové vědí, že je vždy lepší vyfotit snímek o něco tmavší, než ho přepálit. Tmavší místa se dají v počítači vždy trochu prosvětlit, zvláště pokud fotografujete do nekomprimovaného formátu RAW. Naopak přepal jde zachránit velmi těžko. V RAWu to sice trochu jde, ale přepal nesmí být moc silný. Co ale potom s tmavými místy na fotografii? Existuje několik jednoduchých způsobů jak do nich dostat světlo, což už je v podstatě zvyšování dynamického rozsahu.


Podexponovaný snímek                                        Vyrovnání expozice v počítači bez přepalu

Jak projasnit stíny
Vždy je optimální naexponovat snímek tak aby byl bez přepalů, pokud s nimi necheceme nějak záměrně pracovat. Pokročilejší fotoaparáty jsou dokonce vybaveny indikací přepalů. Když je tato funkce aktivovaná, zobrazí se při prohlížená na LCD přeexponovaná místa. Sám tuto funkci používám a mohu ji vřele doporučit. Některé přístroje jsou také vybaveny funkcí “projasnění stínu”. V praxi to funguje tak, že snímač detekuje ta nejtmavší místa ve scéně a lokálně je zesvětlí. Na rozdíl od kompenzace expozice, kde měníme stíny a světla po celé ploše snímku, jsou upravována pouze kritická místa. Jedním z prvních výrobců, ktery začal tento systém používat masově byl Nikon a funkci nazval D-Lighting. V současné době většina pokročilejších fotoaparátu Nikon nabízí dva způsoby použití D-Lightingu. První je aktivní, kdy přístroj upravuje snímek ještě před uložením. Druhou varianta tzv. pasivní umožňuje editovat snímek dodatečně. Upravená fotografie se poté uloží na kartu jako nový soubor. V obou případech lze nastavit několik úrovní této funkce. I tento proces už v podstatě lze nazvat HDR, protože určitým procesem zvyšujeme dynamický rozsah fotografie.


Funkce Nikon D-Lighting

No a jak projasnit stíny, v případě že váš fotoaparát není vybaven podobnou funkcí? To se dozvíte již brzy v pokračování seriálu o HDR fotografii.